Integrace prožitků po terapiích

Každý jedinec procházející fázemi sebepráce, terapeutického léčení a uzdravování je konfrontován s všemožnými stavy a pocity, primárně s těmi nepříjemnými.
Fáze, kterou osobně považuji za klíčovou pro úspěšné vyřešení a dotažení rozpracovaným problémů a témat v rámci všemožných terapií je integrace.
Fáze integrace prožitků je fází, která probíhá po každém léčení, po každé terapeutické práci, je to tedy období mezi terapiemi ve kterém se prakticky realizují v rámci terapie otevřená témata. Každý jedinec je v této fázi vybízen k potřebným životním změnám a postojům při svém rozhodování ve svých životních situacích.
Tato fáze v procesu léčení je velmi často podceňovaná a zanedbávaná jak na straně terapeuta, tak i na straně léčeného a díky tomu dochází u léčeného k různým vnitřním rozporům a zacyklením v nedořešeným problémech.
Jednou z častých příčin na straně léčeného je vlastní nezodpovědnost a nedodržení dohody sdílení svých integračních prožitků s terapeutem se kterým terapiemi prochází.
Toto rozhodnotí samozřejmě přináší dotyčnému cenné zkušenosti, nicméne také velmi často značně prodlužuje a komplikuje posun k jeho vlastnímu uzdravení.
Každý terapeut by měl obeznámit svého klienta s fázi integrace po absolvování terapie a s možnými projevy, pocity a prožitky, které se v rámci této fáze mohou objevit a následně umožnit dotyčnému v případě potřeby tyto problémy s ním konzultovat a vhodným způsobem doprožít a dointegrovat.
Klient by měl toto respektovat a s důvěrou by se měl obracet primárně na toho terapeuta u koho terapii absolvoval a integrační fázi procházet výhradně s ním, pokud se nedohodnou jinak.
Je tedy dobré si uvědomit, že značné množství věcí, které se otevřou během terapie se může velmi silně nebo ještě mnohem silněji projevit po terapii během integrační fáze, kde dochází ke konfrontacím otevřených témat v životních situacích a skrze všemožné pocity ve vlastním těle a pro některé jedince tato fáze může být ještě mnohem silnější než samotná terapie, kde se vše otevřelo.
Je potřeba si tedy uvědomit, že pokud se léčený vydá svou vlastní cestou řešit si sám své procesy v integrační fázi, kterým nerozumí, tak si nemůže následně stěžovat na všemožně vzniklé komplikace, situace a prožitky do kterých se touto volbou sám díky své vlastní nevědomosti dostane.

Časoprostor

V dnešní době se často diskutuje o transformaci a vzestupu vědomí z 3D do 5D a dochází k různým nedorozuměním ohledně vnímání těchto pojmů.
Abychom to celé pochopili, musíme si nastínit co je to 3D a 5D, lépe řečeno D3 a D5.
Naše aktuální lidská existence se nachází v časoprostoru, v časové matici života, v časovém matrixu, který je součástí většího celku, kterému se říká kosmický matrix.
Časový matrix si můžeme představit jako 5ti patrový dům, kde navíc v každém patře jsou tři samostatné místnosti a každá z těchto místností je třídimenzionálním, tedy 3-D prostorem.
Každé patro v tomto 5ti patrovém domě představuje samostatný harmonický vesmír s vlastními individualizovanými nastaveními a materiálními vlastnostmi.
Vědomí naší lidské bytosti se milióny let vyvíjí v prvním, nejnižším patře tohoto domu a prožívá si své životní příběhy v realitním prostoru uhlíkové matérie na planetě Země v místnosti s označením D3.
V domě našeho časoprostoru jsou tedy na každém patře tři místnosti, což je celkem 15 místností označených D1 - D15.
Vědomí našeho prvního vyššího Já, tedy naší Duše sídlí v druhém patře naší budovy v místností označené D5 a souvisejícím realitním prostoru, uhlíko-křemíkové matérie na planetě Tara.
To o čem se tedy dnes mluví je to, že se v rámci kosmických cyklů nacházíme v období Kali-Jugy čtvrtého věku představujícím duchovní úpadek a možný vzestup evolučně dospělých duchovních bytostí, což je v podstatě něco jako konec školního roku, závěrečné zkoušky a rozřazování a zápisy studentů do dalších ročníků.
Vědomí lidských bytostí, které dosáhly potřebné duchovní vyspělosti se v rámci aktuálně probíhající transformace přesouvají z místnosti D3, prvního patra budovy našeho časoprostoru do druhého patra a místnosti D5, kde se sjednotí s vědomím své Duše a bude dál pokračovat ve svém duchovním vývoji ve svém životě na planetě Tara, což je vyšší vědomí naší Země, tedy Duše, vyšší Já Země.
Země prochází tímto procesem stejně jako všechny ostatní duchovní bytosti v tomto vesmíru, tedy v tomto první patře našeho 5ti patrového domu a její vědomí se rovněž stěhuje a sjednocuje se s její Duší v druhém patře v místnosti D5.
Prakticky to znamená to, že dochází k neustálému přelaďování a navyšování frekvencí v přítomném okamžiku a tento frekvenční výtah je u každé bytosti individálně vnímán různými způsoby, primárně potřebou se zbavovat nizkovibračních zátěží ve formě potlačených emocí, strachů a tělesných traumat, tedy nutností na sobě pracovat a synchronizovat se s vnitřními nastaveními a životními hodnotami potřebnými pro vzestup do prostoru života v D5.
Abychom to tedy dobře chápali tak přesun vědomí z 3D do 5D, lépe řečeno z D3 do D5 nemá nic společného s 3-D prostorovými dimenzemi, ale jedná se o frekvenční, vibrační posun vědomí.
D1 - D15 jsou označení frekvenčních oblastí našem časoprostoru.