Čas proměny

Spousta lidí je stále přesvědčena o tom, že upadající systém naší společnosti ve které dnes žijeme je života schopný a neustále díky vlastní nelibosti, zištnosti, mocenským zájmům a strachu, investují spousty energie, tam kde již dávno není životaschopnost.
Co nelze transformovat do původní přirozenosti, to je potřeba nechat padnout a nechat ze života odejít, primárně tak, že tomu přestaneme dávat naši vlastní pozornost a související energii.
Systémový model naší společnosti, který evolučně vzešel z pokřivených politicko-mocenských, manipulativních a náboženských postojů, světonázorů a hodnot není přirozeným původním svobodným modelem života člověka.
Základem přirozeného života a s ním spojeného společenství je uznání duchovní individuality člověka a jeho přirozených, původních hodnot šťastného života v souladu s životním prostředím na Zemi jako nejvyšší společenské hodnoty.
Je potřeba, aby si každý v této společnosti postupně uvědomil, že to nejdůležitější co v životě má, je on sám, jeho vlastní sebeláska, jeho fyzické tělo, jak se v něm cítí a v jakém stavu ho má.
Hned za tímto jsou jeho vztahy, primárně s rodiči, s partnerem a dětmi, tedy jeho vlastní rodina a s ní spojený domov.
Nosným pilířem přirozeně fungující společnosti a nadcházejícího životního proudu musí být tedy aktivní podpora a ochrana těchto základních hodnot a jejich vědomá a láskyplná integrace do přirozeného ekosystému života na Zemi.
Do těchto oblastí a souvisejících témat jsou dnes všichni nekompromisním způsobem a všemožnými životními událostmi tlačeni.
Nikdo nemůže uhnout před životem a předurčeným duchovním záměrem spojeným s evolučním vzestupem lidského vědomí.
Vše se děje a bude dál probíhat přes naše fyzická těla, přes která je nám neustále signalizováno to, jak si v životě vedeme a jakým směrem v životě kráčíme. Ten kdo se uzdravuje ze svých nemocí, má sebepráci, osobní rozvoj a práci na svých vztazích jako životní prioritu, jeho vztahy jsou otevřenější a láskyplnější, seberealizuje se v radosti a dává nezištně 51% své sebelásky a související energie ve prospěch celku, ten je v souladu s vzestupným životním proudem nového věku lidstva a do jeho života mu přicházejí odpovídající nabídky a možnosti.
Ten, kdo nereflektuje tyto přicházející životní změny, ten bude čím dále více konfrontován s projevy svých vlastních duchovních nemocí, s jejich fyzickými projevy a s životními situacemi, které mu budou poukazovat na jeho nepřirozené hodnoty, pokřivené životní postoje a související chování a životní volby.
Díky absenci sebelásky a souvisejícího napojení na vlastní nezávislý energetický zdroj, budou všechny bytosti pokračující v nepřirozeném životě nuceny se dále energeticky vzájěmně obírat a zavděčovat se skrze naučené postoje a strach až do té doby, dokud se zcela neunaví a nevyčerpají do té míry, kdy zjistí, že veškery odpor k přirozenému životu je marný.
Přirozené zákony života ve Stvoření jsou nadřazeny nevědomému přístupu skrze myšlenkové vzorce a domněnky, který zde byl dlouhou dobu pouze a jen pro účel poučení a duchovního vývoje lidstva.
Nikdo zde nemá možnost tento životní proud zastavit, pouze je zde možnost pro ty, kteří se rozhodnou navrátit do vlastní přirozenosti a láskyplného života se na něj naladit a pracovat na všem potřebném, tak, aby postupně našli své přirozené místo v rámci nového lidského společenství a začali v něm žít takovým způsobem jakým jim to bylo jejich duchovním záměrem pro přirozený život člověka dáno.