Sebeláska

Sebeláska znamená lásku k sobě, ke svému Já.
Pokud jsme ztotožnění s tím, že naší podstatou je Bůh, jehož jsme součástí, uvědomujeme si, že jsme multidimenzionální duchovní bytosti, které existují mimo hnotný svět a na naší úrovni bytí jsme Duše. Naše spojení s fyzickou realitou máme skrze naše hmotné tělo, kterým na naší úrovní bytí nejsme, ale máme ho pouze pro účel našeho prožívání a poznávání se v této realitě.
Naší podstatou na naší aktuálni úrovni bytí je tedy naše Duše, což je naše Já, což jsme my. My jsme tedy naší Duší se kterou jsme v našem těle spojeni skrze pocity v srdci a související intuitivní vnímání. Jsme tedy našimi pocity v srdci. Láska znamená přijetí, přijímání.
Sebeláskou v této souvislosti rozumíme svěření důvěry našim pocitům v srdci při rozhodování se v životě, tedy svěření důvěry naší Duši, našemu vedení, které ví v každém okažiku, co je pro nás aktuálně dobré a zda se držíme našeho záměru poznání tak, jak jsme si před naší inkarnací předsevzali.
Sebeláska je také sebedůvěra, důvěra ve svou vlastní duchovní podstatu a její přijetí. Je to důvěra ve své duchovní spojení skrze vlastní pocity v srdci.
Práce na sebelásce je tedy práce s vlastními pocity, primárně s těmi nepříjemnými, které poukazují na naše potlačené emoce na našem energetickém těle a s nimi spojené strachy.
Záměrem této práce je nepopírat naše nepříjemné pocity, nepopírat to co se nás emočně dotýká, nereagovat na ně vztekem, ale naopak je připouštět a následně pracovat na jejich přijetí.
Učíme se takto přijímat skze tyto pocity sami sebe, potlačenou, nepřijatou část naší Duše, prostřednictvím chování ostatnich k nám, v situacích, ve kterých nám svým projevem zrcadlí naše chování z minulosti, z minulých inkarnací s vědomím, že život je spravedlivý a v každém okamžiku se vše energeticky vyrovnává dle zákonů božího řádu.