Sekta a alternativa

Pojem sekta svým původem vychází z následujících latinských slov:
1. secta — „směrnice, směr, dráha, filozofický směr, filozofická škola, politická strana, frakce“
2. sequi — „sledovat, následovat“,
3. secare — „řezat, oddělovat“

Původně byl pojem sekta spojován s duchovním pojetím života a primárně pak s náboženstvím a souvisejícím odklonem od jeho hlavního dogmatického a ortodoxního "pravého" proudu, podle kterého byla nastavena většinová společnost.

Sekta v tomto pojetí byla novým názorovým proudem a směrem, který přinášel odlišné přístupy a pohledy na témata a pojetí duchovního života původního většinového pojetí.

V dnešní době se jedná o pojem často implicitně nebo explicitně negativního nebo i pejorativního významu, kterým většinová kultura nebo většinová společnost označuje část menšinovou, vydělenou z určitého směru (náboženského, politického nebo názorového).

Jako sekta je tedy označováno obvykle vše co nerezonuje s postoji a názory většinové společnosti, kterou zde reprezentuje "systém a jeho osobnostní autoritativní model všeobecně uznaných názorů, postojů, přístupů, tvrzení a hodnot" a tyto názory jsou prezentovány větší skupinou jedinců.

Pojem sekta je v naší společnosti rozhodně vnímán jako něco negativního a proto se místo něj používá další podobný pojem a tím je "alternativa", který se díky své neutrální povaze a absenci spojitosti s náboženskými postoji a konflikty mnohem více osvědčil a zakořenil.

Mít tedy alternativní přístup, názor, postoj a pohled se jeví být v naší společnosti mnohem méně konfliktním než být součástí názorově odlišné sekty, která se vymezuje vůči většinovému pojetí a názorům.

V dnešní velmi dynamické době plné velkých změn jsou pojmy alternativa a sekta a s nimi spojené odlišné pohledy na to co a proč se děje každodenním chlebem.

Být tedy v dnešní době označován jako alternativní nebo součástí názorově odlišné sekty vůči dogmatického otrockému systému plného lží a manipulací je dle mého názoru pro všechny jedince, kteří přebírají zodpovědnost za vlastní život, naprosto nedílnou součástí jejich životní transformace a souvisejících potřebných změn.

Nebojme se tedy být alternativní a nebo být označování jako sekta, protože není podstatné to, jak je kdo označen a zaškatulkován, ale to jaký kdo ve skutečnosti je, jaké jsou jeho úmysly, jeho hodnoty, zda to co dělá je dobré, nezištné a přirozené a nebo zda je to pouze manipulace, lež, klam a zneužívání schovávající se za populistické nálepky umělých systémových marketingových trendů a reklam.

Spravedlnost života je zaručena všem bytostem bez rozdílu a každá bytost se ve finále bude muset nakonec sama vypořádat se svým svědomím a srovnat si své účty s Bohem bez ohledu na to co si o sobě a svém životě myslela, čemu všemu uvěřila a čemu všemu se zaprodala.