Každodenní zobání

Žijeme ve společnosti, kde se za nemoc považuje vše, co je nám na
našem těle a skrze naše tělesné pocity nepříjemné, co nenaplňuje
kolektivní představu o tom jak by měl zdravý člověk vypadat, jak
by se měl vnímat a cítít, nevědomi si a domnívající se co jsou vlastně příčiny našich nemocí, čím jsou způsobeny a co nám
svým projevem signalizují.
Toto vše se pojí s naší naučenou, po generace předávanou neochotou pracovat s vlastními nepříjemnými pocity a nést za ně a za jejich příčiny vlastní zodpovědnost, která je v naší společnosti široce podporována a propagována ve smyslu, že cítít se nepříjemně a dávat to kolem sebe najevo je špatné, obtěžující, nežádoucí a hlavně nám to brání v tom, abychom vypadali mezi ostatními šťastní a spokojení a vyhovovali systémovým představám úspěšného a radujícího se pracujícího člověka.
Abychom se těmito věcmi nemuseli do hloubky zabývat, tak jsme odevzdali svou zodpovědnost a vlastní moc vyškoleným
odborníkům, kteří ví mnohem lépe než my, jak se cítíme a co nás v
životě trápí.
Představa o zdravém a spokojeném člověku je tedy v naší společnosti popisována, doporučována různými systémovými experty a certifikovanými odborníky a neustále je rok od roku obměňována v různých vědeckých a lékařských konceptech, tak aby držela krok s naplánovaným vývojem naší společnosti.
O naplňování této představy, její pravidelné udržování a inovace se
neustále starají týmy vědeckých odborníků, kteří nevědomi si
přirozených pravidel a duchovních zákonitostí života s nimi neustále ve svém vlastním úsilí na našich tělech, ve výzkumných ústavech a laboratořích bojují a vyvíjejí spolu s farmaceutickým průmyslem různé sofistikované nástroje, které nám v boji proti vlastní přirozenosti a udržování se ve stavu vlastních duchovních nemocí a bezmoci, velmi silně pomáhají.
K základním nástrojům potlačování duchovních signálu nemoci patří široce rozšířené léky proti úzkosti, na uklidnění, na spaní, na snížení svalového napětí a nervozity (Benzodiazepiny).
K nejpopulárnějším v této oblasti jsou přípravky: Xanax, Neurol, Diazepam, Rivotril, Lexaurin, Nitrazepam, Grandaxin.
Všechny tyto preparáty jsou silně návykové a jejich jediným cílem je utlumit, odpojit a odvést pozornost od duchovních signálů těla a souvisejících fyzických projevů a pocitů, takovým způsobem abychom mohli co nejlépe a nejefektivněji dále pokračovat v našich automatizovaných robotických životních procesech a řádně a včas naplňovali požadovaný systémový pracovní plán.
Dostupnost a všednost těchto látek je dnes tak běžná, že vůbec nikoho nepřekvapuje, že se postupně staly normou našeho každodenního života a spousta lidí je několikrát denně zobe jako lentilky, nevědoma si toho, že tímto přístupem si pouze a jen oddalují možnost se uzdravit a narovnat ve vlastním životě a ve svých hodnotách.
Takto odpojený člověk se nevnímá, žije zaběhlou rutinu dokud mu síly stačí a postupně v sobě stále více tlakuje a potlačuje všechny nashromážděné nelibosti. Jeho tělo se svým vnitřním přetlakem doslova mění v papiňák.
Tento stav vede postižené bytosti buďto k neustálému zvyšování dávek a přidávání dalších látek v kombinaci s alkoholem, nikotinem, kofeinem apod. a nebo k potřebě začít svou zoufalou situaci radikálním způsobem řešit.
Vystoupit z tohoto chemického pekla není vůbec jednoduché, protože každou takovouto bytost čeká v prvé řadě silná konfrontace se všemi potlačenými emocemi a strachy a souvisejícími tělesnými projevy a stavy, kvůli kterých začala všechny tyto látky na počátku užívat a na kterých si vytvořila postupně značnou závislost.
Je tedy potřeba mít dostatečnou vůli a motivaci, abychom prošli tímto emočním, fyzickým i chemickým detoxem a je určitě vhodné a doporučené vyhledat podpůrnou terapeutickou pomoc v oblasti celostního přístupu.
Je potřeba si uvědomit, že všechny tyto tlumící a odpojující látky nevedou k uzdravení a vyřešení vlastních životních problémů, které byly díky jejich užívání skryty. Je tedy na každém, kdo pod vlivem těchto látek funguje, zda mu vyhovuje jejich každodenní konzumace a půjde dál s jejich pomocí až do vnitřního zhroucení a sebedestrukce a nebo se raději co nejdříve vydá cestou vlastního uzdravení.