Nevědomé vztahy

Veškerý žívot, veškeré životní situace probíhají buďto v rovině vědomé, pocitové, reflektující naše přijetí, pochopení, soucit a nebo v rovině nevědomé, myšlenkové, reflektující naše naučené životní postoje a související myšlenkové vzorce chování, naše podmínečné přijetí, sebeodmítání a odpor k projevům nezapadajícím do našich přejatých a naučených nastavení.
Základem veškerého života a energetických interakcí v něm jsou vztahy, proto i v životě lidí jsou základem naší vzájemné interakce.
Dle úvodní definice rovněž vztahy rozdělujeme na vědomé a nevědomé.
Nevědomá rovina vztahů je vždy tam, kde je absence přirozené lásky a souvisejícího uvědomění si vlastní duchovní podstaty a kde je dáván najevo jednostranný a nebo vzájemný odpor k životním projevům a souvisejícímu chování.
Nevědomý vztah slouží výhradně k odžívání negativních aspektů vlastní sebelásky, tedy ke sbírání zkušeností při kterých zišťujeme jaké to je žít ve strachu, v utrpení vlastních potlačených emocí, být odpojeni od své duchovní podstaty, snažit se naplňovat očekávání ostatních, snažit se přehrávat různé naučené role a představy díky kterým čerpáme od ostatních pozornost a energetický zisk podmínečné lásky.
Nevědomé vztahy jsou vždy navazovány a propojeny skrze různá duchovní traumata a s nimi spojená zranění. Jejich cílem je tedy tato traumata identifikovat, uzdravit a narovnat pokřivená, nepřirozená nastavení a související životní postoje a hodnoty do láskyplnosti a harmonie.
Základem nevědomého vztahu je absence vlastní síly, sebehodnoty a sebelásky jednoho nebo obou účastníků vztahu. Tato síla vždy chybí z důvodu převažujících nebo chybějících pozitivních zkušeností ve vlastním vývoji od narození.
Pokud jsme nedostávali převažující bezpodmínečnou lásku od vlastních rodičů, nemáme zaléčena související traumata, tak nejsme převažující bezpodmínečnou lásku schopni dávat sami sobě a nikomu kolem nás ani tedy partnerům v našich vztazích.
Díky absenci bezpodmínečné lásky v dětství utrpěly rovněž další fáze našeho vývoje a dospívání, které byly vystavěny na předchozích traumatech, sebepotlačeních a podmínečném přístupu, proto valná většina nevědomých vztahů je prožívaná skrze traumata vnitřního dítěte ve vzájemně si přehrávaných rolích rodič - dítě a snaží se tak jeden druhého předělat, vmanipulovat a natlačit do své vlastní přejaté představy o tom jaký by měl ten druhý být, jak by měl vypadat a jak by se měl chovat a projevovat. V základu jsou samozřejmě přejaté představy vlastních rodičů obohaceny o další poznatky z pozdějších fází vývoje a dospívání.
Oba partneři si tak vzájemně svým chováním poukazují kromě různých karmických energetických vyrovnání, hlavně na nedořešené problémy a traumata z této roviny jejich vlastního ranného vývoje dětství a sexuálního dospívání.
Vystoupit z nevědomého nastavení lze pouze přijetím zodpovědnosti za vlastní pocity, za vlastní chování a to i zpětně do své duchovní inkarnační minulosti s vědomím, že jsem v prvé řadě duchovní bytost a né chudák ani oběť ostatních. Je potřeba si zvědomit přirozené hodnoty člověka v rolích ženy a muže, vlastní sexuality a vyřešit si problémy a uzdravit traumata a nemoci které mi brání tyto základní přirozené hodnoty ve svém životě a ve svých vztazích žít.

 

Související: 
Záznam z besedy:  Partnerské vztahy

Záznam z besedy:  Láska ve vztazích

Záznam z besedy:  Ženy a muži ve vztazích

Záznam z besedy: Traumatizovaná sexualita