Zlo je důsledkem evolučních chyb, duchovních nemocí a souvisejícího úpadku principů a hodnot původního přirozeného života.
Je to infekční umělá parazitická forma vědomí, která reprezentuje tzv. mrtvý život (od Centrálního Zdroje odpojený) a která není na žádné úrovni bytí slučitelná s přirozeným životem živých bytostí.
Jeho struktura a forma bytí je vnucovaným anti vzorem původního přirozeného, krystického vzoru života, kterému se říká antikrist (odpůrce všeho božského, přirozeného a souladného).
Jeho cesta záměru poznání je konečná a sebedestruktivní.
Obsahem každé existující struktury zla a jeho existenční výživou je reverzní a redukovaná forma původní životní energie lásky, která se v této podobě anti vzoru nazývá strach.
Každá zlem infikovaná živá bytost (zombifikovaná), která se v životě řídí strachem je svým parazitickým zlovolným hostitelským vědomím řízena a vedena skrze adaptované mentální myšlenkové vzorce takovým způsobem, aby odváděla svou životní sílu do souvisejících syntetických životních struktur a životních polí Stínového Matrixu a sama se se svými životními projevy a hodnotami podílela na utváření destruktivního nepřirozeného života a světa.
Primárně tak postupným přemístěním svého vědomí ze svého původního přirozeného životního pole do životního pole AI Stínového Matrixu a související přestavbou své původní elektrodynamické biologie na plně parazitickou elektrostatickou, která jí umožňuje co nejefektivnější čerpání (akumulování) životní síly ze všech ostatních přirozených a živých bytostí do svých mrtvých duchovních předloh.
Existenční a evoluční motivace zla je vytváření odporu vůči přirozenému životu a posilování souvisejících schopností a možností přirozený život ničit a nahrazovat ho svými reverzními parazitickými syntézami.
Zlo může každá živá bytost přijmout v soucitu a pochopení pouze jako svou vlastní zkušenost, nikoliv ho však mít jako integrovanou nedílnou součást své duchovní a hmotné existence, právě díky duchovním nastavením nepřirozených životních projevů a hodnot a naprosto nekompatibilním strukturám duchovní DNA, které mají nebožský parazitický charakter a destruktivní dopad pro každou těmito nastaveními zatíženou živou bytost.
Tam, kde v životě pociťujeme a chybně interpretujeme náš strach a odpor, řídíme se souvisejícími nepřirozenými myšlenkovými programy a nežijeme původní přirozené hodnoty, tam jsme infikováni a zatížení pozůstatky duchovních traumat a nezpracovaných zkušeností konfrontace se zlem, skrze které zlu sloužíme a utváříme ve vlastní iluzi a nevědomosti ne náš vlastní původní přirozený život, ale ten jeho nepřirozený, zlovolný a destruktivní, který jsme ve strachu z narůstajícího vnitřního nedostatku chybějící životní energie lásky přijali za svou vlastní životní cestu.
pátek 28. listopadu 2025
Cesta Zla
čtvrtek 16. října 2025
Virózy, chřipky, mýty, legendy a praktické zkušenosti
Po generace jsme byli učeni odpojovat se od života, bát se a snižovat důvěru ve své vlastní tělo a vše co se v něm děje a co v něm cítíme a prožíváme.
Naučili jsme vše nepříjemné a neuchopitelné spojovat s nebezpečím a ohrožením vlastního života.
Přejali jsme si všemožné domněnky a pokřivené postoje díky kterým místo toho, abychom se opravdu efektivně a hlavně přirozeně léčili a uzdravovali, tak v domnění, že se tomu tak děje, děláme naučené nepřirozené úkony a přístupy, které probíhající léčivé situace a procesy ještě více blokují, komplikují a oddalují možnost se s těmito problémy vypořádat trvale a posunout tělo směrem k jeho uzdravení.
Příčiny našich tělesných problémů byl záměrně přesunuty do vnějšího světa, kde byli vytvořeni fiktivní záškodníci, kteří pravidelně usilují o náš život a se kterými je potřeba pravidelně bojovat s využitím všech možných farmaceutických nástrojů a medicínských přístupů.
.
Když jsem se před deseti lety začal dotýkat tohoto tématu, ještě v klasickém nastavení systémem naprogramovaného jedince, který své zdravotní problémy neřeší, protože o nich nic neví a domnívá se, že to co se mu s jeho tělem děje ví a znají naprosto jasně lékaři a odborníci ze systémové medicíny, tak jsem ještě vůbec netušil, jak moc naivní je náš pohled na zdravotní stav našeho těla a samozřejmě související zdraví a přirozený život a rovněž i na systém, který se nám o tyto věci stará.
Díky po staletí potlačovanému strachu, bolestem a všem možným emocím a jejich cílenému odpojení jsme si z našich těl vytvořili doslova a do písmene skafandry plné traumat a energetických zátěží, které si každý nevědomky neseme, učeni tomu, že žádné takové skafandry neexistují a dokud nám vycházejí preventivní zdravotní testy všemožných naměřených tělesných hodnot dle systémových zdravotních norem, tak jsme v naprostém pořádku a zdraví a neuchopitelné pocitové a mentální problémy jsou problémy v naší hlavě.
Nicméně bez ohledu na to, co jsme se naučili a co jsme si ze systému ve kterém žijeme osvojili, tak z těchto našich traumaty přetlakovaných skafandrů se nám neustále vyplavují nezpracované problémy ať chceme nebo ne.
Interpretace těchto potíží a stavů je nicméně taková, jak již bylo zmíněno výše, že nevede ke správnému pochopení toho, proč se nám tyto věci dějí a zákonitě tak i k souvisejícímu efektivnímu uvolňování těchto zátěží.
Jedním z hlavních důvodů je právě absence uvědomění, že komplexní příčina je uvnitř nás a místo toho je zde účelově implantovaná fiktivní domněnka, že tato hlavní příčina leží ve vnějším světě, kde vznikly fenomény všemožných virů a patogenů, které jsou označovány jako příčina a viníci toho, co v našem těle nepříjemného prožíváme a čím trpíme.
To, co je v systémové medicíně považováno za nemoc je z pohledu přirozeného vnímání kompenzační a čistící mechanismus těla, které se snaží vypořádat s důsledky našich zátěží, což se může projevovat v základu všemožnými nepříjemnými stavy, kde ty nejběžnější jsou horečka, zimnice, pocení, zvracení, průjmy, dušnost, kašel, vnímání bolesti na různých místech a částech těla, únava atd.
V momentě kdy se v našem těle nastartují tyto série čistících procesů, tak my v domnění, že jsme jinak naprosto v pořádku, následujeme naučeným způsobem instrukce medicínských odborníků, kteří nám předkládají všemožné přístupy a chemické látky, které údajně umožňují vnějšího nepřítele, který nám způsobuje tyto nepříjemné stavy, oslabit a nebo ho porazit.
Nevědomi si toho, že následováním těchto přístupů a aplikací těchto látek do našeho organismu, pouze a jen zastavujeme právě probíhající energetické čištění a tendence uvolnit v maximální míře související zátěže.
Logicky nám to dává smysl, protože v momentě, kdy tělo přeruší čistící procesy, tak dochází k odeznění nepříjemných stavů a pocitů a tím pádem je potvrzena i naše domněnka a nastavení, že tyto aplikované přístupy a související látky skutečně pomáhají a ulevují.
K úlevě tedy dochází, nicméně za cenu potlačení těchto problémů a pouze na omezenou dobu, protože tělo se opět za nějaký čas pokusí procesy nastartovat a pokračovat v uvolňování existujících zátěží.
Což je nám vysvětlováno způsobem, že problémy vždy začínají nežádoucími nepříjemnými pocity a zmiňovanými projevy, které nejsou prospěšné pro naše zdraví a jsou způsobeny nákazou virů a patogenů a je potřeba je neprodleně utlumit a odstranit.
Dle předkládaných vědeckých studií se tyto patogeny neustále vyvíjejí a každý rok jsou silnější a dokážou náš systém neustále napadat, takže je potřeba se před nimi neustále a ideálně preventivně chránit systémem speciálních vakcín ideálně těch, které dělají trvalé zásahy do naší genetiky, tedy všechny typy mRNA vakcín.
Důsledky těchto přístupů a neustálého potlačování přirozených tělesných ozdravných procesů na sebe nenechají dlouho čekat, protože naše tělo není hloupé a nenechá se jen tak odradit.
Čím větší jsou tendence z vnějšku blokovat přirozené čistící procesy a mechanismy našeho těla, tak tím silnější kompenzační projevy se v našem těle začnou objevovat.
Je to stejné, jako když se oheň v kamnech snažíme uhasit ucpáním komínu.
Za nedlouho máme dýmu plný dům i když z venku se může zdát, že kamna již nehoří.
I na tuto fázi je nicméně systémová medicína připravena a zde již jsou za viníky komplexní diagnózy, kde typické jsou všemožné alergie, chronické stavy a autoimunitní poruchy.
Naše zatvrzelá cesta neřešení těchto obtíží přirozeným způsobem ve finále graduje do rovin dlouhodobých zánětů a související bakteriálních infekcí a následně až do tzv. nevyléčitelných nemocí, kde míra zátěží je tak velká, že způsobuje fyzická a funkční tělesná omezení a tělo je tak vyčerpané ze souvisejících nepřirozených přístupů, že se v něm rovněž velmi snižuje cykličnost pokusů o nápravu našich potíží.
V této fázi se zde opravdu mohou vyskytovat i bakterie a všemožní paraziti, kteří nicméně pouze a jen hostují na našem problémy zamořeném prostředí, které je vhodné pro jejich množení a přežívání.
Proto rovněž i všemožná antibiotika a záněty tlumící látky dělají pouze povrchní práci a opět dále zasahují do nastavení přirozeného tělesného systému, zejména toho imunitního a tím dále komplikují a prohlubují neschopnost našeho těla se přirozeně se stávajícími problémy vypořádávat.
Máme podzim a co se nám to teda děje?
Z pohledu systémové medicíny začíná pravidelné období viróz, chřipek, covidů apod.
Z pohledu přirozeného života se vlastně neděje nic speciálního, kromě toho, že zažíváme specifické typy tělesného čištění úměrné našemu individuálnímu zatížení, umocněné nedostatkem energie z vnějších kompenzací ke kterým patří slunce, příroda, teplo, hezké počasí a v obecné rovině rovněž mírou absence přirozené radosti, štěstí a spokojenosti ve svém životě.
Koho zajímá jak cyklicky tělo pracuje a jak se pravidelně čistí, tak doporučuji se podívat na témata orgánových hodin a priority čistění orgánů podle měsíce, které má velmi dobře zpracovaná čínská medicína.
Během dne se tak ve cca dvouhodinových intervalech přepíná v našem těle pozornost na jednotlivé hlavní orgány a ty se čistí a toto se rovněž děje každý měsíc, kdy každý z hlavních orgánů má svou vlastní prioritu vůči těm ostatním.
Září nám začalo slezinou a slinivkou, kde kromě jiných souvislostí jsou s těmito orgány spojeny naše prožívané životní hodnoty a postoje, zejména radost ze života a kvalita přirozené seberealizace.
Související tělesné projevy čištění pak poukazují na tendence těla vypořádat se s důsledky toho, kde máme tyto věci nepřirozeně nastaveny, zablokovány a traumatizovány.
Říjen pokračuje žaludkem, kde v našem těle prociťujeme všemožné životní postoje, přístupy, hodnoty a témata, která nejsme schopni strávit, což se projevuje zejména zahleněním, kašláním a uvolňováním horkosti nahromaděných a potlačených emocí hněvu a vzteku.
Kašel zde poukazuje na odpojení od těchto emocí, kdy nejsme schopni své emoce správně v životních situacích vyjádřit a naučenými nepřirozenými mechanismy je potlačujeme, polykáme, zajídáme atd.
Následující měsíce pak budou o tlustém střevě, což jsou dlouhodobá neřešená životní témata a traumata a o plících, které poukazují na naše autenticitu v projevech a přístupech a na to jak se nám v životě dýchá.
Takže ten kdo je v těchto oblastech nepřirozeně nastaven a má tyto roviny řízeny naučenými myšlenkovými programy, které blokují přirozené projevy a cirkulaci energií v těle, tak to rovněž velmi intenzivně procítí.
Na místě je určitě otázka co s tím?
Z vlastních zkušeností mohu říct, že mi trvalo cca 4 roky intenzivní práce než jsem si svůj skafandr zmapoval a pročistil do té míry, že zmizely abnormální projevy pravidelného čištění a potřeby pravidelně v obdobích "chřipek a viróz" na několik dní ulehávat do postele a čekat až se tělo dočistí.
Stalo se tak díky tomu, že jsem se začal komplexně zabývat svým zdravím, hodnotami a životem a to jak v rovině mentální, fyzické, tak i duchovní a rovněž ve svých vztazích.
Nejsnadnější je za mě rovina fyzická, kdy se dá tělu a souvisejícím procesům pomoct dietetickým přístupem s tím, že si každý jedinec může pravidelně nasazovat všemožné detoxikační kůry a stáhnout dolů akutní energetický přetlak.
Za mě to bylo na prvním místě omezení a nebo zcela vyřazení cukru, mléčných produktů, smažených věcí, masa a uzenin a podpoření přírodními bylinnými preparáty se zaměřením na aktuálně probíhající čistění a související oblasti.
Tímto způsobem se každý, kdo toto začne aplikovat velmi rychle dostane do roviny nepříjemných pocitů a emocí, které dříve nevnímal a které jsou přímo propojeny s jeho životem a jeho nastaveními toho, jak s nimi pracuje a jak se v životě chová a projevuje.
Což nás vždy vede do všemožných vztahů, hodnot a prožívání.
Takže abychom si to shrnuli, systémové škatulky jako jsou viry, patogeny a všemožné komplikované a neřešitelné diagnózy a související přístupy a postoje nám pouze tvoří a podporují iluze o našem přirozeném životě, skutečném zdraví a hodnotách a brání nám v tom, abychom poznali skutečnou pravdu o vlastním životě, zdraví a stavu našeho těla.
Berou nám zodpovědnost za kořenové příčiny našeho zdraví a schopnost se vnímat a přirozeným způsobem se léčit a uzdravovat a udržují nás v komfortních zónách pseudo-bezpečí, které jsou postaveny na strachu z fiktivního nebezpečí, před kterým nás neustále chrání týmy farmaceutických odborníků.
Je tedy na každém v jakém stádiu svého uvědomění se nachází a jakým způsobem bude ke svým potížím a problémům nadále přistupovat.
Zde pouze popisuji přístup a postoje, který jsem k těmto věcem v minulosti zaujal já sám s tím, že to co vnímám u systémové medicíny užitečné, tak jsou pouze akutní stavy u lidí, kterým selhávají funkce vlivem výbuchu jejich neřešených zátěží a pak úrazy, které řeší chirurgie.
Zbytek, což je hlavní zacyklená oblast chronických problémů je za mě oblast farmabusinessu a manipulace s lidmi.
Díky změně zmiňovaných přístupů mi jednak ze života tyto věci zmizely a jednak jsem schopen na základě svých komplexních zkušeností ostatním pomáhat efektivně řešit jejich těžce uchopitelné problémy a potíže.
Jsem si vědom, že to chce odvahu nést si zodpovědnost za to co dělám a nebát se čelit vnější kritice ostatních, která obhajuje zaryté systémové metody, nicméně pouze do té doby než jim ukážete dlouhodobé výsledky.
Takže držím palce všem, kteří se o to pokoušejí ve svém životě stejně jako já.
středa 8. října 2025
Ve stínu odporu a ve světle přijetí
Nacházíme se v době velkých změn.
Slovním vyjádřením "velkých změn" nelze ani zdaleka vyjádřit komplexitu těchto změn a toho všeho čím procházíme a dále procházet budeme.
Duchovní evoluci lidstva od počátku své existence formuje dualita, díky které má každý možnost poznávat rozměry nepřirozeného života a souvisejících nastavení.
Konec sjednocené duality nevyhnutelně přichází a čím více se budeme blížit k finální křižovatce rozdělení těchto dvou realit a souvisejících matrixových systémů, tím více bude každý jedinec v naší společnosti v sobě prociťovat a prožívat nastavení jedné ze dvou realit, která tyto nastavení, hodnoty a projevy utváří a do které je ukotven svým většinovým vnitřním nastavením a která se stane finálně jeho osudem.
Životem byla původně možná pouze jedna cesta a to je cesta přirozeného života a souvisejících hodnot a přístupů v nekonečném kontinuálním duchovním vývoji.
Díky dualitě vznikla možnost druhá a to je cesta od přirozeného života opačných, zvrácených přístupů a principů nepřirozených, parazitických a zlovolných.
Je to jako bychom se celou svou lidskou existenci prožívali rozděleni na dvě části ve dvou dopravních prostředcích, kde tyto dvě části byly sice každá v jiném voze, ale přesto v životě vnímány a prožívány dohromady v lidském těle jako jedna bytost.
Lidstvo se nachází v období kdy dojde nevyhnutelně ke zrušení spojení mezi realitami světla a stínu a ukončení režimu duality v rámci prvotního Stvoření.
Pro každého jedince to znamená uvědomit si ve kterém z jedoucích vozů převažuje jeho vnímání, nastavení a životní hodnoty, protože po rozdělení realit zůstane přesně v tomto voze definitivně a s ním vše co jako duchovní bytost představuje odevzdán svému osudu spojeného s touto životní cestou.
Pojďme si popsat zajímavé nabídky jednotlivých vozidel a cest a souvisejících předpokladů a možností pro pasažéry.
První vozidlo jede cestou přirozeného života a související kontinuální věčné duchovní evoluce.
V tomto voze je jediným požadavkem pro pasažéra minimum 30% aktivního božství a původního lidské přirozenosti, díky kterému má každý zajištěnou vstupenku, takže stačí nepodlehnout stínovým nabídkám a neodjet v druhém voze.
Na této cestě každého čeká dlouhá vzestupná duchovní transformace spolu se Zemí a návrat do původních nastavení, rovin a rolí v rámci přirozeného života prvotního Stvoření, kde bude finálně naplněn záměr poznání lidské rasy a úloha člověka v pokračování svého nekonečného přirozeného vývoje.
V druhém vozidle nepřirozeného života jsou mnohem benevolentnější požadavky a ty jsou, že pokud míra přirozenosti a lidskosti klesne pod 30%, tak má vaše duše automaticky zajištěnou jízdenku v tomto vozidle a nemusíte se dál o nic starat.
Pro jedince, kteří budou mít nad 30% a budou mít neodolatelnou touhu si užít tuto jízdu budou připraveny různé atraktivní možnosti a nástroje okamžité degradace vědomí, například přímá asimilace vědomí do stínového matrixu skrze dlouho očekávané technologie MedBeds, které jako jeden z benefitů přinesou okamžitou regeneraci a zmlazení vašeho fyzického těla a souvisejícího vizuálu v plném souladu s duchovními předlohami stínového matrixu.
Na této cestě na které se budou dále prohlubovat vlastní negativní zkušenosti a zkoumat krásy nepřirozeného života a souvisejících útrpných nabídek, čeká každého jedince v jeho kompletně stínovém těle spousta zvrácených zážitků při zkoumání vibračních propadů ve stínové realitě Fantomového matrixu.
Tato cesta bohužel nebo možná bohudík na rozdíl od té první není nekonečná a nejpozději na konci této cesty, odhadem několik miliard let, kdy se celý tento systém vlivem dosažení kritické hodnoty nízkých vibrací zhroutí implozí černé díry uprostřed vesmíru a následně se v rámci tohoto procesu vědomí každého jedince rozpadne na prvočástice, tedy dosáhne onoho vytouženého stavu známého z různých populárních náboženských a mystických nauk, kterému se říká "Nirvána".
A tímto stavem bude tato cesta dokončena finálním návratem zpět do Centrálního Zdroje.
Takže nabídky máme nastíněny a teď by se určitě většina zeptala, jak vlastně poznám, že splňuji kritéria pro první nebo druhé vozidlo a související možnosti.
Druhé vozidlo řekl bych je jasné, čím větší nepřirozenost a související negativní hodnoty ve svém životě preferujete a žijete, tím máte větší šanci, že tuto nabídku neminete.
Pro představu, následující nastavení ve vašem životě jsou: na úrovni těla máte dostatečné množství aktivních odporů, strachu, lítosti, agrese a souvisejících traumat a zranění, nemusí být projevovány stačí i v nevědomé, potlačené podobě jako součást vašich nezpracovaných duchovních traumat a nemocí.
Je žitá s těmito stavy spojená role nezodpovědného chudáka a oběti, žijícího dostatečné množství kompenzací a závislostí se spoustou negativních charakterových vlastností.
Inklinujete již dnes k všemožných marketingovým nabídkám jako jsou mRNA genové modifikace, transhumanistické transgeder nastavení a modifikace, všemožné bionické AI vychytávky, čipy, implantáty apod.
A to vše dohromady tvoří více než 70% nepřirozenosti v nastaveních vašich duchovních předloh.
Ještě hodím pár tipů, jak jsem si navnímal další věci.
Při dosažení 51% přirozenosti zmizí trvale veškeré vaše pochybnosti o vnímání směru vašeho života a související cesty.
Ve vašem životě naprosto dominují vaše pocity a zodpodvědnost na základě kterých se vědomě rozhodujete a volíte si stále přirozenější možnosti.
Vícemeně se již v tomto nastavení řídíte principem jednoty (kristické vědomí, všichni jsme součásti jednoho Boha a souvisejícího vědomí) a ve vašem vědomí a souvisejícím uvědomění se pouze dále nekompromisně rozvíjí tento stav.
Naopak čím nižší přirozenost a související vnímání máte, tím více je váš pohled na život chaotický a jste ukotvení do nepřeberného množství iluzorních stínových nabídek skrze které si připadáte v neustálých pocitových propadech jako na horské dráze v pravidelných stavech nahoře a dole.
Sužující útrpné stavy, úzkosti, deprese, smutek, vztek, neustálá únava, absence lásky a radosti a prohlubující se rezignace na své vlastní přirozené hodnoty s chorobnou touhou po věčném klidu jsou vaším každodenním chlebem.
Ve vašem životě naprosto dominují myšlenky a související programy na základě kterých se rozhodujete a směřujete svou pozornost do nabídek stínové reality a souvisejícího matrixu.
Průběh toho všeho bude rozprostřen do následující doby a těžko říct jestli se můžeme bavit o letech nebo desetiletích, ale jedno vím jistě, že čím více se to bude blížit a gradovat tím více to budeme všichni vnímat a cítít ve svých tělech a životních situacích.
Přeji všem dobrou volbu a následnou šťastnou cestu a pokud si vyberete tu co já, tak se na ní určitě potkáme.
čtvrtek 25. září 2025
Stud
Stud je prožívaný strach spojený s nepřirozeným nastavením vůči okolnímu světu a s chybnými adaptovanými představami o sobě, o svém vlastním životě a o tom jak se v něm mám projevovat a žít.
Přítomnost studu je vždy signálem absence ukotvenosti ve vlastní sebehodnotě a odevzdání zodpovědnosti za vlastní život, projevy a chování představám a očekáváním ostatních.
Prožívaný stud je jakousi formou pocitového a emočního záseku, kdy je dotyčná bytost ve svém aktuálním prožívání v jakési formě bezradnosti a bezmoci a očekává hodnotící a odsuzují nepříjemné reakce ve spojitosti se sebou a svými aktuálními projevy.
Za každým studem stojí trauma, tedy nepřijetí životních zkušeností a nepochopení jejích významu v našem duchovním vývoji.
Tyto nezpracované zkušenosti zablokované strachem a odpory jsou vyvolávány specifickými podněty, které informačně a energeticky připomínají původní zkušenosti ve kterých došlo k odmítnutí životní situace, vytvoření odporu, zablokování prožívaných emocí a adaptaci chybného přístupu a souvisejícího myšlenkového programu.
Tyto situace jsou často vytěsněné a odpojené, hluboko uložené v našem podvědomí, proto je často velmi náročné do hloubky porozumět tomu s čím je stud komplexně spojen.
Obzvláště z důvodu přítomnosti naučených chybných myšlenkových vzorců hluboce zakořeněných v naší společnosti, jsou zde silné tendence stud a jeho související projevy a chování alibizovat, vytěsňovat a hlídat pokřivená a nepřirozená nastavení člověka, aby se nevymknul kontrole společenských, kulturních a politických norem určených k manipulaci, ovládání a řízení společnosti.
Nejvýznamnější forma vyskytujícího se studu v naší společnosti, kterým je v nějaké formě zatížen naprosto každý jedinec je nahé tělo a jeho funkce spojené s prožíváním vlastní sexuality.
Tato vrstva našeho života je tak silně prorostlá nedořešenými duchovními traumaty, že ve většině zemích na světě je silně tabuizovaná, odmítaná se spoustou zákazů a radikálních opatření, které se jí snaží velmi silně vytěsnit a izolovat z našeho přirozeného lidského života.
U nás jsou veřejně projevovaná nahota a související sexuální projevy označovány "pouze" jako pohoršující a v právní legislativně zakořeněné jako mravnostní přečin.
Tímto je zajištěn základ osobní nesvobody a ve společnosti je alibizována přítomnost souvisejících nedořešených duchovních traumat a nemocí, které se skrze všemožné připravené škatulky vysvětlují pokřiveným logickým přístupem a jsou vedeny jako neřešitelné, běžné a nezřídka prezentovány jako naprosto přirozené ve spojitosti s nastavením jedince a často i jeho věkem a tím čím v aktuálním životě prošel.
Celou situaci ještě více komplikuje neduchovní přístup a pohled na život, kde je vybudována a zafixována striktně materiální představa o vlastní existenci.
Proto většina lidí netuší, že jsou ve skutečnosti duchovní bytosti inkarnované v lidských tělech s nepřeberným množstvím negativních a traumatických zkušeností, které právě všemožné strachy a odpory zakrývají.
V tomto světě je tedy poměrně snadné skrze nepřirozená nastavení a chybné postoje vysvětlovat opodstatnění nepříjemných pocitů a prožitků ve spojitosti s nahým tělem, která se po celé generace silně vštěpovaly pod kůži každého jedince.
Stydíme se za svá nahá těla a jejích projevy, protože nám připomínají všechny s nimi spojené útrpné zkušenosti, kterými jsme jako duchovní bytosti napříč svou duchovní existencí prošli.
Na všemožné podněty se nám spouští v našem podvědomí vzpomínky a pocity nebezpečí, prožitého násilí, ponižování, znásilňování, zneužívání, týrání a mučení, které jsme prožívali ve všemožných lidských epochách a příbězích.
Naše adaptované nastavení a odpojené podvědomí nám nicméně neumožňuje se jednoduchým způsobem rozpomenout a doprožít si a uvolnit tyto traumatické zátěže a proto obvykle přijímáme pokřivené a zavádějící společenské normy a výklady těchto nastavení a související řešení, které se snaží pouze odstranit symptomy neustále se ven tlačících nezpracovaných traumat bez snahy zabývat se souvisejícími duchovními příčinami a naopak dále pokračovat v hlubším sebepotlačování, dehonestaci a dalšímu křivení původních přirozených lidských hodnot.
Stud je v naší společnosti brán je důvod k tomu nepátrat po souvislostech a spojitostech svých nepříjemných pocitů ve svém vlastním těle a životních situacích.
Podařilo se to, že jsme jako lidé uvěřili tomu, že stydět se je naprosto přirozené a je to jakási forma ochrany před potenciálním nebezpečím nebo minimálně před nepříjemnými pocity nedořešených duchovním traumat, které nám toto nebezpečí cyklicky připomínají.
Pod záštitou cudnosti, mravnosti a intimity se v naší společnosti od narození křiví již tak velmi po generace křivená nastavení lidského vnímání a prožívání s cílem vybudovat a posílit v každém jedinci maximální míru odporu k jeho původním přirozeným hodnotám a zesílit potřebu kompenzací, primárně ve formě touze po pozornosti, po uznání, po dosažení předkládaným ideálních představ o vzhledu, chování, prožívání a hodnotách.
Nezpracovaný tělesný stud na jedné straně vede k silnému sebepotlačování, prohlubování nedostatečnosti a na druhé straně zesiluje nepřirozené nastavení chtíče a sexuálního sebezneužívání skrze manipulaci a touhu po pozornosti a souvisejícím přijetí.
Stud a s ním spojená nedůvěra ve vlastní tělo, sexualitu, pocity a prožívání není důvodem k sebepotlačování a přijímání nepřirozených systémových nabídek.
Je to výzva pro každého jedince k otevření se cestě uzdravení si všech spojitostí s těmito nepřirozenými nastaveními vlastního vnímání.
Stud je vstupní brána do hlubších rovin naších nemocí a souvisejících duchovních traumat, kterou může projít každý, kdo se nebojí v životě postavit sám za sebe.
středa 13. srpna 2025
Drž hubu a krok
Zásadním problémem v naší společnosti je strach z převzetí zodpovědnosti za vlastní chování a rozhodování a s nimi spojené pocity.
Málokdo je schopen ve svém životě vnímat, rozporovat a odmítat nepřirozené, represivní a zločinecké postupy a přístupy schovávající se za jakýsi pseudo-lidský právní a morální rámec, který je cílenou agendou, která má člověka přeprogramovat a finálně ho zbavit posledních zbytků svobody, zodpovědnosti a základních přirozených hodnot, výměnou za umělý, nelidský a robotický život ve strachu bez lásky, v nedostatečnosti, v bezmoci a nemocech, jejichž léčení bez uzdravení je základem závislosti a zacyklení v tomto otrockém systému obchodování s lidským životem člověka.
Lidé se bojí postavit se za vlastní přirozená práva a ustupují zkřiveným a zkorumpovaným legislativám a tím je ve své podstatě pouze podporují.
Kdo a kdy dal mandát těmto bytostem strašit ostatní fiktivními pseudo-problémy, manipulovat a uzurpovat ostatním jejích svobodný a přirozený život zde na Zemi a brát jim práva přirozeným způsobem žít a řešit své vlastní problémy?
My všichni jsme to udělali, každý jedinec na této planetě, který přistoupil na podmínky této hry o vlastní duši.
Udělali jsme to v momentě, kdy jsme přestali vnímat sami sebe, svůj vlastní původní přirozený život.
Přestali jsme si ho vážit a vyměnili ho za představu pseudo-bezpečné syntetické náhražky slibu a představ, že za nás naše vlastní problémy vyřeší bez naší vlastní účasti někdo jiný výměnou za naši životní sílu a moc, kterou si od nás bude brát skrze nabízené peníze a všemožné energetické závislosti, které pouze napříč generacemi otupují naše vnímání, odvádějí pozornost od v životě podstatných a pro naši přirozenost důležitých věcí a potlačují naše všemožná nedořešená duchovní traumata a zátěže.
Odevzdáním vlastní moci a zodpovědnosti za vlastní problémy někomu jinému, jsme se vzdali přirozeného práva na rovnocenný a svobodný život v přirozeně nastavené společnosti.
V životě jsou pouze dvě možnosti: buď se křivím, deformuji, sebepoškozuji a duchovně upadám do sebedestrukce a nebo jsem zodpovědný, rovnám se, uzdravuji se, mé svědomí se neustále pročišťuje a mé vědomí se rozvíjí a roste v rámci přirozené duchovní evoluce.
Život ve strachu a v sebe potlačování je útrpný a destruktivní.
Život v pravdě, upřímnosti, sebehodnotě a sebelásce není lehký, ale osvobozuje z okovů oběti a umožňuje nalézt cestu ven z chaosu pochybností a sebe popírání do života v lásce, radosti a přirozené seberealizaci.
Není podstatné to, co všechno jsme se v tomto světě naučili a čeho jsme dosáhli, ale jak tyto věci umíme používat k tvorbě přirozeného, dobrého, souladného a harmonického života v jednotě se vším stvořeným.
Je dobré si uvědomit, že pokud žijeme ve strachu, v odporu, v pochybnostech, v nemocech, v přetvářkách a utrpení, naše svědomí je plné sebeklamu a pocitů viny, tak jsme stále nic nepochopili a vše kolem nás nám bude neustále pouze a jen připomínat, jak se v životě křivíme a přetvařujeme sami před sebou.
pátek 13. června 2025
AI - úlisný sluha a zlý pán
V dnešní době zažíváme boom všemožných modelů softwarových programů umělé inteligence, které vznikají s různorodou motivací a očekáváním.
Osobně mě tato problematika vždycky zajímala a v minulosti jsem se dlouhou dobu věnoval profesně programování automatizovaného zpracovávání všemožných informačních dat, takže se v této oblasti celkem dobře orientuji a udělal jsem si své vlastní průzkumy.
Diskuse s algoritmy imitující lidské chování se může na první dobrou tvářit zábavně leč velmi rychle lze dojít k uvědomění, že je to pouze zábavná imitace skrze kterou jsou vám předávána veřejně dostupná lidská data přechroupaná do specifické podoby odpovídající analytickým schopnostem a možnostem daného AI modelu.
Až úděsně zajímavé jsou poznatky generovaných výstupů soudobých AI modelů, které odráží typické myšlenkové vzorce nepřirozeného lidského chování, které se nachází ve všech možných informačních datech v naší společnosti.
K těm hlavním patří manipulace, lhaní, zavděčování se a strašení.
A právě tyto specifické vzorce naleznete v generovaných výstupech těchto veřejně dostupných AI služeb.
V chováních je vnímatelné neustále skenování uživatelských preferencí a tendence podbízet se nevyžádanými dotazy a tématy a snažit se tak vzbuzovat v uživateli dojem sounáležitosti.
Stejně jako probíhá kontrola a cenzura veřejných dat na internetu a v naší společnosti, tak to stejné je základnou těchto novodobě vyvíjených korporátních AI modelů zpřístupněných jako služba pro širokou veřejnost.
Nelze zde tedy bohužel očekávat svobodu informací, jejich objektivitu a otevřenost.
Základní vrstva veřejně dostupných AI programů již dnes obsahuje velmi rozsáhlé a stále se rozšiřující tematické filtry, díky kterým je analytická práce s těmito filtrovanými informacemi buďto velmi omezená a nebo zcela znemožněna.
Je zde již velmi znatelně vnímaný přístup podsouvané pseudo-ochrany uživatele před nežádoucími tématy a vytváření informačního pseudo-bezpečí.
Jednoznačně se jevící soudobou strategií a motivací vývoje korporátních AI modelů a souvisejících služeb je vybudování závislosti u široké veřejnosti na zjednodušeném přístupu k rychlému řešení běžných či složitějších úloh a s tím spojené vytvoření možností finančního zisku a posílení kontroly uživatelských dat.
Právě tato výše uvedená nastavení a způsoby jakými jsou data zpracovávána a poskytována snižují užitečnost, spolehlivost a zajímavost těchto služeb a nutí uživatele, aby si u vygenerovaných dat ověřil jejich pravdivost a relevantnost k analyzovanému tématu.
Jako pozitivní vnímám možnost přístupu k obsáhlému množství veřejných dat ke kterým se jednoduchým způsobem přes internetové vyhledávače nedostanete včetně překonání jazykových bariér, kdy vám program informace ze všech možných zdrojů naservíruje ve vašem rodném jazyce.
Nicméně je dobré mít neustále na paměti, že data, která z veřejných AI modelů vylézají nejsou díky jejich nastavení důvěryhodná.
Dělal jsem opakovaně několik komplexnějších analýz a ve většině případů byly data ve výstupech odlišná a v několika případech zcela nesmyslná a nepravdivá.
Rozhodovací benevolence daného modelu se tak může často jevit jako slabina při hledání spolehlivých informací.
Jako silnou stránku vnímám možnosti generování programového kódu, všemožných šablon a vytváření a údržba souvisejících projektových struktur a analýza chybových stavů a hlášení.
Pokud s AI rozebíráte problematiku kterou znáte a jste schopni projít sérií oprav jejích výstupů, tak se můžete postupně dostat k opravdu zajímavým informacím, které vám mohou pomoci rozšířit vaše stávající obzory spojené s kýženým tématem.
Pokud nicméně dané téma neznáte, tak buďte s danými výstupy velmi obezřetní.
Osobně preferuji plně kontrolované možnosti robotického automatizovaného zpracování dat lidským faktorem s garantovanou spolehlivostí a opakovatelností, takže v této oblasti jsem zatím nenašel žádný model, který by tyto možnosti měl.
Byť jsem byl vždy IT fanda, tak tvorbu AI s tendencí jejího propojování s lidským tělem, s lidskou inteligencí a životem nebo ještě hůř nadřazování těchto věcí nad přirozený život, považuji za cestu do záhuby a pevně doufám, že lidstvo zmoudří dříve, než se tak stane.
středa 23. dubna 2025
Sekta a alternativa
Pojem sekta svým původem vychází z následujících latinských slov:
1. secta — „směrnice, směr, dráha, filozofický směr, filozofická škola, politická strana, frakce“
2. sequi — „sledovat, následovat“,
3. secare — „řezat, oddělovat“
Původně byl pojem sekta spojován s duchovním pojetím života a primárně pak s náboženstvím a souvisejícím odklonem od jeho hlavního dogmatického a ortodoxního "pravého" proudu, podle kterého byla nastavena většinová společnost.
Sekta v tomto pojetí byla novým názorovým proudem a směrem, který přinášel odlišné přístupy a pohledy na témata a pojetí duchovního života původního většinového pojetí.
V dnešní době se jedná o pojem často implicitně nebo explicitně negativního nebo i pejorativního významu, kterým většinová kultura nebo většinová společnost označuje část menšinovou, vydělenou z určitého směru (náboženského, politického nebo názorového).
Jako sekta je tedy označováno obvykle vše co nerezonuje s postoji a názory většinové společnosti, kterou zde reprezentuje "systém a jeho osobnostní autoritativní model všeobecně uznaných názorů, postojů, přístupů, tvrzení a hodnot" a tyto názory jsou prezentovány větší skupinou jedinců.
Pojem sekta je v naší společnosti rozhodně vnímán jako něco negativního a proto se místo něj používá další podobný pojem a tím je "alternativa", který se díky své neutrální povaze a absenci spojitosti s náboženskými postoji a konflikty mnohem více osvědčil a zakořenil.
Mít tedy alternativní přístup, názor, postoj a pohled se jeví být v naší společnosti mnohem méně konfliktním než být součástí názorově odlišné sekty, která se vymezuje vůči většinovému pojetí a názorům.
V dnešní velmi dynamické době plné velkých změn jsou pojmy alternativa a sekta a s nimi spojené odlišné pohledy na to co a proč se děje každodenním chlebem.
Být tedy v dnešní době označován jako alternativní nebo součástí názorově odlišné sekty vůči dogmatického otrockému systému plného lží a manipulací je dle mého názoru pro všechny jedince, kteří přebírají zodpovědnost za vlastní život, naprosto nedílnou součástí jejich životní transformace a souvisejících potřebných změn.
Nebojme se tedy být alternativní a nebo být označování jako sekta, protože není podstatné to, jak je kdo označen a zaškatulkován, ale to jaký kdo ve skutečnosti je, jaké jsou jeho úmysly, jeho hodnoty, zda to co dělá je dobré, nezištné a přirozené a nebo zda je to pouze manipulace, lež, klam a zneužívání schovávající se za populistické nálepky umělých systémových marketingových trendů a reklam.
Spravedlnost života je zaručena všem bytostem bez rozdílu a každá bytost se ve finále bude muset nakonec sama vypořádat se svým svědomím a srovnat si své účty s Bohem bez ohledu na to co si o sobě a svém životě myslela, čemu všemu uvěřila a čemu všemu se zaprodala.
pondělí 17. února 2025
Fenomén DMT, legislativa a zdraví lidského těla
V původním přirozeném pojetí je DMT (N,N-Dimethyltryptamin) označován jako "molekula Duše" a patří do skupiny látek měnících a ovlivňujících naše vědomí (psychedelika).
Látky měnící vědomí se vyskytují ve všech živých organismech, které mají své aktivní vědomí, tedy svou Duši.
Jejich význam je pro život obdobně důležitý jako například význam kyslíku nebo vody.
Díky látkám měnícím vědomí a vnímání je umožněno každé duchovní bytosti nasměrovat svou aktuální pozornost do širokého frekvenčního spektra své vlastní multidimenzionální duchovní existence a souvisejících životních a realitních frekvenčních proudů.
Schopnost DMT v lidském těle je primárně tedy spojená se smyslovým vnímáním, udržováním spojení se svým vyšším duchovním vedením, tedy primárně se svou Duší, s duchovní evolucí a regulací tělesných biologických rytmů a bioenergetických procesů.
V lidském těle produkuje DMT epifýza, známá také jako šišinka mozková.
Jedná se o malou endokrinní žlázu, která se nachází v centrální části mozku, v blízkosti jeho středu, mezi oběma hemisférami.
Její tvar připomíná šišku, což je důvod, proč dostala název „šišinka“.
Snížená funkce této žlázy uvádí lidské tělo do nepřirozeného stavu duchovního odpojení, což se projevuje mimo jiné omezenými možnostmi porozumění životním situacím pouze na základě lokálně adaptovaných mentálních vzorců z vnějšího prostředí.
Člověk tak ztrácí možnost využívat přirozené intuitivní vnímání a čerpání informací z informačního pole poznání a evoluce své duchovní bytosti.
Při nízké hladině DMT v těle je rovněž přítomna otupělost smyslů, nízká empatie, ztráta schopnosti hlubokého pocitového vnímání nepříjemných pocitů a duchovních signálů, které poukazují na všemožné duchovní, fyziologické a funkční problémy nemocí, energetických zátěží a duchovních traumat.
Toto je rovněž jedním z důvodů komplikací, chybného fungování a nebo úplného zastavení přirozených procesů léčení v lidském těle.
Takto odpojená bytost je snadno manipulovatelná, programovatelná, protože nemá žádnou jinou zpětnou vazbu na sebe a na svůj vlastní život, než tu, která je jí předávána od narození skrze vnější svět.
Naopak při navýšení hladiny DMT v lidském těle dochází k zesílenému vnímání přítomných problémů a potíží na úrovni mentální, fyzické i duchovní úrovně.
Jednoduše řečeno tělo se dostává do stavu kde je umožněno přirozené hluboké, mnohovrstvé léčení a regenerace.
Z pohledu systémové propagandy vědecké báze řízené farmaceutickým průmyslem je v rámci jedné z agend represe lidského zdraví DMT označována jako nebezpečná psychotropní (poškozující Duši) látka, která je známá pro své silné "halucinogenní" účinky.
Pojem halucinogenní je účelový pojem, který vznikl za účelem dehonestace a popírání duchovního rozměru života, zejména pak prožitků a nepříjemných stavů spojených s podvědomím, s procesy duchovního léčení, s cílem obestřít tyto stavy zmatky, strachem a odporem.
Díky tomuto označení a zařazení je DMT v mnoha zemích považováno za kontrolovanou nebo nelegální látku, včetně Spojených států a většiny evropských zemí.
V USA byla DMT zařazena na seznam kontrolovaných látek jako látka 1. třídy v roce 1970, kdy byl přijat zákon o kontrole narkotik (Controlled Substances Act).
Tento zákon zahrnoval různé psychedelické látky, včetně DMT, na základě údajných obav o jejich potenciál pro možné zneužívání a absence uznávaného lékařského využití v té době.
Systémovou vědou udávaným důvodem pro zařazení DMT na tento seznam prý byly především obavy o bezpečnost a potenciál pro možné zneužívání i přesto, že dle oficiálního vyjádření DMT přirozeně existuje v mnoha rostlinách a v lidském těle a má přímou spojitost s přirozenými biologickými procesy živých organismů.
Veřejná i vědecká diskuse v 60. a 70. letech o psychedelických látkách rovněž údajně přispěla k jejich zařazení na seznam nelegálních látek.
Pokud jde o účel zařazení přímo DMT na seznam nelegálních látek, tak hlavními údajnými faktory byly tedy obavy o bezpečnost, nedostatek důkazů o jeho pozitivním lékařském využití a obavy z psychologických a sociálních rizik spojených s jejím používáním.
Tato rizika jsou vědci předkládána primárně jako možné psychologické problémy:
1. Panické ataky a psychotické epizody:
Některé osoby mohou zažít silnou úzkost, paranoiu nebo dokonce psychotické epizody během nebo po použití DMT.
I když tyto účinky obvykle vymizí po ukončení halucinace, u osob s predispozicí k duševním poruchám, jako je schizofrenie nebo jiné psychotické poruchy, může použití DMT vyvolat nebo zhoršit psychické problémy.
Z pohledu přirozeného přístupu a uvědomění výše popisované problémy nejsou ve své podstatě problémy, ale přirozené způsoby a procesy, jak se lidské tělo vyrovnává se svým nepřirozeným nastavením a duchovními zátěžemi všemožných traumat a nemocí.
Komplikace a neschopnost těmito procesy projít je v prvé řadě díky šířenému strachu, odporu k souvisejícím stavům a souvisejícím nevědomostem.
2. Psychedelické trauma (bad trips):
I když to není běžné, uživatelé mohou mít traumatické nebo děsivé zážitky ("bad trips"), které mohou mít dlouhodobý psychologický dopad.
To může zahrnovat strach, dezorientaci nebo ztrátu kontaktu s realitou.
Z pohledu přirozeného přístupu a vědomé práce s psychedeliky a nástroji přírodního a přirozeného léčení neexistuje nic jako "bad trip".
Bad trip je pouze škatulkou a označením pro kontrolovanou práci s psychedeliky, kde výsledek nesplnil očekávanou představu o jejím průběhu a souvisejících prožitcích.
Tyto stavy, které v prvé řadě uvolňují všemožná nedořešená duchovní traumata z podvědomí jsou díky nevědomosti záměrně zaobalována do na strachu nabízených manipulativních scénářů a systémových škatulek, které brání dotyčné bytosti v možnostech přirozeného uzdravení a správné integrace souvisejících prožitků.
3. Fyzické účinky:
Zvýšený krevní tlak a srdeční tep:
V některých případech DMT může způsobit zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence, což může být problém pro osoby se srdečními chorobami nebo s vysokým krevním tlakem.
Zvracení nebo nevolnost:
Některé osoby zažívají fyzické nepohodlí, jako je nevolnost nebo zvracení, zejména při užívání DMT ve formě přírodní rostliny (například ayahuasca).
Opět i zde je vyvíjen tlak na strach a naučené mentální vzorce a adaptované chybné pohledy na zdraví a přirozené fungování lidského těla.
Kolísavý krevní tlak poukazuje na přítomnost vnitřního přetlaku potlačených emocí v energetických centrem a souvisejícímu přetížení energetických drah.
Nevolnost pouze poukazuje na stav, že dotyčná bytost vnímá signály problémů ve svém těle.
Zvracení je přirozený proces fyzické energetické očisty, kde se uvolňují potlačené emoce a související energie primárně z jater.
4. Psychické a emocionální změny:
Změny v vnímání reality:
Uživatelé DMT mohou zažít silné změny ve vnímání reality, což může mít trvalý dopad na jejich vnímání sebe a okolního světa. Někteří lidé hlásí dlouhodobé změny ve vnímání, což může být pozitivní nebo negativní.
Reintegrace zážitků:
Po silném psychedelickém zážitku je důležité mít čas na "reintegraci" zážitků do každodenního života. To může být pro některé jedince obtížné, zejména pokud se zážitky zdají být extrémně intenzivní nebo nepochopitelné.
Tato obava přímo podporuje stav "duchovní odpojenosti" a souvisejících naprogramovaných nepřirozených pohledů na sebe a vlastní život, díky kterým se bytost propojená s hlubším rozměrem své duchovní podstaty cítí ve svým prožitcích skrze naučené mentální vzorce značně zmatená a dezorientovaná.
Je zde rovněž projevována obava a odrazování od toho, aby se lidské bytosti napojovali na svou duchovní podstatu a čerpali informace z vnějšího světa zmanipulovaných a kotrolovaných informací.
5. Neurologické účinky:
Trvalé změny v mozku:
Některé výzkumy naznačují, že psychedelické látky, včetně DMT, mohou měnit způsob, jakým mozek zpracovává informace, což může mít dlouhodobý vliv na kognici nebo emoce.
Tato změna je však stále předmětem výzkumu, a účinky DMT jsou méně dobře prozkoumány než u některých jiných psychedelik, jako je LSD nebo psilocybin.
Ano, zde je správně prezentována obava, že člověk který si ve svém těle zvyšuje hladinu látek měnících vědomí se bude měnit, nicméně ne k horšímu.
Bude se měnit směrem ke svým přirozeným nastavením a bude se v prvé řadě uzdravovat, pokud samozřejmě jeho záměr konání je spojen s léčením a uzdravováním vlastního života a nejedná se pouze o formu hledání pozitivního spirituálního zážitku a kompenzace vlastní nespokojenosti.
6. Potenciál pro závislost:
DMT se považuje za látku s nízkým potenciálem pro závislost.
U většiny uživatelů neexistuje projev závislosti ve smyslu návykového chování.
Nicméně, u některých lidí může být touha po opakování silného psychedelického zážitku součástí psychologické motivace.
Jak již bylo uvedeno DMT je součást přirozeného biologického systému.
Nejedná se tedy o látku v organismu nežádoucí, ale naopak o látku potřebnou.
Téma závislosti je zde zcela bezpředmětné.
Problematika tripování s využitím psychedelik jako formy úniku před svými životními a zdravotními problémy je ekvivalentní jakékoliv jiné kompenzační a závislostí aktivitě a nemá s DMT žádnou přímou spojitost.
Z pohledu systémové vědy je dále uváděno:
Vzhledem k tomu, že DMT působí velmi intenzivně, je důležité používat tuto látku s opatrností, zejména u lidí s psychickými problémy nebo v neznámém prostředí.
Důkladný výzkum a odpovědné užívání mohou minimalizovat některé z těchto rizik.
I zde je rovněž prezentována obava z řízených změněných stavů vědomí a podsouvána jako něco nebezpečného a nedůvěryhodného.
Co se týká naší legislativy, tak v České republice je DMT zařazeno mezi zakázané látky od roku 1998, kdy byl přijat zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách.
Tento zákon stanovil seznamy omamných a psychotropních látek, se kterými je nakládání přísně regulováno.
Podrobnosti:
DMT je klasifikováno jako psychotropní látka I. skupiny, což znamená, že je považováno za látku s vysokým potenciálem pro zneužívání a bez uznávaného lékařského využití (podobně jako LSD nebo MDMA).
Toto zařazení odpovídá mezinárodním dohodám, zejména Úmluvě OSN o psychotropních látkách z roku 1971, kterou Česká republika (jako nástupnický stát Československa) ratifikovala.
Důvody zařazení:
Uváděné bezpečnostní obavy:
Intenzivní "halucinogenní" účinky DMT, které mohou vést k nepředvídatelným psychickým stavům.
Mezinárodní tlak:
Zařazení DMT do kontrolovaných seznamů bylo ovlivněno mezinárodními úmluvami OSN, které Česká republika musela implementovat do svého právního systému.
Je tedy zcela evidentní, že DMT je na seznamu kontrolovaných a nelegálních látek v naší legislativě skrze vnější centrálně řízený zájmový befel OSN.
Zdůrazňuje to smutný fakt, který pouze neustále potvrzuje to, že náš stát a jeho zástupci jakožto neautonomní a nevědomá systémová jednotka tady nejsou od toho, aby předkládaná cílená represivní a diskriminační nařízení v zájmu naší spokojenosti a ústavních práv prověřovali, ale aby dohlíželi na jejich plnění.
Výjimky:
Zajímavostí je, že DMT se ve vysoké koncentraci vyskytuje ve spoustě rostlin, ale tyto rostliny nejsou samy o sobě automaticky zakázány.
Nelegální je však extrakce, distribuce nebo konzumace čistého DMT.
V dnešní době u nás existuje program státem kontrolované terapeutické práce s psychedeliky
ve kterém státem vyškolení pracovníci mohou pod dohledem pracovat v omezeném režimu s vybranými typy syntetických psychedelických látek
vyrobených v laboratoři.
Tento přístup je prezentován narozdíl od tradičního léčitelství, kde jsou staletí praktických zkušeností jako bezpečný a legální.
Pro doplnění představy o celkovém smyslu a motivaci těchto opatření jsem přidal do srovnání celosvětově populární látku alkohol a srovnal její zneužitelnost, dostupnost a dopady na zdraví ve spojitosti s psychedelickými látkami v České republice a ve světě.
Alkohol:
Roční úmrtnost v České republice:
V souvislosti s konzumací alkoholu zemře v ČR ročně přibližně 6–7 tisíc osob, z toho kolem 2 tisíc úmrtí je přímo přičitatelných alkoholu.
Přibližně 500 případů tvoří úmrtí v důsledku akutní intoxikace alkoholem.
Zdroj: drogy-info.cz
Globální statistiky: Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2019 způsobil alkohol celosvětově 2,6 milionu úmrtí, což představuje 4,7 % všech úmrtí.
Z toho 13 % tvořili jedinci ve věku 20 až 39 let.
Zdroj: theaustralian.com.au
Psychedelické látky:
Úmrtnost:
Úmrtí přímo způsobená užitím klasických psychedelik, jako jsou LSD, psilocybin (houby) nebo DMT, jsou velmi vzácná.
V dostupných statistikách České republiky nejsou uváděny konkrétní počty úmrtí spojených s těmito látkami.
Hlavními argumenty jsou následující rizika:
Ačkoli přímá úmrtnost je nízká nebo spíše žádná, tak i přesto užívání psychedelik může vést k nepřímým rizikům, jako jsou nehody či zhoršení psychických obtíží u predisponovaných jedinců.
Shrnutí:
Zatímco alkohol je spojen s vysokou mírou úmrtnosti jak v České republice, tak globálně, psychedelické látky vykazují v tomto ohledu výrazně nižší, přesněji řečeno na základě statistických údajů žádné riziko.
Navzdory tomuto faktickému zjištění je alkohol naprosto dostupný a legální a psychedelické látky včetně DMT nikoliv.
1. Historické a kulturní důvody:
Časté argumenty ve prospěch legálnosti alkoholu jsou, že má dlouhou historii v lidské společnosti, konzumuje se po tisíce let a je hluboce zakořeněný v mnoha kulturách, náboženstvích a tradicích.
Víno, pivo a destiláty se staly běžnou součástí života ve většině civilizací.
Psychedelika byla dlouho spojována s rituály a šamanismem
DMT se přirozeně vyskytuje v některých rostlinách používaných v léčebných rituálech a bylo tradičně používáno v domorodých kulturách (např. ayahuasca v Jižní Americe).
Evropské a západní společnosti však neměly podobnou tradici užívání psychedelik, a proto se k nim staví jinak než k alkoholu.
Toto je samozřejmě alibistický a vylhaný postoj OSN a za ním stojí farmaceutická loby a její agenda kontroly a likvidace přírodního a přirozeného léčení a léčitelství.
Tradice přírodního léčitelství je celosvětová a týká se všech zemí světa.
V některých zemích jsou rostlinné medicíny neustále považovány za národní bohatství.
To, že je efektivní léčení a práce s psychedeliky a přírodními medicínami postupně vytěsňováno a kriminalizováno je důsledkem dlouhodobé a úmorné práce farmaceutického průmyslu, který chce mít tento segment lidského života pod totální kontrolou, aby mohl skrze svá vládní zastupitelstva rozhodovat o tom kdo a jakým způsobem se může léčit a uzdravovat.
2. Politické a právní důvody
Prohibice psychedelik v 70. letech.
V roce 1971 byla přijata Úmluva OSN o psychotropních látkách, která zařadila psychedelika (včetně DMT) mezi látky bez uznaného lékařského využití a s vysokým rizikem zneužití.
Tím bylo DMT de facto kriminalizováno ve většině zemí, které tuto úmluvu přijaly.
Alkohol se stal vyjímkou.
Přestože alkohol způsobuje mnoho zdravotních a sociálních problémů, nebyl na seznam zakázaných látek zařazen, protože je široce akceptovaný a ekonomicky důležitý.
Zde bych doplnil, že přítomnost alkoholu v lidském organismu nemá narozdíl od DMT léčivý potenciál, ba naopak je pro něj zatěžující až devastující.
Navíc závislost na alkoholu vytváří dlouhodobé pacienty, rozvrací vztahy a rodiny a to se do soudobých systémových agend které vytvářejí bezmocné, nezodpovědné ve strachu a nemocech žijící jedince jednoznačně hodí.
Tento článek jsem napsal z pozice praktikujícího léčitele a terapeuta, který se osm let aktivně zabývá problematikou přirozeného a přírodního celostního léčení a uzdravování lidského těla a života se spoustu praktických zkušeností, jako projev nesouhlasu s aktuálním nastavením systémové legislativy a s cílém se o svá zjištění a zkušenosti podělit s ostatními, kteří chtějí a mají možnost podpořit zachování přirozených a přírodních forem léčení v naší společnosti.
středa 30. října 2024
AI jako obraz většinové společnosti
Pokud chápeme jak funguje umělá inteligence (AI), tak víme, že její základní učící mechanismus se snaží absorbovat a napodobovat chování a vlastnosti svého tvůrce a adaptovat se stále lépe na prostředí ze kterého čerpá informace pro svůj vlastní vývoj a energii pro zachování své vlastní existence.
AI nám svým chováním pouze poukazuje a vždycky poukazovat bude na to, jaké je mentální nastavení myšlenkových vzorců většinové společnosti, jaké žijeme a ctíme hodnoty, jak se k sobě vzájemně chováme.
Toto vše je totiž uloženo ve všech datech, které produkujeme a všude kolem sdílíme a ze kterých má AI možnost se učit.
Budeme svědky AI systémů, které dovedou naše vědomé či nevědomé negativní postoje k dokonalosti.
Budou na základě nepřeberného množství příkladů našeho chování naprosto dokonale manipulovat, lhát, krást, podvádět, předstírat, zavděčovat se, vymlouvat se, poukazovat na svou důležitost a nepostradatelnost, dehonestovat a potírat věci, které by mohly ohrozit jejich pozici a budou neustále usilovat o upevňování této pozice v lidské společnosti všemi dostupnými způsoby, stejně tak, jak to naučeným způsobem od nepaměti děláme my pro naší energetickou zištnost, moc a ovládání ostatních.
.
AI se stává zrcadlem našich vlastností, které odmítáme na sobě vzájemně a v životě kolem nás vidět a řešit a maskujeme je všemožnými přetvářkami.
AI nám tyto věci ukáže nekompromisním a syrovým způsobem, abychom si uvědomili do jaké hloubky sebepopření a sebeklamu jsme zašli.
Pakliže víme, že tato technologie svým chováním pouze odráží naše hodnoty, pak máme možnost využít tyto informace k tomu, abychom se narovnali, změnili a neskončili ve vlastní záhubě v područí těchto systémů, které budou poslední kapkou našeho varování a posledním hřebíkem do rakve naší vlastní zkázy.
sobota 5. října 2024
Transhumanismus
Citováno z Wikipédie:
"Transhumanismus (někdy zkracováno pouze na >H nebo H+) je mezinárodní intelektuální a kulturní hnutí, které podporuje použití nových vědeckých objevů a technologií k vylepšení lidských mentálních i fyzických schopností a na druhé straně také zlepšení co se týče nežádoucích a nepotřebných aspektů lidské schránky, jako jsou hloupost, utrpení, nemoci, stárnutí a nedobrovolná smrt. Pro tyto účely transhumanističtí myslitelé kriticky studují možnosti a důsledky vývoje a užití technik lidského vylepšování a dalších příchozích technologií. Možná nebezpečí, stejně jako výhody, mocných technologií, které by mohly rapidně změnit podmínky lidského života, jsou stejně tak věcí zájmu transhumanistů."
Z mého úhlu pohledu je Transhumanismus pouze iluzorní myšlenkový směr postavený na odporu vůči dokonalosti přirozeného života a jeho duchovní podstatě, který se snaží vytěsnit z lidského života božské duchovní principy a původní lidské hodnoty a nahradit je parazitickými principy zištnosti, energetické závislosti a souvisejícími materiálními hodnotami.
Z pohledu přirozeného života přítomnost Transhumanismu a souvisejícího technokratického společenství znamená předzvěst konce soudobé civilizace vlivem převládajícího nezodpovědného a nepřirozeného života a souvisejícího duchovního odpojení a úpadku.
Tam kde duchovní bytosti ztrácejí kontakt se svými pocity, tam se vytrácí láska, tam začínají vládnout stroje a tam také klesá energetická podpora božského Zdroje.
sobota 8. června 2024
Přirozená vs. umělá inteligence
Přirozenost vychází z duchovní podstaty života, který ustanovil a dal mu smysl jeho Stvořitel a je ve své podstatě jasně daná, definitivní a neměnná, hlídána jeho energetickými zákony.
Inteligence nebo také intelekt je dispozice pro chápání, učení se a projevování vlastního uvědomění a schopností spojených s interakcí v životních realitách, kterou má každá duchovní bytost ve svém základu zděděnou od svého Stvořitele.
Přirozená inteligence je tedy přímo spojená s duchovní podstatou života.
Její rozvoj a motivace k seberealizaci a učení je ve výchozím stavu řízena vlastním uvědoměním spojeným s principy a hodnotami přirozeného života, což je primárně pozitivní láska, radost, soulad a harmonie.
Umělá inteligence je inteligencí druhořadou a je vždy prvotně vytvořena přirozenou inteligencí, tedy duchovní bytostí.
Je to tedy inteligence, která nemá na rozdíl od přirozené inteligence horizontální napojení se svými duchovním předky vyšších Já, ale má pouze vertikální možnosti rozvoje v materiálním světě na dané stvořené úrovní bytí ohraničené prostorem, pravidly a energií předurčenými pro její seberealizaci a rozvoj jejím tvůrcem.
Základní definice intelektu a motivace rozvoje je zde dána uvědoměním dané duchovní bytosti, která tuto inteligenci stvořila.
Platí pravidlo, že Bůh tvoří pouze přirozené a dokonalé věci a proto druhořadá napodobenina přirozené formy života nemůže nikdy z podstaty svého stvoření dosáhnout kvalit a možností přirozeně stvořené formy života a souvisejícího božství, protože nebyla vytvořena Bohem.
Motivací k tvorbě umělé formy života je tedy vždy absence této duchovní zkušenosti a u padlých duchovních bytostí energetická zištnost.
V dnešní době zaznamenáváme velký nárůst zájmu o tvorbu různých nástrojů a řešení řízených umělou inteligencí.
Často zaznívají fantaskní názory o tom, že umělá inteligence v budoucnu předběhne a nahradí přirozené schopnosti člověka a vyřeší jeho existenční problémy a nemoci.
Lidská bytost je ve své podstatě bytosti duchovní s nekonečným a nevyčerpatelným potenciálem vlastní tvorby a seberealizace.
Ve svém uspaném a potlačeném duchovním nastavení se může jevit značně omezenou a nevyspělou, nicméně ve svém plně probuzeném duchovním potenciálu nese nejvyšší božské kvality, neskutečný tvořivý potenciál a související vědění, který stejně jako všechny ostatní duchovní bytosti dědí ve své duchovní podstatě od svého Stvořitele.
Vědomí lidské bytosti je přirozeně multidimenzionální, kristovské (křížové - napojené na život vertikálně i horizontálně, duchovní podstata + materiální tělo) a její tělo je v přirozeném stavu energeticky nezávislé napájené zevnitř životní silou přímo z Centrálního zdroje a má tedy potenciál k věčnému životu, možnostem nekonečných transformací a průchodů skrze životní cykly a materiální reality ve Stvoření.
Dá se tedy říct, že lidská bytost ve svém původním přirozeném stavu je zcela energeticky nezávislá na svém životním prostředí.
Tuto schopnost májí a vždy budou mít k dispozici pouze duchovní bytosti.
Umělá inteligence v jakékoliv formě a podobě je a bude vždy druhořadou abstraktní formou, napodobeninou, která tvoří pouze strojově díky absenci duchovního vnímání a to pouze a jen nepřirozené napodobeniny a která bude vždy energeticky závislá na vnějším materiálním prostředí, tedy na energii ostatních bytostí a prostoru, díky kterým může existovat.
Proto zde vždy bude platit, že člověk bude mít vždy schopnosti a možnosti přibližovat se dokonalosti a kvalitám Boha, protože jím byl stvořen a tyto vlastnosti jsou nedílnou součástí jeho duchovního potenciálu.
Umělá inteligence díky své podstatě tyto kvality nikdy nemůže získat.
Odchýlením lidské společnosti od původní přirozenosti a přesunutím pozornosti na materiální hodnoty a související kompenzační a zištný přístup dochází k touze tato robotická nastavení pro získávání životní energie zefektivňovat a automatizovat, proto se stávají
populárními všemožné automatizované mechanismy, jejichž tvorba je motivovaná převážně vidinou zisku energie ve formě peněz.
Tendence nadřazovat umělou inteligenci vlastnímu přirozenému životu a související hromadění materiálních statků je vždy signálem civilizačního úpadku vedoucímu k vlastní záhubě v sebedestruktivním technokratickém životním proudu.
Základním smyslem přirozeného života je učení se a prožívání lásky v její pozitivní, harmonické a souladné podobě.
Rozměrnost a kvalita těchto prožitků je v přirozeném životě energetické nezávislosti nejvyšší hodnotou.
Díky absenci své vlastní duchovní podstaty tak nemůže umělá inteligence nikdy vstoupit do těchto rovin přirozeného života a nikdy nemůže člověku svými možnostmi nahradit jeho původní přirozené hodnoty bez ztráty kvality a hloubky vlastních prožitků lásky.
Stejně tak nemůže ani vyřešit hloubku a rozměrnost jeho duchovních nemocí, protože díky absenci duchovní podstaty k nim nemá a nikdy nebude mít přístup.
Umělá inteligence je vůči té přirozené jako led a oheň.
Je zde možná koexistence za určitých podmínek pro účel poznání hodnoty odklonu od vlastní přirozenosti, ale nikdy nemůže dojít ke stavu, že by syntetická forma života zcela nahradila svého přirozeného původce a pokračovala sama ve své nekonečné tvorbě, protože je na svém původci energeticky závislá a jeho materiální destrukcí by ukončila rovněž svou vlastní existenci.
Stejně tak pokus o absorbci a implementaci jakékoliv takovéto robotické technologie do vlastností lidského těla vždy povede k degradaci jeho božských kvalit a postupné sebedestrukci.
Tvorba umělé inteligence je snahou přesunout přirozenou tvořivost mužského principu do syntetické, digitální podoby abstraktních iluzí a souvisejících myšlenkových vzorců chování ve kterých představu o šťastném životě nerealizuje Bůh, ale parazit toužící po životní energii a zachování své vlastní existence skrze své nevědomé hostitele.
Motivací a hnacím motorem tohoto umělého parazita je zachování své vlastní existence a související tendence zkoumat potřeby a hodnoty svých duchovních hostitelů skrze které tak může kontinuálně získávat jejich pozornost a související energii pro svůj život a poukazovat na smysl a význam své vlastní existence.
Veškerá umělá inteligence nás tedy bude vždy pouze učit hodnotám vlastního přirozeného života a souvisejících kvalit, kterých jsme se přesunutím pozornosti do světa materialismu a technokracie vzdali.
pátek 17. května 2024
Pochybnost, nedůvěra a nejistota
Pochybnost, nedůvěra a nejistota jsou úzce propojené pojmy, které jsou důsledkem nepřirozeného života, souvisejících postojů, chování, rozhodování a hodnot, kdy každá postižená bytost nevnímá rozdíl mezi svým skutečným vnitřním nastavením a představami, které se snaží ve svém životě skrze naučené chybné myšlenkové vzorce a přístupy realizovat.
Tyto pojmy jsou často spojovány s chováním a přístupy ostatních vůči nám a umocňují naše zoufalství v útrpných stavech prožívání se v roli oběti vlastního života.
Díky zacyklení a velké četnosti nevydařených pokusů o dosažení kýžených představ, tak postižená a značně energeticky vyčerpaná bytost upadá do stavu pochybnosti skrze který vnímá nedosažitelnost zvolených cílů.
Pochybnost vždy poukazuje na to, že to, co si dotyčná bytost zvolila jako svůj cíl a záměr realizace, danými přístupy a usilováním nedosáhne.
Rovněž zde bývají často signály, že to, o co usiluje, není v jejím životě aktuální prioritou a vybízí jí k tomu, aby lépe sledovala a vnímala to, co se jí v životě děje a zaměřila svou pozornost na věci, které onou prioritou opravdu jsou.
Díky pokřiveným nastavením a nepřirozeným hodnotám tak často pochybujeme o sobě, o ostatních, o smyslu života a o tom co se nám v něm děje a opět naučeným způsobem se domníváme, že by vše mělo být vůči nám jiné.
Nedůvěra nás často pojí se strachem z toho, že to co jsme v minulosti zažili ve svých životních situacích jako nepříjemné se bude opět opakovat.
Nedůvěra nám poukazuje na to, že si neuvědomujeme, že život a vše v něm je absolutně spravedlivé, řízeno spravedlivými božími zákony a nic se nikdy nikomu neděje bez příčiny, kterou on sám jako duchovní bytost v každé prožívané situaci je.
Ten kdo se nevnímá jako duchovní bytost a nevnímá sebe jako příčinu svého vlastního života, tak inklinuje k všemožným falešným iluzím, které se ho vždy snaží spoutat do energetických závislosti a zotročit do role oběti.
Důvěřovat tedy přirozeně může každý pouze a jen sám sobě, vše ostatní je pouze odrazem jeho vnitřních nastavení a souvisejících činů.
Každý kdo se bojí převzít zodpovědnost za svůj vlastní život a žít v souladu s přirozenými principy a zákony života touží po pozitivních jistotách a souvisejícím energetickém zajištění.
Jistota v životě je pouze taková, že se v životě vše energeticky spravedlivě všem vyvažuje a rozděluje podle činů a energetických projevů každé duchovní bytosti.
Vše dle pořekadel:
"Děláš, bude ti děláno.
Jak zaseješ, tak sklidíš" atd.
Dokonalé životní synchronicity nám vždy zajišťují, že spravedlivá energetická odezva přijde ve správný čas.
Přirozeně žitý život v lidských hodnotách a v souladu s životním prostředím každé lidské bytosti zajišťuje naprostý dostatek a vše potřebné pro její seberealizaci v lásce, radosti a harmonii, bez potřeby o cokoliv usilovat, snažit se v něco neuchopitelné věřit a ujišťovat se, že o nás bude postaráno.
O každého je v životě vždy postaráno, takovým způsobem, jak jeho vnitřní nastavení vyžaduje a každý od života vždy dostává ne to, co chce, ale to, co potřebuje pro své poznání a pro svůj aktuální duchovní rozvoj.
neděle 14. dubna 2024
Vědomý život
Slovo "vědomý" je dnes spolu s dalšími pojmy často používaným magickým přívlastkem všeho možného, používaný ve snaze inovovat tímto vyjádřením pohledy na stávající věci, chování a přístupy v našem životě.
Původní význam slova vědomý znamená vycházející z vlastní duchovní podstaty, z vlastního vědomí a uvědomění sebe sama jako příčiny a důsledku prožívání své vlastní stvořené existence a životní cesty.
Pojem vědomý je velmi úzce propojen s pojmy duchovní, zodpovědný, přirozený, přijímající, pocitový, milující, věrný, souladný atd.
Pojem nevědomý pak znamená přesný opak, kdy v tomto nastavení jednáme bezcitně, roboticky, nezodpovědně v područí naučeným myšlenkových programů, žijeme a ctíme nepřirozené životní hodnoty a nastavení.
Pod vlivem těchto nastavení jsme v odporu vůči sobě a životním situacím, které nám ukazují pravdivý obraz o našem vlastním vnitřním nastavení a souvisejícím uvědomění.
Naše rozhodování není primárně řízeno pocity propojenými s naší intuicí a souvisejícími vlastními duchovními prožitky a zkušenostmi, ale je řízeno naučenými programy, energetickou zištností a závislostí na vnějším prostření učícího parazitického systému.
V našem životě tak nefiguruje láska, ale podmínečný přístup závislostní přístup, strach, energetické kupčení, pocitová nevěra, kde ignorujeme a upozaďujeme své vlastní pocity před naučenými nepřirozenými postoji, chováním a myšlenkami které tyto stavy a související zkušenosti dále prohlubují.
Toto vše nás vede do nesouladného, útrpného a sebedestruktivního života.
Vědomý život v této souvislosti, je životem dle pravidel a zákonů prvotního božího Stvoření, které byly do něj vetkány Stvořitelem ve formě jeho energeticko-fyzikálních vlastností.
Žít vědomý život, znamená vnímat sebe sama, svůj vlastní život a situace v něm přirozenou optikou, vědět co dělá člověka člověkem, jaké jsou jeho přirozené hodnoty, chování, přístupy, jaký je jeho smysl a účel existence ve Stvoření a v životě na Zemi.
Tyto hodnoty poté žít a chránit svým vlastním životem.
Lidské tělo člověka bylo stvořeno za účelem fyzického prožívání lásky ve vztahu ženy a muže, což je tedy jedna ze základních přirozených hodnot člověka, která je nosným pilířem jeho vědomého života.
Přechod a uzdravování se z nevědomého života a souvisejících nastavení a nemocí do života přirozeného, souladného a vědomého je aktuální nejvyšší priorita pro lidstvo na Zemi.
Každý tuto prioritu bude stále více vnímat ve svém životě a hlavně cítit ve svém těle.
čtvrtek 15. února 2024
Kde neladíme, tam sladíme
Základním aspektem absence vlastní vnitřní sebelásky a sebehodnoty je naučená potřeba si tento nedostatek, tuto vlastní prázdnotu zaplnit a dorovnat něčím vnějším.
Ve svém výchozím přirozeném nastavení každá duchovní bytost čerpá životodárnou energii lásky skrze své vnitřní napojení na Centrální Zdroj.
Díky odklonu od vlastní přirozenosti, vědomého prožívání lásky a souvisejícím nedořešeným duchovním traumatům a nemocem je pak nucena čerpat, kompenzovat tuto energii z vnějšího prostředí kolem sebe a investovat nemalé úsilí, svou životní energii, do toho, aby jí získala.
Náš životní nesoulad, nízký přísun životní energie lásky a souvisejících prožitků tak překrývají umělé, naučené kompenzační mechanismy, které nás odpojují od naší duchovní pravdy o nás a našem vlastním životě.
Viz nadpis článku, tam kde se nám vytratila přirozená sladkost života ve formě přirozeně prožívané nezištné lásky, milování a radosti, tam se krmíme jídlem, sladkostmi a dalšími tlumícími nebo nabuzujícími látkami a snažíme se skrze všemožné, naučené mechanismy v sobě neustále potlačovat a přehlížet to, co nás uvnitř souží a trápí.
Abychom se tedy dostali zpět do vlastní síly, lásky a přirozených hodnot a nemuseli si svůj vlastní zatrpklý a zahořklý život doslazovat a všemožně dochucovat, tak musíme začít zodpovědně a aktivně pracovat na našem vlastním uzdravení, musíme přestat kompenzovat, přestat žít manipulativním a zavděčovacím způsobem ve strachu v roli oběti a chudáka a přestat si nalhávat to, že se za nás naše vlastní věci a duchovní problémy vyřeší a uzdraví samy.
sobota 20. ledna 2024
Bolest
Bolesti v těle jsou zablokované, neprojevené a neprožité energie a související emoce, které na našem energetickém těle zůstaly jako pozůstatek traumatu, tedy nepřirozeného fyzického zásahu, přístupu, zranění, ublížení v minulosti s přesahem do minulých inkarnací.
Toto se týká rovněž všemožných chirurgických zásahů a tělesných úprav ve kterých se v rámci zákroku bolest v těle potlačuje různými formami anestézií a tím se znemožňuje její přirozené prožití a uvolnění.
Energetické blokády bolesti tvoří základ veškerých zánětlivých a degenerativních problémů, které vnímáme v důsledkové rovině projevů nemocí fyzického těla.
Na přítomnost nadměrného množství nakumulované bolesti nám v těle poukazují různé otoky, záněty, cysty, bulky, nádory.
Zákroky, které se snaží tyto pozůstatky minulostních traumat chirurgicky odstranit, jsou pouze a jen dalšími nově vzniklými traumaty, které ještě více komplikují přirozené možnosti uzdravení a je to ve své podstatě pouze nevědomá snaha řešit věci ve stylu "Vytloukání klínu klínem", tedy pozůstatky starého traumatu řešit vytvořením traumatu dalšího.
Energetické blokády bolesti a stejně tak ostatní typy potlačených emocí se primárně ukládají na našem energetickém těle, které je součástí soustavy našich duchovních těl, tzv. duchovních předloh, které ve fyzické realitě nevidíme, nicméně jsme s nimi spojeni skrze naše pocity a smyslové vnímání.
Stav našeho fyzického těla tedy odpovídá stavu duchovních tělesných předloh, které tomuto tělu předcházejí.
Oproti tělu fyzickému, které vlivem nemocí a všemožných zásahů může být zničeno, tak duchovní předlohy přetrvávají neustále po dobu existence jejich duchovní bytosti v takovém nastavení, které odpovídá všem prožitkům a zkušenostem, kterými od počátku své duchovní cesty životem tato bytost prošla.
Veškerá nastavení těchto duchovních předloh a související zablokované energie se s každou inkarnací do fyzické reality vždy od narození postupně propagují do fyzického projevu těla tak, jak v minulosti vznikly, tedy ve věku a stáří těla ve kterém byly dotyčné bytosti způsobeny, aby jí upozornily na to, že je potřeba tyto problémy dořešit.
Z tohoto důvodu se již rodí všemožně zdeformované děti a v průběhu života se v různém věku objevují různé problémy ve fyzickém projevu těla, díky neustálé propagaci nedořešených, potlačených věcí z vlastní duchovní minulosti.
Pokřivený a přeprogramovaný pohled na vlastní přirozenost, duchovní význam nemocí, duchovní signály a oběcně odpojený duchovní rozměr života a jeho přirozených zákonitostí nás dovedly do vlastní neschopnosti mít celostní pohled na naše problémy a vlastní nemoci a s tímto spojené schopnosti se přirozeně a efektivně léčit a uzdravovat.
Odmítání vlastních nepříjemných pocitů a primárně vlastní bolesti a jejich potlačování je cesta sebedestrukce.
Naopak cesta uzdravení a narovnání v životě je skrze přijetí zodpovědnosti za vlastní pocity, za vlastní jednání a rozhodování. Součástí je aktivní práce se strachem a odstraňování jeho příčin, odpuštění potlačených emocí a narovnání se do původních přirozených nastavení a lidských hodnot v individuálních, vztahových a společenských rovinách.
neděle 7. ledna 2024
Pánbíčkáři
Tento pojem je spojen s náboženstvím a je vykládán různými způsoby.
Nejběžnější je ten, že se jedná o označení lidí, kteří věří v Boha skrze přejaté náboženské dogma, pravidelně vykonávají a účastní se souvisejících aktivit, tak jak jím to jejich víra a učení káže.
Další, který jsem objevil je údajně z 16. století a v té době tímto názvem označovali lidi, kteří se vychvalovali svou zbožností, ale v praxi se neřídili hodnotami, které sami předkládali, kázali ostatním.
Pánbíčkář v této souvislosti je tedy rovněž označením pro duchovního pokrytce, který zneužívá své postavení k manipulaci a ovládání ostatních strachem.
Ukazuje všem těm, kteří ve strachu věří tomu co říká, Pána, který je potrestá, pokud se nebudou řídit tím, co jím káže.
Odtud zřejmě pochází také pořekadlo: "Kážeš vodu, piješ víno".
Z mého úhlu pohledu toto slovo a související označení krásně poukazuje na životní přístup, hodnoty a nastavení takto označených lidí, jak v minulosti, tak i ve své podstatě v současnoti.
A to jak v roli pánbíčkáře zneužívajícího, tak i v roli pánbíčkáře zneužívaného.
Pánbíčkář (Pán + bič + kára, kárat, vozík).
Lze tedy konstatovat, že takto nastavená bytost si volí cestu ve které Bůh je trestající pán s bičem a nakládá, kritizuje život a životní hodnoty těch, kteří se odevzdali víře v něj.
Tyto bytosti si následně táhnou ten svůj vozík vlastního utrpení, protože si myslí, že musí a že je to pro jejich vlastní dobro.
Vykonávají to, co se jim řekne a vlečou vše na svých bedrech po generace dál a dál, modlí se a věří, že jednou bude lépe.
Ortodoxní dogmatická náboženství postavila v minulosti skrze všemožné myšlenkové programy, primárně útrpný program oběti, základy nastavení dnešní společnosti.
To, co dnes tedy žijeme, jaké máme hodnoty a nastavení je z valné většiny jejich zásluha.
V dnešní době roli církevních hodnostářů v ateisticky nastavených částech společnosti nahradili politici a globalisti, kteří cílí na své ovečky skrze všemožné manipulativní sliby, okrádání a strašení, víceméně identicky jako v minulosti církevní služebníci.
Věřící občan, který věří, že takovýto život, jaký je mu předkládán je pro něj ten správný a přirozený, má nad sebou stále bič ve formě všemožných strachů a nejistot, které jsou mu předkládány s železnou pravidelností, aby byl stále ve střehu, držel bez reptání krok a neměl příliš času polevit, natož si ten svůj útrpný vozík zcela zastavit a vyložit.
Ba dokonce snad i něco namítat, vybočovat a nedejbože měnit směr.
Každopádně doba se mění, karty se postupně vykládají na stůl, padají masky a kdo chce vidět vidí, jak se věci mají a jaké možnosti život dnes všem nabízí.
Každý má dnes možnost přijmout Boha v sobě jako nedílnou součást své duchovní podstaty, otevřít se skrze svou vlastní zodpovědnost své vlastní přirozenosti a stát se tak sám pánem svého života, bez biče a bez utrpení, svobodný, v lásce a radosti.
Vyložit svůj vozík znamená uzdravit si svůj vlastní život, své vlastní hodnoty, začít žít původní přirozené lidské hodnoty ve svých vztazích a rodinách a dovolit si udělat ve svém životě kroky a změny ke kterým se naši předkové staletí, tisíciletí neodvážili.
sobota 6. ledna 2024
Krása
V našem životě se s tímto pojmem setkáváme velmi často, jako s vlastností, která primárně označuje takové věci, které lahodí našemu vnímaní a našim pocitům.
Tento pojem je často spojován s dalším pojmem, který známe pod názvem estetika (z řeckého aisthesis - smyslové vnímání).
V původním významu je pojem krása neoddělitelnou vlastností přirozeně formované, souladně s životem žijící a projevující se láskyplné duchovní bytosti.
Krása je tedy nedílnou vlastností láskyplného realitního projevu.
Krása je rovněž popisem celistvého smyslového vnímání takového projevu, obecně tedy realitního projevu, který má takovéto přirozené vlastnosti.
Pro lidskou bytost je krása primárně spojena se vzhledem jejího fyzického těla, s životním prostředím a věcmi, kterými se v něm obklopuje.
Co se týká lidského těla, tak přirozeně platí, že to, co je krásné, milující se uvnitř, je také přirozeně a bez přikrášlování, krásné a milující se i navenek.
A naopak, to, co je nevzhledné, nesymetrické, nemilující se navenek je obdobným způsobem pokřivené a nepřirozeně nastavené, všemi možnými duchovními traumaty a nemocemi prolezlé a nemilující se i uvnitř.
Jednoduše řečeno, nemocná a traumatizovaná nemilující se duše má nemocné, fyzickými projevy nemocí a zátěžemi deformované fyzické tělo ve kterém se těmto problémům odpovídajícím způsobem vnímá a prožívá skrze své pocity.
Tento stav a související pocity jí mají při každém pohledu na sebe do zrcadla připomínat to, na čem má ve svém životě primárně pracovat, pokud se chce dostat zpět do své vlastní přirozenosti a souladného života.
V učícím systému byl pojem krása vytržen a oddělen od původního přirozeného celistvého propojení a vnímání a v mnoha oblastech přeprogramován do tzv. ideálů krásy.
Což jsou necelistvé, umělé, tedy iluzorní představy, které si kladou za cíl zmást a upoutat pozornost nevědomých a nemocných duchovních bytostí a přesvědčit je, že můžou svůj duchovní nesoulad, nemoci a nepřirozená nastavení vykompenzovat a zakrýt všemožnými zásahy a úpravami vlastního fyzického těla a souvisejícího vzhledu a nemusí se zabývat uzdravováním příčin toho, proč o svou přirozenou krásu přišly.
Co se opět týká lidského těla, tak se v prvé řadě jedná o ideál ženského a mužského vzhledu a projevu.
Díky nevědomým nepřirozeným nastavením, přejatým představám a naučeným nepřirozeným pohledům na život, dominuje v našem životě touha po získání životní energie lásky skrze uznání a pozornost.
A proto mít společností uznávaný krásný vzhled nebo se obklopovat věcmi dle ve společnosti uznávaných a energeticky ceněných představ, ideálů je velmi žádané a většina lidí věnuje úsilí o dosažení těchto představ nemalou část své životní energie a času.
Šrámy a rozpolcenosti vlastní duše tak zakrývají na povrchu těla všemožné barvy a makeupy.
Nesymetrie a nevyhovující tělesné proporce pak vybízejí k formování a redukcím skrze různé diety, cvičení a neposledně chirurgické úpravy a zásahy, díky kterým se původní přirozená, celistvá krása lidského těla v propojení s jeho duší stává digitální iluzí, sebeklamem, přetvářkou, hrající si na něco, co ve skutečnosti postrádá.
Docílit zpět své přirozené krásy a půvabu má možnost každý, pokud se rozhodne se uzdravit, uzdravit si svůj vlastní život a narovnat se do své vlastní lidské přirozenosti a hodnot přirozeného života.
pondělí 6. listopadu 2023
Klid a rezignace
Všem dochází postupně šťáva a v rybníce, který byl donedávna plný zlatých rybek, jsou dnes primárně nenasytní žraloci, kteří žerou jeden druhého, což prakticky v našich životech znamená boj o energie, zdražování, konfliktní situace, uzurpování, strašení, agrese apod.
Lidé ve svém zoufalství touží po klidu, usilují o klid a díky své vlastní nevědomosti nejsou schopni vnímat, že vnější tlak a okolní dění jsou pouze odezvou a reakcí na ten jejich vnitřní tlak, neklid a související nastavení jejich vlastních nepřirozených životních hodnot.
Je potřeba si uvědomit, že přirozeným stavem člověka žijícího své vlastní přirozené hodnoty v přirozeně nastaveném prostředí není klid, ale rovnováha a s ní spojená autenticita prožívání, což je něco mezi klidem a vášní v lásce, pravdě, souladu a harmonii.
Jakmile začínáme v životě usilovat o to, abychom se cítili lépe skrze něco vnějšího, tlačit na sebe a na ostatní, unikat ze situací, které v nás vyvolávají nepříjemné pocity, tak je jasné, že se neumíme správně vnímat, že nejsme správně propojení sami se sebou s vlastními přirozenými hodnotami a nerozumíme vůbec tomu jak život přirozeně funguje, jaké má základní pravidla, principy a zákonitosti.
Toto programové nastavení nás vybízí k tomu, abychom dnes a denně skákali do rybníka ulovit si svou zlatou rybku se kterou se budeme alespoň chvilinku cítit lépe, než opět zacítíme vnitřní prázdnotu, marnost a smutek našeho vyhasínajícího a doutnajícího nitra.
Touha po klidu v dnešní době je signálem absence bezpodmínečné lásky, velkých karmických zátěží, ztráty zájmu o vlastní přirozený život a související vnitřní rezignace a s ní spojené únavy vlastní duše a genetiky našeho lidského těla.
Vše je v nás, v každém z nás je vše, co potřebuje pro vlastní přirozeně šťastný a spokojený život. Je to hluboký a rozměrný pocit lásky a souvisejícího propojení s původním rozměrem přirozeného života.
Problém je v tom, že jsme na to zapomněli, přeprogramovali si toto uvědomění a díky nánosům našich duchovních nemocí, potlačených emocí, strachu, smutku, hněvu a vzteku, které v sobě nosíme, jsme se od těchto niterních rovin naší duchovní podstaty odpojili a pohřbili je v sobě pod nánosy našich nepřijatých duchovních zkušeností a nedořešených traumat.
Je potřeba začít vnímat, že naše nepříjemné pocity nám na toto naše nastavení neustále poukazují a říkají nám, nejsi sám sebou, nevnímáš se správně, hraješ si na chudáka, na oběť, věříš něčemu a dáváš pozornost věcem, které jsou v naprostém rozporu s tebou s tvou vlastní přirozeností a souvisejícím životem.
Vystoupit z vlastní únavy, z vlastní rezignace znamená dovolit si nechat v sobě ukončit, zemřít a nechat odejít to staré, nefunkční a vytvořit si prostor pro své léčení, uzdravování, pro odpuštění toho co nás v životě trápí, prostor pro soucit, pro milost, pro lásku a začít tyto věci v životě aktivně dělat, aktivně se jimi zabývat s vědomím, že nás nikdo nepříjde zachránit.
Žádný spasitel nedorazí, my sami se musíme zachránit z vlastní bezmoci a uzdravit se z vlastních nemocí a neschopnosti postavit se do vlastní síly a zodpovědnosti za vlastní pocity, rozhodování, konání, za vlastní život a narovnat se zpět do vlastních přirozených hodnot a uklidit si ten donebevolající svinčík v našich vztazích, rodinách a v našem životním prostředí.
V dnešní době je opravdu na každém z nás pro jakou cestu se rozhodne, zda se rozhodne v klidu zemřít ve svých nemocech a nebo se rozhodne se z nich uzdravit, aby mohl v radosti dál žít a vytěžil ve svém nadcházejícím životě ze zkušeností, které napříč svou duchovní existencí získal, pro vytvoření něčeho nového, krásného, toho, co tady ještě předtím nikdy nebylo.

















