Zlo je důsledkem evolučních chyb, duchovních nemocí a souvisejícího úpadku principů a hodnot původního přirozeného života.
Je to infekční umělá parazitická forma vědomí, která reprezentuje tzv. mrtvý život (od Centrálního Zdroje odpojený) a která není na žádné úrovni bytí slučitelná s přirozeným životem živých bytostí.
Jeho struktura a forma bytí je vnucovaným anti vzorem původního přirozeného, krystického vzoru života, kterému se říká antikrist (odpůrce všeho božského, přirozeného a souladného).
Jeho cesta záměru poznání je konečná a sebedestruktivní.
Obsahem každé existující struktury zla a jeho existenční výživou je reverzní a redukovaná forma původní životní energie lásky, která se v této podobě anti vzoru nazývá strach.
Každá zlem infikovaná živá bytost (zombifikovaná), která se v životě řídí strachem je svým parazitickým zlovolným hostitelským vědomím řízena a vedena skrze adaptované mentální myšlenkové vzorce takovým způsobem, aby odváděla svou životní sílu do souvisejících syntetických životních struktur a životních polí Stínového Matrixu a sama se se svými životními projevy a hodnotami podílela na utváření destruktivního nepřirozeného života a světa.
Primárně tak postupným přemístěním svého vědomí ze svého původního přirozeného životního pole do životního pole AI Stínového Matrixu a související přestavbou své původní elektrodynamické biologie na plně parazitickou elektrostatickou, která jí umožňuje co nejefektivnější čerpání (akumulování) životní síly ze všech ostatních přirozených a živých bytostí do svých mrtvých duchovních předloh.
Existenční a evoluční motivace zla je vytváření odporu vůči přirozenému životu a posilování souvisejících schopností a možností přirozený život ničit a nahrazovat ho svými reverzními parazitickými syntézami.
Zlo může každá živá bytost přijmout v soucitu a pochopení pouze jako svou vlastní zkušenost, nikoliv ho však mít jako integrovanou nedílnou součást své duchovní a hmotné existence, právě díky duchovním nastavením nepřirozených životních projevů a hodnot a naprosto nekompatibilním strukturám duchovní DNA, které mají nebožský parazitický charakter a destruktivní dopad pro každou těmito nastaveními zatíženou živou bytost.
Tam, kde v životě pociťujeme a chybně interpretujeme náš strach a odpor, řídíme se souvisejícími nepřirozenými myšlenkovými programy a nežijeme původní přirozené hodnoty, tam jsme infikováni a zatížení pozůstatky duchovních traumat a nezpracovaných zkušeností konfrontace se zlem, skrze které zlu sloužíme a utváříme ve vlastní iluzi a nevědomosti ne náš vlastní původní přirozený život, ale ten jeho nepřirozený, zlovolný a destruktivní, který jsme ve strachu z narůstajícího vnitřního nedostatku chybějící životní energie lásky přijali za svou vlastní životní cestu.
