Láska je absolutně všechno, je to veškerá životní energie v nekonečné existenci vědomí Centrálního Zdroje.
Bůh je pak stavem dokonalé rovnováhy a souladného přístupu při prožívání a poznávání lásky.
Ve Stvoření, kde k tomuto poznání dochází je láska vnímána jako ženský princip tužeb a představ a k ní je přiřazen mužský princip, Stvořitel, realizátor a tvůrce těchto představ.
Matematicky můžeme vyjádřit následovně:
Definice absolutního nekonečného rozměru bezpodmínečné lásky:
L = ∞
Definice v lásce obsaženého ženského principu jako množiny nekonečného prostoru tužeb a představ s magnetickou silou "-":
Z = -∞
Definice v lásce obsaženého mužského principu jako množiny nekonečných možností tvorby a růstu s tvůrčí silou "+":
M = +∞
Bůh je následně průnikem B množin ženského a mužského principu
v bodě 0.
Z ∩ M = B
B == 0
Dokonalá božská tvorba, která zachovává od svého počátku přirozenou rovnováhu je pak vyjádřena následovně, kde B je vždycky rovno 0:
Z-- ∩ M++ = B
B == 0
Božská tvorba je tedy vždy oboustranným dialogem ženského a mužského principu, kdy na misky energetických vah je vždy na obou stranách nakládáno stejné množství energie.
Pokud je tvorba nesouladná a dochází k přetěžování nebo stagnaci jenodnoho z principů, tak to má vždy destabilizační a destruktivní dopady a výsledný projev lásky ve Stvoření se díky chybným strukturám postupně rozpadá a jeho energie je zpět transformována do Centrálního Zdroje.
