Duchovní léčitel

Pojem duchovní léčitel je v naší společnosti značně zkreslený, obestřen různými názory, nároky, domněnkami a mystifikacemi.

Dle mého názoru je duchovní léčitel v prvé řadě stavem vědomí, uvědomění dané duchovní bytosti a stavem přístupu k vlastnímu životu, která díky těmto nastavením přijala související životní cestu a s ní spojenou roli uzdravit a narovnat sebe, svou duchovní bytost skrze duchovní službu a související pomoc ostatním bytostem.

Tato bytost si hluboce uvědomuje rozměr a význam pojmů nemoc, zdraví, přirozený život, přirozené hodnoty a má k nápravě těchto věcí ve svém životě související schopnosti, možnosti a duchovní dary.

Motivace každého duchovního léčitele je v prvé řadě uzdravovat svůj vlastní život, svůj vlastní rod a své vlastní vztahy, rozvíjet se a získávat další zkušenosti, aby mohl stále lépe reflektovat změny a potřeby při řešení potíží ve svém vlastním životě.

Léčitel je ten, kdo zná cestu, postupy a nástroje k řešení ke všem svým problémům a tím i k problémům všech ostatních.
Zná jejich příčiny a spojitosti s rozměrností a zákonitostmi přirozeného života, protože se s nimi již v minulosti vypořádal, přijal je a pochopil jejich význam a důvody toho, proč vznikly.

Duchovní léčitel je průvodce nikoliv zachránce, který pouze ukazuje cestu návratu k sobě k vlastní přirozenosti těm, kteří na tyto věci v sobě dávno zapomněli a skrze své odpory, pokřivení a nedořešená duchovní traumata se ztratili, zacykleni v labyrintech myšlenek, představ, iluzí a stínech vlastního utrpení a nepřirozeného života.

Duchovní léčitel signalizuje cestu, zapaluje pochodně a majáky, pro ty, kteří jsou ještě schopni slyšet pravdivě hlas svého srdce a zcela nepropadli strachu, vlastní bezmoci a myšlenkovým programům, které jím diktují směr a hodnoty jejich útrpného života a jsou schopni přijmout zodpovědnost za své problémy a za svůj vlastní život a vydat se na cestu sebenápravy, stát se tedy rovněž duchovními léčiteli.

Skutečný léčitel v tobě nikdy nebude vidět chudáka ani oběť, protože on sám jí není a pouze tě upozorní na to, že tento nepřirozený postoj ve svém životě žiješ a díky němu nemůžeš nikdy vidět pravdivě obraz skutečnosti svého vlastního života.

Skutečný léčitel ti vždy řekne upřímně, že za vše co se ti v životě děje si ve své podstatě můžeš pouze a jen ty sám a pokud nepříjmeš zodpovědnost za tento stav, tak ti není pomoci a ze svého utrpení v tomto nastavení nikdy nevystoupíš.

Skutečný léčitel za tebe nikdy nebude řešit tvé vlastní problémy, pouze ti ukáže možnosti, jak se s nimi vypořádat a provede tě stavy léčení, kterých se bojíš a které ty sám nejsi schopen zvládnout.

Pokud nejsi ochoten přijmout zodpovědnost za své vlastní problémy a máš potřebu vinit okolní svět za to co prožíváš, jak se cítíš a co se ti děje, tak nejsi připraven na setkání a práci s duchovním léčitelem.

Skutečný léčitel ti ukáže směr a cestu k uzdravení, ale jít po ní už musíš ty sám.
Zda a kdy uspěješ a vše správně zvládneš je pouze a jen na tvé vůli, motivaci a zodpovědnosti.

Každý má v sobě uloženou pravdu o svém duchovním původu o svých kvalitách a duchovních darech.
Každý má v sobě schopnost se léčit a uzdravovat, která je nicméně aktivní od určité úrovně sebelásky, sebehodnoty a s tímto spojeným uvědoměním.
Proto ne každý se skrze svůj vlastní odpor dokáže ve svém aktuálním nastavení na sebe do hloubky upřímně podívat a vidět jasně svá duchovní zranění, traumata a nepřirozené postoje, nastavení a hodnoty a možnosti jak je řešit a uzdravit.

Ten kdo v sobě tuto schopnost nemá aktivní, tak může vyhledat a oslovit duchovního léčitele, kteří se zde pro tento účel od nepaměti v tomto světě pohybují a pomáhají těm, kteří se rovněž rozhodli stát se léčiteli a pracovat na uzdravování sebe samých a svého vlastního života, svých hodnot a pomáhat tak všem kolem sebe se napravit a narovnat systém a svět ve kterém všichni společně žijeme.

Celostní konstelace

Slovo konstelace (etymologicky doslova souhvězdí) znamená obecně „uspořádání“, vztah nějakých objektů vůči sobě navzájem.

V duchovním léčení jsou konstelace silným terapeutickým nástrojem, který umožňuje regresním přístupem a související prací s podvědomím diagnostikovat a rozplétat požadované problémy a traumata ve skupině účastníků.

Celostní konstelace je postavena na principu jednoty všeho bytí ve spojitosti s univerzálními vesmírnými zákony a duchovními pricipy přirozeného života, tak jak byly definovány v prvotním Stvoření.
Práce v tomto nastavení vychází z uvědomění, že všechno je propojeno se vším skrze jednotné informační pole do kterého lze vstoupit skrze intuitivní kanál.

Každý účastník konstelační skupiny propojený skrze tento nástroj je vždy nějakým způsobem propojen skrze své duchovní zkušenosti a související vnitřní nastavením s řešeným problémem.
Na způsob jakým je s problémem propojen vždy poukazují jeho pocity, aktuální prožívání a informace, které k němu v této souvislosti z informačního pole skrze intuici přicházejí.

Tato forma přístupu umožňuje účastníkovi, který hledá řešení a informace ke svému problému pozorovat, prožívat a vnímat všechny souvislosti spojené s jeho problémem skrze ostatní účastníky, kteří ve svých rolích daný problém rozebírají a analyzují.

Celou konstelaci řídí konstelář, což musí být vždy zkušená bytost vládnoucí celostním pohledem na život a schopností propojovat dynamicky vzájemně všechny účastníky konstelace dohromady.
Tento aktér neustále sbírá informace z informačního pole a ze všech účastníků a dává pokyny na směřování vývoje celého konstelačního procesu takovým způsobem, aby bylo dosaženo maximálního množství získaných informací k danému problému.

Celostní konstelace umožňují silné a efektivní skupinové léčení a zvědomování nedořešených duchovních traumat a získávání informací a podnětů k jejich dalšímu praktickému řešení ve vlastním životě.

Bůh, pravda a názory

Vše co existuje je Vědomí.

Výchozím a počátečním stavem uvědomění tohoto Vědomí je stav absolutního přijetí všeho co v sobě obsahuje.

Tomute stavu říkáme Bůh a Vědomí, které se v tomto stavu trvale nachází se nazývá Bůh-Zdroj.

Tento prvotní a definitivní stav vědomí Zdroje je neměnný a věčný a vše co se v tomto prvotním stavu projevuje je absolutní pravdou.

Je potřeba si uvědomit, že ne všechna Vědomí jsou ve stavu Bůh.

Pravda je absolutním rozměrem pochopení, uvědomění a přijetí obsahu, projevu Vědomí ve stavu Bůh.

Bůh vždy ví přesně, co je v jeho vědomí a zná všechny souvislosti.

Názor je obecně vnímán jako pohled jakéhokoliv Vědomí na projev své vlastní představy.

Pravda je tedy názorem Boha, který přesně ví a dokáže dokonale popsat daný projev ve všech souvislostech.

Je dobré vědět, že je vždy rozdíl mezi pravdou a názorem, pakliže názor není zároveň pravdou.

Bůh je neomylný, ale názory mohou být mylné, pakliže vychází z Vědomí, které ve stavu Bůh není.

Pravda je jediná, věčná a neměnná jako její podstata, kterou je Bůh.

Názory pokud nejsou pravdivé se mění v průběhu času a je jich tolik, kolik existuje nepravdivých pohledů na život a souvisejících Vědomí a jejich projevů odchýlených od Boha.

Pouze v jediné situaci může být názor věčný a to v případě, že je neustále roven pravdě a je tedy naprosto v souladu s přesným vyjádřením Vědomí ve stavu Bůh a jeho představy o něm samotném.

Zákonitě platí, že Vědomí, které má pravdivé názory a projevy nepodléhá času a je ve svém projevu věčné a božské.