Kristovské vědomí

Každá duchovní bytost, která vstoupila do časové matice života pro své zkušenosti a sovisející vývoj se rozpíná v této matici ve svých tělech do 12ti dimenzí ve čtyřech harmonických vesmírech a souvisejících materiálních realitách. Dokud je duchovní bytost v souladu se zákony Stvoření ve stavu vlastní přirozenosti, nachází se ve stavu Boha neboli ve svém původním kristovském (krystickém) vědomí a souvisejícím uvědomění.
Lidská rasa člověka byla původně stvořena v páte dimenzi matice života na úrovni nejnižšího božského rozměru vědomí a evolučně se cca 540 miliónu let vyvíjela v uhlíkové realitě souvisejícího harmonického vesmíru 1 - 3 dimenze, aby získala odpovídající zkušenosti a po dokončení evolučního cyklu se navrátila zpět na výchozí pozici za účelem naplnění jejího původního záměru strážců interdimenzionálních galaktických bran a souvisejícíh dimenzionálních prostupů na vyšší úrovni bytí Země s názvem Tara.
Aby mohla duchovní bytost člověka dosáhnout úrovně kristovského vědomí, musí se sjednotit se všemi svými evolučními zkušenostmi napříč svou duchovní existencí.
Inkarnát duše člověka v uhlíkové realitě má ve výchozím stavu napojení na své jedno polaritní duchovní dvojče se kterým je neustále ve spojení a prožívá se s ním ve vzájemných interakcích ženského a mužského principu. Toto reflektují 2 aktivní vlákna DNA v každé buňce jeho fyzického těla. Každá duše má takovýchto dvojic 6, tedy celkem 2x6 vlastních inkarnátů, kteří si souběžně prožívají své evoluční zkušenosti.
Pro opětovné získání vlastní celistvosti na úrovni Duše a tím i získání kristovského vědomí je potřeba sjednotit všechna tato dvojčata a přijmout jejich životní zkušenosti. V přijímajícím těle se to projevuje navyšováním počtu aktivních DNA vláken v jednotlivých buňkách až do cílového stavu 12.
V tomto cílovém stavu je vědomí Duše ve svém původním božství propojeno s fyzickým tělem s uhlíko-křemíkovou genetikou ve stejné materiální realitě s plně aktivními duchovními dary, ke kterým v základu patří buněčná nesmrtelnost a související energetická nezávilost na vnějším prostředí.
Dnes je možné se setkat s různými formami a technikami sebepráce za účelem dosažení odpovídajícíh rozměrů vědomí. Většina těchto postupů je komplikovaných a vůbec nezohledňuje fakt, že většina lidských bytostí má silně zablokovaná a traumatizovaná těla a díky tomuto stavu všemožné aktivace energetických center a řídících prvků tělesných předloh jako je například merkaba nejsou funkční a spíše kontraproduktivní.
Původní přirozenou cestou duchovního sjednocení je vědomá práce s vlastními pocity a související odpouštění energetických blokád z vlastního energetického těla. Jednoduše řečeno práce s potlačenými emocemi, study a strachy. Tato práce otevírá každému člověku základní témata, která před každou bytostí bez vyjímky stojí.
Zde jsou základní uchopitelné kroky pro vlastní duchovní sjednocení a nezbytný posun zpět do kristovského vědomí:

• Sjednocení duality a přijetí absolutní spravedlnosti vlastního života s vědomím, že nikdo není chudák ani oběť a má a vždy měl takový život do kterého si sám vlastními volbami a konáním napříč svou duchovní existencí dospěl.Vše v životě je tedy spravedlivě řízene prvotními zákony božího řádu. Původní koncept sebepříjímání je navržen velmi jednoduchým způsobem a nevyžaduje žádné komplexní technické znalosti tělesných předloh a procesů ve Stvoření. Stačí věnovat pozornost svým vlastním pocitům a pracovat s nimi správným způsobem skrze sebereflexi. 
• Uvědomit si, že každá sjednocená duchovní bytost je složena ze světlé a temné podstaty, která reflektuje její duchovní poznání a vývoj skrze negativní aspekty lásky. Na nesjednocené a nepřijaté části naší duchovní podstaty nám poukazují naše nepříjemné pocity a související potlačené emoce a s nimi spojená programová nastavení myšlenkových vzorců chování, která drží každou takto nastavenou bytost ve strachu v dualitním schématu a souvisejícím pohledu na svět a život skrze myšlenky a doměnky. 
• Je potřeba si narovnat všechny své základní vztahy do láskyplnosti, do bezpodmínečné lásky. Primárně pak vztahy s rodiči, parnery a dětmi. Je potřeba si odpoustit všechny související bolesti, křivdy a s nimi spojené rodové zátěže, které brání v tom, aby vztahy byly láskyplné s vědomím, že všechny tyto věci vznikly v minulosti díky naší nevědomosti, dualitnímu nastavení a odpojení od vzpomínek na vlastní inkarnační minulost, kdy jsme věřili, že jsme oběti a že to co nám ostatní svým chováním přehrávají, dělají a jak k nám přistupují si nezasloužíme. 
• Je potřeba se narovnat v životě do vlastní pravdy a upřímnosti a přestat podporovat to co není v souladu s původním přirozeným životem na Zemi, ničí, ubližuje, manipuluje a napomáhá parazitálnímu mocenskému chování a energetickým závislostem. 
• Je potřeba přestat bojovat, útočit, ale začít si chránit a bránit svůj vlastní prostor pro život primárně sebe a svou rodinu. 
• Je potřeba začít žít z vlastní radosti ze sebe ve vzájemném vztahu ženy a muže s vědomím, že nosným pilířem jejich přirozeně šťastného života je vědomá sexualita.

Všechny tyto výše uvedené základní kroky otevírají rozměrná témata života každého člověka a vystupují skrzně ně všechny potřebné věci ke zpracování a přijetí. Každý je ve svém vlastním životě veden takovým způsobem aby měl možnost na sobě v těchto rovinách pracovat a všechny potřebné věci si mohl průběžně zpracovávat. Na této cestě ho neustále provázejí duchovní signály, které mu jasně říkají jak si vede, čemu má věnovat pozornost a kde je potřeba se měnit.
Nikdo zde není bez pomoci, pokud je motivován na sobě pracovat a pomoc neodmítá.
Nehledejme problémy kolem nás, ty jsou vždy důsledkem toho jaké je naše vlastní vnitřní nastavení, uvědomění a související hodnoty.
Změňme tyto věci v sobě a tím se bude měnit i vše kolem nás.