CIT terapie prakticky a profesionálně

Úvod

V tomto dokumentu se nachází základní formát průběhu individuálních CIT terapií, tak jak ho na základě svých vlastních zkušeností aktuálně praktikuji a vřele doporučuji používat všem aktuálním a potenciální zájemcům o tento koncept celostního léčení.

Všichni zájemci kteří jdou poprvé na CIT terapii jsou dopředu obeznámeni s konceptem této celostní práce a podmínkami za kterých terapie probíhá včetně finančních nákladů na realizaci terapie a možnostmi ohodnocení této práce.

Základní informace a reference a názory účastníků CIT terapii jsou k dispozici v záznamech z tématických besed:

CIT terapie popis konceptu
Besedy o CIT terapiích

Pokud zájemce souhlasí se všemi základními okolnostmi, tak si zaregistruje vhodný termín a místo pro absolvování terapie.
Individuální CIT terapie není striktně časově omezená a obvykle trvá 6 - 8 hodin, dle stavu a zkušeností zájemce.
Obvykle tedy terapie začíná ráno kolem 8 - 10 hodiny a končí kolem 16 - 18 hodiny.

Začátek terapie

Po příchodu na první terapii probíhá seznámení, vzájemné představení se a rekapitulace informovanosti klienta, zda si vše o terapii řádně prostudoval a je obeznámen z rozsahem a možnostmi této práce.
Pokud není něco jasné vše se vysvětluje.
Klient je obeznámen s informacemi, že vše co se během terapie děje u zdravého jedince probíhá příjemně a bez potíží, tedy nepociťuje žádné nepříjemné pocity, odpor ani strach.
Dále je klient upozorněn na to, že vše je naprosto dobrovolné, žádná z doporučených terapeutických aktivit a technik není povinná, nicméně pokud jí dotyčný odmítne podstoupit, tak to v daném okamžiku obvykle znamená, pokud zde nejsou jiné možnosti, rekapitulaci aktuálních zjištění, doporučení pro další práci a léčení a ukončení terapie.
Na tuto úvodní část je obzvlášť na první terapii kladen důraz, abychom se vzájemně ujistili, že je co se týká spolupráce vše jasné a srozumitelné.

Konzultace aktuálního stavu, rozbor potíží

V této první fázi terapie probíhá detailní rozbor problémů a témat se kterými klient přichází včetně psychosomatických pohledů a rozborů klientem uváděných potíží.
Otevírají se probíraná témata do hlubší úrovně vnímání a klient obvykle vnímá spojitosti ve svých pocitech, nezřídka již v této fázi dochází k uvolňování a prožívání potlačených emocí.
Tato úvodní část trvá obvykle 1 - 3 hodiny.

Základní práce s tělem

Následuje fáze základní práce s tělem a reakcemi na různé vnější podněty.
Při terapii v sestavě muž a žena nebo žena a muž, práce optimálně probíhá v celkové nahotě, kdy je nahý jak klient tak i terapeut.
Tento stav oboustranné nahoty zajišťuje klientovi maximální konfrontaci s vlastními pocity v reakcích na nahé tělo při vnímání sebe a terapeuta a také se zde odhalují nepřirozená nastavení a přístupy vůči opačnému pohlaví, obzvlášť v partnerských vztazích.
Optimálně tedy ženy pracují s muži a muži s ženami.
Samozřejmě je možná i konfrontace s oboustrannou nahotou při práci se stejnými pohlavím, kde se odhalují odpory vůči stejnému pohlaví a témata nezpracované homosexuality.
Toto v základu odhaluje všemožná základní traumata spojená s přijetím vlastního nahého těla, nahoty ostatních a s tímto spojenými study, strachy a odpory.
Pokud klient uvádí velké nebo abnormální až fobické strachy a problémy s nahotou, lze zvolit jeho strachu odpovídající postup při odhalování nahoty, například práce ve spodním prádle a postupně postupujeme dál tak, aby byla práce pro klienta srozumitelná a co nejvíce přijatelná.
V této fázi probíhají různá konfrontační cvičení a testy reakcí, které se volí dle stavu a potíží klienta.

1. Práce s vnitřním nastavením - testují se reakce na otázky spojené s prožíváním, přístupy a hodnotami klienta ve spojitosti se souvisejícími tělesnými pocity.
2. Reakce na základní přístup k tělu - testuje se jak klient pocitově reaguje na různé změny polohy těla, křížení a roztahování rukou a nohou atd. 
3. Reakce na různé hudební nástroje a zvuky - testuje se jak klient pocitové reaguje na různé zvuky a melodie reprodukované různými hudebními nástroji

Rozvojové techniky a dosycování absence pozitivních zkušeností

V této fázi terapie se dle nastavení klienta rovněž pracuje s hlubšími rovinami pocitů a vnímání zahrnující práci se vzrušením, sexuální energií v erotogenních zónách.
Cílem této fáze je jednak zjištění toho, co a v jaké kvalitě je klient v aktuálním nastavení na svém těle schopen vnímat a prožívat a také otevření klienta možnostem získat nové pozitivní přirozeným způsobem získané zkušenosti, které mu chybí z fáze dětství a sexuálního dospívání.
Primárně jsou to pozitivní zkušenosti s opačným pohlavím, místo kterých u většiny lidí převažují přejaté naučené pokřivené postoje z výchovy rodičů a ze společnosti.

1. Přijímání - klient se učí vědomě přijímat dotek a soustředit se na své vlastní pocity. Cílem tohto cvičení je dostat ho do příjemného stavu, uvolnění, pocitů bezpečí, důvěry, soustředění se na sebe a  otevření se přijímání a prožívání lásky a souvisejících příjemných pocitů a vzrušení a s ní spojených dotyků od ostatních.
2. Dávání - klient se učí vědomě dávat dotek a soustředit se na své vlastní tělo a související pocity ve spojitosti s vnímáním a zkoumáním těla přijímajícího. Terapeut je zde přijímajícím figurantem a provádí tedy klienta tímto cvičením skrze své vlastní tělo.

Uvolňování energetických blokád a souvisejících potlačených emocí

Tato fáze je obvykle ze strany klienta nejintenzivněji vnímanou a prožívanou fází terapie.
V této fází dochází primárně k mechanickému avšak intuitivnímu, tedy navnímanému uvolňování strachu, potlačených emocí bolesti, hněvu a vzteku, smutku, nicméně rovněž jsou zde nezřídka prožívány i potlačené emoce radosti.
Jedná se povětšinou o energetické blokády, které není možné jiným způsobem a přístupem uvolnit.
Terapeut prochází postupně všechny části těla klienta od hlavy až k chodidlům, prioritně ty, kde se ve spojitosti s potížemi a tématy objevily signály potíží.
Klientovi je vysvětleno jak proces uvolnění energetických blokád probíhá, jak se projevuje a jak ho může vnímat a prožívat.
V základu se tak klient učí postupu jak spolupracovat s terapeutem při uvolňování blokád, jak pracovat s dechem a jak emoce efektivně uvolňovat a prožívat.
Což postupně mimo uzdravování potíží a životní změny, klient vnímá s každou další terapii, jak se zlepšuje jeho otevřenost vůči práci s nepříjemnými pocity a snižuje se strach a odpor primárně k potlačeným emocím bolesti.
Rovněž v této fázi se pracuje v oblastech vnějších a vnitřních částí intimních partií s hlavním cílem umožnit klientovi doprožít a uvolnit všechny nalezené potlačené emoce a navrátit funkce těchto části těla zpět do přirozeného stavu a související kvality vnímání a prožívání.
U ženského těla jsou to zejména oblasti: prsa a bradavky, celá oblast pánve, hýždě a vnější část kyčelních kloubů, stydká kost, klitoris a ústí močové trubice, oblast vnější a vnitřní části vaginy a pánevního dna, vnitřní část stydké kosti, děložní stěna a děložní čípek, vnitřní část pánevních kostí a kyčelních kloubů, oblast hráze a kruhového svalstva konečníku, vnitřní část konečníku a souvisejících pánevních kostí a kostrče.
U mužského těla jsou to zejména oblasti: celá oblast pánve, hýždě a vnější část kyčelních kloubů, stydká kost, penis a žalud, varlata, oblast hráze a kruhového svalstva konečníku, vnitřní část konečníku, prostata a v této oblasti přístupné pánevní kosti včetně kostrče.

Tato fáze obvykle končí pokud se úspěšně podařilo projít všechny části těla nebo je klient již značně unaven a energeticky vyčerpán ze souvisejících procesů a nebo se klient ze své vlastní vůle rozhodl již dál nepokračovat, stejně tak toto rozhodnutí může učinit díky nalezeným zjištěním a vlastnímu uvážení také terapeut.

Ukončení terapie

Terapeut se ujišťuje zda klient správně rozumí a chápe vše čím během terapie prošel.
Upozorňuje klienta na možné doprožívání otevřených procesů a souvisejících stavů, kdy z těla následující dny mohou odcházet další uvolněné emoce na které klient může ještě reagovat starým na strachu postaveným přístupem.
Terapeut informuje klienta, že se nyní nachází ve fázi integrace prožitků a změn vnitřních nastavení z terapie a doprožívání a realizace životních změn a přístupů na které byl během terapie upozorněn, že je potřebné je začít dělat.
Terapeut vybízí klienta k tomu, aby ho kontaktoval v případě potíží a nejasností, kterým by nerozumněl, pro jeho vlastní klid a vyjasnění situace.

Fáze integrace prožitků a stavů po terapii

Tato fáze trvá obvykle 1 - 4 týdny dle rozsahu uvolněných traumat a nebo dle dohody s terapeutem do následující terapie.
V této fázi v případě potřeby a nejasností komunikuje klient s terapeutem své obtíže a stavy se kterými si neví rady.
Terapeut klientovi vysvětluje vše potřebné tak, aby všemu správně porozuměl a mohl úspěšně projít integrací.
Ve většině případů jsou konzultace formou telefonních hovorů naprosto dostačující.
Pokud se klient rozhodne řešit problémy vzniklé ve fázi integrace související s důsledky procesů z terapie s někým jiným, tak je to pouze na jeho vlastní zodpovědnost.

Odpor přitahuje

Výchozím stavem božství a souvisejícího přirozeného života je absolutní přijetí a pochopení významu veškeré stvořené existence a souvisejících projevů, tedy všech stvořených věcí a bytostí v hierarchii duchovních úrovní bytí božího řádu.
Tam kde se každá duchovní bytost vzdaluje svému božství své vlastní celistvosti a životu v bezpodmínečné lásce, tam místo přijetí vnímá a prožívá odpor a související nesoulad.
Vnitřní odpor vždy každému do života přitahuje to, co si ještě nezpracoval, nedořešil, nepochopil, neodpustil a nedostal do soucitu a pochopení a nebo v případě přirozených nastavení a hodnot do stavu souznění a souladu.
V životních dějích, tak vždy existují pouze dvě základní cesty.
Cesta lásky, přijetí a nebo cesta odmítání, odporu k tomu co se nám v našem útrpném a nemocném životě děje.
Na cestě lásky je každá bytost jejíž vnější projevy jsou v souladu s jejími přirozenými vnitřními nastaveními.
Tomuto stavu rovněž odpovídá stav jejích duchovních darů, žité hodnoty a způsoby seberealizace, které rezonují na vysokých vibracích pozitivního dobra, souladu, harmonie a vlastního zdraví.
Na cestě odporu je každá bytost, která se vzdala vlastní zodpovědnosti, vlastní přirozenosti a opustila principy a hodnoty přirozeného života a nahradila je naprogramovanými iluzemi a představami o přirozeném životě v podmínečné lásce a energetických závislostech a kompenzacích jejího vnitřního nedostatku sebelásky a sebehodnoťy.
Její vnitřní nastavení je nepřirozeně nastavené vlivem jejího duchovního úpadku a souvisejících záměrů poznání negativních aspektů vlastních duchovních darů a hodnot pozitivního života.
Díky těmto nastavením následně prožívá související životní situace, které jí poukazují na to jaké to je, jaký to má dopad na její zdraví a kvalitu a hloubku prožívání příjemných pocitů v jejím životě a v jejích vztazích.
Výskyt odporu ve vnitřních nastaveních vlastních duchovních tělesných předloh zapříčiňuje cyklické opakování učících životních situací, skrze které je každá bytost vybízena k vlastnímu poučení a narovnání se zpět do původního přirozeného nastavení.
Před životem nelze utéct, nelze utéct před důsledky vlastních projevů a souvisejícího chování.
Vše co se nám v našem bezprostředním životě děje má s námi vždy spojitost.
Nikdy se nám tedy nemůže dít něco co není propojeno s námi, s našimi duchovními tématy, s naší duchovní minulostí, s našimi záměry poznání a duchovními kvalitami které neseme.
Odmítání a únik ze životních situací skrze naučené chybné myšlenkové vzorce oběti vede pouze do zacyklení se ve stále stejných situacích a tématech.
Ten, kdo se se chce vymanit z negativních aspektů svého života nesmí před nimi unikat, nesmí se bát konfrontovat své nepříjemné pocity a související projevy a chování ostatních.
Musí se naučit dávat najevo všem kolem sebe, jak je to přirozeně správně a tyto hodnoty v sobě uzdravovat a žít je.
Platí tedy, že veškerý odpor je marný stejně tak jako pořekadlo: "Hlavou zeď neprorazíš".
Dále platí: "Když miluješ (přijímáš), tak není co řešit, protože zde není odpor a vše je jasné, pochopené a stále více příjemné".
Tam kde je tedy odpor, tam neustále řešíme buď v nepřirozeném nastavení své vlastní očekávání a iluzorní představy a usilujeme o jejich naplnění a nebo ve vlastní zodpovědnosti hledáme a uzdravujeme příčinu toho s čím je náš odpor spojen, abychom danou situaci, téma vyřešili a dostali do přijetí a souvisejících příjemných pocitů.

Pochybnost, nedůvěra a nejistota

Pochybnost, nedůvěra a nejistota jsou úzce propojené pojmy, které jsou důsledkem nepřirozeného života, souvisejících postojů, chování, rozhodování a hodnot, kdy každá postižená bytost nevnímá rozdíl mezi svým skutečným vnitřním nastavením a představami, které se snaží ve svém životě skrze naučené chybné myšlenkové vzorce a přístupy realizovat.
Tyto pojmy jsou často spojovány s chováním a přístupy ostatních vůči nám a umocňují naše zoufalství v útrpných stavech prožívání se v roli oběti vlastního života.
Díky zacyklení a velké četnosti nevydařených pokusů o dosažení kýžených představ, tak postižená a značně energeticky vyčerpaná bytost upadá do stavu pochybnosti skrze který vnímá nedosažitelnost zvolených cílů.
Pochybnost vždy poukazuje na to, že to, co si dotyčná bytost zvolila jako svůj cíl a záměr realizace, danými přístupy a usilováním nedosáhne.
Rovněž zde bývají často signály, že to, o co usiluje, není v jejím životě aktuální prioritou a vybízí jí k tomu, aby lépe sledovala a vnímala to, co se jí v životě děje a zaměřila svou pozornost na věci, které onou prioritou opravdu jsou.
Díky pokřiveným nastavením a nepřirozeným hodnotám tak často pochybujeme o sobě, o ostatních, o smyslu života a o tom co se nám v něm děje a opět naučeným způsobem se domníváme, že by vše mělo být vůči nám jiné.
Nedůvěra nás často pojí se strachem z toho, že to co jsme v minulosti zažili ve svých životních situacích jako nepříjemné se bude opět opakovat.
Nedůvěra nám poukazuje na to, že si neuvědomujeme, že život a vše v něm je absolutně spravedlivé, řízeno spravedlivými božími zákony a nic se nikdy nikomu neděje bez příčiny, kterou on sám jako duchovní bytost v každé prožívané situaci je.
Ten kdo se nevnímá jako duchovní bytost a nevnímá sebe jako příčinu svého vlastního života, tak inklinuje k všemožným falešným iluzím, které se ho vždy snaží spoutat do energetických závislosti a zotročit do role oběti.
Důvěřovat tedy přirozeně může každý pouze a jen sám sobě, vše ostatní je pouze odrazem jeho vnitřních nastavení a souvisejících činů.
Každý kdo se bojí převzít zodpovědnost za svůj vlastní život a žít v souladu s přirozenými principy a zákony života touží po pozitivních jistotách a souvisejícím energetickém zajištění.
Jistota v životě je pouze taková, že se v životě vše energeticky spravedlivě všem vyvažuje a rozděluje podle činů a energetických projevů každé duchovní bytosti.
Vše dle pořekadel:
"Děláš, bude ti děláno.
Jak zaseješ, tak sklidíš" atd.
Dokonalé životní synchronicity nám vždy zajišťují, že spravedlivá energetická odezva přijde ve správný čas.
Přirozeně žitý život v lidských hodnotách a v souladu s životním prostředím každé lidské bytosti zajišťuje naprostý dostatek a vše potřebné pro její seberealizaci v lásce, radosti a harmonii, bez potřeby o cokoliv usilovat, snažit se v něco neuchopitelné věřit a ujišťovat se, že o nás bude postaráno.
O každého je v životě vždy postaráno, takovým způsobem, jak jeho vnitřní nastavení vyžaduje a každý od života vždy dostává ne to, co chce, ale to, co potřebuje pro své poznání a pro svůj aktuální duchovní rozvoj.