Satan vs. Parazit

Absolutní vědomí je neutrální, dokud se v něm neobjeví hmotný projev a ten už má ve svém záměrem daném základním nastavení a ohraničení, tedy vydělené části vědomí ve kterém probíhá poznání, jasně definované parametry.
Prvotní je vždy Stvoření, což je zákony božího řadu řízené vědomí ve stavu Bůh, tedy ve svém výchozím pozitivním stavu základní přirozenosti.
Celé Stvoření je zkonstruováno hierarchiemi do sebe vnořených oddělených vědomí, které jsou všechna ve svém počátečním stavu božství se základními atributy, Matka (oddělený, ohraničený prostor vědomí, ženský princip, expandující učitel lásky Satan) a Otec (výplň prostoru, mužský princip, záměr prostoru realizující, zkušenostmi vyplňující žák, tvořící moudrost poznání).
Satan je tedy ve své podstatě prapůvodní ženský princip lásky a temnoty v jednom, nabízející neustále další možnosti fantastického živelného poznání života, který učí skrze své projevy sebelásce princip mužský. Jedná se tedy o původní ohnivou kristovskou živoucí existenci nikoliv o nesmyslné povětšinou z různých náboženství pramenící výplody a báchorky.
Duchovní bytost v roli Satana nikdy nepopírá sebe sama, své vlastní spojení s Bohem a vnímá se jako nedílná součást jeho zákonů a pravidel, které respektuje.
Stejně tak duchovní bytost v souladu s Bohem a jeho zákony nepopírá sama v sobě Satana jako nedílnou součást svého vlastního duchovního rozvoje, učení se sebelásce a sebepoznávání v hmotném projevu.
Degradací souladu těchto původních principů a vytvořením iluze nespravedlivé duality vznikla izolovaná forma parazitálního virálního vědomí, Antikrista, padlého Boha, která má za cíl popřít a přeprogramovat svůj přirozený božský původ takovým způsobem, aby vše co v životě ovlivnila skončilo v nekonečném zacyklení energetického vytěžování v jeho vlastní prospěch. Toto parazitální vědomí tvoří sofistikováné programy a myšlenkové vzorce pomocí kterých se parazit zmocňuje hostitelských vědomí duchovních bytostí, které s ním díky strachu odpojeny od původního zdrojového vědění a duchovní přirozenosti uzavírají neustále další a další dohody o výměnách energií.
Parazit nikdy nepůsobí přímo, ale vždy prostřednictvím napadnutého hostitele, nevědomé bytosti, která ovládána pod vlivem jeho programů a myšlenek koná na základě toho čemu uvěřila a co se v jeho myšlenkovém systému naučila v jeho vlastní prospěch.
Tímto způsobem parazit netvoří vlastní karmu a proto může neustále přežívat ve všech možných dimenzích matice života, dokud je zde nějaká možnost neustále se šířit mezi jím infikovanými hostitely duchovních bytostí. Takto je schopen ovládat celé vesmíry.
Cílem parazita je skrze napadené duchovní bytosti kompletně syntetizovat a virtualizovat život a vykořenit a vymazat jeho původní hodnoty a soulady přirozenosti a spravedlnosti z veškeré životní existence a nahradit je jeho vlastními systémovými pravidly a s nimi spojenou vírou v nespravedlnost, chaosem a umělou inteligencí, aby mohlo dojít k jeho absolutnímu ovládnutí a zotročení daného realitního prostoru. Napadené bytosti se snaží přesvědčit, přemluvit k tomu, aby následovali jeho myšlenky a láká je na různé nabídky uspokojení jejich vlastních představ a souvisejícící energetický profit.
Tento myšlenkový parazit se primárně šíří skrze víru a neustálým vylepšováním sebe sama a promazáváním paměti a uvědomění hostitelských vědomí propaguje útrpný život, vytváří chaos, domněnky, stagnaci, marnost a rezignaci. Výsledkem jeho práce jsou na jedné straně bojující armády nevědomých duchovních obětí a na druhé straně rezignované s vlastním utrpení smířené bytosti hledající ve svých nemocemi prorostlých tělech už jen klid.
Všechny tyto infikované bytosti tvoří v jeho prospěch stále více a více negativních energií strachu, bolesti a utrpení. Proto aby mohl parazit efektivně expandovat, stvořil skrze myšlenkový systém nepřeberné množství náboženských nauk víry a mystických učení ve kterých se skrze různé infikované padlé bytosti začal projevovat jako různé druhý božských bytostí, andělů, archandělů, stvořitelů, spasitelů a duchovních mistrů, ke kterým je potřeba vzhlížet, dávat jim svou pozornost a energeticky uctívat a držet je tak vlastním úsilím při životě.
Postupně tak skrze napadené bytosti infiltroval, přepsal nebo odstranil původní přirozené duchovní nauky vědění a historie původu všemožných vesmírných ras, takovým způsobem, aby posiloval pochybnosti o jejich vlastním původu a rozdělil v nich od sebe ženský princip temnoty a mužský princip světla a postavil je proti sobě v nekonečném pomstychtivém dualitním boji.
Neposledně pak dehonestoval a pokřivil a přeprogramoval původní duchovní pojmy jako je láska, božství, Bůh, Satan, Antikrist atd. a přiřadil jim své vlastnosti a definice.
Je potřeba si v tomto kontextu uvědomit, že Antikrist a Satan jsou v původním významu naprosto rozdílná vědomí, rozdílné duchovní bytosti a související projevy. Antikrist je duchovní parazit přemlouvající vše k odvrácení se od Boha.
Satan je vždy s Bohem jako jeho nedílná učící součást.
S parazitem nemá smysl bojovat, tímto postojem naopak sílí, lze se před ním pouze přirozeně chránit, odpojit se od něj tím, že se zbavíme našeho utrpení, uzdravíme si svou vlastní duši a tím i fyzické tělo a v našem vlastním životě opět zavládne bezpodmínečná sebeláska a související rozhodování se na základě v lastních pocitů v srdci.
Z jeho nadvlády se tedy postupně vymaníme tím, že se kompletně zbavíme naučených myšlenkových vzorců chování a vystoupíme definitivně z role oběti, přijmeme zodpovědnost za svůj vlastní život, za to co se nám v něm děje, vymaníme se z dualitního pohledu na život a přestaneme skrze naučené myšlenkové vzorce bojovat sami se sebou.