Souznění, soucit a odpor

Láska je ve své absolutní podstatě Centrálního Zdroje neohraničená, nespoutaná a nekonečná a je základním stavebním materiálem tvorby veškeré projevené existence.
Láska ve své přirozenosti ve Stvoření je ohraničena a hlídána Bohem a jeho Zákony Stvoření.
Můžeme tedy říct, že nad projevy lásky v životních realitách Stvoření bdí Bůh.
Pokud jsou projevy lásky souladné, souznící, rezonující se Zákony Stvoření a přirozenými principy života, tedy s Bohem, tak se jedná o lásku božskou nebo-li bezpodmínečnou.
Stav souznění poukazuje na přirozený stav projevování a prožívání životní energie lásky, kdy se takto prožívající bytosti cítí a vnímají ve svém pozitivním prožívání příjemných pocitů jako jeden celek.
Pokud jsou projevy lásky nesouladné, chybné, učící, tak jsou přirozeně vnímány jako možnost svobodné volby, která byla každé bytosti dána a přijímány skrze soucit a pochopení.
V nepřirozeném nastavení, kde ještě nebyla dořešena a doprožita s nesouladnými prožitky spojená témata, vnímá každá duchovní bytost své nezpracované prožitky skrze vlastní odpor k realitním projevům a související nepříjemné pocity, které na ně poukazují.
V našem vlastním životě prožíváme tedy veškeré realitní projevy lásky pouze skrze tyto výchozí tři stavy: souznění, soucítění a nebo odpor.
Souznění a soucítění nás propojují s přirozeným nastavením bezpodmínečného přijetí a souvisejícími příjemnými pocity.
Odpor nás propojuje s podmínečným přijetím a souvisejícím učícími programy a myšlenkami a nepříjemnými pocity, které nás vedou skrze všemožné zkušenosti na kterých se učíme prožívat jaké to je, když sami sebe a své duchovní dary bezpodmínečně nemilujeme takové jaké jsou.

Dohody Miguela Ruize

Čtyři dohody a Pátá dohoda od Miguela Ruize jsou ve světě duchovna a ezoteriky poměrně dobře známými tituly, které velmi přívětivě uvádí každého zájemce do problematiky sebepráce a duchovního rozvoje.
Dovolil jsem si k jednotlivým dohodám napsat své vlastní názory popisující jak jejich jednotlivé postoje a přístupy aktuálně vnímám.

1. Nehřešte slovem

První co v tomto slovním spojení vnímám je přístup v projevu k ostatním, který nás vybízí k tomu, abychom se ve svém slovním vyjadřování projevovali slušně a laskavě.
Dále je zde pobídka k tomu, abychom nemanipulovali se slovy a jejich významem, aby byl každý slovní pojem vždy správně pocitově zabarvený a správně spojený s konkrétním projevem ke kterému je přiřazen.

2. Neberte si nic osobně

Zde na rozdíl od Miguela Ruize zastávám přirozený postoj zodpovědnosti za vlastní prožívané pocity v životních situacích a nesnažím se jí vzdávat a přenášet jí na ostatní a obviňovat je tak za to, jak se sám v souvislosti s jejich chováním a projevy cítím a stavět se tak do nevědomé role oběti.
Věci, které se nám v životě dějí si tedy skrze kontrolu a hodnocení brát osobně nemusíme, ony jsou totiž vždy a za každých okolností osobní, pokud se nám přímo dějí v našem bezprostředním životě v našich životních situacích a navíc pokud se nás emočně nepříjemně dotýkají, tak nám vždy poukazují na naše nedořešená a nezpracovaná duchovní témata, traumata a potlačené emoce.
Vše co se nám v našem životě děje, má s námi tedy vždy pocitovou a emoční spojitost a poukazuje nám na naše příjemné nebo nepříjemné pocity a související přijaté a nebo nezpracované duchovní zkušenosti.


3. Nevytvářejte si žádné domněnky

Jednoduše řečeno ničemu nevěřte, nevytvářejte si žádné představy ani domněnky o něčem s čím nemáte svou vlastní zkušenost, žijte vlastním poznáním a prožitými zkušenostmi bez nevědomého hodnocení a posuzování.
Inspirujte se, ale ověřujte si vše, co od ostatních přebíráte vlastní prožitou zkušeností, díky které budete vnímat a vědět co vám daná věc a související zkušenost do vašeho života a vašich přirozených hodnot skutečně přináší a ochráníte tím tak sami sebe a svůj vlastní život před parazitickými a manipulativními vlivy, které pouze podněcují ke slepému následování neuchopitelných nebo nerealizovatelných představ a odvádění vaší životní energie.
Pakliže jsou přijímané inspirativní věci neuchopitelné a neověřitelné, tak se na ně nikterak neupínejte, protože vše to, co je pro váš aktuální přirozený a šťastný život podstatné je vždy a za všech okolností ověřitelné a uchopitelné.

4. Dělejte vše jak nejlépe dovedete

Pokud přistupujeme k věcem s pozitivním a dobrým záměrem, tak vždy děláme věci tak, jak nejlépe dovedeme.
Pokud budeme skutečně žít a ctít pozitivní přirozené hodnoty, lásku, soulad a harmonii, tak se nám budou tyto projevy vždy vracet v chování a přístupech ostatních zpět k nám.

5. Buďte skeptičtí, ale naslouchejte

Tato dohoda mi příjde v popisu velmi podobná s dohodou třetí, která vybízí k tomu, abychom si netvořili o věcech domněnky, ale žili přístupem "důvěřuj, ale prověřuj" si věci, které sám neznáš a nemáš prožité a ověřené vlastní zkušeností.
Čím více je člověk vědomý, cítí, intuitivně vnímá, tím méně potřebuje být skeptický, odmítavý, pochybovačný, protože ví, že vše co k němu přichází, tak k němu přichází, aby ho učilo a rozvíjelo, aby primárně prověřilo úroveň jeho sebelásky a životních hodnot.