Historie lidských ras

Lidská rasa člověka od svého počátku stvoření ušla notný kus cesty svého duchovního vývoje a souvisejícího poznání. Její staří je dle původních Pramenů vědění bezmála 600 miliónů let.
Abychom pochopili hlubší souvislosti jejího příběhu a sovisejících událostí, jejichž důsledky mají velmi zásadní dopad na současnou dobu lidského pozemského života, musíme se vrátit do mnohem dřívějšího období k událostem předcházejícím stvoření lidské rasy.

Andělské války

 

 

 

Náš vesmír vznikl v období před 950 miliardami let. Všechny kolektivy vesmírných bytostí v něm žíjící  na počátku uzavřeli úmluvu o tom že budou spolutvořit v míru a souladu se Zákony Stvoření.
Tato úmluvu se nazývala Smaragdová úmluva, pojmenovaná podle stvořitelského kolektivu bytostí Smaragdového řádu Breanau tzv. Yanas, sídlícím v pátem patře našeho harmonického vesmířu HU-5 v dimenzi 15D. 
Celých 700 miliard let se tak náš vesmír nacházel v mírovém stavu a vše probíhalo dle Smaragdové úmluvy.
Nicméně v období před 250 miliardami let bylo za blíže nespecifikovaných okolností toto období ukončeno a došlo k eskalaci neshod, které jsou v Pramenech pojmenovány jako tzv. Andělské války.
Tyto války se rozhořely na velmi dlouhou dobu a probíhaly od období před 250 miliardami let až do období před 570 miliony let, tedy neskutečně dlouho - prakticky zhruba téměř celých 250 miliard let.
Na počátku problémů se jako první "odklonila či odštěpila" od Smaragdové úmluvy část kolektivu Zlatého řádu Serafei-Serafim - a to konkrétně reptiliánská rasa Omikron z Vegy a posléze i jejich "děti" - tzv. Drakoniánci z hvězdného systému Orionu.
Tito následně vešli ve známost jako tzv. Padlí Serafíni.
Prakticky současně část hybridního kolektivu Smaragdového a Ametystového řádu - rasa Anyu z Aveyonu požádala, aby směla Padlé Serafíny řekněme zpacifikovat.
Jejich žádost však byla zamítnuta (Yanas a dalšími z HU-5) na což však tito reagovali svévolí a bez "požehnání" se do tohoto svého záměru pustili.
Konečným výsledkem tohoto rozhodnutí a bitev z něj pramenících však nebylo dosažení pacifikace Padlých Serafínů ale naopak, zničení klíčové Hvězdné brány v 12D na Aramaténě.
V tomto okamžiku je potřeba si uvědomit, že Hvězdná brána na Aramaténě v 12D byla centrem bojů právě proto, že hrála a hraje strategickou roli ústředního propojovacího místa pro pohyb mezi čtvrtým a pátým patrem našeho vesmíru, tedy mezi HU-4 a HU-5 a tudíž ten, kdo má pod kontrolou ze strany HU-4 tuto bránu, může tím blokovat případnou podporu ze strany HU-5.
Zničení této 12D Hvězdné brány v těchto Andělských válkách se stalo známým jako tzv.
"Původní - originální hřích andělských ras (dědičný hřích)".
Tato kritická událost, kdy se HU-5 stal prakticky odpojen a odříznut od HU-1 až HU-4 ve svých důsledcích znamenala, že se v našem vesmíru zastavil evoluční pohyb vracejícím se směrem nahoru (nádechy) a to nejméně do té doby, než se dala Hvězdná brána 12D do pořádku.
Tato oprava se však stala předmětem následného vleklého soupeření a válek, protože ten kdo měl kontrolu nad provozem či neprovozem této brány, měl kontrolu nad evolučním děním v HU-4 až HU-1 a vlivem - nevlivem z HU-5 na něj.
Padlé rasy by tak ovládnutím této brány dosáhly toho, že do nižších evolučních pater HU-1 až HU-4 by nebylo možno dostat ochranný (Božský) vliv z patra nejvyššího HU-5 a tím by ovládly veškeré dění v našem vesmíru.
V průběhu těchto válek, tak postupně došlo k jakési výchozí a primární diverzifikaci bojujících stran na Zákon Jednoty ctící a Zákon Jednoty odporující skupiny z různých ras a kolektivů.
K Padlým Serafinům se v průběhu střetů přiřadily i rebelující skupiny z rasy Anyu ze Smaragdového řádu Breneau, kteří přijali nové jméno Annu a dali tak vzniknout Padlým andělským legiím známým jako Annu-Elohimové.
A byli to právě tito Padlí Annu-Elohimové, kteří si později, pro další boje o nadvládu nad celým naším vesmírem vytvořili vlastní novou rasu - tzv. Síriánské Anunnaki.
Na začátku válečného období, za účelem zvýšení bezpečnosti v komplikujícím se vesmíru, vytvořily výše uvedené Breneau kolektivy z HU-5 novou genetickou rasu Strážců evoluce, známou jako tzv. Azurité, kterou pověřili dohledem nad celým komplexem Hvězdných bran.
Azurité byli přímo podřízeni pod kolektiv Elohei-Elohimů ze Smaragdového řádu Breneau v 12D a rovněž měli přímé napojení na kolektivy Yanas a řády Rishi-Breneau v HU-5.
A byli to právě Azurité, kteří po celou dobu průběhu Andělských válek, tedy po dobu neskutečných téměř 250 miliard, dokázali ochránit Aramaténu před konečným dobytím ze strany Padlých andělských legií a právě naopak, sami opravit její poničenou Hvězdnou bránu.
Tím se jim podařilo přivézt do HU-4 až HU-1 přímou pomoc z HU-5, což přineslo ukončení Andělských válek a posléze i uzavření druhé verze mírové Smaragdové úmluvy a to v období před 570 miliony lety.

Evoluční vzestup Azuritů a prvotní vznik andělských humanoidních ras - lidstva

Rozhodující událostí mírového období po ukončení Andělských válek se stalo rozhodnutí o "výměně stráží" na postu Strážců evoluce v našem Vesmíru.
Azurité, kteří tuto roli úspěšně plnili po dobu cca 250 miliard let, dosáhli na svůj další evoluční stupeň a tak bylo potřeba tuto roli někomu předat. Sami Azurité se přitom pro svoji další evoluční cestu přesunuli na Sírius B.
S tímto účelem kolektivy Rishi-Breneau za součinnosti samotných Azuritů, vytvořili novou a opět perfektní (podobně jako Azurité) biologickou genetickou linií humanoidních bytostí. Tato nově založená rasa Strážců byla vytvořena v období před 568 miliony let a to genetickou kombinací
DNA matric Elohei-Elohimů, Serafei-Serafimů a malým příspěvkem od Bra-ha-Rama a předchozími Strážci - Azurity a vešla ve známost pod jménem Orafimové.
Orafimové se později stali rodičovskou rasou andělských, humanoidních, androgynních 12-ti ras výchozí genetické linie současného lidstva - tzv. mistrovské rasy Turaneusiam-1 (T-1) - jsou to tedy něco jako naši pra-pra-pra-předci.
Ale o tom až později. Nyní si jen vyjmenujme názvy dvanácti andělských ras, které se geneticky podílely (každá svým nejsilnějším vláknem) na tvorbě této nové 13. mistrovské andělské rasy, přičemž všichni inkarnáti ras andělského kristovského lidstva mají dodnes své napojení na jednu z těchto primárních andělských sub-ras:

1. Bra-ha-man 
2. Dhr-ah-men 
3. Atoni 
4. Trin-i-ten 
5. Azurtan 
6. Celtos 
7. Addami 
8. Yutarans 
9. Luri 
10. Cerrasz 
11. Nezack-tai 
12. Melchizedakz

Této "výměny stráží" v podobě nové rasy Strážců evoluce využili, na svoji příležitost čekající padlí Annu-Elohimové a jako odpověď na toto vytvoření nové rasy strážců - Orafimů, rovněž vytvořili vlastní novou rasu svých potomků - Padlých andělů s vysoce geneticky pokročilou biologickou formou s domovským umístěním v HU-4/D11.
Tato nová rasa Padlých andělů (pokročilé humanoidní biologické formy) byla pojmenována Anunnaki, čímž bylo vyjádřeno a je myšleno: Pomsta Annů.
Jejich účelem i údělem současně bylo pokračovat v bojích a zničit novou rasu Strážců - Orafimy včetně jejich předchůdců - genetickou biologickou linii Azuritů, převzít jejich agendu správců a dozorců nad provozem Komplexu hvězdných bran a tím dosáhnout konečného cíle - nadvlády nad celým naším vesmírem pro sebe a své stvořitele/rodiče - Annu-Elohimy, padlé andělské legie a zavést v něm vlastní řád, neakceptující Zákony Jednoty.
Různí stoupenci této strategie později vešli ve známost jako tzv. Synové Belialu a jejich protilidské snahy a úsilí je dnes známo jako tzv. Belial agenda.
V období před 568 miliony lety tak začala další kapitola střetů, která se však již víc odvíjí mezi nově vzniknuvšími a o evoluční patro níž operujícími rasami Anunnaků a Orafimů.
Anunnakové rovněž přinášejí do těchto střetů novou strategii umožňující jim jejich rasová podobnost s humanoidními Orafimy, kterou byla infiltrace do vládnoucích kruhů, převzetí otěží a následná zrada. Tato strategie přinesla své výsledky již po "pouhých" 8 milionech let, kdy v období před 560 miliony lety se Anunnakům podařilo Orafimy porazit.
Jejich roli Strážců evoluce tak převzala výše zmíněná další, evolučně pozdější kristovská humanoidní rasa Turaneusiam-1, která měla své domovské místo už v "jen" ve druhém patře HU-2 našeho vesmíru na planetě jménem Tara.
Následuje další, pro lidstvo gigantická prohra, která se odehrála před 550 miliony lety, kdy opět, zejména prostřednictví strategie infiltrace mezi elitu a následné zrady, Anunnakové postupně znesvářili a rozvrátili mírumilovné poměry na domovské planetě Tara a přivedli ji ke gigantické katastrofě.
V podstatě takovýmito podvratnými technikami postupně dosáhli rozštěpení původně jednotné civilizace T-1 (princip rozděl a panuj) do dvou znesvářených skupin Alaniánců a Lumiánců (Adam Kadmon/Abel versus Beli Kudyem/geneticky signovaný Kain), jejichž spor nakonec vyústil v celoplanetární katastrofu.
A je to právě toto kataklyzma, které je primární příčinou situace, ve které se nachází dnešní lidstvo na planetě Země.
Dnešní lidstvo touto katastrofou přišlo o svůj nativní domov i příslušnost k Strážcům evoluce, došlo k roztříštění jeho kolektivní morfogenetické matrice i poškození morfogenetické matrice jejich domovské planety Tara, načež bylo donuceno k nedobrovolnému přesunu do evolučně nižšího patra HU-1, na planetu Země.
V biblických pramenech je tato situace známá pod pojmem Pád Adama či (zmanipulovaně) Vyhnání z Ráje.
Těm individualitám, kterých se to přímo dotýkalo budeme nadále říkat Propadlé duše z Alánie, kdy Alánie je název kontinentu na planetě Tara, kde ke kataklyzmatickému výbuchu došlo a kde žila skupina Alaniánců. Lumia je název kontinentu, kde žili Lumiánci.
Název E-den je pak název dalšího z kontinentů na planetě Tara.
Tento involuční krok znamenal velkou komplikaci v přirozeném evolučním vývoji celého našeho vesmíru, protože došlo i k poškození galaktických Hvězdných portálů na Taře v 5D.
A protože tato katastrofa ovlivnila správný chod evolučních cyklů celého našeho vesmíru, stalo se řešení této situace záležitostí, do které se zapojili příslušníci prakticky ze všech vesmírných pater a dimenzí.
Řešení vedoucí k nápravě této situace vešlo ve známost jako Záchranná mise Amenti a dobrovolní účastníci (mimozemské kolektivy), kteří byli vázáni tzv. Smlouvou Palaidor vešli ve známost jako Palaidoriánci.

Záchranná mise Amenti

Po vyprojektování záchranné mise šlo o to, jak zabezpečit praktickou realizaci tohoto plánu, protože se vyskytlo mnoho těžkostí a problémů (o nichž si v této chvíli jen stěží můžeme udělat validní představu), jejichž řešení si vyžádalo velmi dlouhé období, které probíhalo v období před 550 až 250 miliony let, tj. prakticky po dobu 300 milionů let se pouze připravovala realizace záchranné mise Amenti!
A je to právě tato událost, která dala vzniknout bytosti, kterou dodnes na planetě Země známe jako humanoidního člověka, potažmo andělské kristovské lidstvo. Stručně si nyní vyjmenujme, co všechno klíčového museli Strážci - Palaidoriánci (organizátoři a administrátoři této mise) udělat v přípravném období, aby se vůbec mohl rozjet projekt Záchranné mise Amenti:

1. Obnovit základní životní funkce planety Tara po proběhnuvším kataklyzmatu.
2. Opravit poškozené morfogenetické pole planety Tara. 
3. Připravit na Zemi samotné podmínky pro přijetí a stabilní umístění Sféry Amenti (urychlení její evoluce). 
4. Vytvořit Sféru Amenti s tyto planety propojujícími časoprostorovými portály - tzv. Síněmi Amenti a nainstalovat je na planetu Země. 
5. Vypořádat se ve válečných konfliktech s prvotními odpůrci Záchranné mise Amenti - operujícími zejména na Taře samotné, ale i na Zemi. 
6. Vhodně ošetřit přerušení na Zemi probíhajícího evolučního procesu tehdejší tamější domovské civilizace. 
7. Vytvořit nová vhodná biologická těla - rasy, do kterých by se mohly Propadlé duše inkarnovat/vtělovat, což vedlo ke vzniku 5-ti geneticky odlišných, rovněž androgynních andělských kristovských ras, v Pramenech pojmenovaných jako Turaneusiam-2 (T-2) a později ještě dalších dvou ras známých jako Polariánci a Hyperboreánci, jejichž úkolem bylo zajistit opravu a správnou evoluční návaznost na vyšší evoluční patro HU-3, se kterým koresponduje planeta se jménem Gaia (evolučně vyšší verze Země a Tary).
   Logika těchto více genetických ras spočívala v "různosti poškození" morfogenetického pole Propadlých duší (také se jim říká Ztracené duše) a tedy i potřebě primárně si opravovat různá energo-informační vlákna spirituální/světelné/kvantové/morfogenetické DNA.
   Těmito prvními pěti pozemskými humanoidními rasami T-2 kolektivně pojmenovanými jako tzv. Palaidoriánci byli tzv.:
   
   o Ur-Antriánci s hnědou kůží potomků, orientovaní na opravy 2.vlákna DNA
   o Breanoua s červenou kůží potomků, orientovaní na opravy 3.vlákna DNA
   o Hibiruánci s bílou kůží potomků, orientovaní na opravy 4.vlákna DNA
   o Melchizedekové se žlutou kůží potomků, orientovaní na opravy 5.vlákna DNA
   o Yunaseti s černou kůží potomků, orientovaní na opravy 6.vlákna DNA
   
   kteří se začali inkarnovat na Zemi do 12-ti zeměpisných lokalit a tvořit tak 12 hlavních civilizací či kultur (kmenů), které korespondují se strukturou hlavních pozemských energetických míst - hvězdných portálů až dodnes.
   Ještě si poznamenejme, že v tradicích indiánských kmenů žijících na území Ameriky, jako byli např. Hopiové je období rozkvětu první lidské civilizace rasy T-1 na planetě Tara známo jako tzv. První svět.
   Pro znalce védské tradice by pak neměl být problém identifikovat si toto první období s příslušným věkem - tzv.Jugou, v tomto případě s tzv. Satja-Jugou neboli Zlatým věkem.
   Jména a korespondující zeměpisné lokality těchto 12-ti prvotních lidských kmenů a jejich sídelních míst jsou tyto (poznamenejme, si že tyto názvy jsou uváděny v prvotním sémantickém jazyku lidské rasy, tzv. Anuházi jazyku.
   
   
   
   
   
   

Etapy záchranné mise Amenti

Odstartováním první etapy Záchranné mise Amenti začíná nové civilizační období, které
američtí indiáni znají jako tzv. Druhý svět (před 250 miliony až 25 miliony lety).
Toto období - tedy tzv. Druhý svět (Tréta-juga) - tak bylo prvním obdobím, v rámci kterého docházelo ke skutečným návratům/vzestoupením/reintegracím Propadlých duší z Alánie skrze inkarnaci do 12 pozemských kmenů ras T-2 a průchod časoprostorovým hvězdným komplexem ve Sféře Amenti (tzv. Síněmi Amenti - obsahovaly šest portálů do různých časů na planetě Tara) zpět na Taru (Gaiu) a tedy ke skutečné realizaci dohod sjednaných v rámci Úmluvy Palaidor.
Toto prvotní osídlování planety Země je v Pramenech nazýváno První osídlení planety Země. Jednalo se o velmi dlouhé období cca 225 miliónů let, ve kterém evidentně došlo k zúročení 300 miliónů let dlouhých příprav na vlastní realizaci Záchranné mise Amenti.
Vlastní vzestupný mechanismus spočíval v jediném pozemském zrození Propadlé duše, která tak v průběhu jedné dlouhé inkarnace do vhodné rasy, mohla dosáhnout na kompletní reintegraci se svojí Duchovní rodinou a uskutečnit vzestup zpět na Taru. V průběhu tohoto dlouhého období první etapy Záchranné mise a po mnoho generací takto vzestupovalo/reintegrovalo/vrátilo se na Taru velké množství Propadlých duší a můžeme tak toto období charakterizovat jako první velkou a úspěšnou vzestupnou vlnu Propadlých taranských Duší zpět ze Země na Taru.
Aniž bych zacházel do dalších podrobností, pouze pro hlubší inspiraci doplním, že na reintegraci Propadlých duší z Tary se podílelo i ostatních 12 planet naší Sluneční soustavy v evolučním patře HU-1, kdy každá planeta obdržela svoji vlastní část poničeného morfogenetického pole Tary, tedy jakousi vlastní, planetární Sféru Amenti s analogickým záměrem a reintegračními mechanismy jako na Zemi.
Pozemská část kopie morfogenetického pole Tary, složená z energií dimenzí 4, 5 a 6 se barevně projevuje mihotavým modrým odstínem a proto vešla ve známost jako tzv. Modrý plamen.

Nicméně, v průběhu dlouhé doby provozu tohoto vzestupného mechanismu, dlouhého životního cyklu inkarnátů, genetických míšení apod. došlo postupně k tomu, k čemu asi dojít muselo a totiž k postupnému vibračnímu/energetickému snižovaní a tedy zhušťování a diferenciaci těl/nosičů Vědomí ve vazbě na emocionální, mentální a činnostní odchylky, do kterých se Propadlé duše rodily.
Na Zemi se tak postupně začali rodit lidé/inkarnáti se stále diferencovanější fyzickou
strukturou mezi sebou a začalo tak docházet k diferenciaci inkarnujících se bytostí, s čímž narůstalo i jejich individualizované a soupeřící ego/sebevědomí, na úkor vědomí si své duchovní identity a spirituální jednoty.
Jednodušeji řečeno, princip svobodné vůle, který v počátku neměl alternativu vůči snaze o vzestup, se postupně přesměrovával na jiné, méně úctyhodné cíle, což se v podobě zákonité karmické odezvy začalo projevovat v prodlužování doby a námahy potřebné k reintegraci fragmentovaných Vědomí taranských Duší.
Na tomto, vzestup komplikujícím, procesu se ale mimo tyto vnitřní problémy podílely i další, postupně se vyskytnuvší destruktivní vnější okolnosti a události a jejich neblahé důsledky. I tak, tato dlouhá a úspěšná etapa Záchranné mise Amenti byla (na rozdíl od dvou dalších) ukončena přirozeným a Palaidoriánci organizovaně řízeným způsobem, do kterého destruktivní činnost Soupeřů ještě výrazněji nezasáhla.
A tak se na pozadí této úspěšné etapy provozu Záchranné mise Amenti začal připravovat nový vzestupný mechanismus, který řešil vznikající karmické komplikace v konkrétních situacích ještě nevzestoupených taranských Duší. Na scénu dějin tak přichází nová etapa Záchranné mise Amenti, která reaguje na vzniklou situaci zejména změnou vzestupného mechanismu. Tato etapa je v učeních původních indiánů známá jako tzv.Třetí svět (před 25 miliony až 5.5 miliony lety), svět kdy se na Zemi začaly rodit Propadlé duše z Alánie do nových typů humanoidních andělských ras - tentokrát v nám již mnohem bližší podobě fyzických jedinců polarizovaných do biologických forem mužů a žen.
První osídlení tak pokračovalo, ale za pozměněných bio-regeneračních, potažmo vzestupných okolností.
V období před 25 miliony let tak byla zahájena nová etapa Záchranné mise Amenti, kdy se na Zemi začaly inkarnovat ty Propadlé duše, kterým se nepodařilo vzestoupit v předchozím období. Propadlé duše se nyní nově musely na Zemi jednou inkarnovat a v posloupnosti 24 cyklů (po 2 x 12 cyklech), střídajících se prostřednictvím transmutace jednoho a téhož fyzického těla, dosáhnout na
zkompletování si všech dezintegrovaných částí Vědomí a následně zrealizovat cílový vzestup domů na Taru (nebo výjimečně až na Gaiu do HU-3).
Využívalo se zde té skutečnosti, že právě ve Sféře Amenti byly uloženy morfogenetické "výsledky reintegrační práce" předchozí etapy Záchranné mise Amenti - tedy dosavadního "defragmentačního/reintegračního" úsilí.
Podle tohoto nového reinkarnačně/vzestupného vzorce se jelo až do období před 5.5 miliony lety, kdy toto období prvního osídlení bylo neblaze, drasticky a násilně ukončeno a to tzv. Elektrickými válkami, trvajícími cca 900 let. Jak vidíme až doposud probíhala Záchranná mise Amenti v podstatě dle plánů a očekávání a bez větších destruktivních zásahů ze strany jejich odpůrců.
Přitom je zřejmé, že tato záležitost nemohla probíhat bez pozornosti a nevole Soupeřů, tedy původců toho, že vůbec nějaká záchranná mise musela být organizována - tedy rebelujících frakcí Anunnaků a jejich rodičů - Padlých andělských legií Annu-Elohimů.

Elektrické války

V období před 5.5 miliony let začalo docházet k projevování se destruktivních důsledků z nežádoucích genetických/sexuálních křížení s postupně se infiltrujícími Extra Terrestrial mimozemskými vědomími z HU-1, což způsobilo morfogenetická poškození a vibrační pokles ras T-2, s tak nežádoucími výsledky, že v podstatě došlo ke ztrátě nesmrtelné podstaty T-2 ras, doprovázené neschopností jejich transmutace/transcendence a opětovného vzestoupení na Taru.
Původci těchto mutací - příslušníci civilizace Sírianských Anunnaků z HU-2 a další ET-ové (příslušníci Belial agendy) chtěli těmito nežádoucími genetickými mutacemi zastavit úspěšně probíhající pozemský vývoj - evoluci - průběh Záchranné mise Amenti protože si (coby původci kataklyzma Tary) samozřejmě nepřáli, aby se lidstvo bylo schopno se vracet zpět na Taru a opětovně se ujímat své role Strážců evoluce v našem vesmíru.
Dalším utajovaným důvodem byl jejich záměr, obsadit planetu Zemi sami pro sebe a lidstvo si zotročit a podrobit do role víceúčelových, výkonných a nevědomých otroků. Mimo tyto pozemské cíle však sledovali i další větší cíle a záměr opět dosáhnout nadvlády nad celým naším vesmírem/matrixem, zejména prostřednictvím kontroly komplexu pozemských hvězdných portálů. S tímto cílem rozpoutali tito Soupeři vůči Elohimům v patře HU-3, ale i dalším účastníkům Smlouvy Palaidor v jiných dimenzích a i proti lidem na Zemi skutečné válečné peklo.
Tyto tzv. Elektrické války byly vedeny prostřednictvím tzv. čisté energie a boje prakticky probíhaly jak v biosféře planety Země, tak i v celé místní galaxii. V této další grandiózní interdimenzionální, galaktické válce byla nakonec zcela zničena celá tehdejší pozemská kultura (všech 12 kmenů T-2) a tím byla i násilně ukončena probíhající etapa Záchranné mise Amenti.
Ti, kdo z pozemských lidí přežili a mohli, tak vzestoupili na Taru, přičemž ostatní, ti s neúplným morfogenetickým polem/odchylným genomem se již na Taru vrátit nemohli a museli čekat v tzv. mezi-zónách (což ovšem nelze trvale), mimo inkarnace na příští možné příležitosti.
Elektrické války a jejich důsledky se tak staly novým a kolosálním problémem nejen pro Záchrannou misi Amenti, ale i velkou prohrou lidstva, Strážců a národů Smaragdové úmluvy. Země se tak stala téměř beznadějným případem a tak opět musela zasáhnout vysoká Breneau inteligence z nejvyššího evolučního patra HU-5.
Breneau tak sjednali nové podmínky pro evoluci Země, v rámci kterých bylo stanoveno, že lidská evoluce bude na Zemi pokračovat, ale za opět pozměněných podmínek.
Tyto pozměněné podmínky reagovaly na znečištění lidského morfogenetického kódu, ke kterému došlo zejména v důsledku ET infiltrací a nežádoucích křížení ze strany Soupeřů (připomeňme, si že až v tomto období měli Soupeři šanci využít/zneužít tvůrčích sexuálních sil a energií v důsledku rozdělení lidského genomu do formy biologických mužů a žen).
Zjednodušeně řečeno se opět zkomplikovala a prodloužila doba potřebná k vyčištění morfogenetického kódu, na blíže neurčený počet reinkarnačních cyklů. To prakticky odložilo dobu možného vzestupu/návratu Vědomí skrze tyto nové rasy do budoucnosti, čímž se zamýšlelo získat čas potřebný k vyčištění lidského genomu a zbavení se nežádoucích genetických hybridů a vetřelců.
V tomto smyslu byly i nově geneticky zapečetěny/zašifrovány pozemské vzestupné časoprostorové portály ve Sféře Amenti - nám již známé Síně Amenti ( tak, aby nikdo kdo nebude takto správně "geneticky vybaven", nebyl schopen vzestupu a využívání těchto časoprostorových portálů.
Bohužel, tento nově zavedený, rasově- reinkarnační bezpečnostní mechanismus pro lidstvo znamenal to, že v jeho důsledku přišlo o svoji nesmrtelnost, tj. o schopnost vzestoupit/reintegrovat se prostřednictví biologické transmutace a propříště mohlo vzestupu dosáhnout pouze skrze tento nově zavedený, vibračně řízený a cyklicky se opakující - tedy re-inkarnační posloupnostní mechanismus skrze jednotlivé rasy T-2, který ovšem znamenal nutnost biologického úmrtí inkarnátů ras T-2 a opětovného narození se do rasy další.
Opatření, šifra či pečeť, která takto dramaticky nahradila transmutační mechanismus mechanismem reinkarnačním, kdy blokace byly implementovány přímo do morfogenetiky lidských ras vešla ve známost jako tzv. Pečeť Amenti.
Dalším destruktivním důsledkem Elektrických válek bylo to, že došlo k posunu zemských pólů a tedy i k poškození Planetární elektromagnetické mřížky, což mj. zapříčinilo rychlého ochlazení klimatu a následné zamrznutí Země a nástup první doby ledové.
Toto rapidní zhoršení klimatických poměrů v důsledku poklesu zemské frekvence z důvodů odklizení Sféry Amenti dál měnilo poměry k horšímu až Zemi nakonec postihla i první celosvětová potopa (ze tří).
Další problém vznikl tehdy, když se ukázalo, že po tomto posunu elektromagnetické zemské mřížky poklesly vibrace/energie Země natolik, že v ní nebylo možné dál bezpečně držet Sféru Amenti a bylo nutno ji ze Země přestěhovat do bezpečí, někam jinam. S cílem vyhnout se jejímu zničení, tedy vyňali Strážcové-Elohimové Sféru Amenti z nestabilní a nízko vibrující Země a uložili ji na bezpečné místo do vyššího patra v HU-2/D4 kde ji opatřili ochranou, komunikaci v pásmu D4 blokující Pečetí Amenti, což prakticky znamenalo, že se stala nedostupnou pro Vědomí inkarnátů budoucích ras T-2 s velmi nežádoucími důsledky v přístupu těchto inkarnátů ke své rasové paměti.
A protože se nedalo očekávat, že by nežádoucí vlivy ze strany Soupeřů vůči pozemskému lidstvu nově nastupujících ras nepokračovaly, bylo nutno nějak je ochránit před těmito vlivy, což bylo provedeno genetickou implementací dalšího frekvenčního bloku do těchto budoucích nových ras - tzv. Pečetí Palaidor, která však mj. přinesla i další devastující důsledky, které se s lidstvem ras T-2 táhnou až dodnes. Šlo o to, že do morfogenetiky těchto ras byly touto pečetí zaneseny umělé bloky mezi 2. a 3. čakrou, které tam jsou až do dnešních dnů.
Tyto bloky však mj. přinesly oddělení součinnosti mezi emocionálním, mentálním a astrálním vědomím inkarnátů s následnou dezintegrací celé HU-1 osobnosti ve prospěch izolujícího se 3D Ega.
A aby problémům nebylo konce, Elektrické války přinesly ještě jeden velmi neblahý globální důsledek. Šlo o to, že se (v podstatě vítězným) Soupeřům podařilo vytvořit vlastní verzi našeho vesmíru, v rámci kterého se však, zjednodušeně řečeně, evoluce neřídila Zákony Jednoty.
V průběhu Elektrických válek tak tito Soupeři jakoby přetáhli (downloadovali) celé části našeho vesmíru do tohoto jejich nově vytvořeného evolučního prostředí - matrixu a podřídili si tamější běh událostí vlastním zájmům a kontrole. Tento jejich nově vytvořený matrix, který funguje na jiných frekvencích (a s jinými fázovými posuvy základních stavebních částic) a tedy i v jiných časových cyklech je navíc, obecně řečeno, reverzně polarizován oproti našemu originálnímu vesmíru, vešel ve známost jako tzv. Fantomový matrix a v průběhu dějin byl a je dodnes znám i pod takovými nábožensko-mytologickými názvy jako Peklo či Hádes.
Do tohoto Fantomového matrixu se navíc Soupeřům podařilo vtáhnout i nemalou část morfogenetického pole Země (cca jednu třetinu !) a i jiných planet a tak proto, aby nedošlo k další progresi tohoto nežádoucího stahování Země do Fantomového matrixu, vytvořili Strážci-Elohimové další frekvenční blok, který oddělil oba dva sousedící matrixy/vesmíry od sebe.
Tento frekvenční blok je v Pramenech nazýván jako tzv. Zeď v čase.
Později si povíme víc o tom, jak velké úsilí věnovali a věnují Soupeři tomu, aby v této Zdi v čase vytvořili díry/prostupy, prostřednictvím kterých by opětovně propojili události mezi těmito dvěma "světy" s cílem importovat k nám svoji technologii, ovládnout celý náš vesmír a vtáhnout jej do toho jejich Fantomového matrixu.
Pro tvorbu správné představy si již nyní můžeme říct, že společenské poměry v jejich Fantomovém matrixu se řídí tím, co si v dnešní době modelujeme pod pojmem Nový jednotný světový řád.
Ve svém výsledku tak tyto neutěšené poměry po Elektrických válkách znamenaly, že Duše inkarnující se do nových ras T-2 (v důsledku implementací Pečetí Palaidor a Amenti a Zdi v čase) v podstatě zapomněly na svoji minulost i reintegrační smysl svého pobytu na Zemi a Záchranné mise Amenti rovněž.
A tak lidé rodící se v následujícím období, kteří si ve své morfogenetice nesli Pečetě Amenti a Palaidor (byli opatřeni těmito implantáty) ztratili povědomost o své minulosti i o vzestupu coby smyslu svého života a museli začít reintegraci prostřednictví reinkarnačních cyklů bez přímé mentální znalosti širšího kontextu celé problematiky a situace a to ještě bez možnosti dosáhnout na interdimenzionální komunikaci (alá channeling) s ostatními příslušníky/inkarnáty/Vědomími své Duchovní rodiny.
A navíc snad ani pořádně nerozuměli sami sobě v důsledku dezintegrace jejich HU-1 osobnosti a zrodivšího se egoismu.
V podstatě lidstvo po Elektrických válkách muselo začít od začátku a ocitlo se tak ve velmi nezáviděníhodné situaci s velkým handicapem oproti rasám svých Soupeřům.
Od doby po Elektrických válkách tak byl z výše uvedených důvodů v podstatě zastaven pozemský lidský vývoj a běh Záchranné mise Amenti a to po dobu cca 1.5 milionu let.
Život na planetě sice probíhal, ale byl silně zakrnělý, individualistický a neefektivní a to až do té doby, než se frekvence planety pomalu zvedly natolik, aby bylo možné vrátit Sféru Amenti zpět na planetu Země a kdy do pozemského dění opět konstruktivně zasáhl jeden z významných Strážců-Palaidoriánců - tzv. Koncil ze Síria B.
Bez jeho zásahu by Záchranná mise Amenti prakticky skončila částečným nezdarem a mnoho Propadlých taranských Duší by prakticky ztratilo šanci se opětovně reintegrovat a vrátit se domů ke své Duchovní rodině žijící na Taře. Nově organizované úsilí o oživení pozemské situace vyústilo v novou etapu Záchranné mise Amenti, v rámci které došlo před cca 4 miliony let k Druhému osídlení planety Země, ale již morfogenetickými pečetěmi "okleštěnými" fyzickými muži a ženami 12 kultur ras T-2.
Než si povíme víc o této další etapě, zrekapitulujme si hlavní důsledky, které První osídlení ukončující Elektrické války přinesly:

• Zánik geneticky prvních lidských pozemských civilizací původních ras T-2 Prvního osídlení a přerušení Záchranné mise Amenti. 
• Nová blokační mutace morfogenetiky lidských ras T-2 pečetěmi Amenti a Palaidor a jejich mutace. 
• Nahrazení vzestupného transmutačního mechanismu novým reinkarnačním mechanismem snutným, postupným průchodem Propadlých duší skrze více ras T-2. 
• Nový, dlouhodobý, bio-regeneračně, reinkarnační mechanismus skrze nověokleštěné rasy zbavil tyto rasy schopnosti transmutace a zavedl princip biologického rození a smrti. 
• Vynětí Sféry Amenti z prostředí planety Země, její úschova do bezpečí a zapečetění 4D Pečetí Amenti. 
• Ztráta kolektivní (druhové) paměti nových lidských ras T-2 a jejich osobnostní dezintegrace směrem k individuálnímu, mentálnímu osamocení, zrod egoismu. 
• Kataklyzmatické změny na Zemi, posun magnetických pólů, nástup první doby ledové a první celosvětové potopy. 
• Vznik Fantomového matrixu, involučního vesmíru/matrixu Soupeřů. 
• Vytvoření ochranné a blokující frekvenční bariéry mezi Fantomovým matrixem a našim originálním vesmírem, tzv. Zdi včase

A je taky nutné si uvědomit, že prakticky všechny tyto výše uvedené destruktivní důsledky (s výjimkou situace kolem Sféry Amenti, která se ještě několikrát změnila) jsou ve hře do dnešních dnů. Nejsou to však ani zdaleka jediné neblahé důsledky, protože následující období přinesla mnohé další události a komplikace.

 

Tisícileté války

 

Ve snaze oživit a rozpohybovat zastavenou pozemskou evoluci, vymyslel Koncil ze Síria způsob, jak restartovat a obnovit pozemskou lidskou evoluci a běh Záchranné mise Amenti v situaci, kdy na Zemi nebyla k dispozici Sféra Amenti.
V podstatě vymysleli to, že lidské duše čekající ve Sféře Amenti kdesi v HU-2/4D astrálním prostoru  na opětovný návrat na Zemi (až ta bude schopna opět Sféru Amenti přijmout a tam odtud by pak vzestoupily na Taru) by nemusely dál čekat, ale vrátily by se na Taru prostřednictvím jiného interdimenzionálního portálu než Modrého plamene Sféry Amenti.
Jako vhodnou planetu, skrze kterou by se tak konalo vybrali planetu v hvězdné soustavě Síria s názvem Sírius B. A tak zkonstruovali umělý portálový most mezi Síriem B, Sférou Amenti v HU-2/4D a Zemí a malou část morfogenetického pole Sféry Amenti (tu která korespondovala s tam na inkarnaci čekajícími lidskými dušemi) umístili do jádra Síria B.
Tento umělý portálový most byl v pozdějších dobách znám jako tzv. Síně Amorea. Během doby Atlantidy a starověkého Egypta byly tyto portály - Síně Amorea známy pod názvem Třetí Horovo oko a sloužily výhradně geneticky příslušně vybavené elitě (k průchodu tímto portálem bylo totiž nezbytné mít již opraveno 3.vlákno DNA).
Dále zařídili, aby se jistá část z čekajících lidských duší zkombinovaly s éterickými vědomími/inteligencemi ze Síria B a společně tak dali vzniknout novému Síriánsko-lidskému hybridnímu druhu Vědomí - Duchovní rodiny, která vešla ve známost jako tzv. Kantariánci a kteří měli později velký vliv na pozemské události.
Morfogenetické pole malé části čekajících a nevzestoupených duší z násilně ukončeného, předchozího Prvního osídlení tak přešlo na Sírius B v období cca před 4 miliony let (tj. po cca 1,5 milionu letech zastavené pozemské evoluce po Elektrických válkách) a odtud se začaly inkarnovat na Zem prostřednictvím Síní Amorea, do těl/ras na Síriu B nově vzniklé, malé skupiny lidských hybridů, kteří našli exil v Plejádském hvězdném systému v HU-1, kam odešli v průběhu či důsledku Elektrických válek.
Tato hybridní rasa byla známá jako Euroferitesové či Eurisové. S pomocí Koncilu ze Síria přesídlili tito Euroferitesové z Plejád na Sírius B a zde se začali křížit s výše zmíněnými Kantariánci a tito kříženci vešli na Zemi ve známost jako tzv. Dagosové (Dogoni Roberta Templa).
Tato rasa si však coby plejádsko-síriánsko-lidští kříženci, nesla ve svém morfogenetické matrici příslušné blokující genetické pečetě Amenti a Palaidor, což znemožňovalo inkarnátům do této rasy případný přímý průchod Modrým plamenem Sféry Amenti na Taru, čímž bylo dosaženo ochrany proti případné infiltraci tohoto projektu a zkompromitování Tary.
Tato nově se na Zemi vyskytnuvší hybridní rasa se vyznačovala tmavě hnědou kůži a schopností interdimenzionální komunikace s Palaidoriánci. A tak se před cca 4 miliony let biologická rasa Dagosů začíná skrze Síně Amorea přesídlovat na Zem a svojí činností, spolu s Kantariánci a některými plejádskými genetickými liniemi, ve finále umožnila znovu, již podruhé začít s osídlováním Země novými lidskými rasami T-2 - tzv. kořenovými rasami (další mutace po mutaci způsobené důsledky Elektrických válek) a vytvořit tak podmínky pro opětovnou inkarnaci ve Sféře Amenti čekajících, stále ještě nevzestoupených taranských lidských duší.
Příchod čekajících duší do těchto nových lidských ras (skrze křížení s Dagosy) byl postupný a korespondoval s postupem reinkarnačního čištění jejich morfogenetiky a nutností dosáhnout na vzestup postupným průchodem jednotlivými rasami T-2 a s tím korespondující reintegrací příslušného vlákna DNA. Tedy přímo souvisel s morfogenetickým stavem ras T-2 z Prvního osídlení. Druhé, postupné osídlení planety Země tak probíhalo v těchto obdobích a rasách:

• V období před 3,7 miliony let - přichází na Zemi rasa originálních Ur-Antriánců a ta dává vzniknout nové kořenové rase (RR3) známé jako Lumeriánci/Lamaniánci. 
• V období před 3 miliony let - přicházejí na Zemi nová kořenová rasa těchto Lamaniánců a originální rasa Breanoua, která dává vzniknout nové kořenové rase (RR4) známé jako Alaniánci/Atlanťané. 
• V období před 2,5 miliony let - přichází na Zemi nová kořenová rasa těchto Atlaniánců. 
• V období před 1,5 miliony let - přichází na Zemi originální rasa Hibiru, která dává vzniknout nové kořenové rase (RR5) známé jako Aryánci/Ayriánci. 
• V období před 1,27 miliony let - přichází na Zemi nová kořenová rasa těchto Ayriánců. Pátá kořenová rasa Ayriánců, která byla odpovědná za opravy 4.astrálního vlákna DNA nyní byla tou, která měla ve svých rukou možnost pozdvihnout vibrační úroveňZeměnatolik, aby bylo možno Sféru Amenti (uschovanou kdesi v 4D) přesunout zpět na Zemi a odstranit tak i její 4D Pečeť Palaidor. 
• Pokud se týká originální rasy Melchizedeků, tito se v této doběna Zemi v hromadném měřítku vůbec neinkarnovali, neboťjejich pokročilejší morfogenetika (orientovaná na opravy 5.vlákna DNA), nezatížená D4 Pečetěmi Amenti a Palaidor nebyla v této doběpřímo využitelná. V podstatěpouze pomáhali ke konci Druhého osídlení Hibiru/Ayriáncům s jejich reintegrací a opravami DNA vláken a jejich doba přišla až později v Třetím osídlení. V důsledku této své podpůrné činnosti, se inkarnovali do prostředí ostatních kmenů T-2, což postupně přineslo ten efekt, že o této rase později již nebylo možno hovořit jako o rase vyznačující se žlutou barvou kůže, protože splynuli s komunitou, do které vstoupili. 
• Další důležitou událostí se stalo to, že došlo ke zkombinování originálních ras Hibiru a Melchizedeků(s cílem akcelerace evolučního potenciálu Hibiru/Ayriánské rasy), což dalo vzniknout nové originální mix-rase, která vešla ve známost jako tzv.Hebrejci, s jejichž potomky se v podobě kořenových ras Essenských, Judaistických a Křesťanských rodových linií setkáváme dodnes, včetně mnoha problémů, které to přineslo.

 
Etapa Záchranné mise Amenti v období před 3,7 miliony až 846 800 lety tak vešla ve známost jako tzv. Druhé osídlení planety Země.
V průběhu této etapy Záchranné mise Amenti, zhruba v období před 1 milionem let se však situace na Zemi opět zásadně změnila a to když na Zemi poprvé přichází zcela nový, třetí systémový hráč - mimozemská, reptiloidní rasa známá jako tzv. Drakoniánci z Hvězdného systému Orion z HU-2. Od samého začátku svého příchodu se vůči lidstvu chovala nepřátelsky a prakticky ihned začala s manipulacemi lidských genetických kódů s cílem dosáhnout nad lidmi nadvládu a zcela si je podrobit. Vytvořili si zde novou, na Zemi se adaptující hybridní rasu (lidsko-drakoniánskou) nazvanou Drakosi, mající lidské tělo, ale nesoucí drakoniánské vědomí, bez frekvenčních bariér a implantátů, což jim dalo oproti lidstvu velkou výhodu.
Drakoniánci ale i méně významní Phalzanti již od těchto prehistorických dob až do naší současnosti kooperují s dalším, lidstvu nepřátelsky nakloněným, ET druhem - známým jako Zeta Retikuli z planety Rigel hvězdného systému Orionu, na jejich škodlivých, protipozemských a protilidských záměrech.
A tak se v našem vesmíru před cca 1 milionem let objevila vedle Belial agendy padlých andělských humanoidních legií Anunnaků, druhá protilidsky orientovaná strategie drakoniánsko-reptiliánské povahy - tzv. Černá agenda.
Když se později Drakoniánci a jejich Drakosi stali pro lidstvo a úspěšný průběh Záchranné mise Amenti hrozbou, bylo rozhodnuto, že s pomocí Koncilu ze Síria, budu zničeny podzemní Drakonské lokality a základny. Bohužel tento plán v konečném důsledku selhal a obrátil se proti svým původcům, když způsobil v období před cca 956 500 lety explozi zemské kůry, po níž opět následovaly velké záplavy, další vychýlení pozemské osy a další neblahé celoplanetární důsledky.
Většina Drakoniánců však byla tímto útokem donucena ze Země odejít a nebo byla zničena. Současně se však většina tehdejšího lidstva musela skrýt do podzemí před, na povrchu, zuřící další celosvětovou potopou.
V období před 950 tisíci lety, po odeznění celosvětové potopy, se aktivit opět chopili rebelující Anunnakové a světlo pozemského světa spatřila další humanoidní hybridní rasa - tzv. Nefilimové což byla anunnacko-humanoidní rasa, kterou tentokráte vytvořili Anunnakové a to prostřednictvím sexuálních praktik svých mužských příslušníků s vybranými lidskými ženami (zde se jedná o ono známé biblické braní si lidských dcer božskými syny).
Tato nová nadřazená humanoidní rasa Nefilimů se tedy právě pro důsledky tohoto zdánlivě "polobožského" původu rychle stala vládci nad běžnou lidskou populací, přičemž právě s tímto lidstvu vládnoucím účelem byla stvořena. Podstata jejich nadřazenosti však nespočívala v tom, že by jejich otcové - Anunnaki byli skutečnými, lidstvu nadřazenými bohy, ale v tom, že oproti lidským rasám opět nebyli vybaveni frekvenčními blokacemi, limitujícími jejich interdimenzionální spojení s jejich, ve vyšších dimenzích bytujícími Anunnackými rodiči (podobně jako Drakoniánská hybridní rasa Drakosů mohla interdimenzionálně komunikovat se svými Drakoniánskými rodiči).
Nicméně Pečetě Amenti i Palaidor jejich genom (coby lidských kříženců) obsahoval rovněž, takže k vzestupu skrze Modrý plamen Sféry Amenti rovněž nebyli kvalifikováni a Taru tak infiltrovat nemohli. Jejich role však spočívala v ovládnutí Země a nikoliv v průniku na Taru.
Palaidoriánci a mezi nimi zejména Elohimové a Konfederace Ra s cílem vrátit věci zpět do přirozeného řádu a vymanit lidské rasy z geneticky nově implantovaného vlivu a závislosti na Anunnacích a Nefilimech, přikročili k vytvoření nové pokročilé lidské rasy, která vešla ve známost jako tzv. Serres/Egypťané, která byla odolná vůči vlivu Anunnaků a Nefilimů.
Starověcí Egypťané se tak stali nositeli nejvíce pokročilých lidských genetických kódů, ale i novou nadějí pro další osud Záchranné mise Amenti. V období před 900 tisíci lety tak mohli Elohimové a Koncil ze Síria opětovně vrátit Sféru Amenti na Zemi, za účelem umožnění další vzestupné vlny lidských duší tohoto Druhého osídlení, přičemž při tom kooperovali se svými pozemskými, před-připravenými zasvěcenci z rasy Serres/Egypťanů (schopnými interdimenzionální komunikace).
V opozici k těmto snahám se Anunnakové, kterým činnost Elohimů samozřejmě překážela v jejich záměrech s jejich lidstvu vládnoucí rasou Nefilim, rozhodli pokusit se o zničení či kontrolování vracející se Sféry Amenti a definitivně si tak podrobit lidi jako otroky a jednou provždy jim znemožnit vzestup a odchod ze Země.
Tento střet nemohl dopadnout jinak než válkou. Tak vypukly téměř 1000 let trvající a podle toho i nazvané Tisícileté války mezi Nefilimy proti Serres/Egypťanům (odehrávající se na planetě Země) a Elohimy proti Anunnakům (odehrávající se v intergalaktickém prostoru). V období před 849 tisíci let nakonec musela být z bezpečnostních důvodů a vzniku vážného válečného stavu Sféra Amenti opět vyjmuta ze Země a rovněž došlo i k ukončení možnosti nadále používat náhradní portál - Síně Amorea (Třetí Horovo oko) pro evoluční/vzestupné potřeby lidstva (a ten tak zůstal otevřen pouze jako pomocný průchod mezi Síriem B a Zemí zejména pro návštěvy Kantariánců v dobách následujícího osídlení).
Pozemské lidské rasy v průběhu Tisíciletých válek hledaly exil na dalších planetách, přičemž i většina pozemských Nefilimů musela posléze přesídlit na Sírius A a z něj na planetu Nibiru. Znovu musela zasahovat vysoká inteligence Breneau z HU-5 a vyjednat války ukončovací smlouvu mezi soupeřícími stranami.
Výsledkem těchto jednání byla tzv. Smlouva El-Annu, která mj. ustanovila podmínky pro pokračování Záchranné mise Amenti a opětovné osídlení Země lidskými rasami (třetí v pořadí) a to s tím, že Nefilimové se již nevrátí zpět na planetu Země (ze Síria A), ale "za to" nadále Anunnakům zůstane možnost vytvořit si novou pozemskou humanoidní hybridní rasu, která dostala pojmenování "Annu" a která mohla být vysazena na Zemi spolu s vracejícími se lidskými rasami T-2, ovšem s tou podmínkou, že se tato nová rasa bude striktně řídit Zákony Jednoty a vlastně tak vstoupí do bio-regeneračního režimu nápravy své, padlé a zkreslené Anunnacké genetiky (tzv. Program vykoupení). Tato smlouva však vytvořila mnoho vnitřních neshod uvnitř civilizace samotných Anunnaků ze Síria A a tak došlo k dalšímu zformování soupeřících stran a k dalšímu rozdělení ras Síriánských Anunnaků. Na jednu stranu se postavili zastánci tzv. Zákona Jednoty - zejména to byli Modří ze Síria (Sírius A) a dále to byli Kantariánci (Sírius B) a rovněž i stoupenci Koncilu ze Síria.
Na druhé straně se i Soupeři nově vyprofilovali, kdy se spojili rebelující, Smlouvu E-Annu nerespektující, Anunnaki a Drakosové (kteří v průběhu Tisíciletých válek také odešli do exilu na Sírius A) a Drakoniánci, kteří tak, odteď již společně, chtěli i nadále realizovat svůj ďábelský plán na zničení či ovládnutí Sféry Amenti a převzetí kontroly nad lidstvem a planetou Země a propříště nerespektovali Smlouvu El-Annu ani Koncil ze Síria.
Za účelem mít další vývoj a využívání pozemských hvězdných portálů pod kontrolou a nepřipustit další možnou pozemskou konfrontaci, Konfederace RA a Koncil ze Síria přišli s novou genetickou bezpečnostní modifikací - tzv. 1.Templářskou-Axionovou pečetí, známou jako značka šelmy "666", kterou implementovali do morfogenetického pole všech rebelujících a Smlouvu El-Annu odmítajících ras hybridních Drakosů i Nefilimů a to zejména za tím účelem, aby se tito již nemohli nadále úspěšně křížit s jinými druhy než mezi sebou a nemohli tak v budoucnu zneužít Sféru Amenti.
A tak zůstalo jedinou nadějí rebelujících Anunnaků na udržení si možnosti dostat se zpět na planetu Země (po definitivním vyhoštění jejich "vlajkové lodi" - rasy Nefilim na Nibiru), cesta prostřednictvím jejich nové, Smlouvou El- Annu povolené pozemské genetické rasy známé jako tzv. "děti Annu", která byla svázána s morfogenetickým polem lidské kristovské T-2 rasy Melchizedeků a kteří později vešli ve známost jako tzv. Annu-Melchizedekové.
Skrze tuto hybridní Anunnaki-Melchizedek rasu se tak mohly na Zemi inkarnovat (a vstoupit do bio-regeneračního Programu vykoupení) i Padlé andělské duše z předchozího období - a to zejména z prostředí Atlantsko-Egyptských Nefilim-Atonů, kteří však byli striktně smluvně vázáni podřízením se Zákonům Jednoty.
Tisíciletými válkami před 848 tisíci lety tak skončila další etapa Záchranné mise Amenti známá jako Druhé osídlení a posléze musely začít být nově organizovány podmínky pro návrat lidských duší z exilu zpět na Zemi a obnovení lidských pozemských civilizací - tedy evolučního prostředí pro pokračování Záchranné mise Amenti a další návraty Propadlých duší na Taru.
V období před 840 tisíci lety (tj. po asi dalších 8 tisíci letech od skončení Tisíciletých válek) došlo k vybudování dalšího, náhradního portálu pro potřeby tohoto následujícího - již Třetího osídlení Země a to mezi Sférou Amenti uschovanou v galaxii Andromeda a Zemským jádrem.
Tento nový portál vešel ve známost jako tzv. Oblouk či Most úmluvy Palaidor. Jeho prostřednictvím tak mohla byla zahájena další etapa Záchranné mise Amenti, období rovněž známé jako tzv. Třetí osídlení planety Země.
Pojďme si k tomuto období, které trvá dodnes říci něco bližšího. Ještě předtím si však zrekapitulujme, co podstatného se v průběhu Druhého osídlení odehrálo:

 

• Zastavená pozemská evoluce je nověodstartována skrze Síně Amorea a pozemskou síriánsko-lidskou rasu Dagosů. 
• Úspěšný průběh Záchranné mise Amenti po cca 3 milionech letech provozu torpédují nově příchozí skupiny Soupeřů - Drakoniánci a jejich hybridní rasa Drakosové. 
• Útok Strážců a lidstva proti Drakoniáncům zapříčinil celosvětovou potopu a následný útěk lidstva do podzemí. 
• Návrat Anunnaků po potopěa instalace jejich nové, lidstvu vládnoucí hybridní rasy Nefilim. 
• Palaidoriánci (Elohimové) odpovídají novou lidskou rasou Serres Egypťanů, skrze níž organizují novou hromadnou vzestupnou vlnu a návrat Sféry Amenti na Zem. 
• Anunnakové a Nefilimové útočí v 1000 let trvajících válkách proti Elohimům a Serres Egypťanům v období SAC (vzestupného období) a možnému návratu Sféry Amenti na Zem. 
• Válka je ukončena až po zásahu z nejvyšších evolučních míst inteligencí Breneau a je dojednána Smlouva El-Annu, upravující další evoluční dění na planetě Země takto: 
• Pozemská evoluce lidstva a Záchranná mise Amenti bude pokračovat dalším novým osídlením planety lidskými rasami T-2 v podobě12-ti kmenůči civilizačních center. 
• Nefilimové jsou trvale vykázáni na planetu Nibiru. 
• Pro účely nápravy Padlých andělských ras v bio-regeneračním Programu vykoupení je umožněno spolupracujícím Anunnakům vytvořit si novou hybridní humanoidní rasu známou jako Annu-Melchizedekové. 
• Smlouvu El-Annu nerespektující humanoidní i drakoniánské rasy jsou "signovány" značkou šelmy - známou dnes jako "666", které tak "z genetické podstaty" nemají možnost vzestoupit skrze pozemské SíněAmenti. 
• Došlo k vybudování nového hvězdného portálu, který opětovněnahradil nepřítomnou Sféru Amenti - tzv. Most úmluvy Palaidor a umožnil pokračování v Záchranné misi Amenti.

 

 
Součastnost, třetí osídlení Země:

Jak jsme si již uvedli, v období před 849 tisíci lety byla Sféra Amenti v důsledku Tisíciletých válek opět přemístěna na bezpečné místo v galaxii Andromeda, které bylo chráněno Arkturiánci a Plejáďany.
Proto bylo Strážci-Elohimy a Koncilem ze Síria přistoupeno ke zkonstruování nového portálového mostu mezi Zemí a Sférou Amenti což umožnilo zpětný přesun/inkarnaci z Tisíciletých válek uprchlých duší zpět na Zem. Tento nově zkonstruovaný portálový průchod/most byl nazván Most Úmluvy Palaidor a také je známý jako tzv. Oblouk či Most úmluvy.
Na tento most byla umístěna speciální 5D pečeť, která z něj učinila "jednosměrné dveře", které umožňovaly, aby se násilně vyhoštěné duše po něm mohly vrátit/inkarnovat zpět na Zemi a pokračovat ve své evoluci/reintegraci, ale nemohly po něm vzestoupit v obráceném směru, pokud by neměly (nezískaly) příslušné přístupové 5D genetické kódy, tj. pokud by nedosáhly na reintegraci alespoň 5.vlákna DNA.
Tato speciální ochranná pečeť vešla ve známost jako tzv. Oblouková pečeť. Ti, kdo drželi genetické kódy/klíče nezbytné k obousměrnému průchodu po Mostu úmluvy, tedy i v chráněném, vzestupném směru tj. ze Země na Andromedu se stali tzv. Strážci Mostu úmluvy. Je tedy zřejmé, že tento Most úmluvy byl tím klíčovým prostředkem, který umožnil opětovné osídlení planety Země lidskými dušemi po Tisíciletých válkách a tak jim umožnil pokračovat ve své reintegraci.
Toto nové osídlování vešlo ve známost jako tzv. Třetí osídlení planety Země. Ale než budeme pokračovat v tom, jak probíhala tato další etapa návratů Propadlých duší na Zemi a jejich případný vzestup zpět na Taru či Gaiu, si ještě zrekapituluje výše uvedené jednotlivé etapy lidských dějin, potažmo Záchranné mise Amenti (MYA - před milionem let, TYA - před tisíci lety)

 

 

Mezi na Zemi se vracejícími dušemi (po Tisíciletých válkách) získaly vůdčí postavení dvě nové, pokročilé genetické skupiny - jednak to byli Serres-Egypťané a dále pak Hebrejci, což byli jak již víme kříženci mezi originálními rasami Hibiru a Melchizedek.
Na Zemi se mezi vracejícími se dušemi objevily ale i některé přeživší další skupiny lidí z předchozího 2. osídlení (Lamaniánci a Ur-Antriánci), se kterými se příslušníci novější rasy 3.osídlení Serres-Egypťanů posléze křížili a na Zemi tak v období před cca 800 tisíci lety vzniklo 5 nových ras známých jako Urtité či jako Kněžstvo Ur, kteří se stali hlavním želízkem v ohni Strážců-Elohimů v jejich další snaze úspěšně pokračovat v Záchranné misi Amenti.
Urtité tak převzali pomyslný štafetový kolík v Záchranné misi Amenti a mj. spolupracovali s Palaidoriánci z 2.osídlení, kteří žili zejména v podzemí (kam odešli v dobách Tisíciletých válek) a kde dali vzniknout velké svébytné civilizaci později známé jako tzv. Vnitřní Země neboli tzv. Agarta. Toto zmíněné "podzemí" je však lépe chápat ve frekvenčně/dimenzionálním a tedy i časoprostorovém slova smyslu než v zeměpisném významu tohoto slova.
Byli to právě Urtité, kdo spolupracoval na obnově Kněžstva Ur na Zemi a rovněž sloužili jako Strážci a průvodci po Mostu úmluvy Palaidor. Po vytvoření podmínek na povrchu planety vhodných k opětovnému masovému obydlení, začali Urtité organizovat tuto další etapu Záchranné mise Amenti a Třetí osídlení planety Země a to opět po celém povrchu planety, v návaznosti na strukturu Planetárních hvězdných bran (Planetárního chrámového komplexu hvězdných bran).
Toto nové osídlování zeměpisně soustředili ale i na nová místa, korespondující s portálovými průchody do Vnitřní Země - Agarty, kterou z minulosti a z kontaktů s jejich obyvateli - Palaidoriánci dobře znali.
Třetím osídlením planety tak rozumíme situaci, která nastala v období před 798 tisíci lety, kdy 5 nových, originálních ras Urtitů a 7 dosavadních (z exilu se postupně vracejících) lidských ras T-2 postupně zakládali nové civilizace na planetě, primárně ve 12-ti lokalitách korespondujících s portály/průchody mezi povrchem Země a Vnitřní Zemí - Agartou.
Byli to tedy zejména tito Urtité, kteří svojí činností v období před 750 000 až 75 000 lety v podstatě opětovně vytvořili na Zemi podmínky pro možnost pokračování v Záchranné misi Amenti skrze nové inkarnace Propadlých duší z Alánie do pozemských ras T-2 Třetího osídlení.
Vzhledem k tomu, že pro plné pochopení průběhu dalších událostí by bylo potřeba podstatně rozšířit výklad zejména z oblasti časoprostorové mechaniky, což je již mimo rámec tohoto textu, uveďme si zde nyní jen seznam hlavních událostí, které se odehrály v následujícím období. Jen si zde naznačíme, že celkově bylo a dodnes je Třetí osídlení z bezpečnostního hlediska organizováno sofistikovaněji než předchozí dvě osídlení, která byla ve válkách násilně ukončena.
Tato sofistikovanější organizace spočívá v podstatě v tom, co je v Pramenech pojmenováno jako Kruhová strategie, kterou jsme výše již zmínili. Její hlavní myšlenka spočívá v tom, že další osídlení planety Země se provede ve čtyřech různých avšak vzájemně a zákonitě provázaných časových cyklech, které se nazývají KRUHY. A každý z těchto čtyř časových kruhů/cyklů bude vnitřně tvořen trojicí dalších samostatných časově-evolučních etap, které každá budou mít stejný společný cíl, přičemž bude stačit, když tohoto dílčího cíle dosáhne alespoň jedna kultura v jedné časově- evoluční etapě.
Nebude tedy vadit, když druhé dvě případně neuspějí. Do každé časově-evoluční etapy bude nasazena geneticky jiná sestava humanoidních ras, která se v tom kterém kruhu na Zemi pokusí o splnění zadaného klíčového úkolu.
S touto organizačně-inkarnační strukturou pak úzce koresponduje i struktura kristovské lidské duchovní rodiny, kdy do každé časově-evoluční etapy byli vysláni/inkarnováni zasvěcení příslušníci. Přitom smysl této strategie spočívá v tom, že se předpokládá, že Soupeři (na rozdíl od sofistikovaně strukturované inkarnace lidské duchovní rodiny) nebudou schopni být simultánně přítomni ve všech těchto různých časoprostorových údobích/lokalitách a tak nebudou schopni zablokovat dosažení vytyčeného cíle ve všech paralelně probíhajících etapách/časoprostorech.
Tímto klíčovým cílem či úkolem, mám samozřejmě na mysli dokončení Záchranné mise Amenti, ale mimo to i nově potřebnou rekonstrukci morfogenetického pole planet Tara a Země, které bylo v předchozích Tisíciletých válkách opětovně poškozeno. Tato nová lidská úloha/agenda vešla ve známost jako tzv. Planetární štítová klinika a k její úspěšné realizaci byla a dodnes je nezbytná spoluúčast pozemského andělského kristovského lidstva.
Tato nová klíčová role kristovských 12-ti vláknových ras T-2 je známá jako tzv. Posvátná kristovská rehabilitační mise a je i tím primárním důvodem, proč se Soupeři trvale snaží o likvidaci kristovských humanoidních andělských ras.
Bez nezmutovaného lidstva se morfogenetické pole planet Země a Tara prostě nedá plnohodnotně opravit a zabezpečit. A tak 12-ti vláknová morfogenetika kristovských ras a 12-ti prvková morfogenetická struktura Planetárních štítů Země i Tary, jakož i 12 osídlovacích lokalit a kmenů a 12 základních prvků holografické anatomie manifestovaných objektů spolu úzce a významně souvisejí. Aniž bych zacházel do podrobností, pouze pro správnou, byť hrubou představu zmíním, že jde o to, že každý z těchto čtyř evolučních Kruhů (a 12-ti časově-evolučních etap) je určen k tomu, aby se v rámci něj (v kterékoliv jehočasově-evoluční etapě) podařilo zakotvit do pozemského Planetárního štítu, specifickoučást souboru jistých interdimenzionálních frekvenčních vzorců, programůči implantátů, přičemž závěrečné zkompletování těchto dílčíchčástí souboru energií ze všechčtyř časových Kruhů v planetárním štítu Země, vytvoří aktivační podmínky, které umožní andělským lidským rasám naplnit svoji Posvátnou kristovskou rehabilitační misi - opravu pozemského Planetárního štítua v jejím důsledku zbavit planetu Zeměnežádoucího vlivu ze strany Soupeřů (odvrácení jejich agendy směřující k tzv. posunu elektromagnetických pólů, provázeného katastrofickými, klimatickými, průvodními jevy) a tak se opět stát plnohodnotnými Strážci opětovnězabezpečené planety a nakonec i celého našeho vesmíru/matrixu.
Tento postup tak byl samozřejměvymyšlen zejména z důvodůbezpečnosti a ochrany před vlivem a diskreditací této "rehabilitační snahy" ze strany Soupeřů. Přenos a ukotvení těchto specifických frekvenčních vzorců prostřednictví lidských ras T-2 do Planetárního štítu se děje skrze "překopírování" příslušného vzorce z vláken lidské světelné DNA (což je jediné místo, kde může být umístěn) do Planetárního štítu.
A právěproto, se v každém simultánním Kruhu ačasově-evoluční etapěna Zemi/Zemích vyskytují lidské rasy/kmeny a inkarnovaní avataři s jinou strukturou aktivních vláken DNA, protože výsledná kompletace je podmíněna jejich dynamickyřízeným, postupným a kompletním souběhem, o kterémžto průběhu nejsou Soupeři informováni.
Předpokládám že je nyní již zřejmější, proč Soupeři vždy vynakládali takové úsilí při svých útocích proti lidstvu. Ano, vždy byli motivováni snahou nalézt a doslova genocidněvyhladit zejména ty rodové linie, které ve své morfogenetice nesly příslušené genetické konfigurace.

Předmětné specifické morfogenetické/frekvenční konfigurace nesené v aktivních vláknech 12-ti prvkové kristovské DNA - jsou v podobě skalárního, (podélně se nešířícího, stojatého) světelně-zvukového frekvenčního vzoru známy jako tzv. Sekvence ohnivých písmen.
Úspěšná kompletace této úlohy totiž zajistí takovou úroveň ochrany morfogenetiky Země a Tary (ochrana 12-té stupně), že ji nebude možné ze strany Soupeřů opětovně zdolat a poškodit a tak se vytvoří dostatečně zabezpečené podmínky pro úspěšné dokončení Záchranné mise Amenti a současně se planety a lidstvo zbaví nežádoucího vlivu ze strany Zákony Jednoty neakceptujících, rebelujících kolektivů Soupeřů.
Podrobnější informace ohledně oněch specifických frekvenčních vzorcích - Sekvencích ohnivých písmen již jdou nad rámec tohoto textu. Snad jen pro inspiraci a nasměrování případných zájemců uvedu, že spolu úzce souvisí pojetí v genetice používaných čtyř písmen abecedy (T,G,A,C) a písmen ve zde zmíněné Sekvenci ohnivých písmen.
Lidských andělských kmenů, DNA vláken, sekvencí i písmen je celkem dvanáct, což nám kombinačně opět dává již známá čísla kristovské Duchovní rodiny 12-144-1728.
Druhou indicií nechť je povědomost o tom, že výše zmíněné přenosy/kopírování příslušných frekvenčních vzorců, sekvencí ohnivých písmen z morfogenetiky lidstva a jednotlivců do morfogenetiky planety jsou aktivovány postupnými hvězdnými vysokofrekvenčními infuzemi vyskytujícími se v "transformačně/seberealizačních, zeropointově/vzestupných" obdobích SAC (vzestupného cyklu).

 

 

Čtyři kruhy třetího osídlení

Dále si nyní uveďme, chronologický přehled hlavních dějepisných událostí v těchto čtyřech Kruzích s tím, že pro naši současnou realitu je klíčový 4.Kruh, časoprostor ve kterém se realizuje naše současnost a chvíle závěrečného souběhu/průsečíku Posvátné kristovské rehabilitační mise - SAC 2000-2022 (vzestupné období).
Je potřeba mít na paměti poměrně těžce představitelnou skutečnost, že události v těchto Kruzích běží simultánně a na sobě relativně nezávisle v menších časových cyklech Euiago, s výjimkou svých styčných zeropointů (počátečních/koncových období - změny barvy viz. obrázek níž), až se celkové výsledky dění v jednotlivých kruzích vzájemně prolnou a tak udělají co mají a mj. i determinují výchozí podmínky pro další cyklus.
Tuto obtížně pochopitelnou skutečnost si lze velmi zjednodušeně ilustrovat níže uvedeným obrázkem, kde čtyři kružnice představují naše čtyři samostatné Kruhy a jejich jednotlivé barevně označené části korespondují s jednotlivými samostatně běžícími procesy/časoprostorovými cykly Euiago, přičemž vše simultánní a podřízeno nadřazenějším tvůrčím cyklům nádechů a výdechů.
Jako podstatné je potřeba ještě uvést, že části Posvátné kristovské rehabilitační mise přináležející předchozím třem Kruhům, již byly úspěšně završeny a dnes se čeká již jen na nás, na to, jak to zvládne současné lidstvo, které to má ovšem o to složitější, že pracuje v podmínkách invertované/reverzní osobní morfogenetiky všech ras T-2

 

 

 

• Kruh 1 - období 798 000 př.n.l. až 208 216 př.n.l.
• 798 000 př.n.l.- Startuje Třetí osídlení novou andělskou humanoidní rasou Urtitů. 
• 669 000 př.n.l. až 250 000 př.n.l. - Chrámové války,kdy došlo k pozemské invazi rebelujících Anunakůi Drakoniáncůa dalším vleklým válkám. 
• 246 000 př.n.l.- Palaidoriánci přinášejí na Zemi novou verzi mírové Smaragdové smlouvy, vstupují do ní všechny andělské humanoidní rasy a také skupina Thoth-Enki Anunnaků, kteří vstupují do Programu vykoupení skrze bio-regeneraci DNA. Opoziční část kolektivu Jehoviánských Anunnaků zůstala i nadále mimo Smaragdovou smlouvu. 
• 208 216 př.n.l. - V období tohoto SAC cyklu, kdy mělo dojít k úspěšnému završení bio- regeneračních programů, došlo naopak k invazi Drakoniánců na Zem, která zapříčinila neúspěch tohoto SAC a způsobila i k další posun magnetického pole Země. Od tohoto neúspěšného SAC nedošlo až do naší současnosti k žádné další příležitosti k hromadnému vzestupu v období přirozeného SAC ! Všechny individuální vzestupy se odehrávaly výhradněprostřednictvím Mostu úmluvy.

• Kruh 2 - období 208 100 př.n.l. až 75 000 př.n.l. 
• 208 100 př.n.l. - Nastává znovuosídlení Zeměrasou Urtitů, avšak tentokrát v "podzemních" lokalitách civilizace Agarty. 
• 155 000 př.n.l. - Začíná bio-regenerační program Anunnaků dle nové verze Smaragdové úmluvy, který byl ovšem brzy zkompromitován a vyústil v hybridizační program Soupeřů, kteří si tak chtěli "vyšlechtit" své pozemské rasy, které by jim umožnily obejít signování "666" a dosáhnout na vzestup z 3D.
  Postupnětak dochází k pěti genetickým mutacím ras Soupeřů a pozemských hominidních ras (Lulcus/Neandrtálci ->Kromaňonci -> Nefité -> Leviatánci), do kterých se zapojili jak rebelující Anunnaki tak i Drakoniánci. Jako výchozí rasy byly použity otrocká Anunnaki humanoidní rasa Lulcus a pozemská, hominidní (ne kristovská) rasa nativních Neandrtálců.
  Tyto mutace dávají vzniknout pozdějšímu rasovému "zmatku" v pozemské situaci ohledně toho, kdo je kdo.
  V každém případě výsledkem těchto tisíciletí trvajících genetických manipulací bylo vytvoření cílové humanidoní rasy typu Annu-Melchizedeka - tzv. iluminátských Leviatánců, kteří byli předurčeni k dalšímu soupeření s lidstvem ras T-2 a svoji sílu ukázali v atlantských dobách. 
• 150 000 př.n.l. - Zákon Jednoty tehdy respektující Anunnaki jsou poraženi soupeřícími Drakoniánci a rebelujícími Anunnaki, kteří se opět chytali zmocnit Země včetněVnitřní Země- Agarty. Tomu se Strážcům podařilo zabránit, nicméněve výsledku došlo k nástupu další doby ledové. 
• 148 000 př.n.l. až 75 000 př.n.l. - tzv.Anu okupace Země. Soupeři opět přepadli Zemi a rozpoutali na ní genocidní program s cílem vyhubit andělské humanoidní rasy, přičemž se fakticky ujali kontroly nad planetou.
  Lidstvo a Palaidoriánci opět odešli do exilu a do "podzemí" a na povrchu Zeměse opět rozpoutaly vleklé války, tentokrát mezi dvěma hlavními frakcemi Soupeřů - Padlými andělskými legiemi rebelujících Anunnaků a Drakoniánci o nadvládu nad planetou Země. 
• 75 000 př.n.l.- Rebelující Anunnaki se pokusili obsadit portály do Vnitřní Země-Agarty. Rasy z Agarty (jedna z nich je známá pod jménem Shambala) se však spojily se Strážci zvenku a společně svrhli okupační nadvládu rebelujících Anunnaků na povrchu planety a zahájily její opětovné obsazení a osídlování i na povrchu.

• Kruh 3 - období 75 000 př.n.l. až 2017 n.l. 
• 75 000 př.n.l. - Ur-Antriánci - v reinkarnační posloupnosti třetí originální rasa přichází na planetu Zemi a je zde dodnes, připravena využít nejbližší SAC ke svému vzestupu. 
• 74 000 př.n.l. - Breanoua - v reinkarnační posloupnostičtvrtá originální rasa přichází na planetu Zemi a je zde dodnes, připravena využít nejbližší SAC ke svému vzestupu.
  
  
  

• Kruh 4 - období 71 000 př.n.l. až 2017 n.l. a dál 
• V tomto našem současném Kruhu přišly na Zem andělské humanoidní rasy, které měly ze spodní šestice aktivní pouze 2 až 6 vláken a rovněž vlákna 7-12.
  Avšak pozor - všechny vlákna 7-12 obsahovaly a dodnes obsahují nesprávné, reverzní kódování. Toto souvisí s oněmi Sekvencemi ohnivých písmen a naplněním Posvátné kristovské rehabilitační mise. 
• 73 000 př.n.l. - Na planetu Zemi přichází originální rasa Ur-Antriánců. 
• 72 000 př.n.l. - Na planetu Zemi přichází originální rasa Breneau. 
• 70 000 př.n.l. - Na planetu Zemi přichází originální rasa Hibiru. 
• 71 000 př.n.l. - Na povrchu planety Země pokračuje osídlování, tentokrát kořenovými humanoidními andělskými rasami - jako první přichází kořenová rasa RR3 - Lamaniánci/Lemuriánci a to do prostředí Lemurie, kontinentu v Tichém oceánu apohoří And. 
• 68 000 př.n.l. - Jako druhá přichází kořenová rasa RR4 - Atlaniánci/Atlanťané - do prostředí Atlantidy, kontinentu v Atlantickém oceánu a Egypta. 
• 66 000 př.n.l. - Na povrch planety přicházejí Hibiruánci - do prostředí Lemurie, kontinentu v Tichém oceánu a pohoří And. 
• 63 000 př.n.l. - Na povrch planety přichází kořenová rasa RR5 - Ayriánci/Aryánci - do prostředí Černého moře a pohoří Karpat. 
• 66 000 př.n.l - Příslušníci hybridní rasy Annu-Melchizedek byli vysazeni do prostředí Atlanťanů, ale stále si udržovali i spojení na své Síriánsko-Anunnacké rodiče, což se ukázalo jako klíčové v dalším průběhu událostí. 
• 33 000 př.n.l. - Na povrch se inkarnovala 1.vlna originálních Melchizedeků- známých jako kořenová rasa RR6 -Muvariánci- do prostředí Atlantidy s cílem opět býti nápomocni vzestupné vlněv blížícím se SAC 28000 př.n.l.
  Zakládají zde spirituální, na vzestup orientovanou školu známou jako tzv. Kněžstvo Melchizedeka, které získalo pověření dohlížet na blížící se vzestupnou vlnu. Nicméně postupem času a i vlivem infiltrujících se příslušníků rasy Annu-Melchizedeka se toto Kněžstvo Melchizedeka stalo patriarchálně a diskriminačně orientované.
  Výrazem nesouhlasu s touto orientací se stalo rozštěpení této rasy, kdy v období cca 30 000 př.n.l. vznikla druhá samostatně operující skupina Melchizedeků- tzv. Izolovaná rodina Melchizedeka, kteří byli podstatně blíž naukám Zákona Jednoty než Kněžstvo Melchizedeka. 2. vlna Melchizedeků přišla na Zemi v období 1500 př.n.l. do prostředí Egypta a to v souvislosti s misí faraona Achnatona a 3. vlna pak začala před cca 250 lety a pokračuje dodnes po celé Zemi, opět samozřejmě ve vazbě na právě probíhající SAC 2000-2022. (vzestupné období)
  

 

 

V této chvíli se ještě na chvíli vraťme a podívejme se do období, kdy se lidským rasám z Agarty podařilo porazit na povrchu planety dominující rebelující Nibiruánské Anunnaki a ukončit tak cca 73000 let dlouhé období Anu okupace Země (148 000 př.n.l. - 75 000 př.n.l.).
Tímto vítězstvím v podstatě byly vytvořeny podmínky pro opětovné osídlení povrchu planety Země humanoidními andělskými rasami T-2 a možnost získat zpět pod kontrolu situaci na povrchu Země z rukou Soupeřů.
V období po svržení Anu okupace, tak došlo k velkému rozvoji Urtitské kultury (doslova se dá říci, že Země se stala novou kolébkou civilizace) a postupně na Zemi docházelo k inkarnacím do dalších, vzestup podmiňujících, ras T-2 v rámci 3. a 4. kruhu (viz. výše), v jehož finále se právě nacházíme.
Těmto nově vznikajícím a rozkvétajícím lidským civilizacím byly ze strany jiných hvězdných ras předány různé technologické dary jako např. technologie pro čerpání energie z pozemského jádra a její ukládání/akumulaci do křišťálových výkonových (napájecích) generátorů (něco jako pokročilá verze dnešních elektrických elektráren a rozvodných sítí), které jim pomáhaly v budování jejich kultur. V tomto období bylo po celé Zemi vybudováno mnoho sofistikovaných civilizací - dokonce pokročilejších, než je civilizace dnešní.
Centrem tehdejšího světa byla Atlantida - kontinent v dnešním Atlantickém oceánu, přičemž příslušníci hybridní rasy Annu-Melchizedeků a originálních Hebrejců byli těmi, kdo byli pověřeni strážením sestupného/vzestupného portálu Mostu úmluvy Palaidor.
Pozemská strana Mostu úmluvy byla umístěna - ukotvena uvnitř Atlantského kontinentu. Strážci nyní mohli opětovně nastartovat Záchrannou misi Amenti, přičemž první vhodný SAC se vyskytoval v období 48 882 př.n.l..
Předchozí SAC (75 438 př.n.l.) jak je zřejmé, teprve vedl k rehabilitaci humanoidních ras T-2 na povrchu planety a vyhnání rebelujících Anunnaků z planety a tudíž ještě jej nebylo možné pro tyto účely masově využít. Nicméně, protože poražení Soupeři se se situací nesmířili, pozemským dramatům zdaleka nebyl konec.
V každém případě lze říci, že v těchto emancipačních dobách byly dány základy civilizacím a kulturám, které jsou našimi přímými předky a to civilizaci a kultuře Lemurské a Atlantské. Dostáváme se tak do období příprav na SAC 48 882 př.n.l., do doby, kdy světu opět vládly lidské kristovské civilizace v Lemurii a Atlantidě.
Interdimenzionální umělý hvězdný portál Most úmluvy byl ukotven v Atlantském kontinentu a na Zemi se postupně začaly inkarnovat i jiné, starší T-2 rasy než Urtité, chystající se na svůj finální vzestup. Vše se připravovalo na zahájení další etapy Záchranné mise Amenti.
V období 55 000 př.n.l. se však začali rebelující Anunnakové opět infiltrovat a aplikovat svoji parazitující, korodující a zrádcovskou strategii do Atlantského prostředí, kde tehdy v rámci bio-regeneračního Programu vykoupení konstruktivně působili příslušníci "jejich" rasy Annu-Melchizedeka, kteří se ale stále řídili Zákonem Jednoty a začali skrze ně postupně vychylovat tamější běh událostí natolik, že ve výsledku Atlantida téměř zanikla.
S pomocí Drakoniánců a Drakosů, kterým umožnili tajně se vrátit na Zemi, se nově padlí příslušníci rasy Annu-Melchizedeka - tzv. Leviatánci, záludně vetřeli mezi Atlanťany, začali se s nimi křížit a zkreslovat učení Zákona Jednoty. Smyslem těchto jejich genetických manipulací bylo zbavit se nežádoucí, vzestup blokující 1.Templářské-Axionové pečetě - značky šelmy - "666", jimiž byli blokováni v období po Tisíciletých válkách.

 

 

 

Vědomí, podvědomí a nevědomí

Vědomí, podvědomí a nevědomí jsou pojmy popisující hranice celistvosti a oddělenosti dílčích částí vědomí od zdrojové duchovní podstaty Centrálního Boha-Zdroje.
Vědomí je synonymem pro aktuální rozměr božství dané duchovní bytosti na její aktuální úrovni bytí a obsahuje vždy všechny přijaté, prožité a zvědomělé životní zkušenosti.
Nejvyšším dosažitelným stavem vědomí v hierarchii duchovního vývoje je absolutní nekonečné vědomí Centrálního Zdroje, což je také výchozím stavem, tedy počátkem veškeré projevené existence.
Naproti tomu, nejnižším možným stavem vědomí je inkarnované vědomí Duše v kosmickém matrixu Stvoření v dimenzích 1 - 3D uhlíkové reality harmonického vesmíru s nejnižší vibrací a největší odděleností od Centrálního Zdroje.
Podvědomí je částí duchovní bytosti, kterou nazýváme stínem a nebo také vlastní temnotou.
Jedná se o část prožitých, ale stále nepřijatých zkušeností do vlastní celistvosti, díky strachu a adaptovaným myšlenkovým vzorcům chování, které dotyčnou bytost uvrhli do iluzorního stavu útrpného prožívání nepřírozeného přístupu k vlastnímu životu.
Tento přístup je znám jako dualitní pohled na život a související nastavení prožívání se v roli oběti s potřebou energetické závislosti na vnějším prostředí.
Naše podvědomí nás tedy spojuje s tím co jsme si ze svých životních zkušeností ještě nepřijali a nezpracovali a díky aktuálnímu nastavení sebepotlačení, souvisejícím traumatům, potlačeným emocím a domněnkám nás drží v životní vibraci, která nám přítahuje odpovídající učící životní děj a související lekce.
Nevědomí nás propojuje s tím, co jsme ještě neprožili, neobsáhli svým aktuálním vědomím a obsahuje možnosti nepoznaných životních situací, které jsou nám dle našeho duchovního záměru poznání k dispozici.
Nevědomí nás tedy spojuje s tím, co si máme možnost prožít nového a nepoznaného v následujícím životním ději, je to směr našeho duchovního růstu a vývoje.

Panické ataky a úzkosti

Panická ataka je pojem ze systémové medicíny, který popisuje stavy náhle prožívaných strachů a obav o vlastní zdraví a život.
Tyto stavy jsou doprovázeny různými tělesnými projevy a prožitky, jako je slabost, malátnost, dušnost, pocení, svalová křeč, zvyšený srdeční puls atd.
Z mého praktického pohledu je panická ataka pouze pojmenování reakce našeho nevědomého, ze systémové výchovy naprogramovaného přístupu, jak pracovat s potlačenými emocemi, tedy s nepříjemnými pocity a sovisejícími tělesnými projevy, kdy se naše tělo snaží těchto věcí přirozeně zbavit.
Základním problémem je strach z nepříjemných pocitů, které se učíme ve společnosti systematicky potlačovat a tím si znemožňujeme nechat přirozeně probíhat procesy uvolňování energetických blokád z našeho těla.
Panická ataka tedy vzniká tím, že blokujeme tělesný proces, který se snaží uvolnit energetickou blokádu a místo do uvolnění jdeme díky strachu a najíždějícím představám a myšlenkám do křeče, odporu ve snaze tento proces a související pocity zastavit.
Reakce těla je ovšem taková, že se ještě více zesílí intenzita prožitků a související strach a ve finále to, co dotyčný hlavně prožívá je přepětí jeho nervové soustavy a související stres.
Panická ataka je ve své podstatě jedním ze signálů duchovního probuzení, což znamená, že se tělo začíná cyklicky zbavovat potlačených emocí.
Součástí těchto stavů jsou také obvyklé úzkosti, pocity sevření na hrudní kosti, což je ve značné míře vlivem strachu, ale také to poukazuje na místa výskytu energetických blokád v hrudníku, průduškách a plicích spojených s potlačeným sebevyjádřením.
Panické ataky a úzkosti jsou příznačnými duchovními signály, které vyzývají postiženého k sebepráci, k uvolnění potlačených emocí a traumat a narovnání se v životě do vlastní přirozenosti.
Přirozeně je zde nejvhodnější terapeutická práce zaměřující se na detraumatizaci a odstranění potlačených emocí, nicméně ve společnosti je bohužel stále velmi silně zažitý přístup jít cestou sebepotlačování a odpojování se od těla a proto valná většina postižených lidí končí v těchto stavech s nějakou formou psychofarmak a antidepresiv, což celý problém ve své podstatě pouze izoluje a oddaluje se tímto přístupem jeho řešení.
Pokud dotyčný během medikace nezpracovává příčiny svých stavů, tak se postupně zintenzivňuje vnitří tlak a zvyšuje se četnost tělesných projevů, což opět vede dotyčného buďto k úpravě medikace, postupnému navýšování dávek, změně léků a nebo opět k možné volbě začít se těmito stavy a jejich příčinami do hloubky zabývat.
Základní forma přirozeného přístupu k těmto stavům je, dovolit si tyto nepříjemné pocity prožít, uvolnit se a prodýchávat oblasti těla, kde se tyto nepříjemné pocity vyskytují a začít se zabývat souvislostmi a příčinami toho, proč se mi tyto věci dějí a jaké sovisejícící duchovní signály je doprovázejí.

Duchovní rodina

V procesu tvoření dochází metaforicky řečeno jakoby k výdechu signované subčásti energie tvůrce do svého dítěte.
Naskytá se otázka: Jak je zařízena vazba či správná korespondence těchto "vydechnutých" energetických částí mezi "rodičem a dítětem", která je zajisté naprosto nezbytná pro správný zpětný průchod a konečnou reintegraci s Centrálním zdrojem?
A může jeden tvůrce udělat vícero "výdechů", tedy jakoby mít víc svých dětí či potomků?
Pokud ano, což lze předpokládat, potom se celá situace ohledně evolučně správného přiřazování dětí k rodičům a prarodičům a dalším "předkům" ještě víc komplikuje.
A existuje nějaká korespondence mezi hierarchickou strukturou vesmíru, touto "evoluční rodovou linií energií vědomí" a biologickými rasami bytostí?
Při hledání odpovědí na tyto úvahy vyjdeme z výkladu pojmu Duchovních rodin Vědomí a ukážeme si, jak vypadá taková Duchovní rodina kristovského lidstva.
Pod pojmem Duchovní rodina je namístě si představit právě tuto jednu evoluční rodovou linii, která je vměstnaná do čtyřech pater domu našeho harmonického vesmíru. To by nebylo nic až tak zvláštního, ale je potřeba si tuto představu precizovat.
Takže si představme evolučně vysoko postavenou bytost, která bude mít za úkol dohlížet nad provozem naší budovy a je stvořena dále uvedeným způsobem.
Za tím účelem bude mít svůj vlastní domov ve čtvrtém patře našeho harmonického vesmíru HU-4 a s cílem plnit své poslání ji její tvůrci dali do vínku možnost 12 x "dýchnout" a přivést na svět 12 svých potomků, kteří budou bydlet a dohlížet na provoz o patro níž, tedy v patře třetím HU-3.
Tuto schopnost - mít 12 potomků - pak budou mít i děti těchto prvních jejich dětí a ještě i jejich děti, přičemž každá generace bude mít na starosti nižší patro naší metaforické budovy.
Kolik to bude dohromady individualizovaných částí energie vzniklých v Procesu tvoření?
Odpověď zní - 1728 individualit, které dohromady dávají, jak jste zajisté již správně pochopili jednu Duchovní rodinu.
A když si k tomu doplníme, že všichni jsou spolu trvale či on-line v kontaktu a sdílejí své zkušenosti z provozu, začínáme mít možná již lepší představu o své vlastní situaci, když si sami sebe, coby člověka na planetě Zemi přiřadíme coby inkarnáta v prvním patře HU-1, tedy jakoby pravnuka či pravnučku Kristovského Avatara naší rodové linie.
Nepřehlédněme prosím, že z tohoto modelu jasně vyplývá, že jedna Duše, účinkující na domovské planetě Tara ve druhém patře HU-2/5D má "k dispozici", pro svůj dohlížecí úkol, 12 inkarnátů (dětí) na planetě Země v nižším patře HU-1/3D.
12 inkarnátů/různých lidí na Zemi tak přináleží k jedné Duši, 144 inkarnátů/různých lidína Zemi pak jednomu Duchovi a 1728 inkarnátů/různých lidí na Zemi patří jednomu Avataru, v těchto konkrétních počtech známému pod jménem Kristus.
Tuto situaci si můžeme přenést do naší přehledové tabulky, která by nyní mohla vypadat takto:

 

 

 

 

 

 

Můžeme tedy jít dál a odpovědět si na některé další, výše uvedené otázky. První věcí kterou je potřeba vzít v úvahu je podoba komunikačních prostředků mezi jednotlivými členy Duchovní rodiny.
Bez složitějšího vysvětlování je namístě si představit, že tímto prostředkem ke sdílení zkušeností jednotlivých inkarnátů mezi sebou je morfogenetická matrice známá jako DNA, která takto funguje analogicky ke sdílenému harddisku v počítačových systémech.
S DNA a genetikou pak souvisí i pojem inkarnační rasy, kdy tento pojem je potřeba chápat ve smyslu "nosič Vědomí", jehož konkrétní podoba a schopnosti přímo korespondují s úkoly vtělujícího se Vědomí z vyššího evolučního patra. A tak se Vědomí Duše vtěluje do konkrétní rasy Inkarnáta, Vědomí Ducha do rasy Duše,
Vědomí Avatara do rasy Ducha, přičemž všichni jsou vzájemně on-line a schopni mezi
sebou komunikovat skrze matrici DNA.
Pod pojmem matrice DNA si představme nejen její biologickou podobu u lidského inkarnáta, ale daleko komplexnější energetickou strukturu, která je matricí pro všechny její konkrétní, dimenzionálně manifestované, rasové formy, kde pak slouží nejen ke komunikačním účelům, ale slouží i k ukládání jejich zkušeností, k využití všemi ostatními členy Duchovní rodiny.
Takto komplexně pojaté energetické matrici DNA říkejme morfogenetické pole. Pro počítačově zdatnější čtenáře si lze tuto čtyř-úrovňovou "inkarnační" situaci vhodně modelovat v pojetí: matrice DNA = třída objektů a inkarnované vědomí = instance objektu, svět/vesmír/matrix = operační systém. Nebo zcela jednoduše, ale příliš staticky, jako razítko a jeho otisk na listu papíru.
A samozřejmě, že správně věc pochopili ti z vás, kteří si celou tuto nádhernou, životem pulzující pavučinu propojili s tím, co je známo jako tzv. Strom života.
Není zde prostor podrobněji se rozepisovat o sofistikované logice a časoprostorové evoluční lokalizaci jednotlivých inkarnací těchto 1728 inkarnátů jednoho kristovského avatara, jen si řekněme, že celá tato záležitost není ani zdaleka náhodná, ale je vysoce provázaná s evolucí a i celkovým vývojem událostí v našem vesmíru.

Projekt člověk

Člověk (ten který čelí věkům), (angl. human = harmonic universe man, přeloženo jako lidská bytost našeho harmonického vesmíru).
Člověk byl stvořen jako rozvojově-učící-transformačně-strážicí koncept pro udržování životní rovnováhy duchovní evoluce ve Stvoření, stvořitelskými kolektivy světelných bytostí.
Člověk byl tedy stvořen jako strážce učící rovnováhy v realitách harmonického vesmíru ve Stvoření.
Do tohoto projektu byly od počátku jeho vzniku tvořeny různé lidské krystické (kristovské) bytosti a související strážcovské kolektivy a jejich rasy.
Prameny vědění uvádějí jako první zmínku o existenci humanoidních ras před cca 250 miliardami let.
Jednalo se rasu s názvem Azurité (modří), která dohledovala nad celým komplexem hvězdných bran na Aramenténě (nejvyšším vědomí Země ve 12D) až do roku 570 miliónu let př.n.l.
Azurité v rámci své činnosti dokončili evoluční posun a štafetový kolík služby převzala další strážcovská humanoidní rasa s názvem Orafimové, která vzniká 568 miliónů let př.n.l. genetickou kombinací DNA matric stvořitelských ras Elohei-Elohimů, Serafei-Serafimů a malým příspěvkem od Bra-ha-Rama spolu s DNA předchozích strážců Azuritů.
Orafimové se později stali rodičovskou rasou andělských, humanoidních, androgynních 12-ti ras výchozí genetické linie současného lidstva tzv. mistrovské rasy Turaneusiam-1 (T-1).
Jsou to tedy něco jako naši pra-pra-pra-předci.
560 miliónů let př.n.l. byli Orafimové díky zradě a infiltraci Annunaků do jejich vládnoucích kruhů, poraženi.
Úlohu strážců evoluce přebírá výše zmiňovaná humanoidní rasa Turanemusiam 1, která měla díky selháním a souvisejícímu duchovnímu úpadku své domovské místo "už jen" v HU-2 našeho vesmíru tedy dimenzích 4 - 6D s fyzickou lokací v 5D na planetě jménem Tara (vyšší vědomí Země).
550 miliónů let př.n.l. dochází opět ke stejné strategické chybě jako u Orafimů, k infiltraci ze strany Annunaků do elitních a vládnoucích kruhů, podvržením principu "Rozděl a panuj" s následným rozvrácením mírumilovných poměrů na Taře.
Dochází tak k rozdělení lidské T-1 civilizace do dvou znesvářených skupin Alaniánců a Lumiánců (Adam Kadmon/Abel versus Beli Kudyem/geneticky signovaný Kain), jejichž spor nakonec vyústil
v celoplanetární katastrofu.
A je to právě toto kataklyzma, které je primární příčinou situace, ve které se nachází dnešní lidstvo na planetě Zemi.
Dnešní lidstvo touto katastrofou přišlo o svůj nativní domov i příslušnost k Strážcům evoluce, došlo k roztříštění jeho kolektivní morfogenetické matrice i poškození morfogenetické matrice jejich domovské planety Tara, načež bylo donuceno k nedobrovolnému přesunu do evolučně nižšího patra HU-1 dimenzí 1 - 3D, uhlíkové reality na planetu Země.
V biblických pramenech je tato situace známá pod pojmem Pád Adama či (zmanipulovaně) Vyhnání z Ráje.
Těm individualitám, kterých se to přímo dotýkalo budeme říkat Propadlé duše z Alánie, kdy Alánie je název kontinentu na planetě Tara, kde ke kataklyzmatickému výbuchu došlo a kde
žila skupina Alaniánců a Lumia je název kontinentu, kde žili Lumiánci.
Název E-den je pak název dalšího z kontinentů na planetě Tara. Tento involuční krok znamenal velkou komplikaci v přirozeném evolučním vývoji celého našeho vesmíru, protože došlo i k poškození galaktických hvězdných portálů na Taře v 5D.
A protože tato katastrofa ovlivnila správný chod evolučních cyklů celého našeho vesmíru, stalo se řešení této situace záležitostí, do které se zapojili příslušníci prakticky ze všech vesmírných pater a dimenzí.
Příprava tohoto řešení celé situace, této záchranné mise trvala celých 250 miliónů let.
250 miliónů let př. n.l. byla stvořena další strážcovská rasa pojmenována jako Turaneusiam 2 (T-2).
O něco později následovaly další rasy s názvem Polariánci a Hyperboriánci.
Úkolem těchto ras bylo zajistit opravu a správnou evoluční návaznost na vyšší evoluční patro HU-3, se kterým koresponduje planeta se jménem Gaia (evolučně vyšší verze Země a Tary, úroveň vědomí Ducha).
Logika těchto více-genetických ras spočívala v "různosti poškození" morfogenetického pole Propadlých duší (také se jim říká Ztracené duše) a tedy i potřebě primárně si opravovat různá energo-informační vlákna spirituální/světelné/kvantové/morfogenetické DNA. Těmito prvními pěti pozemskými humanoidními rasami T-2 kolektivně pojmenovanými jako tzv. Palaidoriánci byli tzv.:

1. Ur-Antriánci s hnědou kůží potomků, orientovaní na opravy 2.vlákna DNA
2. Breanoua s červenou kůží potomků, orientovaní na opravy 3.vlákna DNA
3. Hibiruánci s bílou kůží potomků, orientovaní na opravy 4.vlákna DNA
4. Melchizedekové se žlutou kůží potomků, orientovaní na opravy 5.vlákna DNA
5. Yunaseti s černou kůží potomků, orientovaní na opravy 6.vlákna DNA

Příslušníci těchto ras se začali inkarnovat na Zemi do 12-ti zeměpisných lokalit a tvořit tak 12 hlavních civilizací či kultur (kmenů), které korespondují se strukturou hlavních pozemských energetických míst - hvězdných portálů až dodnes.
V tradicích indiánských kmenů žijících na území Ameriky, jako byli např. Hopiové je období rozkvětu první lidské civilizace rasy T-1 na planetě Tara známo jako tzv. První svět.
Pro znalce védské tradice by pak neměl být problém identifikovat si toto první období s příslušným věkem - tzv.Jugou, v tomto případě s tzv. Satja-Jugou neboli Zlatým věkem.

Duchovní signály

Duchovní signály jsou různé životní jevy a projevy, která nás upozorňují na to, jak si v životě vedeme, jak jsme v souladu s našimi záměry poznání, s naší přirozeností a souvisejícími životními hodnotami.
Primárně jsou tyto signály projektovány ve spojitosti s našim tělem, jeho vzhledem, schopnostmi si v něm prožívat příjemné pocity sebelásky s lehkostí v odpovídajícíh hloubkách radosti a rozkoše.
Hlavními duchovními signály na našem těle jsou tedy všemožné psychosomatické projevy našich nemocí, dále s různými dopady na naše tělou jsou to všemožné úrazy a obtíže v životních situacích, kde se nám nedaří realizovat a naplnit kýžené představy, kdy nám to připadá, jako by nám pořád někdo házel nějaké klacky pod nohy.
Díky postupně zesilujícímu intuitivnímu vnímání, můžeme postupně vidět všemožné indície k životu všude kolem sebe, jak se říká mít schopnost: "číst mezi řádky".
Ten, kdo je schopen číst a porozumět duchovním signálům ve svém životě, ten chápe jak život přirozeně funguje a je schopen si najít všechny cesty k tomu po čem touží, je schopen se zcela uzdravit ze svých nemocí a dostat se ke své duchovní podstatě a souvisejícím duchovním darům.
Duchovní signály jsou přirozenou navigací životem a jsou zde a vždy budou pro ty, kteří touží po návratu domů do své vlastní celistvosti, do života v souladu s Bohem v lásce a harmonii.

 

Zamilovanost

Partnerský vztah vzniká tím, že si žena přitáhne k sobě muže, aby ho skrze sebe v jejich vzájemném vztahu učila sebelásce.
V tomto počátečním nastavení si oba partneři zrcadlí, ukazují a vzájemně přehrávají pouze to hezké a příjemné, jednoduše to, co v sobě již mají přijaté do lásky.
Tato počáteční fáze navazavání vztahu se nazývá zamilovanost a je ve své podstatě ukázkou toho, jaký by měl jejich vztah být po celou dobu jeho trvání.
Jakmile se žena na duchovní úrovni ujistí, že je muž připraven k učení, přepíná vztah nevědomě do učícího stavu a tím dochází k přenastavení jejich vzájemných zrcadel a souvisejícího přístupu a od tohoto momentu si již oba partneři vzájemně zrcadlí jak ty příjemné, přijaté věci, tak i ty nepříjemné, nepřijaté, které si ještě v sobě nezpracovali a nepřijali do lásky.
Díky přejatým nastavením z výchovy od rodičů a ze společnosti vedoucím k podmínečné lásce a energetickým závislostem a nevědomému přístupu ve vztazích, dochází většinou v této situaci k prvním vztahovým konfliktům, které postupně rozbíjejí počáteční iluze a přejaté představy o tom jaký by partner měl být a jak by se měl ve vztahu chovat.
Lidé nevědomi si toho, že teď je právě ta fáze, kdy se vzájemně učí lásce, tedy přijetí jeden druhého skrze své minulostní chování, žíjící pod vlivem vzorce oběti, obvykle jdou do odporu a touží stav jejích vztahu opět navrátit různými domluvami a přístupy zpět do stavu zamilovanosti.
Jakmile zjistí, že to není možné, většinou ze vztahu unikají do jiného vztahu, kde si opět prožívají na začátku to stejné a tímto způsobem střídají jeden vztah za druhým.
Další možnost je, že z morálních důvodů nebo strachu z opuštění, nedostatku, z nízké sebehodnoty ve vztahu dál setrvávají a nedostatek své sebelásky kompenzují příjmem energie z jiných vnějších aktivit jako jsou materiální statky, hledání uznání a sbírání pozornosti skrze různé vnější aktivity a zavděčování.
Abychom mohli dosáhnout ve svém vztahu trvalé lásky a harmonie, je potřeba se prokousat učící fází a odpustit si a napříjímat vše nepříjmené, co nám partner svým chování vývolává, tedy nepříjemné pocity, které nás spojují s našimi potlačenými emocemi, study, strachy a souvisejícími traumaty z naší duchovní minulosti, jak ze současného života, tak i z minulých inkarnací.
Což v prvé řadě znamená přijetí zodpovědnosti za vlastní pocity, za vlastní život s vědomím, že život je absolutně spravedlivý a nikdo není a nikdy nebyl ani chudák a ani oběť a každý na úrovni své duchovní bytosti vždy byl příčinou toho, co si prožil a co se mu v životních situacích dělo, děje a dít bude.
S tímto uvědoměním je potřeba se otevřít cestě sebepráce, odpuštění, postupnému rozbití odporu k nepříjemným pocitům a souvisejícím situacím ve kterých jsou ostatními kolem nás vyvolávány.
Trvalá láska tedy není na strachu a podmínečném přístupu nastavená touha po pozornosti, ale je o bezpodmínečnosti, celistvosti a schopnosti milovat ostatní skrze své vlastní sebepřijetí takové jací jsou, tedy i s jejich negativními, chybnýmí, nepřirozenými životními postoji a přístupy, s pochopením, že ti co to tak ještě nežijí a nemají se to ve svých vztazích stále učí.

 

Psychika, mysl a logika

Psychika (z řeckého psyché = duše) v původním významu poukazuje na stav vlastního uvědomění, na stav naší duchovnosti, tedy na to, jak jsme ve spojení a v souladu s naší duchovní bytostí, s naší duší a se související duchovní podstatou a rovněž s našimi duchovními prožitky a zkušenostmi.
V systémovém pojetí se psychika mylně (přeprogramovaný pojem) zaměňuje s myslí, oběcně se systémem myšlení.
Mysl a psychika jsou naprosto odlišné pojmy, jak významově, tak rovněž technicky z pohledu používání, příjímání a přístupu k informacím.
Psychika nás spojuje pouze s tím co víme, co jsme si sami prožili skrze vlastní minulostní zkušenosti napříč naší vlastní duchovní existencí. Tyto informace můžeme ze své duchovní podstaty čerpat skrze intuitivní kanál.
Psychika nás spojuje s tím, co ve své podstatě jsme a se vším, co jsme jako duchovní bytost svými zkušenostmi obsáhli. Stav naší psychiky nás spojuje s tím, jak se vnímáme, jak se v životě cítíme, jak se projevujeme, jaké hodnoty žijeme, v jakém stavu je naše fyzické tělo, tedy se schopností být v něm přirozeně štastní a spokojení.
Mysl umožňuje čerpat informace a podněty z našeho nevědomí(z nadvědomí, z temnoty poznání) skrze přijímané myšlenky a tvořit si související před-stavy před tím, než jsou tyto inspirativní podněty realizovány, prožity a uloženy s odpovídajícím uvědoměním do archívu poznání naší duchovní bytosti.
Pakliže nejsou představy prožity, není zde vlastní prožitá zkušenost, tak setrvávají ve stavu domněnek v izolovaném vědomí mysli našeho těla, nejsou zatím skrze přijatou zkušenost propsány do vědomí naší duchovní bytosti.
Do té doby jsou tyto představy a myšlenky v souvisejících situacích rozjímány a probírány našim rozumem, který nad nimi operuje, uvažuje na základě dalších podnětů, kde jsou primárně vlastní prožité zkušenosti z minulosti, dále pak díky nemocem a sebepotlačení, podněty z naučených myšlenkových vzorců, souvisejících přejatých informací a nezpracovaných domněnek.
Logika (z řeckého logos = řeč, rozum, smysl) v původním významu poukazuje na způsob našeho vnímání, uvažování, projevu a porozumění tomu, co se nám životě děje.
Psychika a logika jsou nedílnou součástí naší duchovní osobností, našeho Já, tedy našeho Ega.
Jakým způsobem jsou nastaveny tyto dvě roviny naší individuality, takovým způsobem náš život prožíváme, takové je naše Ego, takové je naše uvědomění a do života nám přicházejí další související učící lekce.
Mezi psychikou a logikou operuje rozum ve stavech přirozenosti a nebo učení.
Tam kde je naše smyslové vnímání díky sebepotlačení a nemocem napojeno v učícím módu na systém myšlení, tam rozum operuje nad přejatými a naučenými informacemi a logické uvažování je postaveno na chybách, podobenstvích a pravdě-podobnosti, řízeno a kontrolováno naučenými myšlenkovými vzorci.
Přirozeně je naše smyslové vnímání napojeno na intuitivní kanál, rozum zde operuje nad vlastními zkušenostmi a duchovní moudrostí a logické uvažování je postaveno na pravdě a zkušenostech, které jsou v souladu s přirozenými životními hodnotami a principy a souvisejícími duchovními zákony.
Abychom dostali naši psychiku a logiku do přirozeného stavu, je potřeba se uzdravit, zbavit se tedy potlačených emocí, traumat a souvisejících programových nastavení myšlenkových vzorců, které nás drží ve stavu vlastní oddělenosti a v představách o tom, jaké to je být odděleni od vlastní lidské přirozenosti a souvisejícího božství.

Psychosomatika těla: Krk

Krk odděluje hlavu od trupu a v jeho středu se nachází energetické centrum řeči, upřímnosti a pravdy.
Stav krku, jeho vzhled a funkce jsou tedy spojeny s tím, jak se projevujeme hlasem, poukazující na to, zda jsou naše slova a zvuky v souladu s energií na základě které jsou projeveny.
Na problémy s pocitovou upřímnosti poukazuje zejména přední část krku, ohryzek, hlasivky, krční uzliny, související lymfatický systém, stav štítné žlázy atd.
Zadní část krku, krční páteře pokazuje na náš životní postoj, zda je uvolněná a vzpřímená a nebo zatuhlá a pokřivená díky strachu a potřebě věci neustále kontrolovat, ovládat a sledovat díky chybných naučeným postojům z výchovy.
Problémy na přední části krku, jako jsou zvětšené uzliny, krční mandle, angíny, problémy s hlasivkami a štítnou žlázou, poukazují jak na silně přetížená játra, tak jsou zde obvykle přítomny energetické blokády nedoprožitých energii z minulých inkarnací z různých forem škrcení, mučení, řezání, propichování, z různých poprav atd., díky kterým jsou v těchto místech zánětlivé oblasti a díky chybnému nastavení v projevu se zde neustále zachytává jaterní horko a celý tento stav vyúsťuje do ze systémové medicíny známýchch chronických potíží.

Psychosomatika těla: Ústa

Ústa jsou vstupní bránou do našeho těla, místem kudy vdechujeme a vydechujeme vzduch, přijímáme do těla a vkládáme různé věci do úst, abychom je ochutnávali a prozkoumávali smyslovým centrem chuti.
Ústy projevujeme náš hlas.
Z pohledu naší sexuality jsou naše ústa s celou čelistí propojeny se stavem naší malé pánve a v ní uložených pohlavních orgánů v kořenové čakře a s ní spojené erotogenní zóně.
Jaký vztah tedy máme k této oblasti naší sexuality, taková je naše čelist, ústa i rty, jejich vzhled, funkce a pocity související s jejich používáním.
Problémy na kůži kolem úst, zarudlá kůže, ekzémy, bolestivá čelist, poukazují na problém s našim sebevyjádřením, poukazující na potlačené emoce hněvu a vzteku a na související zavděčující se jednání na základě naučených chybných životních postojů.
Na přítomnost problémů v našem projevu a přístupu k naší sexualitě zde poukazují také suché a popraskané rty, afty a opary.

Dvoj-Plameny

Vývoj duchovních bytostí ve Stvoření v časovém matrixu života je duální, párový, to znamená, že se v těchto rovinách sebeprožívá a sebepoznává ze společné jednoty vydělený ženský a mužský princip v nezávislých individualizovanách duchovních bytostech a souvisejících hmotných tělech.
Pojem Plamen je odvozen od původní formy naší bytosti, což je paprsek vědomí.
Je to zúžená a vlastní individualitou obdařená část kolektivního pole vědomí vyšší úrovně stvořitelského kolektivu zakládajících vesmírných ras, které takto vytváří světy a bytosti úrovně nižší.
Vyrobí pro ně předlohy, manifestační programy, aby se mohly do realitních polích vesmírů promítnout a tam existovat a vyvíjet se.
Těmto paprskům vědomého živoucího světla naší individuality se také někdy říká Plameny a bytostem Bytosti Plamenné (světelné), což poukazuje na naši původní světelnou či plamennou formu ve svém výchozím stavu před tím, než se ukotví do svých tělesných předloh a vibračně poklesne do hmoty pro biologickou manifestaci.
Nauka o Dvoj-Plamenech byla zde na Zemi značně překroucena a zneužita.
Současný komerční výklad představy je takový, že každý člověk má zde na Zemi svůj Dvoj-Plamen, což je všestranně ideální životní partner (např. dobře zavedený milionář, nádherný mladý zdravý krasavec, hluboce duchovně založený člověk, pudově vyhaslý asketa, breathariján, absolutně věrný a pouze mě milující nadstandardně šukézní eufalický poživačný nadsamec a to všechno navíc v jedné osobě).
Je životní nutností a duchovním cílem každého z nás, si svůj Dvoj-Plamen najít a začít s ním žít dokonalý, zcela harmonický a naplněný život bez hádek a problémů.
Vzestup vědomí pak přijde sám od sebe.
Probuzení, osvícení a nirvána jsou již za dveřmi.
To vše je ovšem obrovský blud.
Není pravidlem, že by se Dvoj-Plameny současně inkarnovaly na tutéž planetu do stejné reality. I kdyby, vůbec to neznamená, že mezi nimi může jednoduše, bez hluboké sebepráce, vzniknout nějaký pěkný romantický vztah.
Pokud se to má z nějakého důvodu stát (což je možné, v rámci inkarnačního kontraktu Duše, který vymezuje náplň každé její inkarnační mise), tak se to stane automaticky, nevyhnutelně a bez hledání a je to vždy spojeno s dosažením určité úrovně duchovní vyspělosti v návaznosti na transformační proces vzestupného sjednocování rodičovské duchovní bytosti vyššího Já zpět do své vlastní celistvosti.
Výsledkem tohoto cíleně spuštěného mejnstrýmového ezoterického humbuku je uvržení hledajících
do vztahového chaosu a destabilizace jejich vztahové ukotvenosti, která je důležitá pro jejich duchovní praxi a související růst.
Honba za Dvoj-Plameny je tedy dobrým důvodem, proč současná partnerství a rodiny rozbíjet a pídit se skrze přejaté falešné představy za chimérami, které neexistují.
Falešná teze, že životní problémy nejsou potřebné evoluční lekce, ale chyby ve výběru partnera, které lze rychle odstranit jeho vhodnou výměnou a pod pláštíkem dvoj-
plamenné duchovnosti a sebeklamu pak dále skrývat své charakterové vady vlastní nevědomosti či nezvladatelnou promiskuitu.
Pojem Dvoj-Plamen není tedy žádný mýtus a nebo přejatá představa o ideálním partnerovi. Je to duchovní energo-fyzikální koncept, skrze který se každá duchovní bytost poznává a vyvíjí.
Mytologicky zde můžeme poukazovat na nekonečně se opakující cyklus božského stvoření Adama a Evy, tedy neustále se opakujícího momentu počátku, kdy sjednocená duchovní bytost ve stavu Boha pro účel sebepoznání, vydělila, vydechla ze sebe dle své úrovně bytí odpovídají počet polaritních Dvojplamenů, Adamů a Ev a dala si tak možnost se skrze tyto nižší formy svého vědomí a související polaritně odlišné duchovních bytosti, vyvíjet a sebepoznávat.
Každý člověk na Zemi má tedy ve své duchovní existencí na své aktuální úrovní bytí své duchovní dvojče, které se od počátku vyvíjí ve své vlastní inkarnaci paralelně s ním v paralelení verzi života na Zemi.
Každá Duše má ze sebe takovýchto dvojčat vyděleno celkem 6. Tento celek 12ti individualizovaných bytostí tvoří tzv. matrix duše. Jejich kolektivní vědomí je propojeno a proto každá z těchto 12ti bytostí vnímá prožitky a zkušenosti ostatních jako své vlastní reinkarnační.
Je potřeba si tedy uvědomit to, že jaký vztah máme, neurčuje naše představa o tom jaký by měl být a že je ideálně možný pouze a jen s naším vysněným Dvoj-Plamenem, ale naše vibrace spojená s naší sebeláskou a hodnotami, které žijeme.
Na základě těchto nastavení a uvědomění si vždy do života přitahujeme pouze a jen takového partnera jehož vnitřní nastavení rezonuje s tím naším.
Pokud se nám to z nějakého důvodu nezamlouvá, tak je potřeba místo úniku a vzdávání se vlastní zodpovědnosti za to co se nám ve vztahu děje, začít v prvé řadě hledat problémy v sobě, ve svých nastaveních a hodnotách, které jsme si do života přinesli ze svých rodových linií skrze výchovu od svých rodičů.

 

Psychosomatika těla: Nos

Nos je orgánem smyslového centra čichu, který nás propojuje se schopností vnímat různé vůně a zápachy, které jsou nedílnou součástí realitních životních projevů.
Energeticky je nos primárně propojen s plícemi. Stav průchodnosti nosu, citlivosti vnímání a souvisejícího čichu se tedy přímo projektuje do zdraví a funkce našich plic.
Problémy s dýcháním nosem a čichem z pohledu duchovních signálu poukazují na naší neochotu vnímat se v životě skrze naše vlastní pocity v srdci, což má primárně dopad na naše sebevýjádření a životní plynutí v lehkosti a rozměrnosti našeho dýchání.
Trvale ucpaný nos, chronické rýmy, alergie a záněty poukazují naše chybné životní postoje, tvrdohlavost, sebepotlačení a neochotu vnímat své vlastní pocity a způsob jak na základě nich reagujeme a jak se v životě rozhodujeme.
Tento stav nám signalizuje, že nám určité věci v životě nevoní, nemůžeme a nechceme je ve vlastním životě vystát, cítít a tak se snažíme je různými způsoby obcházet a kličkovat v domnění, že se tak vyhneme vlastní zodpovědnosti za příčiny našeho chování a souvisejícího životního nastavení.
Kromě komplexních traumat jsou také časté lokální zbytky potlačených emocí v místě daného orgánu. V případě nosu je to celá oblast kostních lemů v oblasti nosní přepážky, oblast kosti mezi horním rtem a nosem.
Zde bývají zbytky nedoprožitých energií bolesti z různých forem zranění z bojů, úrazů a mučení z minulých inkarnací, ke kterým patří různé formy zlomení nosu a nosní přepážky.
Výskyt těchto blokád se v oblasti nosu obvykle projektuje kromé snížené funkce a citlivosti, také určitými proporcemi a nesymetriemi, kam patří délka, šířka, zakřivení, otok, kožní pigment.

Psychosomatika těla: Oči

Oči jsou orgánem smyslového centra zraku, který nás propojuje se schopností vnímat projevený obraz naší životní reality.
Energeticky jsou oči propojeny s játry. Stav jater se tedy přímo projektuje do zdraví a funkce našich očí. Problémy se zrakem z pohledu duchovních signálu poukazují na naší neochotu vidět v životě pro náš přirozený život podstatné věci a díky chybnému nastavení a rozhodování se dle naučených myšlenkových vzorců je tak náš zrakový vjem popisován těmito naučenými a adaptovanými programy.
Levé oko je propojeno s nastavením vnitřní ženy a pravé oko je propojeno s nastavením vnitřního muže.
Potíže vůči opačnému pohlaví se tak u žen projektují primárně na pravém oku a u mužů na levém.
Dalekozrakost poukazuje na naši nezodpovědnost, neochotu vnímat důsledky našich chyb pramenících z našich nevědomých rozhodnutí a činů, které se vyjeví v budoucnu našeho života.
Krátkozrakost poukazuje na neschopnost ukotvit se v přítomném okamžiku. Postižená osoba je tedy neustále svou pozorností v minulosti a nebo v budoucnosti.
Různé formy rozostření, zakalení zraku, poukazují na různé formy iluzorních, zkreslených pohledů na život, vztahy, vlastní přirozené hodnoty. Pokud jsou tyto deformace ignorovány po generace jsou silně propisovány do naší genetiky a následkem je rovněž i fyzická deformace dané části těla a souvisejícího orgánu, což platí také u našich očí, kam patří různé zrakové poruchy od narození cylindrické vady, tupozrakost apod.
Příčinou všech těchto problémů jsou potlačené emoce energetických blokád a s nimi spojené strachy propojené s chybnými životními postoji ve vlastních rodových liniích, které tyto energetické blokády drží na našem energetickém těle a důsledkem je tedy snížená funkce projevu a vnímání takto postižené části těla.
Kromě komplexních traumat jsou také časté lokální zbytky potlačených emocí v místě daného orgánu. V případě očí je to celá oblast kostních lemů očnicových oblouků, oblast očních kanálků.
Zde bývají zbytky nedoprožitých energií z různých forem zranění z bojů, úrazů a mučení z minulých inkarnací, ke kterým patří propíchnuté, vypálené a jinou násilnou formou způsobená poškození.
Výskyt těchto blokád se v oblasti očí obvykle projektuje častou zánětlivostí. 

Psychosomatika

Psychosomatika (z řečtiny psyché=duše a sóma=tělo) je problematika zabývající řečí těla, přesněji řečeno signály duchovních nemocí a potíží, které se skrze fyzické tělo projevují.
Díky psychosomatice jsme schopni rozklíčovat kořenové příčiny našich nemocí a problémů ve spojení s našimi nepřirozenými životními postoji, potlačenými emocemi, strachy a najít úspěšně cestu k vlastnímu uzdravení a návratu zpět do přirozených hodnot a souvisejícího života.
Psychosomatika nás tedy vede do jednotlivých úrovní nastavení naší duše a jejího způsobu propojení s vlastním fyzickým a energetickým tělem.
S pomocí této nauky jsme schopni identifikovat všechny možné problémy na všech možný úrovních smyslového vnímání a souvisejícího tělesného vzhledu, tělesných funkcích a projevech v souvislostech s naší duchovní přirozeností.

Osobně rozlišuji tyto základní tři roviny a související oblasti duchovních signálů:

1. Vzhled těla, tělesná symetrie a proporce

    Patří zde proporce a symetrie jednotlivých částí těla, stav a  vzhled kůže,

    sliznic, vlasů, ochlupení, zubů, nehtů

    Hlavní oblasti duchovních signálů:

• Postoj těla, různá prohnutí, vychýlení, pokřivení, hrbení.
• Nerovnováha principů vnitřní ženy a muže vede k tomu, že se ženské tělo proporčně formuje
  do mužského vzhledu, zrácejí se křivky a ladné přechodové línie v oblasti pánve, zmenšují se prsa.
  U mužů se obráceně tvoří ženské tělesné proporce a ženské rysy. V obou případech chybí  nebo přebývá svalová hmota.     
• Energetické blokády poukazující na nadváhu, obezitu, zadržování tuku a vody nebo naopak
  na hubenost, vychrtlost, zkostnatělost.
• Kvalita a délka vlasů poukazující na stav napojení na svůj rod, stav sebelásky a související kořenovou sílu ledvin a schopnost vyživit vlasy v odpovídající délce a kvalitě.
• Zuby poukazují na naši schopnost jak v životě věci přijímáme, Jak k nim přistupujeme, jak s nimi pracujeme vůči uvědomění si toho co je pro nás důležité, přirozené a prioritní.
• Nehty, které jsou ukončením prstů poukazují na jemnou formu našeho přístupu k životu, k ostatním, jak se sami sebe i ostatních pocitově dotýkáme v jemnosti, jakým způsobem s      pocity v jemné rovině pracujeme.
• Kůže její stav i vzhled poukazuje navenek na to, jak se cítíme uvnitř, na naší sebelásku, sebehodnotu, na náš způsob sebevyjádřování.     
  

2. Základní funkce těla související s fyzickými projevy a prožíváním smyslového vnímání

    Zde patří smyslová centra zraku, sluchu, hmatu, chuti, čichu, funkce  pohybového ústrojí svalů,
    šlach a kloubů, jednotlivých orgánů zajišťujících dýchání, příjem potravy a tekutin, trávení,
    vstřebávání živin, čištění a vylučování.
   
    Hlavní oblasti duchovních signálů:

• Zrak a s ním spojené oči jsou vstupem do naší duše,  poukazují na to jak se na věci v životě díváme, co přehlížíme a nechceme ve svém životě vidět, na naši  schopnost vidět se v chování ostatních.
• Sluch poukazuje na to jak nasloucháme svým vlastním pocitům, jak vnímáme to co nám říkají ostatní, na naši schopnost vnímat se v tom co ostatní říkají.   
• Hmat je spojen s našimi doteky se způsobem jak prožíváme tělesný kontakt a doteky s ostatními v souvislosti s našimi pocity.
• Stav centra chuti je spojen s přijímáním barvitosti a rozměrnosti prožitků v našem životě, poukazuje nám na to jak nám věci v životě chutnají, jakým způsobem je příjímame.
• Čich a s ním spojené dýchání nosem poukazuje naši schopnost řídít se vlastními pocity v srdci, pracovat přirozeně se všemi pocitovými vjemy.
• Stav kostí poukazuje na naše přirozené hodnoty, hodnoty našeho rodu a našich předků a základy na kterých v našem životě stavíme.
• Stav kloubů poukazuje na naši hybnost a pohyblivost v životě, zda v něm plyneme v lehkosti a nebo zkomíráme ve vlastním utrpení pod vlivem rodových křivd a zátěží.
• Plíce, průdušky, poukazují na rozměr našeho sebevyjádření na to, jak se nám v životě dýchá, co nás v životě dusí.
• Játra a žlučník poukazují na to jak pracujeme s emocemi hněvu a vzteku.
• Ledviny poukazují na to jak se máme rádi a jak pracujeme s našimi strachy
• Slezina poukazuje na to v jakém množství v našem životě figuruje smutek, prázdnota a marností
• Stav srdce poukazuje na schopnost pracovat a prožívat  upřímně emoce radosti
• Krvetvorba, stav a kvalita krve poukazuje na naší kvalitu života na hloubku prožívané radosti.
• Žaludek poukazuje na to jak přijaté věci v životě trávíme,, jak zpracováváme naše nepříjemné pocity
• Tenké střevo poukazuje na to jakým způsobem vstřebáváme    životní prožitky a co a jakým způsobem z nich čerpáme.
• Tlusté střevo, konečník poukazují na to co v životě vytváříme, co z nás jde ven a jaké formě.         
  

3. Funkce erotogenních zón a souvisejících orgánů 

     Zde patří části těla a orgány zajišťujících schopnost vlastní reprodukce, prožívání vzrušení
     vybuzování a prožívání sexuální energie a související prožívání orgasmických rozkoší.

     Hlavní oblasti duchovních signálů:

• Oblast krku, primárně postranní části poukazují na způsob přijetí partnera v tělesném kontaktu, zda je zde upřímnost, láska, přilnutí a zaklesnutí se s důvěrou a odevzdáním do partnera nebo odvrácení se od něj, odpor, nevole a zavděčování přejatým nastavením a představám.
  
• Prsa u žen, jejich velikost, vzhled, tvar, pevnost, proporce dvorců a bradavek, symbolizují stav ženství, vnitřní krásy, přístupu k mateřství, prožívání vlastní sexuality, stav přirozené přitažlivosti a žádoucnosti a také schopnost prožívání kontinuální orgasmické rozkoše v této erotogenní zóně.
• Oblast pánve, oblast genitálií, vnímavost a přístup poukazuje na vlastní sebeuvědomění v oblasti vlastní sexuality a přirozenosti člověka, poukazuje také na celistvý přístup a přijímaní partnera opačné polarity primárně v oblasti sexuality.
• Močový měchýř poukazuje na vztah s partnerem, jaký je, na přijetí partnera v oblasti sexuality
• Klitoris a močová trubice jsou zmenšeným mužským penisem, který přímo propojuje ženské tělo s nastavením a stavem přijetí vnitřního muže a související schopností prožívat kontinuální orgasmickou rozkoš.
• Vagína je centrem ženské rozkoše, propojuje ženu s její ženskou duchovní podstatou. Jaké jsou v této oblasti pocity, jaký je zde přístup a prožívání, souvisí s tím, jak si žena sama sebe uvědomuje v oblasti vlastní přirozenosti, sexuality a souvisejících hodnot. Poukazuje tedy na  nastavení a stav přijetí vnitřní ženy a schopnost prožívat kontinuální orgasmickou rozkoš. Je také místem, kterým žena muže fyzicky příjímá do lásky a kudy přichází na svět jejich společný potomek i zde tedy opět veškerý nesoulad, nepříjemné pocity a potíže poukazují na nemoci a odklony od vlastní přirozenosti.
• Vnitřní ženské orgány děloha a vaječníky poukazují na stav ženství v souvislosti s přístupem k početí, k mateřství, k rodičovství, k přistupu a nastavení pro fáze početí, těhotenství a porodu.
• Penis je u muže symbolem jeho mužství, jeho spojením s jeho         s nastavením a přijetím vnitřního muže a souvisejících přirozených hodnot.
• Varlata poukazují na stav plodnosti, způsob přijetí role otce, rodiče. Jejích citlivost, bolestivost a neschopnost prožívat příjemné pocity vzrušení a rozkoš poukazuje na míru traumatu v této oblasti.
• Prostata poukazuje na stav spojení muže s jeho přirozeností a souvisejícími hodnotami. Veškeré problémy zde poukazují na sebepotlačení ve vlastní sexualitě, ve vlastních hodnotách, na případnou stagnaci v oblasti duchovního rozvoje a mohou být přítomny různé formy lokálních traumat a nahromaděných energetických blokád bolesti z minulých inkarnací a souvisejících traumatických prožitků.  

Tyto základní tři roviny, jejich stav, kvalita a hloubka příjemných pocitů nás propojují s původními hodnotami přirozeného lidského člověka v případě nemocí s problémy a potížemi poukazujícími na odklonění se od těchto původních hodnot.

Nebezpečí

Jedná se o pojem spojený se strachem s iluzorní skrze dualitní pohled vnímanou situací, kde se dotyčná bytost prožívá pod vlivem programu oběti a s ním spojeným strachem a souvisejícím traumatem ze své vlastní duchovní minulosti.
Je potřeba si uvědomit, že je zcela zřejmé, že Bůh-Zdroj ze kterého veškerá projevená existence vychází není sám sobě nebezpečný a ví, že on sám je v sobě příčinou všeho co stvořil a navíc se sám ustanovil a přijal jako absolutní láskyplné dobro, které v sobě chrání svými zákony božího řádu na jejichž podstatě je postaveno celé Stvoření a život sám.
Nicméně pro účel sebepoznání a prožívání různých dualitních iluzí nezodpovědnosti a odevzdání vlastní moci je zde stvořena možnost si představovat a tvořit domněnky o vzniklé situaci a díky vlastní nevědomosti a naučeným pokřiveným postojům vnímání reality ji vyhodnocovat jako bezpečnou či nebezpečnou.
Pocit nebezpečí nás tedy spojuje s vírou, přejatým, naučeným programovým nastavením, které nám říká, že nám může někdo ublížit proti naší vůli. Opak je zde vždy pravdou.
Spravedlnost života je vždy absolutní a zaručená všem a každá duchovní bytost si vždy odžívá a odžije pouze a jen to, čeho ona je sama ve své duchovní minulosti příčinou.
Pojem nebezpečí nás tedy pouze a jen drží v iluzi vlastní nevědomosti a oddělenosti od pravdy a umožňuje nám prožívat jaké to je, když jsme se sami vzdali vlastní zodpovědnosti za vlastní život, za vlastní rozhodování a chování, tedy za vše co v něm děláme a tvoříme a máme problém si prožít to stejné, co jsme my sami v minulosti dělali ostatním.