Původní hodnoty člověka

Lidská rasa, byla stvořena jako strážcovská.
Byla stvořena stejně jako jiné strážcovské rasy za účelém chránít v sobě původní božské hodnoty Prvotního Stvoření a s nimi spojené božské principy a zákony.
Strážcovské rasy ve Stvoření chrání a manifestují tyto původní hodnoty tím, že je žijou ve svém vlastním životě, ve svých rodových liniích na odpovídající úrovní bytí, související vibraci v tělech a prostoru, který jim byl pro tento účel dán. A toto vše bedlivě střeží.
Vzhledem k dlouhodobému problému ve Stvoření vytvořit silný a odolný genotyp strážcovské rasy, byl pro lidskou rasu vybrán, takový záměr, díky kterému prošla tvrdým výcvikem a souvisejícími lekcemi a s nimi spojenými životními osudy a příběhy, které jí umožní projít dalšími náročnými nadcházejícím evolučními cykly ve Stvoření a postupně napravit svá velká selhání a selhání svých předchůdců v minulosti.
Projekt člověk se pomalu chýlí ke svému završení a dnešní doba je tím okamžikem, kdy se z vlastní temnoty poučení a očištění lídé probouzejí do své božské podstaty vědomého, v žáru pekla zoceleného člověka, který poznal hodnotu všech možných aspektů lásky skrze svou vlastní bolest a související utrpení.
Takovýto člověk se neoděluje od své podstaty, tedy od Boha a nepopírá ji tím, že mezi sebe a Boha staví někoho dalšího. Je zodpovědný za své pocity a jednání v životě a ví, že on sám je a vždy byl příčinou toho jaký život prožívá.
Člověk ve své podstatě je tedy přímou manifestací Boha na daných úrovnich bytí. Toto spojení přímo prožívá skrze své tělo, skrze své pocity v srdci. Ví, že ta pro něj správná, pravdivá cesta jeho původu je pouze jedna a je to cesta jeho srdce, kterou kráčí beze strachu s vědomím, že jedinou jistotou v jeho životě je on sám takový jaký je, jak se prožívá a cítí spokojený a šťastný. Nesnaží se a nepotřebuje být nikým jiným, protože ví, že vše co potřebuje k tomu, aby byl neskonale šťastný a spokojený, již od počátku má a vždy mít bude.
Přímým vyjádřením Boha v té nejvyšší podstatě je lidské vědomé sexuální spojení muže a ženy, což je zároveň hlavním záměrem a smyslem jejich existence, tedy základním původním projevem člověka v jeho pravé božské podstatě.
Největší hodnotou lidské rasy je poznání a související vědění, které drží v buněčné paměti a genech svých těl. Smyslem existence lidských strážců je tedy zachovávat a chránit své rody, související vědění takovým způsobem, aby nezanikly a žily v lásce, míru, harmonii a souladu s jejich životním prostředím navěky věků.

 

Posvátná sexualita

Posvátna sexualita je základní pilířem fungování vztahu muže a ženy. Na tomto základním pilíři je vystavěn jejich společný život, jejich rodina a s tímto vším spojené hodnoty.
Tato sexualita je původní božská, nedotknutelná poukazující na sexuální vztah muže a ženy v jeho původním dokonalém stavu.
Posvátná znamená, že je ze světla, prvotně stvořená ve výchozím pozitím stavu božství.
Božská znamená, že žena i muž se nacházejí ve vědomém stavu svého božství, ve stavu bezpodmínečné lásky a v souladu s původními principy bytí a jejich hodnotami.
Nedoknutelná znamená, že veškeré jejich vzájemné sexuální fantazie, touhy a představy jsou při realizaci hlídány jejich pocity v srdcích a tyto pocity jsou pravdivě projeveny a interpretovány. Jsou takto v souladu s nejvyšším božským záměrem poznání v těch nejvyšších vibracích, díky kterému oba partneři prožívají naprosto dokonalé milování.
Projev posvátné sexuality je uměním lásky ve fyzickém těle a nauka, která se jím zabývá se nazývá posvátná erotika.
Učitelkou této nauky je žena, která učí a vede svého muže takovým způsobem, aby jí pomáhal neustále nacházet a objevovat nové rozměry rozkoše a orgasmických stavů v jejím fyzickém těle. Muž na základě svého učení, souvisejícího poznání a přirozeného smyslu pro tvořivost, neustále hledá další a další způsoby, kterými by uspokojil neukojitelné touhy své ženy.
Vrcholem umění této nauky a zároveň nejvyšším božským vyjádřením podstaty existence člověka v lidském těle, je jejich vzájemné splynutí v orgasmické extázi.
Díky pádu lidstva do nižších učících vibrací bytí se stala tato sexualita a s ní spojená nauka bezbožnou a dotknutelnou, protože původní božské napojení nahradily myšlenkové programy a vzorce chování, které toto odvětví původních božských nauk zcela tabuizovaly a pokřivily.
Tímto způsobem toto vědění upadlo do zapomění a bylo velmi značně vykastrováno do sexuálních technických nauk, kterými jsou z nejznámějších Tantra, která je nefyzická duchovní a Kámasutra, která je fyzická neduchovní, neposledně do totálního úpadku, kterým je pornografie.
Posvátná sexualita a s ní spojená nauka se bude v nadcházející době poustupně navracet do uvědomění probuzených vědomých žen a velmi značným způsobem přispěje k urychlení transformace a souvisejícího vzestupu lidstva zpět do vyššího stavu bytí.

 

Osudová cesta

 Lidé se mě často ptají, jak jsem se dostal k tomu čím se aktuálně zabývám a odkud přišlo mé poznání a uvědomění, proto bych rád v tomto článku nástínil průběh této poměrně náročné cesty, která mě přivedla k dnes prováděné terapeutické práci s lidmi a práci s šamanskými medicínami na ceremoniích, které pořádáme spolu s mým bratrem.

Jak jsem již dříve zmiňoval v článku "Volání medicíny", nikdy jsem se nepovažoval za duchovního člověka ve smyslu, že bych se nějakých způsobem zajímal o jakékoliv náboženství nebo mystické učení. Do svých zhruba 38 let jsem žil poměrně jednoduchý nenáročný život.
Živil jsem se jako IT konzultat a svůj volný čas jsem trávil na počítači programováním a hraním her, venku lezením na skalách, výletováním v přírodě se ženou a později i s našimi dětmi. Stejně jako ostatní, jsem si v životě procházel různými obtížemi, pády i vzestupy a pomalu si plul životem bez hlubšího rozjímání nad tím co mě může čekat v budoucnu.
Pamatuji si, že přibližně před pěti lety na podzim se mi nějakým zvláštním způsobem zhoršil zdravotní stav. Byl jsem v domnění, že se jedná pouze o nějakou sezónní virózu a nevěnoval jsem tomu příliš pozornost. Nicméně problémy neustupovaly a naopak stále více zesilovaly. Silný kašel a záněty dýchacího ústrojí mě několikrát přivedly do mých ne příliš oblíbených prostor nemocničních oddělení, kde jsem postupně absolvoval série vyšetření od rentgenu plic až po testy na alergologii. Výsledky jednotlivých vyšetření nicméně nepoukazovaly na nic významného a lékaři mi povětšinou předepisovali univerzální medikace kombinované s antibiotiky.
V té době bez zkušeností neznalý problematiky celostního přístupu jsem vše přijímal s důvěrou v domnění, že mi to pomůže zlepšit můj stav. Plynuly měsíce a stav se příliš nezlepšoval. Naopak začínaly se objevovat další obtíže a hlavně jsem začal pociťovat různé zvláštní vjemy a tělesné pocity, které jsem si dříve vůbec neuvědomoval. S příchodem těchto stavů se také začaly objevovat strachy z toho, co se to vlastně se mnou děje. Měl jsem pocity, že se mi děje téměr úplně všechno.
Projížděl jsem články na internetu zabývající se různými příznaky nemocí a stupňoval v sobě napětí a zoufalství, že snad nenajdu žádné uspokojivé řešení. V průběhu následujích dvou let jsem prožíval kromě zmiňovaných problému dýchacích cest také trávicí obtíže, dostavily se občasné srdeční aritmie s kolísavým tlakem, deprese, úzkostné stavy, které přecházely až do panických stavů.
Trpěl jsem častými blokádami žeber, obratlů na páteři a souvisejícími útlaky mezižeberním svalů. Nebudu popisovat všechny své útrapy v těchto oblastech a s nimi spojené návštěvy různých odborníků, ale bylo jich opravdu mnoho.
Netuším, kdo byl z mých stavů zoufalejší jestli já, má žena a nebo lékaři. Nakonec jsem jako diagnosticky nezařaditelný byl odeslán nejprve k psychologovi a po té k psychiatrovi. Lékaři mi již v předešlé době dávali prášky na sklidnění, rerspektive utlumení projevů mých neuchopitelných obtíží, takže u psychiatra jsem na ně pouze navázal předepsanou dávkou antidepresiv.
Toto byl klíčový moment mé cesty. Ve svém zoufalství jsem dosáhl jakéhosi pomyslněho dna prožitku a souvisejícího sebezapření, kdy jsem vnímal, že navzdory všemu co o mě ostatní říkají a co si o mých stavech myslí, nejsem ani hypochondr a ani blázen.
Rozhodl jsem se, že si najdu sám cestu jak z toho ven. Již v předešlé době jsem se dostal do kontaktu s čínskou medicínou a chodil jsem na fyzioterapii, kde na mě jedna milá paní pracovala poměrně efektivně s využitím Dornovy metody.
Začal jsem chodit na akupunkturu, věnoval se studiu bylinných směsí z čínské medicíny a zkoumal jejich působení na svém těle. Zjistil jsem, že má zvýšená vnímavost zde byla velmi prospěšná, protože jsem přímo cítil energetické působení takovým způsobem jak bylo u každé směsi uvedeno. Začal jsem si uvědoovat, že to co cítím v průběhu dne, je zvýšená aktivita jednotlivých orgánů při regeneraci a proudění energií v meridiánových dráhách a s tímto samozřejmě i spojené vnímání různých energetických bloků, které byly více nebo méně vnímatelné v období, kdy byly jednotlivé části těla v procesu regenerace.
S pomocí čínské medicíny a trávením spousty času v meditacích jsem se za následujích šest měsíců vysekal z nejhoršího, zbavil se antidepresiv a veškerých chemických léků. Zvedla se mi sebedůvěra v to, že jsem schopen si pomoct sám a nastartovalo to ve mě touhu pokračovat v tomto poznávání dál. Začal jsem si rozšiřovat obzory o další oblasti zabývající se celostním přístupem a také mě to začalo pomalu tahat do oblasti spirituality a duchovního světa.
Poměrně rychle jsem přechroustal různé známé i méně známe knihy zabývající se problematikou numerologie, chiromantie, meditací a různých filosofických pohledů na život a duchovní svět. Postupně jsem si začal vytvářet nový pohled na svět, na svůj život a vše co se v něm děje. Začali se postupně objevovat lidé s různými problémy, jakoby věděli, že jsem schopen jim s jejich obtížemi poradit. Za pár měsiců od momentu, kdy jsem se konečně opět začal cítit dobře se naskytla další možnost posunout své poznání a zkušenosti do mnou neprobádaného prostoru práce s šamanskými medicínami.
Můj bratr se již několik let před mým vstupem do této oblasti, velmi hojně zabýval touto prací a cestoval pravidelně do Kolumbie za místními šamany. Tito mistři svého původního tradičního léčitelského řemesla dojížděli také pravidelně k nám a objevila se tedy možnost k účasti na jedné z jejich ceremonií. Neměl jsem po všech možných referencích o zážitcích z této práce žádná velká očekávání.
Věděl jsem, že je to velmi silná práce z pohledu léčení a s tímto záměrem jsem do toho i šel. Opět se ovšem jednalo o další z kvantových skoků v mém poznání a sebeuvědomění. Od mé první ceremonie můj stav duchovního probouzení nabral téměř raketovou rychlost a během následujícího roku jsem těchto ceremoníí absolvoval dalších asi čtyřicet včetně souvisejícího třítýdenního pobytu v Kolumbii u zmiňovaných šamanských mistrů.
Kromě velmi silných a hlubokých procesů léčení mé duše mi bylo rovněž umožněno ve změněném stavu vědomí čerpat z obrovské knihovny poznání, do které mi byl umožněn vstup na základě mých duchovních kvalit, souvisejícího poslaní a služby celku. Postupně jsem byl seznamován se všemi možnými oblastmi duchovního světa Stvoření a souvislostmi s lidskou rasou.
Byl jsem seznamován svým duchovním vedením vyšších Já se svými duchovními dary a schopnostmi, které mi byly pro mou práci dány. Začal jsem vnímat velmi intenzivní energetické proudění ve svém těle a související napojení na svůj vlastní vnitřní zdroj. Byl jsem dále veden k prohlubování svých schopností vnímat a cítít a k práci na přijímání své vlastní temnoty.
Při práci s medicinou jsem byl veden takovým způsobem, abych ji pochopil a byl schopen s ní pracovat samostatně a využít ji při práci s dalšími lidmi. Bylo mi sdělano s jakými medicínami mám pracovat a jakým způsobem je mám připravovat. V určité fázi poznání jsem prošel procesem rozpuštění duality a pochopení významu učení temnoty.
Po té mi bylo sděleno, že jsem připraven začít pracovat s lidmi formou energetických terapii a práce na ceremoniích s medicínou. No a od té doby pomáhám ostatním na jejich cestě najít jejich duchovní kvality, zvládat obdobné obtíže v různých oblastech života kterými jsem prošel já sám s využitím svých schopností a síly šamanských medicín.
Jsem vděčný za možnost kráčet touto nádhernou a pro mě také velmi bolestivou a náročnou cestou, protože jsem zde nalezl uvědomění si toho, že jsem tady pro to, abych tu byl nejen pro sebe, ale i pro ostatní lidi a pouze a jen takový jaký jsem a jaký jsem vždycky byl ve své vlastní podstatě beze strachu z toho, že nejsem dost dobrý a nebo, že musím nejprve někým být a něco dokázat, abych si poté získal od ostatních zasloužené uznání.

 

Náš život s NE-MOCÍ

Původně jsem se nechtěl vůbec k tomuto aktuálně probíhajícímu pseudo-pandemickému témtatu vyjadřovat. Nicméně v následujícím textu je můj postoj a názor pro podporu těch, kteří to mají obdobně.

Zvládneme statisticky alespoň dohnat čísla obětí každoroční chřipky? Samozřejmě, že zvládneme, protože již nebude existovat žádná jiná povolená diagnóza než Covid-19.
Covid-19 je na steroidech, jako závodník na předposledním místě, který si dal za cíl být na prvním místě žebříčku nejnebezpečnějších virů tohoto světa.
K dosažení této kýžené pozice mu usilovně pomáhají politici, médialní lídři celého světa a hlavně my koncoví lidé a to hlavně tím, že se bojíme všeho co se nám v této souvislosti předhodí před obličej a svědomitě to dál šíříme, propagujeme a obhajujeme.
Když v této souvislosti pominu individuální duchovní záměr poznání každého jedince, tak kromě mediálního nizkovibračního marketingu, který tady sponzorují farmaceutické kartely, tady žádný jiný problém neexistuje.
Lidé budou neustále procházet různými nemocemi a umírat na ně, dokud nepochopí význam jejich učení a žádný doktor a ani vakcína nezvrátí záměr poznání jejich vlastní duše. Kdo chce žít pod vlivem nízkých vibrací strachu, má dnes jedinečnou možnost si tudo párty vychutnat plnými doušky, pokud o to sám stojí. Uvědomme si, ale jednu zásadní věc, čeho se vlastně ve svém vlastním životě nejvíce bojíme?
Odpovím za nás. Je to vlastní pohodlnost, neochota se změnit, neochota a neschopnost být zodpovědní ve svém vlastním životě za to jakým způsobem se rozhodujeme, chováme k sobě a tím i k ostatním, konáme a jednáme.
Důsledky těchto příčin s oblibou hážeme na ostatní a máme k tomu samozřejmě instituce a související služby, které živíme vlastní energií a které to jako "vyřeší" za nás. Výsledkem je nepřirozeným způsobem vystavěná upadající zabordelizovaná společnost energeticky závislých bytosti, které se chovají na Zemi jako paraziti.
Jsme stádo ustrašených biorobotických ovcí? A nebo jsme ještě pořád lidé se svou vlastní božskou podstatou a související sebehodnotou.

 

Stejné přitahuje stejné

Člověk je kousek vědomí zdroje, je datovým nosičem informací, je to vědomí ducha a těla.
Každá informace má svůj vlastní prostor, který se nachází ve své vlastní vibraci a ta nám přitahuje do života stejně naladěné informace a jejich nosiče.
Ku příkladu i tento text má svou vibraci a přitáhne pozornost pouze těch, pro které je z pohledu této vibrace zajímavý.
Osho ve svých knihách zmiňuje, že nejlepší co člověk může v životě dělat, je "Nedělat vůbec nic" pozorovat a čekat na to co příjde.
Zaměřit svou pozornost na své vnitřní pocity a sledovat jaký impuls ho vybízí k tomu aby začal "Něco dělat".
Je to touha vycházející ze srdce a nebo strach obestřený našimi myšlenkami pečlivě vetkaný do struktury našich stínů?
Tvorbu z lásky nebo ze strachu upevňuje naše víra v to, že to co děláme je správné a dává to smysl našemu uvědomnění si sebe sama a prostoru ve kterém vše prožíváme.
Nemusíme nic, je to pouze víra a svobodná vůle každého z nás jak se v každém okažiku rozhodujeme a co všechno ještě chceme prožít.
Vše je pravda, vše je vibrace, tedy i každý člověk má svou vlastní pravdu na své úrovni vibrace.
Rozdílnost mezi vibracemi identifikujeme z pohledu systémového myšlení jako pravdu a nepravdu (v extrémním rozpětí jako lež), přičemž z pohledu vnímání každé z jinak navibrovaných protistran to bude vnímáno opačně. Z duchovního pohledu je nepravda vše co nerezonuje s bohem a zákony Stvoření.
Abychom se v tom zcela neztratili a neskončili v našich bádáních ve slepých uličkách, je zde předpokládaná cesta našeho osudu, naše vedení a záměr našich vyšších já, která nás doprovázejí ke zjištění podstaty pravdy o nás,  tedy k nám samotným.
S rostoucí vibrací zjišťujeme, že není potřeba věci a lidi kolem sebe hodnotit a soudit, že vše se na naší úrovni vibrace děje správně a je postaráno o to aby každý prožitek v tomto
prostoru byl optimální.
Naopak, pokud se pokusíme vedeni vlastním strachem někomu ovlivňovat jeho prožitek, automaticky tvoříme karmu a její prožití na sebe nenechá dlouho čekat.
Dobrou cestou k vyšším vibracím se jeví podporovat věci a činnosti, které nám přinášejí do života radost a lásku, držet si pozornost na sobě, být v životě inspirací pro ostatní a stát se pozorovatelem a umělcem na cestě vlastního života.

 

Šaman

Spirituální vidoucí a strážce původních hodnot lidské rasy a pricipu bytí ve Stvoření je duchovní kvalita bytostí, které v našem světě známe pod různými označeními, kde to zřejmě nejpopulárnější je Šaman.
Slovo šaman původně pochází z názvu v jazyce evenckého národa žijícího na střední a východní Sibiři, šamán (vidoucí) a do evropských jazyků se dostalo přes ruštinu. S postupným vývojem lidské rasy upadaly i její jednotlivé hodnoty a původní vědění v zapomění a byly různým způsobem záměrně křiveny tak, aby v naší realitě bylo dosaženo odpovídající úrovně dualitního učení a poznání.
To co nám dnes ve větší míře z tohoto původního vědění zůstalo se označuje jako tradiční spirituální práce neboli tradiční šamanismus, který je velmi odkloněn od původního významu a zůstalo v něm primárně uvědomění si spojení člověka s přírodou, se Zemí, s duchovními světy a s tím vším spojené duchovní léčení. V původním významu byl šamanem ten který nesl odpovídající duchovní kvality, byl si vědom svého božství a související služby lidskému celku. Měl správně propojen rozum se svými pocity a smyslovým vnímáním, které bylo umocněno propojením s jedním nebo vícero vlastních silových přírodních, povětšinou zvířecích bytostí.
Dominujícím silovým zvířetem každé takovéto bytosti je kočkovitá šelma, kde v nejvyšší síle a moudrosti převažuje jaguár a tygr. Toto propojení umožňuje šamanovi používat specifické diagnostické schopnosti vnímání a techniky energetického působení.
Hlavní nosným pilířem původního šamanismu byla bezpodmínečná láska v té nejvyšší čistotě ke všem živým bytostem a přírodě. Šaman, který žil ve vlastním rodu, hlídal a chránil v něm úrovní vlastních vibrací šťastný život, dokázal vycítit nesoulad u jednotlivých bytostí a navrátit je na základě vlastního uvědomění a sebelásky zpět do harmonie.
Nebylo potřeba čerpat léčivou energii z přírody, protože všechny bytosti v té době byly napojeny na svůj vlastní energetický zdroj a léčily se vysokými vibracemi sebelásky. S postupným vibračním úpadkem lidstva, které bylo v pravidelných cyklech podrobováno útokům ze strany vesmírných dravčích rás, které se snažily převzít kontrolu nad planetarním komplexem mezihvnězdných bran na Zemi, se snižovala schopnost těchto spirituálních strážců přirozeným způsobem navracet a udržovat lidský rod ve vysokých vibracích.
Docházelo k postupné manipulaci původního vědění, díky bojům a tragickým událostem na Zemi, také k touze po moci a pomstě. Šamani začínají dorovnávat svou vlastní chybějící sílu silou přírodních a elementálních bytostí. Bezpodmínečnou lásku a harmonický soulad tak nahradila magie a s ní spojené síly vnějšího světa. Oběvuje se potřeba neustále více zasahovat do přírody, využívát a konzumavat léčivé rostliny a neposledně byly od dravčích vesmírných ras převzaty temné rituály spojené se zabíjením zvířat a používáním zvířecích artefaktů.
Před hranicí do totálního vibračního pádu a souvisejícího zapomění nás dnes chrání to poslední co zde dnes v této oblasti máme a to je znalost rostlinných medicín pro duchovní léčení a čištění, které se uchovávají po tisíciletí ve zmiňovaném tradičním šamanismu, aby tak umožňovaly probouzet bytosti, které se v pravidelných cyklech navracejí aby se pokusily obnovit původní vědění a hodnoty v lidském rodu.
Z pohledu původních hodnot je to trágedie a nebylo zde morálně přání se do těchto rovin nikdy dostat, nicméně z pohledu duchovního evoluce lidské rady zde byl záměr poznat a prožít i tuto oblast života a uvědomit si související hodnoty.

 

Anatomie těla člověka ve Stvořeni

Lidské tělo je darem duchovních bytostí, které ho obdržely od jeho stvořitelů za účelem prožítí vlastního záměru poznání.
Duchovní bytost se v tomto těle prožívá ve 12ti dimenzionální časové matici života, která je rozdělena do čtyřech harmonických vesmírů a souvisejících hmotných realit od té nejhustší uhlíkové materiální hustory až do té nejjemnější, krystalického kapalného světla, předhmoty.

 

Odkaz v srdci

Když Bůh stvořil člověka, vyslal ho do života v zapomění, aby skrze něj poznal svou vlastní hodnotu, aby poznal sám sebe.
Tajemství jeho původu ukryl do jeho srdce, aby tam, až se jednoho dne rozhodne se do něj podívat skrze své pocity, našel jeho vzkaz ve kterém stojí: "Ty jsi Bůh"

 

Opravdový člověk

Opravdový, žíjící v pravdě, je vědomý člověk ve své původní podstatě, tedy v propojení se svým duchovním vedením se svou duší skrze pocity v srdci.
Takovýto člověk je zodpovědný za své pocity v srdci, jejich pravdivé vyjadřování a neskrývání, je si vědom dokonalosti a jedinečnosti svých duchovních kvalit a darů se kterými byl stvořen, aby je poznal, poznal jejich hodnotu a následně je využil ke službě ve prospěch celku, primárně lidského společenství. Dále si je vědom přitomnosti vyššího božského řádu, má znalost základních principů bytí a žije ve svém domově na Zemi v souladu se zákonem jednoty ve Stvoření, který mu říká, že má povinost tyto hodnoty, související dary a tím i sám sebe bránit a ochraňovat před zničením.
Směřovat k opravdovosti znamená nevyhýbat se vlastnímu životu, neunikat před nepřijemnými pocity, ale vědomě je bez odporu přijímat, prožívat a učit se chápat význam jejich učení. Opravdový člověk si je vědom existence duchovní i morální roviny života, kde duchovní rovina reprezentuje cestu evoluce všech stvořených bytostí s cílem poznat a prožít jejich vlastní záměr poznaní přesně rezonující se záměry celku až do úrovně Zdroje všeho bytí.
V duchovní rovině neexistuje nic špatně, je zde pouze poznání a poučení, primárně hledání hodnoty pozitivního stavu skrze negativní prožitek, neboli chybování. Oproti tomu morální rovina říka, že porušení zákona jednoty Stvoření je nesoulad s Bohem a jeho pozitivní podstatou.
Odkloněním se od této morální roviny se člověk odděluje sám od sebe, od své božské podstaty a stává se nepravdivým, nachází se v iluzi stavu nebytí sám sebou, v systému myšlení a domněnkách. Aby měl člověk motivaci navrátit se ke svému božství, je veden ke zodpovědnosti skrze zákon energetického vyrovnání neboli zákon karmy, skrze který je nucen srovnat si své energetické odklonění od své božské podstaty a příjmout se tak zpět do své počáteční celistvosti, do pozitivního stavu, kde vše je opět příjemné, přijaté.
Morální člověk je tedy zodpovědný sám k sobě, ví co dělá a je si vědom důsledků svého vlastního rozhodování se a jednání ve svém vlastním životě, nestěžuje si na svůj život, protože ví, že je spravedlivý a že to byl on sám kdo se rozhodl do něj vstoupit, aby poznal a prožil sám sebe.
Nadcházející civilizace, kterou vzestoupené lidstvo po vlastní transformaci vybuduje bude civilizace "Opravdového člověka".

 

Icaro probuzení

Probuď se člověče, procitni z hlubokého spánku, podívej se na co všechno jsi zapomněl.
Nastal čas následovat tento dávný hlas, který tě vyvede z mlhy zapomění.
Velmi hořká a nepříjemná je chuť pravdy až na samém dně pohárů bolesti, kterých do úplného procitnutí nespočet vypiješ.
Mocně hoří a plápolá oheň ve tvém srdci, aby jednou pro vždy přetavil okovy tvého otroctví, které jsi si sám zvolil, tím že jsi uvěřil a opustil hlas svého srdce, proto abys poznal a pochopil, kdo jsi.
A je tu zas ten vzdálený hlas, ta prastará melodie harmoniky, který tě volá k nám napříč časoprostorem veškerého bytí.
Probuď se ženo, ty která v sobě neseš hodnoty lidství a prostor nekonečné lásky všech matek. Vzpomeň si, kde jsi nechala své dlouhé krásné vlasy, které ti zahalovaly tvé kočičí tělo jako ten nejkrásnější šat, když jsi se procházela loukou plnou květin, tančila ve větru i dešti svých slz a zpívala o velké lásce, která je navěky.
Vzpomeň si, kde jsi nechala svůj úsměv a žár touhy svého těla.
Vzpoměn si, kde jsi nechala muže svého, kterého jsi vždy ze srdce tolik milovat chtěla.
Probuď se muži, ty který jsi zapomněl na moudrost svých otců, kterou v sobě neseš, na tvořivou sílu lásky, kterou jsi slíbil, že budeš ochraňovat pro sebe, pro svoji ženu, pro vaše děti, pro váš rod i Zemi.
Probuď se člověče, naslouchej hlasu svého srdce.
Strážcové se pro tebe vrátili a vezmou tě zase domů, zpět tam, odkud jsi přišel.

 

Potlačování emocí

V našem životě jsme propojeni s naší realitou pomocí našeho těla a s ním spojenými smysly.
Pomocí smyslů vnímáme a pociťujeme příchozí energie a na základě našeho uvědomění a uvědomění si spojitostí těchto energií s námi je buďto přijímáme, prožíváme a nebo odmítáme prožít.
Naše sebeuvědomění zavísí na způsobu jakým přistupujeme k našemu vnímání, tedy k vlastním pocitům. Pokud je náš rozum propojen s našimi pocity v srdci, tedy s vlastní duchovní podstatou a s ní spojeným intuitívním věděním, je každá příchozí energie obohacena intuitivní informací o tom co obsahuje, co to pro nás znamená a jak se na základě tohoto vjemu máme rozhodnout.
Toto je náš přirozený způsob vnímání.
Pokud je náš rozum propojen s myšlením, je příchozí energie vyhodnocena souvisejícím myšlenkovým programem, který nám nabídne možnosti (myšlenky) učícího systému, kterému tento program slouží. Vzhledem k tomu, že učící systém je nastaven k učení se v oddělenosti od sebe, tedy nebýt sám sebou, nabízí nám myšlenkové programy pouze varianty, které nám odvádějí neustále pozornost od nás samých a udržují ji na vnějším materiálmím světě skrze který se nám snaží od narození předefinovat naši přirozenou v srdci vnímanou božskou sebehodnotu (vědomí) a nahradit jí tou vnější programovou, kterou známe pod pojmem Ego (osobnost). Člověk ve stavu ega, tedy v propojení rozumu s myšlením je primárně veden k potlačování nepříjemným pocitů, proto aby mohlo ego existovat a sloužit učícímu systému.
Tyto nepříjemné pocity a související neprožité emoce jsou uloženy ve formě energií na energetickém těle, které je součástí anatomie těla každé duchovní bytosti a existují tam do té doby než jsou zpracovány a prožity. Těmto nepřijatým energetickým záznamům se také říká karma, nepoznané neboli temnota. Aby mohlo Ego existovat, je vybízeno neustále myšlenkovými programy konat v jejich prospěch, tedy odmítat energie poukazující na nepříjemné pocity a s nimi spojené na vlastním těle uložené energetické bloky.
Jeden z nejběžnějších způsobů je držení jedince v roli oběti, kdy mu myšlenkový program neustálé říká, že to nepříjemné co se mu v interakci s ostatními děje je nespravedlivé a ti kteří mu tyto pocity svých chováním způsobují jsou zlí, ubližují mu a je potřeba proti ním bojovat a před souvisejícím chováním sebe i ostatní chránit.
Dalším běžným způsobem je unikání neboli odvádění pozornosti od nepříjemným pocitů. Zde nastupuje do hry vše co dokáže zaměstnat naší pozornost na dostatečně dlouhou dobu a vybudit v našem těle procesy a reakce, které nepříjemné pocity dostatečně utlumí. Spousta lidí s oblibou zajídá své pocity jídlem, obzvláště masem, které má velmi silné tlumící účinky srovnatelné s chemickými analgetiky, dále pak jsou to veškeré sladkosti v kombinaci s kouřením, pitím alkoholu, užíváním drog pro nabuzení příjemných pocitů.
Prostě si udělat pohodičku, ubalit si brčko, dát si panáčka a o půlnoci, když bude nejhůř vyrabovat lednici abychom si to utrpení trochu spříjemnili a kdyby to snad nestačilo, tak jsou zde také k dispozici kvalitní chemické preparáty se zaručenými účinky. Tento způsob sebelásky samozřejmě přináší své ovoce v podobě nemocí, tělesných deformací a dysfunkcí.
Extrém střídá extrém a místo krásným symetrických postav muže a ženy žíjících šťastným životem ve vyskokých vibracích, zde dnes máme mimo jiné potetované povětšinou s nevalnou kvalitou vlasů musculaturní gladiátory s nízkým sebebevědomím, které neustále hledají v zrcadlech posiloven. Soudkoidní papíky nebo vychrtlé samorosty, kterým z očí svítí odpírání a lakota.
V ženském provedení je to v bleděmodrém to stejné, kde místo ladných kočičích postav sebevědomých a milujících žen převažují ustarané a uběhané neustálou kontrolou a strachem posedlé biorobotky s válečkoidními nebo naopak vychrtlými postavami, kde v obou případech na jejich přehlížený potlačený vztek a hněv poukazují krásné značkové brýle.
Je tedy na každém z nás jak přistoupí k práci s vlastními potlačenými emocemi, zda si dovolí otevřít se svým vlastním nepříjemným pocitům, dovolí si je prožít a procítit a tím se opět sjednotí do své přirozené podstaty a nebo bude dál setrvávat v učení se toho, jaké to je být bezmocný, nemocný, nebýt sám sebou ve své božské podstatě.

 

Pravda

Projevená pravda je manifestací podstaty člověka v jeho celistvosti.
Být pravdivý znamená rozhodovat se na základě vlastních pocitů v srdci, být za ně zodpovědný, nebát se a nestydět se je vyjádřit všem kteří k nám v našem životě přistoupí a bránít své právo takový být. Je to nejvyšší božský princip sebepřijetí, nejvyšší sílá bezpodmínečné lásky, kterou lze vyzářit do realitního prostoru.
Pravda je jediná možná cesta k absolutnímu vědění a životu v nejvyšších vibracích. Čím více je člověk pravdivý o svých pocitech, čím více se přijímá skrze své nepříjemné pocity, tím více ví a uvědomuje si sebe sama a prostor ve kterém se prožívá.
Tato cesta je velmi bolestivá a nepříjemná, protože vede hluboko do našeho nitra skrze všechno to naše temné, nevědomé, nepřijaté a vyžaduje značné množství odvahy. Jakmile však člověk tuto odvahu v sobě najde a dovolí si otevřít se své vlastní bolesti a nepříjemným pocitům, začne si uvědomovat tuto neuvěřitelnou sílu, která v něm sídlí.
Zjišťuje, že se již nelze ohlédnout, natož vrátit do původních stavů vnímaní pod vlivem myšlenkových programů a souvisejících nastavení učícího systému. Uvědomuje si stále více, že on je těmi pocity v srdci, které jsou věčné a vše ostatní je mu dáno k tomu, aby si to uvědomovoval a prožíval. Začíná opouštět v životě vše nepotřebné a nefunkční co je v rozporu s jeho uvědoměním.
Přestává, litovat, kritizovat, hodnotit a podporovat vše co vzešlo z mysli.
Říkání pravdy vyžaduje velkou odvahu, protože tato pravda je velmi léčivá a vyvolává v ostatních velmi silné nepřijemné stavy, ale o to více léčivé stavy.
Pouze ten kdo se přijal v té největší hloubce dokážě ostatním řict pravdu, kterou nechtějí ve svém životě vidět a dokáže mít pochopení pro to, co všechno jsme jako lidstvo zakusili, abychom si uvědomili hodnotu tohoto poznání, této nejvyšší pravdy v nás.
Pouze ten kdo vás ze srdce miluje vám řekne do očí tu nejtvrdší a nejpřísnější pravdu, kterou si umíte představit a vyjádří vám soucit při jejím přijímání.
Pravda a její vyjadřování je jedna z hlávních původních hodnot lidstva, která nám byla dána, abychom ji střežili a žili na Zemi. Pravda sjednocuje vše do jednoty.
Pravda spojuje ženu a muže do harmonického vztahu a vytváří láskyplný a šťastný prostor pro jejich rodinu. Ten, kdo se odděluje od pravdy, je tedy nepravdivý, je nucen žít v utrpení a učit se nalézt hodnotu toho, co znamená, že pravdu opustil.
Pravda je nejvyšším božským řádem a zákonem v jednom.
Pravda je Bůh v nás.

Očista dočista

Každý den zážíváme obdobné nepříjemné situace a prožitky ve kterých lezou ven další a další nepříjemné pocity,vedoucí k zoufalství, depresím, rozpadu letitých představ o nás samých, o vlastním štěstí a vizích naší budoucnosti.
Jak dlouho to bude ještě trvat?
Tak dlouho než si uvědomíme, že v mysli stvořené představy na základě kterých žíjeme vlastní život nás nikdy nedovedou ke štěstí a ke spokojenému životu.
Veškerá pravda je ukryta v cítění, v pocitech a jejich správné interpretaci a napojení na náš rozum.
Vše tkví ve schopnosti pracovat s nepříjemnými pocity, tedy s vlastními nepřijatými, neprožitýmí a zablokovanými emocemi.
Je potřeba si uvědomit, že vše co je nám nepříjemné a děje se nám bezprostředně v našem životě a vzbuzuje v nás emoční reakce, je naše a poukazuje na to, že to stejné nepříjemné jsme my sami v minulosti dělali ostatním.
Pokud nám chybí odpovídající vědění plynoucí z vlastních prožitků, například z vizí z minuluchých životů, je potřeba si neustále připouštět, že tomu tak je.
Dokud se budeme bát příjmout zodpovědnost za své vlastní pocity, tím i sami za sebe a budeme si stále namlouvat, že se máme dobře i když v našem nitru trpíme, budeme se neustále na základě tohoto stavu rozhodovat a tvořit si další a další lekce, ve kterých se budeme cyklit a které nás budou učit neustále tomu, jaké to je žít v sebeklamu, být v odporu k sobě a v maskách vnějších definic a hodnot nás samých.
Spousta lidí naprosto ztratilo představu o tom, co to vlastně znamená cítění a neuvědomuje si,
že díky zanesení vlastního energetického těla emočními bloky a spojenými strachy, nejsou schopni své tělo téměř vůbec vnímat a pociťovat v jemnějších detailech.
Díky neustálému potlačování signálů duše, primárně tedy nepříjemných tělesných pocitů
a bolestí různými zásahy do jeho přirozeného řádu a dokonalé schopností automatického léčení a regenerace tlumící nízkovibrační živočišnou stravou, primárně masem, různými chemickými preparáty, analgetiky, antidepresivy neposledně i fyzickými zásahy, kdy se signální místo napřiklád chirurgicky odstraní, dochází takto k postupnému prohlubování otupělosti smyslů a postupnému odpojování jednotlivých části těla od cítění.
Takto odpojený člověk se postupně stává biorobotem, energetickým parazitem, jehož smyslem života je plnít příkazy své mysli, žít a parazitovat na energii ostatních bytostí, primárně živočíchů na naší planetě. Je nucen na základě své pozornosti generovat negativní energii strachu a spolutvořit a pomáhat udržovat globální systém pro výživu padlých vesmírných entit, jemuž dozorují mocenské elity na Zemi.
V dnešní době plné změn je každý primárně veden k tomu, aby si toto vše uvědomil, aby se zastavil ve svém životě a přehodnotil své priority a hodnoty.
Aby si sám před sebou po pravdě řekl, jestli to co v životě dělá je to po čem on sám ze srdce touží a je to ten život, který touží žít a podporovat nadále.
Vše se pročišťuje a odděluje, stejné ke stejnému.
Je na každém z nás, jaký životní proud a související děj svým rozhodováním budeme podporovat,
zda se budeme řídit podle toho co nám říká srdce a nebo mysl a zda využijeme toto aktuálně probíhající období k tomu, abychom se jednou provždy osvobodili z otroctví mysli a opustili tak související učící systém a nebo budeme pokračovat dále ve zjišťování toho, jaké to je být nezodpovědný, neohleduplný sám k sobě, nerespektovat vyšší božský řád a tím žít v sebepopření, utrpení a v nevědomosti do té doby, než nám dojde dech.

 

Příběh tří Ježíšů

Převztato z knihy od Ashayany Deane, Tajemství Amenti I.

Vysvětlivky a zkratky:
D9, D12 - dimenze
HU-3, 4 - Harmonický vesmír č. 3 a 4 dímenze 7 -9 a 10 - 12
SAC - hvězdný aktivační cyklus
Soupeři - Vesmírné dravčí rasy, které se rozhodly odstoupit od Zákona Jednoty
T1,T2 - Tureneusiam 1,2 - genetická línie a související verze lidské humanoidní rasy.
Azurité - modrá strážcovská rasa
Tara - vyšší úroveň bytí planety Země

S cílem nezbytného opravení, z dob faraona Achnatona, rozdvojené Sféry Amenti a sjednocení Essenských frakcí bylo Azurity naplánováno, že se v jejích řadách zrodí další pozemský avatar a to až z úrovně D12!
V roce 12 př.n.l. se tento prorokovaný avatar, (čistá taranská T-1 duše z D12) skutečně narodil (za samozřejmě, že běžných porodních okolností), nikoliv v chlévě, ale v soukromé rezidenci Ben-Yumena (Benjamina) ve městě Betlémě.
Matka byla Jeudi a otec byl Joehius a oba dva byli významnými osobnostmi v rámci essenské skupiny Modrého plamene Melchizedeka a potomky z domu Šalamouna.
Již od svého narození byl tento avatar vzat pod přímou ochranu Strážců - Kněžstva UR a svého staršího druha - Jana Křtitele.
Spirituální jméno tohoto avatara v HU-4 bylo Sananda a jeho pozemské dětské jméno bylo Jesheua Melchizedek (dále jen zkráceně jako: J-12).
A byl to právě tento avatar, který později nesprávně vešel ve známost jako Ježíš, syn Marie a Josefa.
V roce 7 př.n.l. se pak i konkurenční Annu-Elohimové (kteří, ale tou dobou spolupracovali se Strážci a působili tak v rámci Smaragdové úmluvy, neboť sdíleli stejný cíl - opravu Sféry Amenti) rozhodli přijít s vlastním avatarem, tentokrát z úrovně D9.
Jeho narozením sledovali jednak možnost znovu začlenit morfogenetické pole Duší signovaných Templářskou pečetí do Sféry Amenti a zadruhé bylo úkolem jeho mise poopravit a zmodernizovat původní patriarchální učení kodifikované ve známém Starém zákonu tak, aby lépe reflektovalo principy Zákona Jednoty (skrze bio-regenerační vykoupení hyksosské rodové linie).
Tedy v podstatě šlo o spolupráci na sjednocení rozpolceného pozemského Hebrejského náboženství.
Toto dítě bylo pojmenováno jako Jeshewua (J-9) a i jeho narození samozřejmě nelze spojovat s pozdějšími, záměrně matoucími a nesprávnými pojmy jako neposkvrněné početí.
Použitím těchto pojmů zde šlo Soupeřům o to, zamlžit pravý vztah k otci tohoto avatara.
I tento avatar se tedy narodil za běžných pozemských okolností, přičemž jeho matkou byla Marie (z hyksosského rodokmenu), ale jeho otec nebyl její manžel Josef Arimatejský, ale již dříve zmíněný Nefilim jménem Jehovah.
A právě tento mimozemský, otcovský vliv byl kryt báchorkou o neposkvrněném početí Panny Marie protože tento Nefilim - Jehovah nechtěl, aby lidé věděli o jeho "pozemsky prozaické" spoluúčasti na zrození tohoto avatara.
Poznamenejme zde, že i samotná matka avatara J-9 Marie se své matce Amrii rovněž narodila s otcovským přispěním tohoto Nefilima - Jehovaha.
V pozdější, Soupeři zmanipulované, bibli pak byly životy těchto dvou avatarů (kristovského a anunnackého) a ještě jedné další osoby o které si řekneme za chvíli, tedy celkem tří osob, lidem falešně odprezentovány jako příběh jedné jediné osoby - Ježíše Krista, jehož rodiče byli Marie a Josef a samozřejmě Duch svatý.
Nicméně skrze narození a činnost Jesheua-12 se skutečně podařilo opětovně propojit a připojit morfogenetické pole Hebrejců i všech ostatních,
Templářskou pečetí signovaných Duší z Alkyonu do Sféry Amenti.
Rovněž se podařilo úspěšně opravit poškozenou Sféru Amenti, což v konečném důsledku znamenalo,
že mohl být znovu nastartován proces vzestupu a to pro všechny lidské rasy v období SAC 2000-2022.
A tak se úspěšná mise tohoto avatara - Jesheua-12, resp. on sám skrze ní stal známým jako spasitel (zachránce) lidské rasy.
Ve věku 20 let (8 n.l.) a po studiích v Persii a Indii byl Knězi Ur vzat do Gizy, kde ve Velké pyramidě,
spolu s essenskými příslušníky skupiny Modrého plamene Melchizedeka tajně pomohl mnoha skupinám vzestoupit a to prostřednictvím Mostu/Archy úmluvy (skrz opravené portály v Síních Amenti to nešlo - nebylo k tomu v té době dost nezbytné energie).
Tuto svoji roli "průvodce" přes Most/Archu úmluvy plnil po dobu 13 let v období 8 - 21 n.l., tj. v době, kdy mu bylo 20 až 33 let.
Jeho prostřednictví pak ti z Hebrejců, kteří následovali essenskou skupinu Modrého plamene Melchizedeka, společně s příslušníky originálních ras Melchizedeka a Hibiru dostali pověření od Azuritů a Konfederace Ra ke společnému strážení dalších vzestupů skrze Most/Archu úmluvy.
Soudobí potomci těchto tehdejších skupin (utajovaný, geneticky specifický rodokmen Ježíše Krista),
byli v roce 1972 n.l. vybráni k tomu, aby si prostřednictvím interakce se specializovanou rasou cestovatelů v čase jménem Zionité, plně zkompletovali (opravili) všech 12 vláken své 12-ti vláknové DNA a tak pomohli s evolučním vzestupem současnému lidstvu v SAC 2000-2022.
Tito Zionité se totiž z naší současnosti vydali do tehdejší doby (Ježíšovy),
aby právě tam odtud přinesli do naší současnosti originální matrici plnohodnotné 12-ti vláknové lidské DNA.
Tato 12-ti vláknová DNA obsahující tzv. Křemíkový gen, který je v současné době plošně distribuován do všech pozemských lidských ras a ti, kteří jej obdrželi jsou známí jako tzv. Nebeští lidé. Největší koncentrace těchto lidí se v současnosti nalézá u Hebrejců, Melchizedeků, Árijců, Indů a Tibeťanů. Smyslem této operace je pozvednout vibrační úroveň lidstva, které se tak může lépe připravit na hromadnou vzestupnou vlnu v období SAC 2000-2022, jakož i nápomoci vytvořeni podmínek k jejímu úspěšnému průběhu.
V průběhu let 8 - 21 n.l, kdy první Kristus Jesheua-12 praktikoval v Egyptě
se rozšířila popularita druhého Anunnaki "Krista" Jeshewua-9 zejména mezi příslušníky Chrámu Melchizedeka a Hebrejských Melchizedeků.
Tito lidé nevěděli nic a tedy se ani nezajímali o existenci a činnost Jesheua-12.
Jeshewua-9 však byl v Egyptě rovněž a byl zde zasvěcen jako kněz Chrámu Melchizedeka, přičemž část svých zasvěcení získal i od Jesheua-12.
Před svým zasvěcením v Egyptě, Jeshewua-9 ještě cestoval do Nepálu, Řecka, Sýrie, Persie a Tibetu a všude tam studoval tamější nauky.
Učení Jesheua-12 vycházelo z překladů CDT-disků, na něž měla skupina zasvěcenců kolem Jesheua-12 a Jana Křtitele překladatelský kontrakt.
Toto učení bylo více šířeno do prostředí východního světa a bylo dostupné skrze tajné školy mystérií vyučovaných v Egyptské Gíze a dalších lokalitách.
Učení Jeshewua-9 se oproti tomu stalo veřejně dobře známým a tak na sebe upoutalo víc pronásledování ze strany Drakoniánci kontrolovaného Císařství římského, ale také zevnitř jeho vlastního prostředí, ortodoxních zastánců původního, patriarchálního náboženství Chrámu Melchizedeka (Starého zákona) ustanoveného Nefilimem Jehovou, dříve známým jako Král Melchizedek ze Salemu.
Ve věku 32 let (v roce 25 n.l.) byl Jeshewua-9 se svojí manželkou Marií Magdalenou a jejich třemi dětmi za pomoci skupiny přátel deportován do Francie, kde utekl před narůstající politickou perzekucí ze strany Drakoniánských nepřátel.
Pro krytí této deportace, byl na scénu dějin přiveden další muž jménem Arihabi (Hebrejec, Annu-Melchizedek), který byl pod vedením Annu-Elohimů přiveden skrze své vize k víře, že on je pravý Jeshewua-9 a jako takový začal i veřejně vystupovat.
Co se s ním dál událo a co následovalo po jeho příchodu na scénu světa již všichni známe - ukřižování tohoto muže a všechno to další kolem toho, což v podstatě korektně odpovídá této ovšem uměle zrežírované realitě. [viz. film - Poslední pokušení Krista]. Žádný z obou skutečných avatarů nebyl nikdy ukřižován a genetická linie obou dvou tak v utajení pokračovala.
Zmrtvýchvstání těla Krista byla holografická projekce (podsunutá realita) provedená Annu-Elohimy.
Arihabi byl oživen a ačkoliv nebyl avatarem, byl Annu-Elohimy za své služby - při odvedení pozornosti od pravého Jeshewua-9 i odměněn.
Po těchto golgotských událostech pak strávil zbytek svého života - 30 let v Indii
a po jeho přirozené smrti byla jeho Duše vzata na Sírius B - prostřednictví portálu známého jako Síně Amorea či Třetí oko Horovo.
Annu-Elohimové podpořili vytvoření příběhu o Ježíši Kristu tak jak jej známe dnes proto, aby utajili identitu jejich "nekřesťanského-anunnackého" avatara Jeshewua-9 a zachránili tak své patriarchální judaistické náboženství založené na Starém zákonu před likvidací ze strany Drakoniánců.
Zkreslení pravé historie bylo použito rovněž proto, aby ochránili rodokmen svého avatara Jeshewua-9 před politickou perzekucí ze strany vlivných, drakoniánských skupin Římského císařství a vytvořili tak zdání, že Kristus neměl žádné potomky a tím umožnili těmto potomkům aby zůstali mimo veřejný zájem, který, kdyby nebyl utajen by je dozajista stál život.
Aktualizované patriarchální židovské náboženství Chrámu Melchizedeka skrze učení Jeshewua-9
se tak stalo primárními základními kameny pro obě nově se tvořící - neo-židovské i křesťanské (vyučované avatarem Jesheua-12) náboženství v podobě tzv. Nového zákona.
Pokud se týká avatara - prvního Krista Jesheua-12, ten podnikl z Egypta několik výprav i do Jeruzaléma proto,
aby vyučoval lid originálnímu a čistému, na vzestup (v podobě Nebeského království) orientovanému náboženství Modrého plamene Melchizedeka a přivedl tak větší masu lidí k vědomostem o možnosti vzestupu v době jeho druhého příchodu.
Učení Jesheua-12 nicméně bylo ze strany konkurenčního Chrámu Melchizedeka,
který převzal politické otěže do svých vlastních rukou, silně cenzurováno a přežívalo v podobě tajných mysterijních nauk v Evropě,
Egyptě, na Středním východě a i jistých částech Číny a Indonésie.
Jeho učení bylo obsaženo i v originálních křesťanských biblických manuskriptech, ale ty byly později zkresleny podle toho, jak která aktuálně mocenská skupina považovala za potřebné.
Stejný mystifikační osud potkalo později i učení Jeshewua-9 a tak byly originální a pravdivé znalosti obou dvou,
Drakoniánci kontrolovaným Římským císařstvím, prakticky zcela zlikvidovány.
Pokud se týká potomků Jesheua-12, potom 6 žen různé rasy bylo vybráno nést jeho sémě
a udržovat tak v pozemské D3 existenci/realitě plnohodnotnou matrici 12-ti vláknové kristovské DNA.
Potomci těchto dětí byli rozprostřeni mezi francouzskou aristokracii, další pak pokračovali v keltských, egyptských a afrických rodových liniích.
Z šesti jeho narozených dětí mezi roky 18 - 23 n.l. jich pět přežilo a založili dlouhodobé rodokmeny s originální 12-ti vláknovou DNA.
Jedna tato rodová linie v současnosti žije v USA. Založením svých specifických rodových linií, byla mise Jesheua-12 dokončena a ten v těle opustil Zemi a vzestoupil ze Země prostřednictvím Mostu/Archy úmluvy ve věku 39 let v roce 27 n.l. na Taru.
Dědicové vědomostí Jesheua-12 - skupina Modrého plamene Melchizedeka se stali Strážci Tajemství Amenti a Mostu/Archy úmluvy.
A tak to byl ve skutečnosti zejména Jesheua-12, který obnovil pro Hebrejský národ možnost vzestupu (znovu zařazením morfogenetického pole jejich rasy do Sféry Amenti), ale díky následnému mocenskému politikaření a manipulačním praktikám nejen ze strany Soupeřů, ale i ze strany Annu-Elohimů - stojících v pozadí mise Jeshewua-9, za tento svůj čin nebyl nikdy po zásluze oceněn.
Schránka úmluvy a další originální dokumenty byly uschovány na britské ostrovy, do oblasti údolí města Pewsey.
Jeshewua-9 a jeho tři děti prosperovali rovněž a prostřednictvím různých národů jeho rodokmeny také přetrvaly až do současnosti. Jeshewua-9 na konci svého života odjel do Tibetu kde za pomoci Annu-Elohimů vzestoupil v roce 47 n.l. až do HU-3 (prostřednictvím části morfogenetické mřížky planety Tara umístěné v jádře planety Venuše).
Do tohoto prostředí je potřebná integrace DNA na úrovni 10-ti vláken,
ale s pomocí Annu-Elohimů a jejich práce na rekonstrukci jeho DNA se tam dostalo pro něj povolení přejít. A tak úspěšným úsilím avatarů J-12 a J-9 byla opravením Sféry Amenti a sjednocením morfogenetických polí Hebrejců a Chrámu Melchizedeka ve Sféře Amenti pro všechny pozemské lidské rasy T-2 obnovena možnost průchodu celoplanetárními Síněmi Amenti a jejich Modrým plamenem a tím bylo znovu umožněno dosáhnout vzestupu (křesťanského nanebevzetí/spásy/Království nebeského) touto cestou a to pro všechny rasy na Zemi v budoucím období hromadné vzestupné vlny v období SAC 2000-2022.
Tento výsledek tak stojí u kolébky následujícího, kristovsky orientovaného, katolického náboženství (catholic - universal - všeobecný), které ovšem bylo poměrně záhy důkladně zdiskreditováno ze strany Drakoniánských frakcí Soupeřů.
Samozřejmě, že se počítalo s tím, že následujících cca 2000 let bude těmito lidskými rasami využito k čištění jejich morfogenetického pole,
zejména orientací na život v duchu originálního, nově vzniklého náboženství (pravidel zákona Jednoty) známého jako Křesťanství, kodifikovaného v Novém zákoně.
Že toto náboženství bylo Soupeři později zfalšováno je již jiná kapitola.
Dlužno podotknout, že dosavadní blokační opatření v podobě Pečetí Amenti, Palaidor, Templářské i obou Templářských-Axionových-666, ale i nežádoucí reverzní propojení pozemské Planetární mřížky na Nibiruánskou energetickou síť NDCG zůstaly i nadále aktivní a k jejich odstranění mělo sloužit právě ono cca 2000 let dlouhé období do příštího - SAC 2000-2022.
A tak, v důsledku činnosti výše uvedených avatarů, je první vlna hromadného vzestupu v období SAC 2000-2022 zpět na pořadu dne a může být úspěšně zrealizována podle vesmírného časového plánu (samozřejmě za podmínky, že by se nevyskytly nové, vzestup blokující okolnosti).
Toto je tedy skutečná podstata Ježíšovy (obou dvou) mise a podstaty dnešního jeho (jejich) označení coby spasitele lidstva.
A právě toto datum v budoucnosti - opětovně odblokovaná příležitost k hromadnému vzestupu pro všechny lidské rasy T-2 v našem současném SAC 2000-2022 (a tím vlastně i dokončení Záchranné mise Amenti), je oním tajuplným proroctvím, spojeným se slibem tzv. Druhého návratu Krista.
Nicméně, ještě na konci Ježíšovy doby, v roce 27 n.l. došlo k eskalaci rozporů mezi výše diskutovanými dvěma skupinami Essenských, v podobě události známé jako Essenské rozpolcení, kdy Nibiruánští Anunnaki a Galaktická federace opětovně odstoupili od Smaragdové úmluvy,
nevrátili ukradený energetický nástroj ze Schránky úmluvy - Berli a pokračovali ve svém projektu,
skrze NDCG síť ovlivňovat pozemské události tak, aby SAC 2000-2022 nemohl být kristovskými liniemi zužitkován k realizaci hromadné vzestupné vlny a dokončení Záchranné mise Amenti, ale opětovně sloužil pouze jejich zájmům.
Po tomto rozpolcení Essenských následovalo období, které by se dalo nazvat jakožto křižácké výpravy proti všemu původně kristovskému Drakoniánští Soupeři, kteří v této době již měli pod kontrolou Císařství římské, zahájili do všech zemí, kde oba dva avataři působili válečné křižácké výpravy,
které měly za úkol zlikvidovat veškeré originální stopy po jejich působení.
Zabavovali písemné záznamy, pronásledovali svědky a veřejněčinné osoby, hlásající učení těchto avatarů.
Drakoniánci dokonce dočasně spojili své síly s od Smaragdové smlouvy opětovně odpadlými skupinami rebelujících Anunnaků a společně zahájili masovou, falsifikační a manipulační kampaň, v rámci které postupně překroutili originální nauky avatarů, přičemž se opět přiklonili k podpoře modifikovaného, ženy diskriminujícího učení Starého zákona a víře v boha Jehovu, kterého je třeba se bát a poslouchat a k němuž existuje cesta pouze skrze (jimi provozovanou) organizaci známou jako Církev římsko-katolická.
Toto své společné, masové, manipulativní a první novodobé, dobyvačné úsilí završili v roce 325 n.l. na prvním církevním Koncilu v Niceae v Turecku, kde vše kodifikovali do podoby kanonizované Bible, která se stala nezpochybnitelným kritériem a měřítkem veškerého dalšího společenského myšlení a počínání.
Dnes je již nad slunce jasnější, že jejich tehdejší pojetí katolicismu bylo zfalšováno z Kristova odkazu - vzestup pro všechny do anti-kristovského úsilí - všechny si podmanit.
Jak vidíme, ani tato mise nedokázala napravit všechny problémy, které stály v cestě úspěšnému a pokojnému průběhu příštího SAC 2000-2022 (naší současnosti).

 

Cesta k pravdě

Náš současný život je jako na houpačce.
Z nitra vylézají všechny možné nepříjemné pocity, jejichž interpretace nás uvádí do rozličných stavů, rozkladů a nálad.
Čím více se zhoupneme na jednu stranu, tím více se poté zhoupneme na stranu druhou.
Tímto způsobem dochází k velmi intenzivnímu nabourávání komfortních zón, kde příjemné střídá nepříjemné a uvnitř našeho nitra zní nekompromisní hlas naší duše, která stále dokola opakuje slova a věty vedoucí k probuzení:

• Nemysli
• Nebojuj
• Neboj se
• Naslouchej svým pocitům a vyjadřuj je pravdivě
• Důvěřuj svému srdci a tím i sám sobě
• Uč se přijímat a prožívat své vlastní nepříjemné pocity
• Buď zodpovědný sám ze sebe

Není zde jiná cesta, než cesta vlastního sebepřijetí, přijetí cesty vlastního života,
nalezení sebe sama, své vlastní duchovní podstaty, souvisejících kvalit, ukotvení se v nich a navrácení se ze spícího stavu nemoci a bezmoci do plně vědomého a bdělého stavu uzdravení a vlastní moci,
ve kterém každý prožívá a uvědomuje si své vlastní božství ve svém vlastním lidském těle.
Tímto dochází k našemu přirozenému zapojení se do záměrem dané a naším duchovním kvalitám odpovídající služby lidskému celku.
Veškerý odpor je marný, ten kdo se rozhodl před inkarnací, že projde touto duchovní maturitou,
je každý den vystavován velmi intezivním zkouškám, které se neustále opakují, dokud nedojde k jejich pochopení.
Všechno co nás tíží musí být zpracováno a přijato, to co nerezonuje s naší podstatou musí být uvolněno z našeho těla ven.
To co nás trápí a tíží v těch nejniternějších hlubinách, kdy si ještě pod vlivem myšlenkových programů myslíme, že toto nebude potřeba řešit a strkáme tak před těmito obtížemi hlavu do písku a nebo prcháme do ústraní před ostatními, kteří nám je svým chováním k nám zrcadlí, je přesně to, co je naší aktuální prioritou a čemu máme dávat pozornost.
Budeme čím dál více tlačeni a vedeni k tomu, abychom si všechny tyto věci ve vlastním životě vyřešili a srovnali.
Naše tělo je obrazem duše, je jako kniha plná informací, které nám jasně říkájí to, co je pro nás v našem životě důležité a co v životě přehlížíme.
Nic vnějšího nás nemůže definovat a obsáhnout, vše vnější je pouhou inspirací a je tady proto,
aby nás učilo nebo nám cestu naším životem zpříjemnilo.
Je potřeba se vzdát všech vnějších hodnot a přestat na nich lpět, protože my sami takoví jací jsme,
jsme v našem životě tou největší hodnotou a jsme základním nosným pilířem našich vztahů, rodin a rodů a celého lidského společenství.
S tímto uvědoměním se vymaníme z trvalé nadvlády systému myšlení a souvisejícíh materiálních hodnot a vnějších definic.
Dosáhneme vnitřní svobody a naplnění.
Nateriální svět se tak opět stane tvůrčím nástrojem našeho vědomého sebevyjádření postaveném na naší sebelásce a lásce k prostoru, který nám byl k životu dán.

 

Smrtelnost, nesmrtelnost a věčnost

Stavy rezonance (dobra) a disonance (zla) se Zdrojem přímo souvisí s nesmrtelností a smrtelností. To, co je ve stavu dokonalé rezonance, má neustále k dispozici veškerou energii Zdroje, která je nekonečná a dokáže všechny drobné poruchy opravit, vše zregenerovat, doplnit neobnovitelné ztráty, zamezit zmaru a rozkladu biologických forem a těl, která jsou pouze hmotným nosičem nesmrtelného vědomí. Mít nesmrtelné tělo je zcela normální věc.
Takové tělo nepotřebuje žádnou hrubou hmotnou stravu. Sytí se pouze jemnou kosmickou energií, proudy prvotních životních sil přitékajících od Zdroje (pránou). Dokáže je zpracovat a vytváří si z nich potřebné hmotné částice pro svou vlastní fyzickou formu, od sub-atomických, přes kvarky, atomy a molekuly až k buňkám a orgánům.
Hmota je pouze zahuštěné vědomí Zdroje. Taková věc je nesmrtelná. Všichni při svém prvotním stvoření měli tento dar. Někdo si ho zachoval a někdo nikoli. Ten první neustále setrvával ve stavu rezonance s Bohem, neb konal dobro. Ten druhý se od něj odklonil, neb konal zlo a dostal se do stavu disonance. Pád začíná smrtelností těla a končí smrtí vědomí.
Vzestup začíná nesmrtelností těla a končí přeměnou těla na vědomí. Mezi nesmrtelností a věčností je malý, ale důležitý rozdíl. Věčnost je více než nesmrtelnost. Nesmrtelná totiž může být i padlá bytost, která je však tak pokročilá, že se dokáže udržovat při fyzickém životě i přesto, že se odpojila od Zdroje. Energii musí někde krást a umět ji transformovat.
Tohle člověk zatím neumí. Ať krade, jak krade, život si tím neprodlouží. Neumí totiž s energií pracovat. Pro mnohé to může být dobrá motivace vydat se na duchovní cestu, třeba se to tam naučí. Tohle však umí temní Avataři, což jsou velmi pokročilé, leč bohužel padlé a tím i dravčí bytosti. Například starozákonní bůh Jehova, podobně jako král Melchizedek ze Salemu, byli částí vyšší entity, kolektivu padlých ras Nefilimů, který vytvářel démonické rasové linie ve vyšší hustotě, odkud Země padla.
Padlý avatar Thovt vystupoval v řadě historických rolí (mexický Quetzalcoatl, řecký Hermes Trismegistos, aj.). Padlý kolektiv Metatrona, ale to už je jiná liga. Tihle všichni jsou nesmrtelní, ale nejsou věční. Dokud kradou, tak žijou. Jsou však omezeni v čase. Jsou ukotveni do určitého časového vektoru, evolučního cyklu, který jednou skončí. A pokud nebudou schopni ascence, vzestupu jako že nebudou, pokud padli za bod zvratu, tak dojde k destrukci jejich černých děr i jich samotných. Tak zní Kosmický Zákon. Energii vysávají např. pomocí reverzní merkaby.
Merkaba je energetický motor, či čerpadlo, které se dá zapnout i na zpětný chod. Původní merkaba nasává energii ze Zdroje, prohání ji skrze realitní pole, čímž je oživuje a pak ji vrací zpět do Zdroje na regeneraci. Poškozená merkaba vytahuje energii z životních polí a posílá ji do černých děr. Věčnost není času sumace, leč času negace.
Není to nějaký nekonečně dlouhý čas, kterého je pořád dost. Je to jiná úroveň existence. Je to bytí mimo čas. Pouze Krystovská bytost dokáže překonat toto fyzikální omezení a vyvázat se postupně ze všech časových cyklů, kterými však nejprve musí projít, aby je pochopila a zvládla. Což zase nejde tak rychle. Jeden víkendový seminář na to asi stačit nebude, byť by byl hodně drahý a tudíž nutně hodně dobrý a lektor byl z daleké ciziny, což je pro českého člověka záruka kvality.
Ono projít celým Hologramem Bytí a zvládnout v něm všechnu obsaženou existenční zkušenost, to je běh na dlouhou trať. Trvá to až 4 Ekaši expanzní cykly (Jugy) Božího výdechu a 3 Adaši cykly Božího Vdechu (Nádechu).
Každý obsahuje mnoho let pozemského času. Odtud plyne přísloví: "Pospíchej pomalu". Vesmírné zákony se na rozdíl od lidských ošidit nedají.
Odtud je také přísloví: "Cesta je cíl".

 

Předlohy a anatomie ve Stvoření: KRYST-Kód

KRYST - toto slovo neoznačuje nějakého bájného ježíška, ale je to tonální signatura (zvukové vyjádření, mantra) základního kódu Božího Stvoření, pojmenována jako KRYST-Kód. Je to zvukově-světelný programovací jazyk, který slouží k implementaci Zákona Jednoty do Stvoření. Je to základní nástroj nauky, jež se nazývá Kreační Mechanika. Jedná se o prvních 5 písmen zvuků z posvátné abecedy pradávného Anuhazi jazyka, která má 144 znaků. Kdo zná a ovládá tyto znaky a dokáže jimi hovořit, může tvořit vesmíry.
Vytváří z nich magické formule, které okamžitě manifestují tvůrčí záměr tvořící bytosti. Někdy se vyslovují se samohláskou 'a', tedy: Ka, Ra, Ya, Sa, Ta, Ha, La, ... což už je 7 znaků. Jsou to živé bytosti, pole vědomí, kosmické tvůrčí síly. Je možné se na ně vyladit a komunikovat s nimi. Je na ně možné meditovat, vyslovovat je jako mantru. Každá z nich nese jeden malý kousek programu Stvoření.
Pokud se jimi mluví správně, vytváří se dobré vesmíry. Pokud se jimi mluví špatně, vytváří se špatné vesmíry. Každý původní, prvotně vzniklý vesmír byl dobrý (prvotní stvoření, stav rezonance se Zdrojem). Každý druhotně, pře-mluvený vesmír je špatný (druhotné stvoření: pře-tvořené či zne-tvořené stvoření, stav disonance). Dalo by se říci, že 'na počátku bylo slovo'. Můžeme si to vyzkoušet. Vždy když mluvíme svým běžným lidským jazykem, sledujme, zdali jsme s ním v harmonii. Zkoušejme při mluvení různé vnitřní postoje: plné lásky, plné nenávisti. Jaký je rozdíl?
Pojmy 'krystovské' a 'anti-krystovské' ten rozdíl vyjadřují slovně.
Betlémský Avatar J12 (Jeshua Sananda Melchizedek) byl jednou pozemskou manifestací tohoto nejvyššího a nejčistšího KRYST-ovského principu Stvoření.
Anti-KRYST - toto slovo neoznačuje nějakého bájného ďábla, ale pouze vyjadřuje skutečnost, že něco není v souladu se Zákonem Jednoty. Je to vůči němu v protikladu, je to jeho anti-tezí. Je to znetvořený tvůrčí program, poškozený KRYST-kód a jeho produkty. Může to být cokoliv: bytost, rasa, civilizace, vesmír, způsob chování, atd. Je to nedoporučená, ale dovolená volba konání, které je v disonanci a disharmonii s Bohem. Z hlediska Stvoření, je velký rozdíl mezi Prvotním Stvořením, které je původní a bylo vytvořeno pomocí KRYST Kódu a Druhotným Stvořením, které bylo vytvořeno pomocí modifikovaného poškozeného kódu, který je Anti-Krystovský.
Každý svévolný zásah do původního božského kódu ho poškozuje, protože tento kód je absolutně dokonalý a každá změna ho ničí.
Existují vysoce vyvinuté vesmírné civilizace, které dokáží zasahovat do tohoto kódu a vytvářet druhotné vesmíry podle své vůle. Je to špatně a vždy se to proti nim obrátí. Je to také jedna z příčin pádu bytosti.

 

Předlohy a anatomie ve Stvoření: Merkaba

Merkaba je důležitý energetický konstrukt ID anatomie ve Stvoření.
Má dvě hlavní funkce. Za prvé v sobě vytváří energetický prostor pro vznik manifestovaných forem, hologramů bytí. Za druhé funguje jako energetický motor či čerpadlo, které prohání skrze manifestované Stvoření energie Zdroje, čímž to vše udržuje při životě.
Ve své nejjednodušší formě pro naši nízkou hustotu si jí můžeme představit jako dva do sebe zaklesnuté a proti sobě rotující čtyř-stěny či spirály opačné polarity. Horní spirála je elektrická (mužský princip) a stahuje energii od Zdroje shora dolů, kde ji expanduje. Dolní spirála je magnetická (ženský princip) a vytahuje energii ze Země zdola nahoru, kde ji rovněž expanduje.
Ve skutečnosti je to složitý cirkulační okruh mezi naším a paralelním světem. V našem částicovém vesmíru, elektrická polarita rotuje po směru hodinových ručiček (CW) a magnetická proti jejich směru (CCW). V našem paralelním anti-částicovém vesmíru je tomu naopak.
V průseku (průniku) rotujících spirál se vytváří důležité energetické pole, prostor zvaný Tvarová Konstanta (Form Constant). Jsou tam obě polarity vyváženy a proto tam mohou vznikat stabilní struktury. Veškeré manifestované útvary (projevené, hmotné) se realizují právě v tomto prostoru.
Např. člověk má svoji osobní merkabu, planeta má svoji planetární merkabu, stejně tak solární systém, galaxie, vesmír, apod. Jsou to vířící spirální, vůči sobě rotující a do sebe zasunuté energetické útvary, přes všechny velikosti a úrovně Stvoření.
V jejich nitru, v útrobách Tvarové Konstanty jsou uloženy manifestované Hologramy bytí: realitní pole se svými obyvateli. Jednou za čas, v pravidelných cyklech (Hvězdný Aktivační Cyklus, u nás asi 22 tis. let) se rotační osy těchto merkab vůči sobě zarovnají do rovnoběžné polohy, čímž se otevírají energetické průchody mezi různými Hologramy. Jsou to ascenční, vzestupné průchody či hvězdné brány, skrze které se dá procházet do vyšších úrovní bytí a vzestupovat.
Je to veliký vesmírný svátek a bytosti čekají fronty, aby se v tomto období mohly inkarnovat. V současné době to právě probíhá: 2000-2022 s vrcholem v roce 2017.

 

 

Stvořeni ve Stvoření

Náš život je jako film v kině, který sledujeme a prožíváme každý jeho moment, každou jeho scénu, každou situaci v tom nejjemnějším detailu. Životní děj a s ním spojené veškeré dění je tvořen kolektivy vědomí světelných bytostí ve věčnosti býtí, neboli stvořiteli života v dimenzích 13 - 15D.
Projevený hmotný život je neustále tvořen a umisťován do časové matice neboli časového matrixu dimenzí 1 - 12D procházející čtyřmi harmonickými vesmíry a souvisejícími hmotnými realitami jako dokonalý, tedy hotov a připraven k prožití.
Vše v těchto dimenzích a souvisejících hmotných realitách bylo předurčeno k tomu, aby bylo prožito, dle záměru poznání všech účastníků Stvoření, tedy všech duchovních bytostí na všech dostupných úrovních bytí.
Vše co se v životě děje, je pouhá manifestace představy individualizovaných vědomí Zdroje a související projev ve hmotě, neustálé přeskupování a pohyb energií a toto vše slouží k prožití vlastního záměru poznání, každé ze Zdroje vydělené duchovní bytosti.
Život si skutečně lze představit jako obrovské multikino se spoustou kinosálů, umístěné ve čtyřpatrové budově, kde každé patro odpovídá dosažené úrovni duchovní vyspělosti dané bytosti a v každém kinosále si daná duchovní bytost sleduje své životní příběhy.
V prvním patře dimenzí 1-3D probíhá projekce a související učení Duší a oproti tomu ve čtvrtém patře dimenzí 10-12D pozozorují a prožívají svou představu Avataři, kteří ze své pozice také sledují své vlastní duchovní potomky umístěné do nižších pater života, jak si na své cestě poznání počínají. Nad nimi pak bdí ve vyšších patrech
Stvoření kolektivy světelných bytostí až do úrovně Zdroje všeho bytí. Každý z účastníků života je tedy pouze v pozici pozorovatele, který je na základě svého záměru poznání, vlastního sebeuvědomění a související osobní vibrace propojen s konkrétním životním dějem.
Podle toho jak svůj životní děj přijímá a jak si uvědomuje jeho význam a související prožitky se mu neustále upravuje jeho osobní vibrace a tímto způsobem si v každém okamžiku neustále volí, tedy rozhoduje se jakou část životního děje bude dál pozorovat a prožívat ve svém těle. V samotném životě tedy nejde nic tvořit ani stvořit na základě představ a myšlenek, které jsou již součástí prožívané varianty životního děje.
Z pozice našeho vyššího Já, kterým jsme vedení, navigování, lze tedy vždy pouze volit z předem připraveného množství životních dějů a ty můžeme pak na naší úrovní bytí přijímat, prožívat a sledovat v nich iluzi toho, jak věci vznikají, mění se i zanikají.
Jednoduše řečeno v životě můžeme pouze sledovat a ovlivňovat naším uvědoměním to jak se věci dějí, nelze tedy prožít a procítit nic, co by již pro nás nebylo předem připraveno v dokonalé matici života.

 

Víra

Víra je stav, kdy lpíme na nějaké konkrétní představě a souvisejícím tvoření a směrování vlastní energie v domnění, že nás naše konání podle této představy dovede k její realizaci a souvisejícímu prožitku.
Víra je opakem vědění, její pravost a důvěryhodnost je podložena námi neprožitou informací
nebo tvrzením na základě porozumění informacím z konkrétní představy a souvisejících domněnek.
Oproti tomu vědění, příchází z intuitivního vnímání a je vždy podloženo vlastními pocity a souvisejícími prožitky.
Je to tedy námi prožitý a procítěný stav.
Víru můžou samozřejmě formovat i informace plynoucí z vědění konkrétního jedince. je třeba si však uvědomit to o jaký typ informací se jedná, protože může být svázán pouze s prožitky a souvisejícím záměrem poznání dotyčného, který tyto informace předal.
Nicméně každá víra bez adekvátních prožitků je pro nás primárně nedůvěryhodná a je pro nás tedy možnou inspirací, pokud její obsah rezonuje s našimi pocity v srdci.
Ekvivalentem víry je pozornost.
Naši pozornost na konkrétním podnětu nám buďto drží záměr poznání naší duše a s ním spojená touha v srdci, poznat a prožít a nebo strach a s ním spojená představa a domněnky o tom, proč je potřeba tuto pozornost mít a setrvávat v ní.
Věříme tedy tomu, na čem dlouhodobě udržujeme svou vlastní pozornost, odevzdáváme zde svou vlastní energii a na oplátku k nám odtud proudí potřebná učící energie a související realitní projevy a informace.
Víra je tedy jakýmsi vírem energií, ve kterém jsme ustrnuli, uvízli naší pozorností na základě naší představy upevněné odpovídajícím myšlenkovým programem a do tohoto víru pravidelně a tvale odevzdáváme jejímu původci naši energii.
Zde je jasně viditelná zneužitelnost těchto energetických vírů.
Tyto zneužité energetické víry, které okrádají nevědomé o jejích vlastní energii jsou přítomné všude kolem nás, jsou hlavním nosným pilířem systému myšlení a jsou primárně vystavěny na strachu a také různě vrstveny, nadstavovány a propojovány.
Každý takový zneužitý energetický kanál nese dle záměru jeho stvořitele také odpovídající vibraci,
díky které je nevědomý věřící připoután k odpovídajícím životním dějům a udržován v permanentním strachu a souvisejícímu utrpení.
Velmi populární jsou implementace těchto konstruktů do systémové výchovy, do všech možných symbolů, náboženství, v ideologických naukách, v systémové vědě, ve zdravotnictví a školství.

 

Jak se příblížit k sebepřijetí?

Stále ke mě přicházejí dotazy, kde se lidé ptají na to, co to znamená sebepřijetí, jak se mohou příjmout, jak mohou překonat svůj vlastní strach a nevůli se posunout z nevíry do přijímání?
Je mi jasné, že bez chybějících vědomostí a adekvátních prožitků v dané oblasti, je člověk řízený rozumem na základě myšlenek a informací získaných z vnějšího světa, navyklý postupovat podle určitého návodu a související představy.
Potřebuje se tedy něčeho chytnout, tak jak je sám zvyklý ze systémové výchovy. V životě vnímáme pouze dva stavy, které se v každém okamžiku v nás neustále přepínájí.
První přirozený stav je, kdy přijímáme všechny příchozí energie a s nimi spojený životní děj, uvědomujeme si jejich spojitost s námi a nic neodmítáme a nic v sobě neblokujeme, nepotlačujeme. Rozum zde není propojen s myšlením, ale s intuitivním věděním, proto nic nenamítá a vše je nám příjemné. Na základě tohoto přístupu, tedy pravdivě interpretujeme tyto energie skrze naše projevené emoce a jsme takto sami sebou ve své podstatě a v souladu se záměrem poznání naší duše.
Druhým stavem je to, kdy tyto energie a s nimi spojené situace odmítáme neboli nepřijímáme a blokujeme, protože nám tak velí náš rozum, který se řídí tím, co mu v dané situaci řeknou s danou situací spojené myšlenkové programy.
Popíráme tak na základě našeho nevědomí, sebeneuvědomění jakoukoliv spojitost mezi námi a tím, co k nám přichází. Tyto stavy jsou v nás namíchány a prožívány skrze příjemné a nepříjemné pocity, kde nepříjemné pocity poukazují na zablokované energie na našem energetickém těle, které nás upozorňují na to, že situace ze kterých tyto energie vzešly jsme nepřijali, odmítli a tímto jsme se odklonili od záměru poznání naší duše.
Nepříjemné pocity odmítáme vždy pokud se řídíme myšlením, pocity jsou tedy interpretovány řídícími programy mysli, které jsou nastaveny na základě výchovy v systému a souvisejících vnějších představ o nás.
Pokud se tedy člověk chce dostat ze stavu nepřijímání do stavu přijímání, musí si dovolit upustit od svého lpění na představě, která mu znemožňuje odpovídající posun. Musí si tedy dovolit přiblížit se, připustit si možnost, že to čemu doposavad věřil a na základě čeho se v životě rozhodoval, není pravda vycházející ze záměru poznání jeho duše, nevychází tedy z pocitů jeho vlastního srdce.
Musí si pravdivě sám před sebou přiznat zda se v životě cítí šťastný a spokojený, tak jak aktuálně žije, čemu věří a podle čeho se rozhoduje a koná.
Na základě tohoto přiblížení se k sobě, ke svým pocitům, dochází k postupnému zpochybňování důvěry v myšlenkový systém a skrze nové přicházející prožitky následně i k posilování důvěry v sebe sama, ve vlastní pocity v srdci.

Pro úspěšné přiblížení se do stavu příjímání je potřeba připustit a příjmout následující:

• Nejsme oběti, nikdo z nás není a všichni máme spravedlivý život, přesně takový jaký si zasloužíme, Nespravedlnost neexistuje.

• Ve svém vlastním bezprostředním životě se nám děje pouze to co je v souladu se záměrem poznání naší duše a nebo to, čemu sami dobrovolně dáváme svou pozornost a související energii, tím, že nenásledujeme své duchovní vedení a rozhodujeme se v životních situacích na základě přicházejících myšlenek, tvoříme si tak podle nich představy a domněnky na kterých poté lpíme.

• Ve svém vlastním životě nemůžeme nikoho zachránit před jeho vlastními prožitky a souvisejícími zkušenostmi, které si sem přišel odžít. Naopak vměšováním se do cizích prožitků bez jejich souhlasu nám přináší do života odpovídající lekce a související poučení. Je potřeba si tedy uvědomit, že pro ostatní jsme v životě jen pouhou inspirací.

• Vše nepříjemné co pociťujeme v životních situacích s námi souvisí a poukazuje na to, jak to prožívali ostatní v minulosti, když jsme se k nim chovali stejným způsobem jako se oni nyní chovájí k nám. Týká se to i minulých inkarnací a situací na které si nepamatujeme. Námi stvořená a projevená energie prochází napříč časoprostorem v celém Stvoření a musí být na základě božích zákonů vyrovnána a také bude.