Zachraň se kdo chceš

V učícím systému jsme vedení od narození k přijetí základních myšlenkových programů "Soudce, oběť a viník".
Smyslem a cílem těchto programů je, učení a poznání, jaké je to být v oddělenosti od naší podstaty bytí, jaký je život bez lásky v utrpení.
Před tím než je možno si tyto programy osvojit, je potřeba každému jedinci pokroutit sebeuvědomění a to tím, že je mu trvale zaměstnávána a přesouváná pozornost ze sebe na vnější podněty s cílem uvrhnout dotyčného do co nejhlubšího stavu systémové hypnózy.
Je bagatelizováná oblast vnitřního cítění a snaha přesvědčit dotyčného, aby v životě přijal rozumové myšlení a logiku jako hlavní smysl vnímání sebe a prostoru ve kterém žije.
Tento proces nazýváme "Socializace a přijetí systémové identity".
Jakmile se dosáhne stavu, že se jedinec přijímá skrze informace z vnějších podnětů, je připraven.
Pokud u nás již probíhá duchovní probuzení a již si díky popření naší vlastní systémové identity uvědomujeme kdo jsme a kde se nacházíme a přijali jsme Zákon Jednoty ve Stvoření, tak víme, že nespravedlnost neexistuje, jedná se pouze o iluzorní pohled dualitního myšlení.
Každá věc, která se nám v našem životě děje s námi souvisí a my jsme její příčinou.
Vše je energie a v každém okamžiku dochází v celém Stvoření k jejímu vyrovnávání.
Cokoliv co uděláme nebo jsme udělali v minulosti je naše karmická energie a nese náš energický otisk.
To znamená, že náš projev, naše jednání je námi vytvořená energie nesoucí určitou vibraci, která se nám dříve nebo později vrátí, abychom ji prožili a uvědomili si co jsme vytvořili a co nás to naučilo a to jak pro nás v pozitivním tak i v negativnícm smyslu.
Spousta našich konání má přesah do velmi dávných minulých životů a bez tohoto poznání je mnohdy těžké zjistit příčinu a původ vzniku karmické energie, která se nám vrací.
Člověk s osvojeným programem oběti a souvisejícím myšlením je naučen svou negativní karmickou energii odmítat a tím dochází k neustálému cyklení v životních situacích.
Dokud není karmická energie zpracována neboli přijata a prožita, je uložena v těle jejího příjemce, tedy její oběti. Na přítomnost těchto potlačených emocí pak poukazuje naše okolí, naši rodiče, přátelé, partneři, naše děti.
Vzájemně si tak zrcadlíme své vlastní nezpracované věci a prožíváme důsledky jejich neustálých odmítání, kterým říkáme "Utrpení".
Abychom byli motivování naše potlačené emoce zpracovávat, jsou zde nemoci a jejich stádia vývoje, kde každé z nich je živeno právě energii s ním související nepřijatou emocí.
Dalším chytrým učícím mechanismem je genetická dědičnost.
Známé pořekadlo pro rodiče "Pánbůh ti to vráti na dětech", jasně vyjadřuje záměr tohoto učení.
Každá potlačená emoce, která není zpracováná rodiči před početím jejich potomstva, je automaticky přenesena do genetické výbavy jejich děti a hned od počátku rozvinuta do potřebného alarmujícího stádia.
To je také příčinou rodicích se dětí s vážným degenerativním onemocněním, autoimunitními poruchami a neposledně rakovinou.
Zde je jasným signálem velmi silná míra sebepopření a nepřijímání života jednoho nebo obou rodičů a případně celé rodové línie.
Opět musím zdůraznit, že vše se děje v každém okamžiku správně, nikdy zde není žádná nespravedlnost. Vše vždy precizně souvisí s karmou dotčených jedinců a je zcela v souladu se záměrem jejich poznání.
Na základě vlastího poznání jsem dospěl k uvědomění, že scénáře situací v našem životě tvoří primárně dvě věci: Nepřijatá karma z minulých životů a touha poznat nové věci.
Co tedy s tím vším?
Určitě je to dobré zvědomit si přístup k rozhodování se v životních situacích a vyvarovat se možnostem, kdy se rozhodujeme ze strachu:
Musím to dělat protože...
Když to neudělám tak nebudu mít...
Nejsem dost...
Přejít tedy ze stavu tvoření z nedostatku do stavu tvoření z lásky a dělat beze strachu věci, které toužíme poznat bez ohledu na to co si o tom myslí naše okolí.
Naučte se sledovat při rozodování sve vnitřní pocity a naučte se je respektovat a dávat jim pozornost, protože ony vám přesně říkají, kde nerezonujete s vašim životním záměrem.
Jednoduše netvořte energii, kterou odmítáte přijmout od ostatních.
Ptejte se sami sebe, když něco chcete.
Proč to chci?
Proč to musím mít?
Opět přichází jasná odpověď.
Je tam rozum a nebo srdce?
V životě je o nás postaráno, nemusíme mít obavy, že to po čem v životě skutečně toužíme nedosáhneme, pouze se musíme naučit důvěřovat tomu, že se to stane až budem připraveni to přijmout.