Pozitivní myšlení

Z pohledu systémového přístupu se jedná se o snažení se, být neustále v příjemných pocitech a lpět na nich, kdy se člověk domnívá,
že si může vytvořit příjemný život na základě své vytvořené představy, díky které odmítá prožívat své nepříjemné pocity a s nimi spojené potlačené emoce a související strachy na které poukazují jeho karmická zrcadla, která mu nastavují všichni ostatní kolem něj.
Takovýto člověk nepřijímá v životě to nepříjemné a tím odmítá nést svou vlastní zodpovědnost za důsledky toho co v životě koná, včetně toho co vykonal v minulosti a jako připomínku těchto věcí,
si nese tuto zátěž ve formě nepřijatých energetických bloků na svém energetickém těle.
Neuvědomuje si, že to negativní, co k němu bezprostředně přichází, přichází proto, aby ho učilo poznat hodnotu toho pozitivního skrze učení se na negativních prožitcích a vlastních chybách
a neposledně mu umožnilo pochopit a přijmout význam duality a zákonů Jednoty a Energetického vyrovnání s poučením toho, co v životě znamená, když tyto zákony nerespektujeme a soustavně porušujeme.
Z pohledu duchovního nic jako pozitivní myšlení neexistuje. Je zde pouze přirozený život ve vysokých vibracích, díky vlastnímu sebepřijetí a související sebelásce.
Mysl je nástroj, který slouží pouze k odvádění pozornosti od sebe sama, tedy učí nás nebýt sami sebou,
je to nástroj poznání a uvědomění si oddělenosti od své vlastní podstaty.
Pokud pochopíme a uvědomíme si skrze adekvátní prožitky, že myšlení nás ke šťastnému životu nepřivede, je nám k dispozici intuitivní vědění skrze trvalé napojení v srdci, kde si uvědomujeme, že cesta každého z nás do vysokých vibrací štěstí a hojnosti vede pouze skrze sebepřijetí a přijetí vlastního života, ve kterém jsme odpovědní za vlastní pocity v srdci, pravdivě se o nich vyjadřujeme a na základě nich se v životě rozhodujeme a projevujeme vůči ostatním a bráníme své právo na základě znalostí pricipů bytí a souvisejích zákonů takoví být.

"Myslet znamená hovno vědět", proto si netvořme domněnky o tom jaký život je, ale učme se ho na základě vlastní sebelásky přijímat takový jaký je.

 

Utrpení

Jedná se o stav, kdy se rozhodneme naše pocity vyhodnocovat skrze myšlení, související programy a s ními spojenými vnějšími definicemi těchto pocitů. Primarně tak tyto pocity rozdělujeme na příjemné a nepříjemné. Na základě tohoto rozhodnutí, pak nepříjemné pocity a s nimi spojené potlačené emoce odmítáme prožít a pustit z těla ven.
Tímto způsobem vzniklé energetické bloky zadržujeme v těle a na jejich přítomnost nás neustále upozorňují všichni ostatní kolem nás, tím jak se k nám chovají.
Střídavě se v nás objevují kombinace pocitů strachu, bolesti, hněvu a vzteku, které se míchají v různých stavech depresí, agresí, úzkostí a paniky, neposledně jsou energetické bloky dobrým základem pro vznik různých typů nemocí.
Protože neustále nasloucháme a věříme myšlenkám, žijeme v domněnkách, že jsme chudáci, kterým je ubližováno a jsme tedy oběti vlastního utrpení. Protože trpíme potřebujeme se litovat.
Potřebujeme si ulevit a odložit, předat část své zátěže někomu, komu je nás líto, protože žije sám v utrpení a má potřebu se litovat a nebo najdeme někoho, koho můžeme nějakým způsobem obvinit z toho, že trpíme a on s pocitem viny si od nás zajíce v pytli převezme.
Tyto lidi ve svém životě vyhledáváme a stěžujeme si jim na to, jak to máme těžké, jak je to nespravedlivé, proč právě my musíme trpět, když se tak úpěnlivě celý život snažíme každému zavděčit, primárně svým rodičům, naplňovat jejich představy, být pouze tím hodným a poslušným.
Utrpení a jeho projevy má mnohočetný výukový rozměr a vede nás do prožitků, kde primárně pociťujeme, jaké to je nemít se rád a nahrazovat svou vlastní sebehodnotu tím co o mě říkají ostatní, žít na dluh, tím, že odmítám vyrovnávat své vlastní energetické působení a jsem ochotem přijímat pouze to "příjemné".
Základním krokem, jak se vymanit z utrpení a souvisejících programů "soudce a obět" je touha po změně. Je potřeba odvážit se překonat svou vlastní komfortní zónu s vědomím, že už to takhle nechci a být ochotem příjmout fakt, že můj vlastní život je spravedlivý, že mám své vlastní duchovní vedení a to nepřijemné co se mi v životě děje, jsem v minulosti dělal ostatním.
Nejsem tedy ani chudák a ani oběť, pouze jsem si chtěl vyzkoušet, jaké to je být v životě nezodpovědný za své vlastní pocity.
Je potřeba tedy odpouštět v sobě ostatním, což uvolní náš potlačený hněv a vztek a tím se zprůchodní energetické dráhy v těle a začnou se uvolňovat související potlačené emoce, které je potřeba si dovolit prožít. Je tedy potřeba si dovolit příjmout všechny své negativní stránky a související špatnosti a chyby, poučit se z nich a snažit se je dál v životě neopakovat.
Je nutné si uvědomit, že každý z nás je dokonalý takový jaký je, ve svých pocitech v srdci, tam je ukryta pravda o každém z nás. Každý z nás má největší hodnotu v sobě samém a do společného celku příspívá z nadbytku své vlastní sebelásky.
Jakmile je přesunuta pozornost zpět do našeho srdce a souvisejících pocitů, dochází k napojení na vlastní nekonečný energetický zdroj.
Tím, že se rozhodujeme na základě pocitů v srdci a pravdivě je vyjadřujeme již netvoříme karmu a ani související energetický dluh.
Žijeme tak šťastný život s ostatními ve vysokých vibracích v hojnosti, ukotvení ve své vlastní božské podstatě.

 

Vědomá práce s medicínou

Náš život je medicína.
Do nejnižší reality ve Stvoření jsme se přišli učit, léčit, uzdravit svou duši, své tělo, probudit se a stát se člověkem ve své pravé podstatě dle původních principů, hodnot a záměru poznání, které lidská rasa od počátku svého stvoření nese.
Jednou z nejsilnějších a nejúčinnějších cest probouzení a souvisejícího léčení je práce s šamanskými medicínami.
Hlavním cílem této práce je opět se naučit cítít, vnímat své tělo, své vlastní pocity a na základě nich se naučit v životě rozhodovat a nést za toto rozhodování zodpovědnost, tímto se postupně odpojit od systému myšlení.
Naučit se pracovat s nepříjemnými pocity, uvědomit si příčinu toho, co se za nimi skrývá, jaké jsou v nich obsaženy informace a z čeho pramení.
Pochopit význam tohoto učení, příjmout ho s láskou a na základě tohoto uvědomění, již dále nepodporovat ve svém vlastním životě věci, které nerezonují s naší podstatou a které nevedou k lásce, štěstí a spokojenosti.
Je potřeba si uvědomit, že žádná medicína za nás nic nevyřeší, pouze nám způsobem odpovídajícím našemu sebeuvědomění ukazuje to, jak žijeme, jak se chováme a přistupujeme sami k sobě a tím i k ostatním a všemu kolem nás.
Spousta lidí pracuje s šamanskými medicínami nevědomky, tím, že je používá primárně jako úklidový prostředek a nebo jako lístek do kina.
Jakmile se dostaví nepříjemné pocity a související prožitky, snaží se jich co nejrychleji zbavit,
protože se domnívají, že jim tyto prožitky nepatří a že si je nezaslouží, protože si vytvořili představu o této prácí, ve které to bude vše primárně hezké.
Tento nevědomý přístup klasifikuje tuto vzniklou situaci jako "Bad trip" a snaží se různým technickým snažením, jako je například dávkování, set a setting ovlivňovat chování těchto nástrojů poznání v domněnkách, že se tak vyhnou svým vlastním nepřijatým problémům a souvisejícím strachům.
Toto je opět jasným zrcadlem nezodpovědného chování v životě, kdy člověk pouze bere a vysává pozitivní energie ostatních a není ochotem vyrovnávat své energetické dluhy vůči ostatním, popírá tedy svá karmická zrcadla, tím, že v životě nepřijímá to "nepříjemné", tedy svou vlastní nepřijatou temnotu a související energie.
V praxi se to projevuje tak, že se takovýto účastník ceremonie snaží usilovně zbavit nepřijemného pocitu a související těžkosti tím, že se snaží vyvolat například zvracení, zvýšením dávky primární medicíny a případně dalších podpůrných medicín jako je například Rapé.
Má potřebu se před nepřijémnými pocity chránit a všemožnými způsoby je v sobě potlačovat, přehlížet, utlumovat je a popírat jejich existenci.
Hlavními hesly těchto komfortních zón nezodpovědnosti za své vlastní pocity je "Pohoda, klídek, tabáček, kafíčko" a hlavně mít za každou cenu permanentní úsměv na tváři, který je ve stádiích nesnesitelného vnitřního pnutí značně křečovitý.
A samozřejmě neustále se s ostaními utvrzovat v tom, že jsme "v pohodě".
Vědomá práce s medicinou je cesta pravdy, cesta zodpovědnosti, bez přetvářky, bez masek.
Je to cesta sebepřijetí, přijímání svých vlastních pocitů bez domněnek, bez soudů, hodnocení a kritik s vědomím, že je to tak správně.

 

Bdělost

Být bdělý znamená být ostražitý, pravdivý, zodpovědný za své vlastní pocity a jejich vyhodnocování skrze intuitivní kanál. Mít tedy neustále pozornost ve svém srdci, nenechat se vtáhnout vnějšími podněty do strachů a neunikat tím k myšlení a souvisejícím domněnkám vedoucím k sebeklamu, sebepopření, následnému vibračnímu pádu a související hloubce oddělenosti od vlastní podstaty.
Bdělost je zodpovědnost, stav uvědomění, který hlídá u sebe každá vědomá žena a vede k němu svého muže a své děti.
Bdí tedy nad svou rodinou, nad svým rodem a udržuje prostředí domova ve vysokých vibracích šťastného života. Díky tomuto uvědomění žena usměrňuje tvořivou energii svého muže a ostatních ve své rodině, tak, aby nebyla destruktivní a byla v souladu s božským Zákonem Jednoty.
Ideálním stavem je pak to, když jsou oba partneři bdělí a vzájemně hlídají, aby byli oba stále ve svých srdcích.
Úlohou bdělého muže je hlídat moc své ženy, aby se nestala panovačnou a nezatoužila s ní ovládat a manipulovat ostatní.
Bdělost vede člověka životem do přímého propojení s jeho záměrem poznání, do vysokých vibrací a souvisejícího děje, plného radosti, štěstí, hojnosti a naplnění.V této době je tedy velmi důležité, aby si hlavně ženy plně osvojili tento stav uvědomění, byly zodpovědné samy k sobě a pracovaly na svém přesunu pozornosti do svých srdcí a vedli k tomu také své muže a děti.
Díky bdělých ženám tak nabere lidský rod opět potřebnou sílu, vezme si zpět svou ztracenou moc a schopnost bránit se v realitách Stvoření, bránit tak i svůj domov ve všech úrovních bytí naší Země.