Pravda pravdoucí

Pravda v absolutním pojetí je vše, co je stálé, neměnné a věčné bez ohledu na čas a prostor.
Pravda vychází z Centrálního Zdroje veškeré existence, z nejvyššího Boha a Stvořitele, který touto pravdou ve své podstatě je a navždy, všude a ve všem bude.
Pravda v původním významu je spojena s počátkem, s láskou a jednotou života všeho stvořeného v jeho naprosto dokonalém, přirozeném nastavení, souladu a harmonii prvotního Stvoření a je chráněna Zákony Stvoření, které Bůh stvořil pro účel ochrany sebe sama a tohoto výchozího stavu a souvisejícího projeveného životního prostoru.
Pravda je tedy spojena s uvědoměním, které vychází ze stavu, kdy je vše v souladu a jednotě s Bohem a jeho Zákony ve všech aspektech bytí.
Absolutní a jedinečná pravda je tedy úhlem pohledu přirozených životních principů a zákonů Stvořitele na každou projevenou věc, na každou duchovní bytost, na její vzhled, tvorbu, chování a integraci s životním prostředím.
Schopnost tohoto jedinečného úhlu pohledu má každá duchovní bytost od počátku ve svém srdci a řídí se jí ve svém životě, dokud se vlivem svého duchovního pádu od svého srdce neodpojí a nezablokuje si své přirozené duchovní napojení strachem, odpory, myšlenkovými konstrukty a vzorci, skrze které, pak tuto schopnost postupně ztrácí.
Definice původní pravdy je jí postupně, účelově předefinována učícím a nápravným systémem, takovým způsobem, aby si postupně všechny své pocity a prožitky interpretovala naučenými vzorci a zafixovala si svou pozornost do jedné z nabízených černobílých systémových iluzí.
V našem světě se vnímání jednotné pravdy postupně s úpadkem lidstva vytratilo.
Na naše přirozené duchovní napojení a odklon od jednotné pravdy poukazuje naše společenská rozdělenost, názorová nejednotnost, nepřirozená životní nastavení, nepřirozené hodnoty a chování, nepřirozená integrace s životním prostředím Země.
Díky vlastnímu odpojení, nevědomosti a nepřebernému množství iluzorních informací a domněnek se často setkáváme s mylným tvrzením, že každý má svou vlastní pravdu, tedy, že každý si může vybrat jakou optikou se bude na svět kolem sebe, svůj život, své hodnoty a chování dívat a každý tento pohled bude pro něj pravdivý a přirozený.
Tato volba zde samozřejmě je, ale je to pouze jeden z iluzorních úhlů pohledu, tedy klamných názorů, které se nezakládají na pravdě v původním významu, tedy na úhlu pohledu, poukazujícím na to, jak to co vnímáme, prožíváme a děláme vidí Stvořitel.
Každý si pod vlivem svého nepřirozeného nastavení může z učícího systému převzít takovou pravdu, která vyhovuje jeho adaptované iluzi a souvisejícím představám o něm a jeho životě.
Dokud zde bude převládat toto nastavení, tak se společnost nikdy nesjednotí v životních nastaveních, hodnotách ani názorech, budou zde neustále probíhající konflikty v partnerských vztazích a rodinách, protože se budeme neustále zmítat v chaosu individuálních iluzorních pravd, názorů a představ, které s původním jednotným ustanovením Centrálního Zdroje mají pramálo a nebo vůbec nic společného.
Žít v pravdě, původní přirozenosti a vnímat takto i věci kolem sebe, znamená být v dostatečné míře propojen ve svém srdci s Centrálním Zdrojem a souvisejícím duchovním vedením.
Abych mohl být dostatečně napojen, tak se musím zbavit všeho co mi brání, uzdravit si své tělo, svůj život, své vztahy, své hodnoty, své přístupy, své chování, odpojit se a vymotat ze všech možných iluzí, představ a domněnek a žít, vnímat, cítit, teď a tady skrze sebe všechny duchovní signály, které mi neustále ukazují cestu domů, do souladného života v pravdě, lásce a přirozenosti, ze kterého jsme na počátku všichni vzešli.