Utrpení

Jedná se o stav, kdy se rozhodneme naše pocity vyhodnocovat skrze myšlení, související programy a s ními spojenými vnějšími definicemi těchto pocitů. Primarně tak tyto pocity rozdělujeme na příjemné a nepříjemné. Na základě tohoto rozhodnutí, pak nepříjemné pocity a s nimi spojené potlačené emoce odmítáme prožít a pustit z těla ven.
Tímto způsobem vzniklé energetické bloky zadržujeme v těle a na jejich přítomnost nás neustále upozorňují všichni ostatní kolem nás, tím jak se k nám chovají.
Střídavě se v nás objevují kombinace pocitů strachu, bolesti, hněvu a vzteku, které se míchají v různých stavech depresí, agresí, úzkostí a paniky, neposledně jsou energetické bloky dobrým základem pro vznik různých typů nemocí.
Protože neustále nasloucháme a věříme myšlenkám, žijeme v domněnkách, že jsme chudáci, kterým je ubližováno a jsme tedy oběti vlastního utrpení. Protože trpíme potřebujeme se litovat.
Potřebujeme si ulevit a odložit, předat část své zátěže někomu, komu je nás líto, protože žije sám v utrpení a má potřebu se litovat a nebo najdeme někoho, koho můžeme nějakým způsobem obvinit z toho, že trpíme a on s pocitem viny si od nás zajíce v pytli převezme.
Tyto lidi ve svém životě vyhledáváme a stěžujeme si jim na to, jak to máme těžké, jak je to nespravedlivé, proč právě my musíme trpět, když se tak úpěnlivě celý život snažíme každému zavděčit, primárně svým rodičům, naplňovat jejich představy, být pouze tím hodným a poslušným.
Utrpení a jeho projevy má mnohočetný výukový rozměr a vede nás do prožitků, kde primárně pociťujeme, jaké to je nemít se rád a nahrazovat svou vlastní sebehodnotu tím co o mě říkají ostatní, žít na dluh, tím, že odmítám vyrovnávat své vlastní energetické působení a jsem ochotem přijímat pouze to "příjemné".
Základním krokem, jak se vymanit z utrpení a souvisejících programů "soudce a obět" je touha po změně. Je potřeba odvážit se překonat svou vlastní komfortní zónu s vědomím, že už to takhle nechci a být ochotem příjmout fakt, že můj vlastní život je spravedlivý, že mám své vlastní duchovní vedení a to nepřijemné co se mi v životě děje, jsem v minulosti dělal ostatním.
Nejsem tedy ani chudák a ani oběť, pouze jsem si chtěl vyzkoušet, jaké to je být v životě nezodpovědný za své vlastní pocity.
Je potřeba tedy odpouštět v sobě ostatním, což uvolní náš potlačený hněv a vztek a tím se zprůchodní energetické dráhy v těle a začnou se uvolňovat související potlačené emoce, které je potřeba si dovolit prožít. Je tedy potřeba si dovolit příjmout všechny své negativní stránky a související špatnosti a chyby, poučit se z nich a snažit se je dál v životě neopakovat.
Je nutné si uvědomit, že každý z nás je dokonalý takový jaký je, ve svých pocitech v srdci, tam je ukryta pravda o každém z nás. Každý z nás má největší hodnotu v sobě samém a do společného celku příspívá z nadbytku své vlastní sebelásky.
Jakmile je přesunuta pozornost zpět do našeho srdce a souvisejících pocitů, dochází k napojení na vlastní nekonečný energetický zdroj.
Tím, že se rozhodujeme na základě pocitů v srdci a pravdivě je vyjadřujeme již netvoříme karmu a ani související energetický dluh.
Žijeme tak šťastný život s ostatními ve vysokých vibracích v hojnosti, ukotvení ve své vlastní božské podstatě.