Odpoj se!

V dnešní době se často setkávám s různými formami názorů spojených se snižováním váhy sebepráce, léčení, duchovního rozvoje a snahou přesunout tyto aktivity do roviny zbytečností a zmaru.
Tyto názory a životní postoje vedou až do praktických rovin různých sebepotlačujících technik a přístupů primárně k vlastnímu smyslovému vnímání a související práci s pocity, kdy tito aktivisté skrze vlastní pocitovou nezodpovědnost a nevědomost svalují vlastní potíže a nepříjemné pocity, kterým nerozumí, například na vlastní ego, sekundární ego, duchovní ego, myšlenky, nechtěné emoce a životní situace atd.
Často se podsouvají fráze typu:
Jak dlouho se budeš ještě energeticky čistit?
Jak dlouho budeš ještě meditovat?
Kolik absolvuješ rituálů, terapií, zasvěcení?
Kolik ještě vypiješ medicín, investuješ financí do svého léčení?
Za všemi těmito pobídkami stojí jediné a tím je sofistikovaný myšlenkový vzorec a s ním spojené myšlenky:
Být odpojený od svého těla a nevnímat nepříjemné pocity je cool.
Jsem pouze božství, tělo je něco nižšího, co nebudu řešit.
Jsem pouze Vědomí a tvořím si zde svou vlastní realitu svými myšlenkami.
Necítím problém, není problém.
Tento ezoterický new age balíček se tváří, že všechny své problémy, nemoci a traumata spláchnete v jedné sklenici jahodového šejku, nicméně bohužel pro nadšence těchto kultovních parazitálních praktik, tato berlička je velmi vratká a velmi brzy dotyčný, který jí ve svém životě používá dojede na tuto volbu.
Za tímto vzorcem jsou stejné entity, které vnesly chaos do všech původních směrů lidského vědění a původních přirozených rovin léčení a využívají tento vlastní chaos a nízkou efektivitu pokřivených terapeutických metodik a tradičních léčitelských nauk jako argument a důvod k tomu přestat je používat a tím i na sobě pracovat.
Ono odpojit se od svého smyslového vnímání a souvisejících pocitů znamená jediné a to, že setrvávám ve vlastní nezodpovědnosti za to jak se cítím a vnímám.
Nechci se tedy přirozeně cítít a vnímat a mé problémy, nemoci a traumata budou dále vesele bujet a prorůstat do všech vrstev mé bytosti včetně té vizuální.
Každopádně, stále nevědomky odpojen, díky pokřiveným nastavením generuji spousty negativní energie a strachu, kterými tvůrce těchto myšlenkových vzorců živím.
Dalšími bonusy těchto nastavení jsou, posilování potřeby neustále vše kontrolovat a tvořit si tak další a další kontrolované pocitové hranice na jejichž překračování je potřeba neustále skrze kontrolní alarmy poukazovat a všechny upozorňovat, což je značně energeticky náročné a dlouhodobě frustrující, vedoucí k společenské izolaci, například někam na samotu do přírody, kde mohu nerušeně sát životní energie a pokračovat ve své degeneraci.  
Postupný úbytek energie s potřebou si jí všemožnými způsoby stále více dokompenzovávat a související tělesné deformace budou dotyčného provázet touto duchovní zkušeností až do konce, kde si v mezičase než se rozhodne navrátit k poctivé sebepráci a souvisejícímu léčení, prožije jaké to je, vzdát se vlastní zodpovědnosti, primárně za své vlastní pocity a neposledně za své zdraví a přirozené hodnoty ve svém životě.