Tělo jako obraz naší sebelásky - Psychosomatika vzhledu

Jak jsem zmiňoval v předchozím článku na který tento navazuje, tělo je obrazem naší duchovní bytosti, na naší současné úrovni bytí je tedy obrazem naší duše.
Na počátku naší cesty sebepoznání jsme obdrželi naše tělesné předlohy v dokonalé neporušené podobě, stejným způsobem, jako když si v autosalónu koupíme a odjedeme s novým nablýskaným autem. Naše touha poznat hodnotu toho, co jsme dostali a s ní spojený záměr poznání nás vedly do realit života a tisíců inkarnací v lidském těle člověka, kde jsme se učili poznávat všechny aspekty lásky a související pocity v našem těle, kdy nám skrze tyto prožitky neustále přicházelo uvědomění si toho, co to vlastně máme, jaká je hodnota našich duchovních darů a jaké to vlastně je být lidskou bytostí, být člověkem. Všechny zkušenosti a poznatky se postupně vtiskly do buněčné paměti, do naší genetiky a souvisejícího obrazu našeho těla.
Každé fyzické tělo je tedy ve své podstatě, v počátečním stavu, dokonale krásné, zdravé, všechna jeho energetická centra pracují na plný výkon a umožňují každé duchovní bytosti ty nejhlubší možné pocity a prožitky, které zvládá jeho aktuální anatomická konstrukce a související materiální genetika. Dnešní fyzický vzhled v jednotlivých lidských rasách, vlastnosti těla a jeho možnosti přímo poukazují na všechny zkušenosti a poznání, kterými jednotlivé větvě lidského rodu prošly. Primárně je zde možné vnímat rozdíl mezi počátečním vzhledem a souvisejícími vlastnostmi a aktuálním vzhledem a vlastnostmi, které má každé tělo k dispozici.
Pokud tedy rozumíme tomu, co nám svým vzhledem a projevy naše tělo ukazuje, jsme schopni se dostat do kořenových příčin problémů a odstranit je stejným způsobem, jako když si se svým vozem přijedete do servisu opravit nějakou nefunkční část, s tím rozdílem, že problémy fyzického těla se primárně neřeší, neopravují na fyzické úrovni, ale je potřeba jít do úrovně energetického těla, kam se dostaneme přes smyslové vnímání, tedy přes naše pocity. Naše fyzické tělo tedy léčíme a opravuje primárně tím, že pracujeme s potlačenými emocemi, energiemi zablokovanými na
našem energetickém těle, která zde ulpěla jako důsledek našich nepřijatých karmických lekcí a životních zkušeností, které jsme v našem lidském těle od počátku naší cesty prožili.
Naše fyzické tělo obsahuje zkušenosti naších předků, rodových línií našich rodičů, ze kterých jsme vzešli. Tyto zkušenosti a související informace vnímáme v každém lidském těle jako nastavení vnitřního muže a vnitřní ženy. Nastavení vnitřní ženy a související rodové línie matky se projektuje do lévé poloviny těla a nastavení vnitřního muže a související rodové línie otce se pak projektuje do poloviny pravé. Na jednotlivých stranách našeho těla tedy můžeme vnímat a vidět různé nesoulady a nesymetrie, fyzické projevy nemocí související s nastavením a zkušenostmi jedné z těchto polarit a souvisejících rodových línii.
Problémy vycházející z nepřijetí sebe sama, vlastní polarity a souvisejících rolí, nízké sebelásky a sebehodnoty dle vlastní polarity se projektují u muže na straně pravé a u ženy na straně lévé. Ve vztazích ukazuje lévá strana muží jeho vztah k ženám, souvisí také se vztahem k matce a ženě ukazuje pravá strana její vztah k mužům, zde je souvislost se vztahem k otci.

Postava

Hubená, vychrtlá až zkostnatělá postava poukazuje na přítomnost tvrdosti, potlačené agrese spojené se strachem z nedostatku, nízké sebehodnoty a sebelásky, dominují strachem oslabené ledviny, díky kterým se tělo správně nevyživuje křiví a chřadne. Tlustá, zavalitá, obézní postava poukazuje na potlačené emoce hněvu a vzeku, smutek, lítost, křivdy, dominují přetížená játra a žlučník a s tímto spojený zpomalený metabolismus. Tukem obalené, zakryté partie, jsou jakýmisi ochrannými mantinely, které poukazují na to, že se dotyčný brání, chrání před určitými typy pocitů. Přitomnost celulitýdy poukazje na komfortní zónu pohodlí, tedy neschopnosti pracovat vědomě se svými pocity a znamená to také odpírání vlastní hojnosti.

Hlava

Kvalita vlasů, jejich délka a rychlost růstu poukazuje na kořenovou sílu ledvin a rodových línií našich předků. Nos poukazuje na schopnost cítít, používat správně smyslové vnímání, jeho nadměrnost nebo malost poukazuje na nesoulad v této oblasti, říkající, také že nám určité věci v životě nevoní. Ústa, rty jsou spojeny s pohlavními orgány a vztahem k nim. Různé problémy
jako jsou vyrážky a opary, které se projevují na rtech, poukazují na vztek a nepřijetí sebe sama v těchto rovinách. Uši, problémy s nimi jsou spojeny s ledvinami a poukazují na naši schopnost naslouchat sami sobě a ostatním. Potíže s nimi nám signalizují to, co nechceme v životě slyšet. Oči jsou propojeny s játry, problémy s nimi se tedy přímo odvíjí od stavu tohoto orgánu a přetížení souvisejícího emočního centra, poukazují svými problémy na to co v životě přehlížíme nebo nechceme vidět.

Ruce

Problémy na nich poukazují na to, jak uchopujeme, přistupujeme dle strany těla k související mužské nebo ženské polaritě a pocitům, které nám svých chováním zrcadlí. Horní svalová část poukazuje na to, jakým způsobem využíváme sílu, schopnosti našeho projevu a z čeho jí čerpáme, směrem dolů se vše zjemňuje až do úrovně dlaní a prstů, které poukazují na jemnost a způsob našich citových doteků k sobě i k ostatním.

Záda

Problémy na nich, poukazují na to, jaká břemena různých vzorců chování a přesvědčení na sobě neseme, obvykle poukazují na rodovou zátěž. Na stupeň zatížení poukazují také různé svalové spasmy, hrby a boule, dále pak volnost lopatek, které jsou v případě velkého přetížení zatuhlé, jako by byly k zádům přilepené.

Páteř

Její zakřivení, pružnost a schopnost regenerace poukazuje na kořenovou sílu ledvin, sílu naší sebelásky, naši celkovou stabilitu a rovnost, vzpřímenost v životě.

Pánev, boky, hýždě

Nesoulad v této oblasti poukazuje na přítomnost strachů, křivd a bolestí v rovině vlastní sexuality. Obzvlášť u žen, kde chybí přechodová línie mezi pasem a boky je vždy vnímatelná
velká tvrdost. Nahromaděná bolest bývá koncentrována kolem záhybů pánevních kostí a kyčelních kloubů. Nadměrným tukem obalené hýždě poukazují na kofortní zónu lenosti, na pohodlnost na úkor šťastného života, na rezignaci na vlastní pocity. Hyždě, ze kterých vystupují kosti zase poukazují na tvrdost, strach, neschopnost se zastavit, dopřát si pro sebe klid a pohodlí.

Hrudník

Je spojen se sebevyjádřením a zevnitř je formován plícemi. Propadliny v hrudníku poukazují na existenci potlačených emocí v plicích a průduškách a související problémy se sebevyjádřením.
U žen jsou zde dominantní prsa, jejichž symetrie s hrudníkem, vnímavost a vzrušivost poukazuje na stav ženství. Čím jsou prsa menší, tím více je přítomná tvrdost, jsou zde signály traumat z mučení týrání v minulých inkarnacích, kterými ženská rodová línie prošla, jako například vpáčené nebo malé bradavky. Povislá prsa poukazují na přežížení sleziny, smutek, zavděčování se a související jednání pod vlivem vzorců z výchovy. Nadměrně velká prsa, zavodněná nebo zalitá tukem, poukazují na potlačené emoce hněvu a vzteku a je zde spojitost se zpomaleným metabolismem a přetížením jater.

Břícho

Nesoulad zde poukazuje na to, jakým způsobem věci prožíváme, trávíme. Vypouklé, nafouklé břicho poukazuje na přetlaky hněvu a vzteku. Propadlé, volné břicho, poukazuje na přítomnost strachu a rezignaci. Přítomnost tuku opět poukazuje na přetížení jater a metabolické problémy, zároveň kryje traumatizováná místa, kde jsou skryty různé zbytky potlačených emocí karmické zátěže.

Nohy

Podobně jako u rukou, svalová část poukazuje na schopnost využívání vlastní síly, zde ovšem v našem postoji, jak jsme stabilní, ukotvení v našem postoji, v naších pocitech a souvisejících názorech, v našem sebeuvědomění. Problémy s nižšími častmi nohou až do úrovně prstů opět symbolizují jemnější roviny našeho životního postoje a přístupu k sobě i ostatním.

Kůže

Kůže souvisí s plícemi, se sebevyjádřením a projevuje se na ní vše co ze sebe vydechujeme, jakým způsobem projevujeme naše emoce. Rúzné vyrážky a kožní ekzémy poukazjí na přítomnost potlačených emocí hněvu a vztku a související přetížení jater a žlučníku.

Struktura lidského těla připomíná svou stavbou strom, jehož kořeny jsou v lidském těle ledviny, kmenem je páteří vzpřímený trup, ruce a nohy jsou nejsilnější větve, hlavou je koruna, vlasy symbolizují listy, květy jsou symbolem našeho projevu a plody poukazjí na výsledky naší práce, na naše potomky, na to kým jako lidé jsme a jaké hodnoty neseme.