Šamanské medicíny

jsou nástroje duchovního léčení, učení se rozměrnosti života ve Stvoření a souvisejících světů Boha. Jsou to nástroje duchovního probouzení a narovnávání odklonu od vlastní sebelásky, odklonu od
přijetí vlastní duchovní podstaty, kterými vládne a zároveň slouží šaman.
Šaman "vidoucí"je nedualitním služebníkem Stvoření, stojícím v lásce, beze strachu, mezi světlem a temnotou, který probouzí, převádí ze tmy zapomění a nevědomosti do světla probuzení, vědění a pozitivní podstaty každého, jehož duše dospěla, dokončila svůj evoluční záměr poznání a nastoupila cestu sjednocení se zpět do své pozitivní podstaty a byl tak přivolán na tuto cestu, aby se skrze medicínu spojil s vlastní duchovní podstatou, s rozměrností svého duchovního stromu, byl vyléčen a navrácen do vědění a souvisejících původních, prvotních hodnot života.
Šamanská medicína je portálem, sprostředkovatelem velmi silného duchovního spojení a souvisejícího léčení. Skrze medicínu vytváří šaman léčebný kruh a propojuje v ceremonii všechny učástníky. V tomto prostoru pracuje individuální záměr duchovního vedení každého účastníka propojen se silou a hloubkou sebepřijetí a uvědomění šamana, který naslouchá skrze medicínu svému duchovnímu vedení a koná v souladu s duchovními záměry účastníků vše potřebné pro podporu jejich léčebných procesů
a souvisejícího probouzení. Šaman tedy ví, co se v léčebném kruhu v každém okamžiku děje, čím každý účastník v rámci svých procesů prochází a dle svého uvědomění a souvisejícího vedení je schopen jednotlivé procesy upravovat takovým způsobem, aby byla v léčebném kruhu zachována energetická rovnováha léčení a souvisejícího učení.
Při práci s medicínou dochází k několikaúrovňovému čistění a léčení těla. Z těla odchází, odpouští se vše, co brání přirozenému smyslovému vnímání a spojení s vlastním duchovním vedením. Skrze medicínu se dotyčný učí pracovat vědomě se svými pocity, otevírá se léčení a pravdivě se projevuje skrze všemožné tělesné projevy, při kterých dochází k silnému uvolňování potlačených emocí, strachů provázeno projevy fyzického čištění, kdy tyto energie odcházejí z těla ven skrze pláč, křik, smích, zvrácení, stolici, moč, pocení, zimnice atd. V rámci léčení jsou velmi silně narušeny všemožné programové struktury myšlení, což provází stavy zmatenosti, snahy o pochopení stávajícího dění na základě starých uvědomění postavených na strachem podložených, přejatých informacích ze systémového výchovy, z naučeného pohledu na život, na tyto nástroje a související práci. V rámci integrace a zvědomování těchto prožitků, která je nedílnou součástí vědomé práce s medicínou a které individuálně provádí šaman, jsou postupně stará uvědomění přepisována novými zjištěními, což vede v důsledku ke sklidnění, uvolnění napětí, nalezení nových přijemných pocitů, uzdravení všemožných fyzických projevů vlastních nemocí.
Šamanské medicíny jsou nástroje pomoci, které pomáhají těm, kteří se nebojí zodpovědnosti za svůj vlastní život, nebojí se stát sami sebou, nebojí se pohlédnout do hloubek své temno-světlé pravdy o sobě, o svém vlastním životě a o světě ve kterém se napříč existencí prožíváme.

 

Šaman

Spirituální vidoucí a strážce původních hodnot lidské rasy a pricipu bytí ve Stvoření je duchovní kvalita bytostí, které v našem světě známe pod různými označeními, kde to zřejmě nejpopulárnější je Šaman.
Slovo šaman původně pochází z názvu v jazyce evenckého národa žijícího na střední a východní Sibiři, šamán (vidoucí) a do evropských jazyků se dostalo přes ruštinu. S postupným vývojem lidské rasy upadaly i její jednotlivé hodnoty a původní vědění v zapomění a byly různým způsobem záměrně křiveny tak, aby v naší realitě bylo dosaženo odpovídající úrovně dualitního učení a poznání.
To co nám dnes ve větší míře z tohoto původního vědění zůstalo se označuje jako tradiční spirituální práce neboli tradiční šamanismus, který je velmi odkloněn od původního významu a zůstalo v něm primárně uvědomění si spojení člověka s přírodou, se Zemí, s duchovními světy a s tím vším spojené duchovní léčení. V původním významu byl šamanem ten který nesl odpovídající duchovní kvality, byl si vědom svého božství a související služby lidskému celku. Měl správně propojen rozum se svými pocity a smyslovým vnímáním, které bylo umocněno propojením s jedním nebo vícero vlastních silových přírodních, povětšinou zvířecích bytostí.
Dominujícím silovým zvířetem každé takovéto bytosti je kočkovitá šelma, kde v nejvyšší síle a moudrosti převažuje jaguár a tygr. Toto propojení umožňuje šamanovi používat specifické diagnostické schopnosti vnímání a techniky energetického působení.
Hlavní nosným pilířem původního šamanismu byla bezpodmínečná láska v té nejvyšší čistotě ke všem živým bytostem a přírodě. Šaman, který žil ve vlastním rodu, hlídal a chránil v něm úrovní vlastních vibrací šťastný život, dokázal vycítit nesoulad u jednotlivých bytostí a navrátit je na základě vlastního uvědomění a sebelásky zpět do harmonie.
Nebylo potřeba čerpat léčivou energii z přírody, protože všechny bytosti v té době byly napojeny na svůj vlastní energetický zdroj a léčily se vysokými vibracemi sebelásky. S postupným vibračním úpadkem lidstva, které bylo v pravidelných cyklech podrobováno útokům ze strany vesmírných dravčích rás, které se snažily převzít kontrolu nad planetarním komplexem mezihvnězdných bran na Zemi, se snižovala schopnost těchto spirituálních strážců přirozeným způsobem navracet a udržovat lidský rod ve vysokých vibracích.
Docházelo k postupné manipulaci původního vědění, díky bojům a tragickým událostem na Zemi, také k touze po moci a pomstě. Šamani začínají dorovnávat svou vlastní chybějící sílu silou přírodních a elementálních bytostí. Bezpodmínečnou lásku a harmonický soulad tak nahradila magie a s ní spojené síly vnějšího světa. Oběvuje se potřeba neustále více zasahovat do přírody, využívát a konzumavat léčivé rostliny a neposledně byly od dravčích vesmírných ras převzaty temné rituály spojené se zabíjením zvířat a používáním zvířecích artefaktů.
Před hranicí do totálního vibračního pádu a souvisejícího zapomění nás dnes chrání to poslední co zde dnes v této oblasti máme a to je znalost rostlinných medicín pro duchovní léčení a čištění, které se uchovávají po tisíciletí ve zmiňovaném tradičním šamanismu, aby tak umožňovaly probouzet bytosti, které se v pravidelných cyklech navracejí aby se pokusily obnovit původní vědění a hodnoty v lidském rodu.
Z pohledu původních hodnot je to trágedie a nebylo zde morálně přání se do těchto rovin nikdy dostat, nicméně z pohledu duchovního evoluce lidské rady zde byl záměr poznat a prožít i tuto oblast života a uvědomit si související hodnoty.

 

Vědomá práce s medicínou

Náš život je medicína.
Do nejnižší reality ve Stvoření jsme se přišli učit, léčit, uzdravit svou duši, své tělo, probudit se a stát se člověkem ve své pravé podstatě dle původních principů, hodnot a záměru poznání, které lidská rasa od počátku svého stvoření nese.
Jednou z nejsilnějších a nejúčinnějších cest probouzení a souvisejícího léčení je práce s šamanskými medicínami.
Hlavním cílem této práce je opět se naučit cítít, vnímat své tělo, své vlastní pocity a na základě nich se naučit v životě rozhodovat a nést za toto rozhodování zodpovědnost, tímto se postupně odpojit od systému myšlení.
Naučit se pracovat s nepříjemnými pocity, uvědomit si příčinu toho, co se za nimi skrývá, jaké jsou v nich obsaženy informace a z čeho pramení.
Pochopit význam tohoto učení, příjmout ho s láskou a na základě tohoto uvědomění, již dále nepodporovat ve svém vlastním životě věci, které nerezonují s naší podstatou a které nevedou k lásce, štěstí a spokojenosti.
Je potřeba si uvědomit, že žádná medicína za nás nic nevyřeší, pouze nám způsobem odpovídajícím našemu sebeuvědomění ukazuje to, jak žijeme, jak se chováme a přistupujeme sami k sobě a tím i k ostatním a všemu kolem nás.
Spousta lidí pracuje s šamanskými medicínami nevědomky, tím, že je používá primárně jako úklidový prostředek a nebo jako lístek do kina.
Jakmile se dostaví nepříjemné pocity a související prožitky, snaží se jich co nejrychleji zbavit,
protože se domnívají, že jim tyto prožitky nepatří a že si je nezaslouží, protože si vytvořili představu o této prácí, ve které to bude vše primárně hezké.
Tento nevědomý přístup klasifikuje tuto vzniklou situaci jako "Bad trip" a snaží se různým technickým snažením, jako je například dávkování, set a setting ovlivňovat chování těchto nástrojů poznání v domněnkách, že se tak vyhnou svým vlastním nepřijatým problémům a souvisejícím strachům.
Toto je opět jasným zrcadlem nezodpovědného chování v životě, kdy člověk pouze bere a vysává pozitivní energie ostatních a není ochotem vyrovnávat své energetické dluhy vůči ostatním, popírá tedy svá karmická zrcadla, tím, že v životě nepřijímá to "nepříjemné", tedy svou vlastní nepřijatou temnotu a související energie.
V praxi se to projevuje tak, že se takovýto účastník ceremonie snaží usilovně zbavit nepřijemného pocitu a související těžkosti tím, že se snaží vyvolat například zvracení, zvýšením dávky primární medicíny a případně dalších podpůrných medicín jako je například Rapé.
Má potřebu se před nepřijémnými pocity chránit a všemožnými způsoby je v sobě potlačovat, přehlížet, utlumovat je a popírat jejich existenci.
Hlavními hesly těchto komfortních zón nezodpovědnosti za své vlastní pocity je "Pohoda, klídek, tabáček, kafíčko" a hlavně mít za každou cenu permanentní úsměv na tváři, který je ve stádiích nesnesitelného vnitřního pnutí značně křečovitý.
A samozřejmě neustále se s ostaními utvrzovat v tom, že jsme "v pohodě".
Vědomá práce s medicinou je cesta pravdy, cesta zodpovědnosti, bez přetvářky, bez masek.
Je to cesta sebepřijetí, přijímání svých vlastních pocitů bez domněnek, bez soudů, hodnocení a kritik s vědomím, že je to tak správně.