Zodpovědnost

Zodpovědnost je stavem uvědomění si přirozených hranic svého Já, tedy svých vlastních hranic, které jsou přirozeně vymezeny pocity
našeho smyslového vnímání.
V přirozeném stavu jsme tedy zodpovědní za to, jak se cítíme a jak se vnímáme a dáváme to beze strachu najevo, tedy své pocity pravdivě projevujeme.
Pocitové hranice vymezují oblast toho, za co jsme primárně v naší realitě zodpovědní, o co máme pečovat a co máme chránit.
Hranicí naší vlastní zodpovědnosti v naší realitě je naše fyzické tělo a s ním spojené pocity, projevy a chování. Rovněž neseme zodpovědnost za to, jak s vlastním tělem nakládáme, jak se k němu chováme a jak s ním přistupujeme k ostatním bytostem.
Jsme tedy zodpovědní za fyzický dopad našeho projevu v realitě způsobený našim fyzickým kontaktem.
Za nic dalšího zodpovědnost neneseme. Nejsme tedy zodpovědní za chování a projevy ostatních bytostí. Nejsme zodpovědní za jejich vlastní pocity a rovněž nejsme zodpovědní ani za to, jaké pocity ostatním vyvolává naše přítomnost, náš projev, naše slova.
V kontextu absolutní duchovní spravedlnosti života nejsme zodpovědní ani za naše vlastní děti, nícméně si v této realitě odžíváme důsledky našeho nastavení skrze iluzorní systémové pojetí zodpovědnosti vůči našim dětem.
Zodpovědnost je hlídána zákony božího řádu ve Stvoření, to znamená, že i když jsme se skrze adaptované nastavení myšlenkových vzorců chování své vlastní zodpovědnosti vzdali, přesto jsme zdrojovou existencí vnímání, že to je naše vlastní volba a jsme za důsledky této volby a souvisejícího nastavení zodpovědní a životem budeme vedeni takovým způsobem, abychom si tuto volbu, přístupy a související chyby prožili, uvědoměli a pochopili, co to pro nás znamená.
Zodpodpovědnost je jedna ze základních hodnot a cností vědomého člověka žijícího v pravdě a ve své vlastní přirozenosti a v souladu s ostatními.