Tělo jako obraz naší sebelásky - Psychosomatika úprav vzhledu

Existence potlačených emocí se přímo projektuje do vzhledu našeho těla a nepříjemných pocitů, které v souvislosti s jednotlivými částmi těla pociťujeme.
V rámci systémové výchovy jsme se naučili věřit myšlenkovým vzorcům chování, které nám posuzují náš fyzický vzhled, naše tělesné proporce a související myšlenky nám říkají, jaké máme na těchto částech těla problémy a související nedostatky dle různých učících systémových pohledů na vzled a funkce lidského těla. Nevědomi si toho, že hlavním problémem je ona potlačená emoce a související trauma, které v dané oblasti pociťujeme a né fyzická část těla na kterou je zaměřena pozornost, žijeme v domnění, že informace o vzhledu našeho těla, která přichází z myšlenek jsou pravdivé.
Například, pokud je žena nespokojena se svým poprsím, nelíbí se jí vzhled, velikost apod., vždy to poukazuje na traumata z minulosti, z minulých inkarnací, která se týkají různého sexuálního násilí, týrání a mučení. Existence potlačených emocí v této oblasti je ženě průběžně zrcadlena chováním ostatních a dle nastavení souvisejích myšlenkových vzorců je ženě odpovídajícím způsobem poukázáno
na to, že její prsa neodpovídají aktuálním společenským normám a ideálům. Tyto reakce jsou vždy v souladu s jejím karmickým energetickým dluhem, skrze který si dotyčná souběžně odžívá své obdobné chování k ostatním v minulosti, v minulých inkarnacích. Obdobně se to týká všech ostatních částí těla, kde pozornost na ně v nás způsobuje nepříjemné pocity, ke kterým patří primárně různé strachy a stydlivosti.
Lidé tedy nevědomi si příčin vlastní nespokojonosti a nelibosti ke svému vlastnímu tělu nezřídka podlehnou tlakům učícího systému, který je vybízí skrze adaptované myšlenkové vzorce chování a související vnější podněty k tomu, aby si své tělo upravili, přikrášlili a tím navýšili hodnotu jeho vzhledu a přiblížili se co nejvíce systémovým ideálům a současně se snažili skrýt a zamaskovat skutečnou nepříjemnou pocitovou pravdu uvnitř vlastního nitra. Pro tyto účely zde máme různé úpravy vzhledu, které se snaží zdůraznit v dané oblasti naši nízkou sebehodnotu a poukázat v daném místě na výskyt traumatu.
V obecné rovině mají všechny tyto aktivity za cíl v prvé řadě přítáhnout pozornost a získat pro sebe energii z podmínečného přijetí od ostatních, která nám díky vlastní nížké sebelásce chybí. Různé kosmetické úpravy, malování, barvení poukazují na to, že se primárně snažíme zaujmout pozornost ostatních, spojujeme se s představami o tom, jak bychom měli vypadat a ne s našimi pocity, tedy s tím, jak se vlastně v životě pravdivě cítíme.
Dietetická opatření s cílem zbavit se nahromaděného tuku vypovídají jednak o potlačených emocích hněvu a vzteku a související nespokojenosti v životě, ale také poukazují na to, že takto jednající člověk si nevědomky volí cestu odpírání si v životě určitých věci, než aby se zaměril na své vlastní nepříjemné pocity a zbavil se potlačených emocí, díky kterým se do onoho problematického stavu dostal. Obdobně to platí i pro ty, kteří vykonávají různé sportovní aktivity pro zlepšení vzhledu jejich těla, opět dle nějaké jejich cílené představy.
V tomto nastavení nezřídka dochází k různým úrazům a vnímání bolesti z přetěžování různých částí těla, což postupně vede k jeho devastaci a souvisejícím fyzickým omezením. Dobrým příkladem je veškerá sportovní profesionalita, zaměřená na výkon, výsledky a vítězství, kde její účastnící již v poměrně mladém věku sklízí plody svého konání v podobě tělesných omezení. Na ještě nižší úroveň sebelásky pak poukazují úpravy vzhledu, kde je potřeba přímý zásah do fyzického těla, jako jsou různé plastické a chirugické výkony mající za cíl změnšení, zvětšení, nebo jiné úpravy části těla, tak aby vyhovovaly konkrétní představě, díky kterým dojde k přijetí vlastního těla a naplnění souvisejících očekávání .
Velmi zajímavou oblastí v této problematice, je aplikace různých šperků vpichem do kůže a také skrz různé části těla, jako jsou uši, nos, rty, jazyk, prsní bradavky, pupík, vnější části pohlavní orgánů atd. Zde se přimo poukazuje na související nesoulad a traumata a nezřídka také na přímy výskyt potlačených emocí v místě aplikace. To stejné platí také pro tetování, kde místo a symbolika poukazují na trauma a rovněž zde bývá i tématická spojitost s prožitky z minulých inkarnací, kde trauma vzniklo.
Pokud si chceme vědomě přikrášlovat naše tělo, měli bychom si uvědomit, že nám žádná jeho úprava nemůže zvýšit naši vlastní sebehodnotu a ani hodnotu vzhledu našeho těla, protože pro nás bude vždy podstatné pouze to, jak se pravdivě v našem těle cítíme a ne jak si mýslíme, že se cítíme a jak nás vnímají ostatní.
Věškeré úpravy bychom tedy měli dělat s láskou a radostí bez sebeubližování, aby tyto úpravy pouze pravdivě poukázaly na to, jací opravdu jsme, na naši duchovní podstatu, na naše pocity v srdci. Vzhled našeho těla bude tedy vždy dokonalý, ať je jakýkoliv, protože bude dokonale vyjadřovat obraz aktuálního stavu naší duše, který rovněž bude vždy přímo poukazovat na to, jak se v životě cítíme a zda jsme ze srdce šťastní a spokojení nebo ne.