Stvořeni ve Stvoření

Náš život je jako film v kině, který sledujeme a prožíváme každý jeho moment, každou jeho scénu, každou situaci v tom nejjemnějším detailu. Životní děj a s ním spojené veškeré dění je tvořen kolektivy vědomí světelných bytostí ve věčnosti býtí, neboli stvořiteli života v dimenzích 13 - 15D.
Projevený hmotný život je neustále tvořen a umisťován do časové matice neboli časového matrixu dimenzí 1 - 12D procházející čtyřmi harmonickými vesmíry a souvisejícími hmotnými realitami jako dokonalý, tedy hotov a připraven k prožití.
Vše v těchto dimenzích a souvisejících hmotných realitách bylo předurčeno k tomu, aby bylo prožito, dle záměru poznání všech účastníků Stvoření, tedy všech duchovních bytostí na všech dostupných úrovních bytí.
Vše co se v životě děje, je pouhá manifestace představy individualizovaných vědomí Zdroje a související projev ve hmotě, neustálé přeskupování a pohyb energií a toto vše slouží k prožití vlastního záměru poznání, každé ze Zdroje vydělené duchovní bytosti.
Život si skutečně lze představit jako obrovské multikino se spoustou kinosálů, umístěné ve čtyřpatrové budově, kde každé patro odpovídá dosažené úrovni duchovní vyspělosti dané bytosti a v každém kinosále si daná duchovní bytost sleduje své životní příběhy.
V prvním patře dimenzí 1-3D probíhá projekce a související učení Duší a oproti tomu ve čtvrtém patře dimenzí 10-12D pozozorují a prožívají svou představu Avataři, kteří ze své pozice také sledují své vlastní duchovní potomky umístěné do nižších pater života, jak si na své cestě poznání počínají. Nad nimi pak bdí ve vyšších patrech
Stvoření kolektivy světelných bytostí až do úrovně Zdroje všeho bytí. Každý z účastníků života je tedy pouze v pozici pozorovatele, který je na základě svého záměru poznání, vlastního sebeuvědomění a související osobní vibrace propojen s konkrétním životním dějem.
Podle toho jak svůj životní děj přijímá a jak si uvědomuje jeho význam a související prožitky se mu neustále upravuje jeho osobní vibrace a tímto způsobem si v každém okamžiku neustále volí, tedy rozhoduje se jakou část životního děje bude dál pozorovat a prožívat ve svém těle. V samotném životě tedy nejde nic tvořit ani stvořit na základě představ a myšlenek, které jsou již součástí prožívané varianty životního děje.
Z pozice našeho vyššího Já, kterým jsme vedení, navigování, lze tedy vždy pouze volit z předem připraveného množství životních dějů a ty můžeme pak na naší úrovní bytí přijímat, prožívat a sledovat v nich iluzi toho, jak věci vznikají, mění se i zanikají.
Jednoduše řečeno v životě můžeme pouze sledovat a ovlivňovat naším uvědoměním to jak se věci dějí, nelze tedy prožít a procítit nic, co by již pro nás nebylo předem připraveno v dokonalé matici života.