Význam rodu

Jedním ze základních smyslů existence člověka je zachování a udržování jeho rodové línie.
Na počátku stvoření lidské rasy byli první lidé androgynní (oboupohlavní), v každém těle se prožíval zárověň princip ženský i mužský.
S postupem vývoje duchovních bytostí došlo i k evoluci lidských těl a díky touze po prožití oddělenosti jednotlivých principů v nezavíslých tělech, tak vzniká samostatné ženské a mužské tělo.
Podle zákona jednoty ve Stvoření je hlavou rodu ženský princip, jakožto učitel lásky, tvůrce prostoru a nositel souvisejícího vědění.
Vědomá žena vytváří rodinu, prostor pro svého muže a pro jejich děti, uvědomuje si svou roli a má zodpovědnost za své vlastní pocity v srdci. Vede tak muže k sebepřijetí, tím že ho bezpodmínečně přijímá svým srdcem, fyzickým tělem a hlídá a usměrňuje jeho energii tak, aby nebyla destruktivní.
Přijatý muž tvoří v jejím prostoru pro její radost, potěšení a hlídá, aby jí její moc nevlezla do hlavy a ona tak z rozumu neopustila své srdce a nestala se panovačnou a chtivou.
Dle pradávných tradic si vědomé ženy, které si přitáhly muže do svazku, svazovaly vlasy do copů a dávaly tak najevo, že ctí božský řád a svůj vlastní rod.
Cop se skládal ze tří pramenů symbolizujících božskou trinitu Duch, Matka, Otec.
Rodový strom také symbolicky poukazuje na nekonečný proces tvoření ve Stvoření.
Je zde důležité uvědomění vztahových rovin a s ními spojených zrcadel, které poukazují na dosažené duchovní kvality a s nimi související uvědomění jednotlivých jedinců.
Kvalitu rodu vždy určuje duchovní vyspělost a uvědomění ženské línie. Tam kde vede a učí vědomá a silná žena, tam se rodí a vyrůstají silní a vědomí muži. Na svých potomcích pak sledujeme, jakou energii jsme investovali do našeho vlastní duchovního rozvoje, zda náš rod sílí a žije díky vlastnímu sebeuvědomění štastný život plný hojnosti a nebo zda přežívá v utrpení v různých nemocech a generačních zátěžích.
Záměrem poznání člověka a jeho lidské rasy bylo také poznat a prožít důsledky porušování Zákona Jednoty. Došlo tedy také k tomu, že řídící rodovou roli převzal mužský princip.
Nejprve tak ženy opustili svá srdce tím že upřednostnili v rozhodování se rozum a s ním spojené myšlení a zatoužili po moci a postupně skrze karmické lekce tuto úlohu na dlouhou dobu převzali muži.
Tímto počinem byla lidská rasa hnaná do úpadku, vibračního pádu a s ním spojenými lekcemi a prožitky, z jejichž důsledků se dnes snažíme zotavit.
Jakmile se ženy opět přijmou, získají svou ztracenou sílu, příjmou své muže, napojí se svým srdcem na svůj rod a chopí se své původní řídící role v rodu, navrátí se naše civilizace opět k původním hodnotám tvoření v jednotě, kde každý z nás tvoří z lásky k sobě a k naší Zemi, jsme věrní našim srdcím a takto propojeni každý z nás s vlastním rodem.