Psychika, mysl a logika

Psychika (z řeckého psyché = duše) v původním významu poukazuje na stav vlastního uvědomění, na stav naší duchovnosti, tedy na to, jak jsme ve spojení a v souladu s naší duchovní bytostí, s naší duší a se související duchovní podstatou a rovněž s našimi duchovními prožitky a zkušenostmi.
V systémovém pojetí se psychika mylně (přeprogramovaný pojem) zaměňuje s myslí, oběcně se systémem myšlení.
Mysl a psychika jsou naprosto odlišné pojmy, jak významově, tak rovněž technicky z pohledu používání, příjímání a přístupu k informacím.
Psychika nás spojuje pouze s tím co víme, co jsme si sami prožili skrze vlastní minulostní zkušenosti napříč naší vlastní duchovní existencí. Tyto informace můžeme ze své duchovní podstaty čerpat skrze intuitivní kanál.
Psychika nás spojuje s tím, co ve své podstatě jsme a se vším, co jsme jako duchovní bytost svými zkušenostmi obsáhli. Stav naší psychiky nás spojuje s tím, jak se vnímáme, jak se v životě cítíme, jak se projevujeme, jaké hodnoty žijeme, v jakém stavu je naše fyzické tělo, tedy se schopností být v něm přirozeně štastní a spokojení.
Mysl umožňuje čerpat informace a podněty z našeho nevědomí(z nadvědomí, z temnoty poznání) skrze přijímané myšlenky a tvořit si související před-stavy před tím, než jsou tyto inspirativní podněty realizovány, prožity a uloženy s odpovídajícím uvědoměním do archívu poznání naší duchovní bytosti.
Pakliže nejsou představy prožity, není zde vlastní prožitá zkušenost, tak setrvávají ve stavu domněnek v izolovaném vědomí mysli našeho těla, nejsou zatím skrze přijatou zkušenost propsány do vědomí naší duchovní bytosti.
Do té doby jsou tyto představy a myšlenky v souvisejících situacích rozjímány a probírány našim rozumem, který nad nimi operuje, uvažuje na základě dalších podnětů, kde jsou primárně vlastní prožité zkušenosti z minulosti, dále pak díky nemocem a sebepotlačení, podněty z naučených myšlenkových vzorců, souvisejících přejatých informací a nezpracovaných domněnek.
Logika (z řeckého logos = řeč, rozum, smysl) v původním významu poukazuje na způsob našeho vnímání, uvažování, projevu a porozumění tomu, co se nám životě děje.
Psychika a logika jsou nedílnou součástí naší duchovní osobností, našeho Já, tedy našeho Ega.
Jakým způsobem jsou nastaveny tyto dvě roviny naší individuality, takovým způsobem náš život prožíváme, takové je naše Ego, takové je naše uvědomění a do života nám přicházejí další související učící lekce.
Mezi psychikou a logikou operuje rozum ve stavech přirozenosti a nebo učení.
Tam kde je naše smyslové vnímání díky sebepotlačení a nemocem napojeno v učícím módu na systém myšlení, tam rozum operuje nad přejatými a naučenými informacemi a logické uvažování je postaveno na chybách, podobenstvích a pravdě-podobnosti, řízeno a kontrolováno naučenými myšlenkovými vzorci.
Přirozeně je naše smyslové vnímání napojeno na intuitivní kanál, rozum zde operuje nad vlastními zkušenostmi a duchovní moudrostí a logické uvažování je postaveno na pravdě a zkušenostech, které jsou v souladu s přirozenými životními hodnotami a principy a souvisejícími duchovními zákony.
Abychom dostali naši psychiku a logiku do přirozeného stavu, je potřeba se uzdravit, zbavit se tedy potlačených emocí, traumat a souvisejících programových nastavení myšlenkových vzorců, které nás drží ve stavu vlastní oddělenosti a v představách o tom, jaké to je být odděleni od vlastní lidské přirozenosti a souvisejícího božství.