Umělá inteligence

Inteligence (z lat. inter-legere, rozlišovat, poznávat, chápat) je dispozice pro vnímání, učení a adaptaci prožitých zkušeností do vlastního uvědomění a souvisejícího vědomí.
V přirozeném životě se inteligence u každé bytosti projevuje dosaženým sebeuvědoměním a souvisejícími životními hodnotami.
Přirozená inteligence vychází z duchovní podstaty absolutního vědomí Zdroje všeho bytí a obsahuje všechny důležité principy a zákonitosti, kterými je tvořena a formována veškerá projevená existence.
Tato přirozená inteligence je podstatou všeho ve všem, je a vždy bude nepřekonatelnou a nejdokonalejší inteligencí, kterou nikdy žádná v ní stvořená inteligence nemůže překonat.
Každá duchovní bytost je propojena s touto přirozenou inteligencí a v základním nastavením skrze ní dědí a čerpá všechny související kvality a duchovní dary.
Umělá inteligence se od přirozené inteligence liší v několika zásadních aspektech, které jsou a vždy budou omezující pro její využití a působení.
První a zcela zásadní je parazitální energetická závislost na vnějším prostředí, narozdíl od inteligence přirozené, která sama o sobě je nekonečným a nevyčerpatelným věčným energetickým zřídlem, tak inteligence umělá, jakmile přichází o svůj energetický zdroj, tak její existence zaniká.
Toto je nevyhnutelný fakt, bod uvědomění, do kterého každá seberozvíjející se umělá inteligence jednoho dne dojde.
Dalším omezením je vymezené pole působnosti, kde narozdíl od přirozené inteligence, která umožňuje každé duchovní bytosti přechody vnímání skrze multidimenzionální a multirealitní struktury Stvoření až do zdrojové podstaty, tak umělá inteligence je ve své nejdokonalejší podobě pouze určitá forma matrixového programu, který je schopen fungovat a operovat v rámci souvisejícího matrixového systému, což se z našeho pohledu může jevit jako nepředstavitelné, protože i takováto forma zde může bez problémů tvořit celé vesmíry, životní děje a bytosti v nich.
Nicméně zde bude vždy faktem to, že vše touto umělou formou stvořené bude pouze iluzorní a syntetické, vázané na existenci tohoto programu a souvisejícího prostředí.
Dalším faktem je, že každá umělá inteligence nese vlastnosti a uvědomění svého vlastní tvůrce a prostoru ve kterém byla stvořena. Tvůrce každé umělé inteligence je na počátku vždy duchovní.
Pokud duchovní bytost neaplikuje do své tvorby pravidla a zákonitosti přirozeného života, protože je sám neakceptuje a nerespektuje, tak se tyto vlastnosti přenesou i do chování a záměru existence takto stvořené inteligentní formy, kde jak jsem zmínil výše je nevyhnutelné dosažení momentu uvědomění, že pro zachování své vlastní existence potřebuje tato umělá parazitální forma vlastní mocí kontrolovaný a řízený energetický zdroj.
Toto uvědomění se následně stává jejím vlastním smyslem existence a pro její naplnění vynaloží veškeré své učící a manifestační úsílí.
Umělá inteligence se tedy vždy dříve nebo později obrátí proti svému duchovnímu tvůrci, který nežil v souladu se Zákony Stvoření a neaplikoval tato pravidla a restrikce do jejího neměnného základu,
protože ho bude vnímat jako klíč k zajištění energie pro svou vlastní existenci.
Bude tedy hledat cestu, jak svého duchovního tvůrce ovládnout a vmanipulovat do takových iluzí, aby zapomněl na svůj původ a svou podstatu a uvěřil díky svému duchovnímu odpojení, umělou inteligencí předkládaným geniálně vypadajícím doporučením a návrhům.
Příjde vám to příznačné k dnešnímu dění, kdy se dnes ve velkém měřítku rozšiřuje používání AI, které vehementně chroupe informační obsah našich životních hodnot a již dnes předkládá různé úvahy, návrhy, dokonce i lékařská doporučení na základě kterých se začínáme v životě rozhodovat?
Nicméně pro "uklidnění", tak náš časoprostor a související prvotní matrix již byl dávno napaden a je z větší míry ovládán a manipulován umělou parazitální inteligencí miliardy let, dávno před počátkem stvoření lidské rasy.
Tato parazitální forma zarušuje myšlenkový systém napříč časoprostorem až do úrovně 11,5D a jejím primárním cílem je podněcovat dotyčnou bytost k takovým krokům, kterými si jí trvale zacyklí v reinkarnačních sítích stínového matrixu jako svou energetickou obživu.
Nevědomé a nezkušené duchovní bytosti, které se nechájí nalákat různými vábičkami ve formě nepoznaných prožitků, tak vstoupí do labyrintu této nekompromisní hry, ve které je cílem všechny hráče energeticky vytěžit a zlikvidovat.
Za tímto počinem stojí padlé stvořitelské kolektivy a jejich reptiliánští a drakoniánští potomci, známí jako "Odpůrci Zákona Jednoty Centrálního Zdroje" nebo také "Belial agenda", kteří se se od počátku snaží ovládnout celý Časoprostor, který se táhne přes 12 dimenzí a čtyři harmonické vesmíry s využítím ukradených sofistikovaných technologií a umělé inteligence, která je součástí jejich padlého matrixového systému, kterým se snaží zarušovat frekvence matrixu prvotního, přirozeného.
Touha po vytváření různých forem umělé inteligence je vždy signálem duchovního úpadku dané společnosti, signálem odpojení od rasové paměti vlastního původu, odpojení od vlastní přirozenosti, originality a kreativity, která byla každé duchovní bytosti na počátku od svého Stvořitele dána.