Karma, utrpení, karmická zátěž

Život je absolutně spravedlivý ke všem stvořeným bytostem. Veškerý pohyb v něm je hlídán zákony božího řádu, primárně Zákonem energetického vyrovnávání, který je nadřazen všem druhotným zákonům a pravidlům, včetně těch pozemských systémových.
Karma a utrpení neboli karmická zátěž jsou dvě odlišné věci. Karma vzniká vždy, když dochází k porušení Zákona Jednoty Stvoření, tedy rozhodováním se v životě a souvisejícím konáním za účelem tvorby negativního prožiku. Jeji odžití je nevyhnutelné a každá bytost, která jí stvořila je vedena životem takovým způsobem, aby si v různých inkarnacích odžila to stejné, co dělala ostatním a vyrovnala všechny své projevené energie dle Zákona energetického vyrovnávání.
Karmická zátěž vzniká vždy, když bytost prožívající karmickou lekci díky svému uvědomění a nastavení popře spravedlnost této lekce a odmítne si prožít a pravdivě projevit všechny související energie, které díky nepřijetí této lekce zablokuje na svém energetickém těle. Tyto nedoprožité energie vnímáme jako potlačené emoce, které jsou hlídány kontrolními mechanismy myšlenkových vzorců a s nimi spojenými strachy.
Na přítomnost těchto nedoprožitých energii nás upozorňují svým chováním všichni ostatní kolem nás v situacích, kdy se nás jejich projev emočně dotýká a prožíváme s ním spojené nepříjemné pocity, které nás díky adaptovaným myšlenkovým vzorcům chování vedou do odporu, vzteku a nebo do lítosti. Tento jev známe jako karmické zrcadlení potlačených emocí.
Každý člověk žíjící pod vlivem myšlenkových vzorců chování trpí díky strachu na svém energetickém těle své potlačené emoce, žije tedy v utrpení. Tyto potlačené emoce jsou naší duchovní nemocí a jsou kořenovou příčinou všech fyzických projevů nemoci, tak jak je známe ze systémové medicíny a ostatních nauk zabývajících se léčením fyzického těla.
Potlačené emoce z různých karmických lekcí existují napříč naší duchovní existencí, napříč inkarnacemi na našem energetickém těle do té doby dokud nejsou pravdivě doprožity a tímto i uvolněny.
Uvolněním karmické zátěže je související karmická lekce uzavřena a je přijat a pochopen její učící význam.

 

Rakovina

Každá nemoc nás učí a poukazuje na to, kde a jakým způsobem jsme se odchýlili sami od sebe, od vlastní duše, od vlastní přirozenosti.
Rakovina je posledním varovným signálem duše, který říká, že tudy cesta ke šťastnému, spokojenému a pravdivému životu nevede. Byli jsme vychováváni k nezodpovědnosti za vlastní pocity, k jejich popírání a skrývání. Byli jsme učeni, že jsme oběti, chudáci, že je život nespravedlivý, že máme ostatní litovat a mít je rádi pouze a jen, když naplňují naše očekávání.
Výsledkem tohoto sebepopření je nemocemi zamořená upadající bezmocná, strachem prorostlá společnost, která je rakovinou naší Země. Prožitky spojené s touto nemocí jsou náročné a přísné, ale bez uvědomění si příčin toho, co to pro nás opravdu znamená, jak v životě jednáme, jak se k sobě chováme, jaké žijeme hodnoty, není možnost vyzdravení příčin této nemoci, která oznamuje totální sebepopření. V názvu této nemoci je obsažen název zvířátka, které se pohybuje vzad, které takto symbolizuje evoluční směr cesty daného jedince a genetiky jeho rodu směrem vzad do úpadku. Lidé se často ptají "A co děti, které se narodí s rakovinou?"
Dle pořekadla "Pánbůh nám to vráti na dětech" duše těchto bytostí si na sebe vzaly úkol, že přinesou do daného rodu, svým rodičům vážnou zprávu, varování o tom, že hrozí zánik jejich rodu díky způsobu jakým v něm dotyčné bytostí žijí, jaké ctí hodnoty.
Takto postižené děti přicházejí s pokusem otevřít srdce těm, kteří se zcela odevzdali materiálnímu světu, bezmoci, strachu a souvisejícím vzorcům myšlení. Odpojili se od své vlastní duchovní podstaty a souvisejícího vedení. Každá nemoc má příčinu v potlačené energii, potlačené emoci, proto jí nelze uzdravit na úrovni fyzického těla, žádným zásahem.
Zásah do fyzického těla pouze odstraňuje a nebo potlačuje projev nemoci, nicméně příčina nemoci stále zůstává dokud není související energetický emoční blok odpovídajícím způsobem uvolněn a prožit. Abychom se mohli dostat do příčin nemoci, musíme tedy hledat v hloubkách svých nepříjemných pocitů, v potlačených emocích a bolestech, které stagnují na našem energetickém těle. Musíme příjmout zodpovědnost za daný projev nemoci s vědomím, že jsme si sami došli vlastním zapříčiněním do tohoto stavu a musíme se naučit příjmout tyto důsledky. Poté do života přicházejí lidé, signály a možnosti, které otevírají cestu k uzdravení.